https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-vyzkumu-na-sumave-pribylo-za-23-let-1-2-mil.stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle výzkumu na Šumavě přibylo za 23 let 1,2 milionů stromů

1.4.2019 08:17 | VIMPERK (ČTK)
Nejvíce se na Šumavě těžilo po orkánu Kyrill, který území zasáhl v roce 2007. Ilustrační snímek.
Nejvíce se na Šumavě těžilo po orkánu Kyrill, který území zasáhl v roce 2007. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Hubený / NP Šumava
Počet stromů v šumavském národním parku se za posledních 23 let zvýšil o 1,2 milionu. Data vycházejí z výzkumu, jehož výsledky dnes park představil. Podle něj každý rok na hektar lesa odumře, případně se vytěží sedm stromů a osm nových jich vyroste. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
 

"Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017," řekl náměstek ředitele národního parku Jan Kozel.

Loni NP Šumava vytěžil 260.000 krychlových metrů dřeva. V průměru lesníci počítají jeden krychlový metr jako jeden strom. Nejvíce se na Šumavě těžilo po orkánu Kyrill, který území zasáhl v roce 2007. V souvislosti s jeho následky park vytěžil 1,1 milionu krychlových metrů dřeva. "Další více než milion metrů krychlových odumřelo při kůrovcové gradaci v bezzásahových oblastech," uvedl Dvořák.

Během sledovaného období od roku 1996 šumavský národní park většinou těžil nahodile, což znamená, že kácel poškozené stromy. Nahodilá těžba za posledních 23 let tvořila 82 procent z celkového objemu poraženého dřeva. Zbytek tvořila plánovaná těžba.

Šumavský národní park připravuje návrh nového rozdělení do zón. Podle něj by měla bezzásahové území tvořit plocha více než 27 procent rozlohy parku. "Šumavské lesy opravdu nikdy nebyly, nejsou a troufám si tvrdit, že ani nebudou v ohrožení. Tento trend nezmění ani navrhovaná nová zonace," uvedl ředitel parku Pavel Hubený.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

1.4.2019 18:53
V ČR není jiný národní park, jehož jméno by se tak často objevovalo ve sdělovacích prostředcích i politických hrách od obecních zastupitelstev přes Správu NP Šumava až po parlament. Nikdy jsem také nečetl tolik odborných článků o Šumavě, z nichž každý další popírá předchozí.
Nevím, kde je pravda, ale krásné šumavské přírodě přeji, aby to ještě chvíli s člověkem vydržela. Na rozdíl od přírody je člověk tvor pomíjivý a ono už to dlouho trvat nebude.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

2.4.2019 05:34
Říká se tomu bezplatné PR. Kdyby celá ČR zarostla lesem, byli bychom v lese.
Odpovědět
mm

míša mýval

2.4.2019 09:24
Připomíná mi to mé loňské pěstování brambor. Vysadil jsem pytel, ve kterém bylo asi 100 brambor. V srpnu jsem sklidil 500 brambor. Bylo to asi půl pytle.
Koukám že na Šumavě jsou stejný machři
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist