Pohádka s dobrým koncem: Jak si americký energetický koncern posvítil na jeřáby

Co se stane, když zhruba tříkilový pták, jeřáb kanadský, narazí do vedení vysokého napětí? Nebojte, k výpadku proudu nedojde. Jen je rázem o jednoho jeřába méně. Ano, smrtelné kolize s dráty vysokého napětí jsou po světě jednou z hlavních příčin úbytku jeřábů. A v Nebrasce teď přišli na to, jak to změnit. Píše o tom ENN.com.

Nápad bránit jeřábům v podobných nehodách je tu už nějakou dobu. Třeba v roce 1991 ozkoušeli biologové instalaci žlutých bezpečnostních míčů na vedení, aby zvýšili jejich viditelnost. Fungovalo to relativně dobře, ale jen za dne.

Pro jeřáby kanadské, kteří konají většinu svých přeletů nad místní řekou Platte za ranního či nočního šera, z toho přínos moc neplynul. A spokojení vlastně nebyli ani provozovatelé místní elektrické sítě, společnosti IDM International.

Polámaní a popálení ptáci byli prostě špatná reklama: vašimi dráty může klidně proudit čistá elektřina z obnovitelných zdrojů, ale co je to platné, když vytrvale likvidují jeden ze dvou druhů jeřábů na území Severní Ameriky.

Světlo, které neruší

Naštěstí tu byl James Dwyer a jeho kolegové z „environmentální divize“ IDM International, kteří posledních pár let dost času trávili pozorováním riskantních manévrů jeřábů v těsném okolí elektrického vedení, včetně fatálních srážek. A proto je napadlo vyvinout nenáročný systém nočního osvětlení. Takového, které by nerušilo lidské ani zvířecí oko, ale přitom by pomáhalo včas varovat pikující jeřáby, že se řítí do záhuby.

Výsledkem jejich práce je tzv. ACAS (Avian Collision Avoidance System), fungující na principu UV žárovek. Světla (UV-A; 380–395 nm), které by neobtěžovalo hmyz, ale bylo ptačím okem viditelné.

S novinkami tohoto typu je samozřejmě trochu problém. Nejsou úplně zadarmo, a tak se nikdo moc nežene do jejich testování, aby se pak jejich užívání náhodou nestalo povinností.

Úspěch na první pokus

IDM International příjemně překvapila a Dwyer mohl loni na podzim ozkoušet osvětlení několika 250 metrů dlouhých linií vedení přímo u řeky Platte, jedné z důležitých zastávek migrujících jeřábů.

V průběhu několika soumraků a svítání tu náhodně rozsvěcovali a zhasínali světla a sledovali reakce manévrujících ptáků. Tam, kde se nesvítilo, to bylo špatné: za 19 nocí se tu odehrálo 217 nebezpečných manévrů a bohužel i 48 kolizí.

Když se svítilo, byla výsledkem jen jediná srážka a 39 riskantních přiblížení. „Očekával jsem, že osvětlení přinese nějaké zlepšení, ale to, že na první pokus snížíme o 98 % riziko kolizí, nás opravdu příjemně překvapilo,“ říká Dwyer. UV osvětlení v zásadě vyřešilo velký problém migrujících jeřábů. Uvidíme, jak se tato praktická záležitost ujme.

---

reklama

---