https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poptavka-po-vyrobcich-z-volne-zijicih-zvirat-pochazi-i-z-vyspelych-statu.byt-je-trochu-jina
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Poptávka po výrobcích z volně žijícíh zvířat pochází i z vyspělých států. Byť je trochu jiná

3.7.2020 08:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Trendem západu je spíše dovoz obchodovatelného wildlife ze vzdálených zemí, takže to vypadá, že k plundrování přírodních zdrojů vlastně nedochází. A také se na západě produkty z wildlife spíše nosí, zatímco v Asii spíše konzumují. I to je ale dost zjednodušující.
Trendem západu je spíše dovoz obchodovatelného wildlife ze vzdálených zemí, takže to vypadá, že k plundrování přírodních zdrojů vlastně nedochází. A také se na západě produkty z wildlife spíše nosí, zatímco v Asii spíše konzumují. I to je ale dost zjednodušující.
Foto | Guy Sie / Flickr.com
S odhadovaným obratem 19 miliard dolarů ročně je nelegální obchod s volně žijícími živočichy a rostlinami považován za jednu ze zásadních příčin ztráty globální biodiverzity a ohrožení tisíců druhů. Zapomíná se přitom na to, že souběžně s ním tu funguje podobný obchod legální, s obratem 300 miliard. A hranice mezi nimi není vždy černobílá, ani jasně vymezená geografií. Chyba není jen na straně Asie, svou vinu tu nese i spotřebitel na západní polokouli. Píše o tom Conversation.
 

I když se svět globalizuje, myšlení lidí zůstává velmi regionální. Evropská kritika konzumace psího masa v Asii nebo tradiční lidové medicíny odráží spíš hlubší nepochopení odlišných kulturních souvislostí, než zájem o zvířecí životy a stav přírody. Svůj díl viny na neradostném stavu světové biodiverzity neseme všichni a uměle vytvářené zjednodušující stereotypy lepšímu pochopení věci nenahrávají. Alespoň tak to popisuje Maria Ivanova a Candace Famigliettiová z Massachusettské univerzity v Bostonu.

Když zjednodušení věc komplikují

Podivné chutě a libůstky Asiatů toužících po exotických zvířatech z celého světa (anebo alespoň nejrůznějších preparátech z nich) se totiž nedají vysvětlit uměle vytvořeným archetypem univerzálního čínského super-spotřebitele. Ve skutečnosti tento popis sedí spíš jen na nově vzniklou střední podnikatelskou třídu, která se nyní obklopuje pro ně dříve nedostupným luxusem slonoviny, nosorožčích rohů nebo šupin luskounů. Ale zcela míjí realitu dalších početných skupin asijských spotřebitelů. Podobně pak selhává vykreslení afrických pytláků jako krutých a nenasytných kriminálníků. Ve skutečnosti je pytláctví a lov masa z pralesa pro většinu z nich jen dostupnou odpovědí na symptomy chudoby.

Jenže výsledkem takových stereotypních zobrazení se pak stává nepochopení skutečné motivace, která vede nabídku a poptávku. A snadno se přitom zapomene na to, že si spotřebitelé na západní polokouli (hlasitě kritizující pytláky a nevybíravý apetit Asiatů) počínají podobně. I jejich chutě a libůstky jsou totiž příčinou devastace života na jiných kontinentech. Obchod s wildlife totiž není jen čtvrtým nejproduktivnějším sektorem nelegálního byznysu (po obchodu s narkotiky, paděláním, obchodu s lidmi a se zbraněmi), ale také velmi výnosná forma podnikání legálního. Do Spojených států amerických za údobí 2000-2015 dorazilo 5 milionů zásilek, které si nálepku divočiny zaslouží: exotičtí mazlíčci, produkty z kůží a kožešin, vzácné dřeviny a výrobky z nich. A každý rok se počet zásilek zdvojnásobil.

Oni je spíš jí, my je spíš nosíme

Nejde jen o USA. S vestou z kůží krajty zazáříte v Milánu, s kabelkou z žirafí kůže v Německu. Naprosto legálně. Významový rozdíl mezi botami ze sloní kůže nošenými v Texasu a vínem obohaceným o výluh z tygřího penisu popíjeným v Asii je minimální. Všude jde o kulturní symbol víry ve vlastní úspěch, známku sebepropagace. Ne vždy je to o maskulinitě a mužství. Kosmetika obsahující olej ze žraločích jater frčí u odkvétajících žen na západě, v Asii by jim předepsali spíše ony luskouní šupiny anebo sušené rybí měchýře. Rozdíly tu pochopitelně jsou. Trendem západu je spíše dovoz obchodovatelného wildlife ze vzdálených zemí, takže to vypadá, že k plundrování přírodních zdrojů vlastně nedochází. A také se na západě produkty z wildlife spíše nosí, zatímco v Asii spíše konzumují. I to je ale dost zjednodušující.

Řešení spotřeby wildlife produktů na západě je přitom v mnoha ohledech podobné jako v Asii. Silný statut produktu jako symbolu výjimečného postavení nositele nezastíní, když jej vizuálně propojíte s následky dovozu. Účelnější je nejprve nabídnout přiměřenou alternativu. Propagovat ale takovou změnu je během na dlouhou trať. „Zatímco mnoho lidí na západě si klade otázku, kdy konečně přestanou v Asii jíst divoká zvířata, otázku, kdy se sami vzdají spotřeby wildlife produktů si nekladou,“ píše Ivanova.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

3.7.2020 23:03
Nevidím racionální důvod, proč se zcela vzdávat produktů z volně žijících živočichů. Spíše je potřeba se zaměřit na to, aby zisky z tohoto obchodu šly v převážné míře na ochranu přírody, ne do kapes nelegálních překupníků.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

5.7.2020 19:24
To, že je poptávka po výrobcích z volně žijících živočichů je jen a jen dobře. Díky tomu se bude moci financovat jejich ochrana. Opravdu nechápu proč se takový nosorožci nechovají ve velkém jako třeba krávy nebo prasata a jejich rohy neprodávají z certifikátem původu. Myslím, že by to pomohlo jak zákazníkům, kteří by měli legální možnost si koupit to, po čem tak touží a hlavně ochránci přírody by získali spousty peněz na provoz parků díky kterým by ostatní zvířata mohla bez problémů žít.
Odpovědět
mr

6.7.2020 11:44 Reaguje na Stanislav Chytrý
Jenže kdybyste ta zvířata namnožil v zajetí (prakticky by to mohlo dojít až k "ad absurdum"), tak by nebylo grantů na jejich tzv. ochranu, a to si všechny ty jakoochranářské neziskovky velmi dobře uvědomují. Proto vám budou úřady pod všemožnými nesmyslnými výmluvami bránit v chovu a pěstování čehokoliv z přírody. Vaše poslední souvětí je proto o vaší naivitě.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

6.7.2020 12:10 Reaguje na
Já nejsem naivní. Moc dobře vím, jak to chodí. Proto navrhuji ten velkochov, který by všem ušetřil spoustu peněz a mnoha lidem zajistil práci. Byli by spokojeni jak místní, tak i odběratelé a hlavně by se vytvořili mnohem, mnohem lepší podmínky pro zvířata ve volné přírodě.
Moc dobře si uvědomuji, že spousta aktivistů vůbec nejde o přírodu ale o jejich vlastní blaho a hlavně kapsu.
Odpovědět
mr

6.7.2020 16:11 Reaguje na Stanislav Chytrý
Ale v těch chovech a pěstění čehokoliv divokého nejsem v rozporu. Jenom stále připomínám, že to úřady nedovolí, jelikož jsou asi velmi často personálně propojeny s těmi dotačními dojiči a budou zásadně klást takovým snahám umělé překážky donekonečna pod těmi nejnesmyslnějšími argumenty. Celé je to o vytahování peněz z grantů od daňových plátců a př. snaha oblbovat naivní sponzory. Tzn. sponzorovat ta zvířata můžete v zoo a záchr. stanicích snadno a oni vás budou za to oblbovat kecy, jak se o ně dobře starají. Do chovu vám ale nic nedají, to je raději utratí jako rysy v Ostravě atd.: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomirn-dohnal-utraceni-rysu-v-ostravske-zoo-je-v-poradku.nejde-o-jedince-ale-o-druh
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 13:25 Reaguje na
Bohužel máte pane mr naprostou pravdu. Tady nejde tak o ochranu přírody, zvířat, ale hlavně o peníze. Každopádně si myslím, že tím chovem by se dalo vydělat podstatně více peněz než dnes. Ale chápu z takto získaných peněz by největší užitek neměli ti "správní" lidé.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist