Podmínky pro dodavatele vody se mají zpřísnit, kontrolovat se budou i rozvody

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zpřísnění podmínek pro dodavatele pitné vody, novelu ve středu projedná vláda. Nově by měli provozovatelé vodovodů zpracovat plán rizik a jejich řešení pro celý systém od vodního zdroje po kohoutek odběratele. Zdravotnická, sociální a ubytovací zařízení budou muset mít vlastní posouzení rizika šíření legionely, pokud sídlí v budovách postavených před rokem 1945, i výskytu olova. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví a zákona o vodovodech a kanalizacích do českého právního řádu zavádí směrnici Rady EU z roku 2020. Upravený zákon by měl platit od ledna 2023.

"Přijetím návrhu bude zajištěno zvýšení bezpečnosti dodávané pitné vody, jelikož posouzení a následné řízení rizik v celém řetězci, to znamená od povodí, přes jímání, úpravu, distribuční síť až po kohoutek spotřebitele, umožňuje zaměření se na relevantní rizika a přijetí vhodných opatření k efektivní ochraně veřejného zdraví," píše ministerstvo v materiálu předloženém vládě.

Kontrolovat kvalitu dodávané vody musí provozovatelé vodovodů už v současné době. Rozsah těchto kontrol má vycházet z posouzení rizik, které je nově požadováno jako trojstupňové. Posuzovat zvlášť se tak budou místa odběru surové vody, vodovody a rozvody vody v budovách. "Nová směrnice učinila zpracování řízení a posouzení rizik povinné, značně rozšířila jeho pojetí a stanovila přesný rámec včetně toků dat mezi jednotlivými dotčenými subjekty," uvádí se v materiálu.

Sledovat se podle novely mají nově i některé chemické látky, například bisfenol A (BPA), který se používá při výrobě některých plastů a epoxidových pryskyřic. Podle odborníků mají vliv na plodnost, mohou ovlivnit vývoj nenarozených dětí nebo přispět k rozvoji rakoviny. Novela zavádí také nový typ reportování dat o těchto kontrolách.

"Prováděcím předpisem bude upraven rozsah četnosti a provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni a v distribuční síti, který bude provozovatel určovat podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a velikosti zásobované oblasti na základě výsledků posouzení rizik," uvádí návrh dále. Při posuzování míst pro odběr pitné vody se bude vycházet i z plánů jednotlivých povodí a povodňových rizik.

Při posuzování domovních rozvodů se bude kontrolovat hlavně výskyt olova a bakterie legionela. Ta působí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) největší zdravotní potíže ze všech vodních patogenů. U zvlášť citlivých jedinců, například seniorů nebo lidí s oslabenou imunitou, může být onemocnění legionelózou i smrtelné.

"Vypracování posouzení bude vyžadováno v takzvaných prioritních prostorech, které jsou legislativně definovány. Podle výsledků posouzení pak musí být činěna různá opatření pro eliminaci rizik," uvádí materiál.

Povinnost nechat si vypracovat analýzu k výskytu olova v rozvodech vody budou podle návrhu mít majitelé budov postavených před rokem 1945, pokud se v nich po roce 1990 kompletně nevyměnily rozvody vody, a sídlí v nich školy či školky, lůžková zdravotnická zařízení, pobytová zařízení sociálních služeb, například domovy pro seniory. Zdravotnická a sociální zařízení budou muset mít toto posouzení i pro výskyt legionely, tato povinnost platí i pro ubytovací zařízení nad 50 osob.

Ministerstvo uvedlo, že pro ubytovací zařízení se zhruba 50 pokoji by náklady na odběry a laboratorní rozbory vody pro zpracování posouzení rizik a vypracování provozního řádu podle této analýzy mohlo stát zhruba 25 000 až 30 000 korun, v případě zadání konzultační firmě 45.000 až 50.000 korun. U školy s 500 žáky a 20 třídami vyčíslilo náklady na zhruba 15 000 korun, při zadání firmě až 30 000 korun.

"V porovnání s denními náklady za pitnou a teplou vodu ve škole, které činí asi 1500 korun, tedy asi 30 000 korun za měsíc, lze považovat částku 20.000 až 25.000 korun vynaloženou na provedení analýzy za přijatelnou," uvedlo. Spolu se Státním zdravotním ústavem chce vydat metodický návod tak, aby si byli provozovatelé prioritních budov podle něj schopní posouzení rizik zpracovat v maximální možné míře sami.

Ministerstvo v materiálu také upozornilo, že řádově vyšší částky může stát náprava zjištěných rizik. Například výměna olověných trubek rozvodu pitné vody může přijít na 150 000 až 200 000 korun. Desetitisíce korun může stát také instalace dávkovače dezinfekce u rozvodů teplé vody, kde se objevila bakterie legionela, další peníze bude stát jeho údržba a obsluha.

Úpravy v domě ale nejsou zákonem vymahatelné, pokud je zásobování nezávadnou pitnou vodou zajištěno jinak. "Nová legislativní úprava zákona provozovatele školy k této výměně striktně nutit nemůže, avšak lze jí považovat za ideální, i vzhledem k tomu, že olověné potrubí již zcela jistě překročilo svojí životnost, jelikož v budově slouží přes 75 let," doplnilo ministerstvo.

---

reklama

---