Portugalsko by chtělo vyvážet plyn do střední Evropy přes Itálii
Portugalsko a Španělsko by chtěly zvýšit export plynu do zbytku Evropské unie. Na Pyrenejském poloostrově se nachází podstatná část evropských terminálů pro zkapalněný plyn a podle Madridu a Lisabonu mají terminály volné kapacity, které by mohly využít ostatní unijní státy.
Podle obou států je však propojení Pyrenejského poloostrova se zbytkem unie nedostatečné. Španělsko proto podporuje stavbu plynovodu MidCat, který by propojil Katalánsko s jihem Francie a zdvojnásobil by objem přepravy plynu. To ale dlouhodobě odmítá Paříž. Oficiálně se k tomu vyjádřil v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého má již existující plynovod, který vede ze severu Španělska, volnou polovinu kapacity. Poukázal také na to, že stavba nové infrastruktury by trvala dlouho a nevyřešila by problémy s dodávkami plynu v krátkodobém horizontu.
Portugalský ministr životního prostředí Duarte Cordeiro dnes uvedl, že Portugalsko začalo jednat s Itálií o stavbě plynovodu, která by propojil Pyrenejský poloostrov se západním pobřežím Itálie. Podle něj by se tak dodávky z Portugalska a Španělska mohly stát pro státy ve střední Evropě alternativou plynu z Ruska.
V portugalských a španělských přístavech přitom v posledních dvou měsících často končí právě plyn z Ruska. Podle údajů, které citoval deník El País, Španělsko v červenci a srpnu nakoupilo od Moskvy 747 milionů eur zkapalněného plynu, čímž se pro Rusko stalo v této oblasti největším světovým odběratelem. Podle posledních údajů týkajících se července bylo Rusko třetím nejvýznamnějším dodavatelem zkapalněného plynu do Španělska po USA a Nigérii. Portugalsko bylo šestým největším odběratelem zkapalněného plynu z Ruska s objemem 120 milionů eur.
"Je to unijní otázka, nikoliv bilaterální problém mezi státy," uvedl Cordeiro, který by chtěl postavit nový plynovod z peněz z evropských fondů. Jiného názoru je ale Brusel, informovala agentura EFE. Podle Tima McPhieho z Evropské komise je výstavba nových plynovodů spojujících Pyrenejský poloostrov s dalšími zeměmi v první řadě otázkou debat mezi státy, kterých by se takový projekt týkal. Až pak by k tomu Brusel zaujal nějaké oficiální stanovisko. Výstavbu plynovodů však podle unijních pravidel nelze financovat z evropských fondů, dodala komise.
V srpnu projevil zájem o posílení dodávek plynu z Pyrenejského poloostrova německý kancléř Olaf Scholz. Ten navštíví Španělsko na začátku října. Madrid podle španělského tisku doufá, že by Scholz mohl ovlivnit odmítavé stanovisko Paříže vůči MidCatu, s jehož přípravou se začalo v roce 2013.
Alternativní spojení s Itálií by každopádně nezajistilo urychlené dodávky plynu do střední Evropy. Na začátku září španělská média informovala o studii, kterou na toto téma nechala vypracovat španělská společnost Enagás. Zhruba 800 kilometrů dlouhý plynovod mezi Barcelonou a italským Livornem by stál tři miliardy eur (75 miliard korun) a provoz by začal nejdříve v roce 2028.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Milan Dostál
13.9.2022 09:12Pavel Hanzl
13.9.2022 10:41 Reaguje na Milan DostálMudrujte. Napovím: každá ta rúra má dva konce.
s v
14.9.2022 19:27 Reaguje na Milan DostálSvatá Prostoto
13.9.2022 12:29Pavel Hanzl
13.9.2022 18:43 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
14.9.2022 15:38 Reaguje na Pavel HanzlJo, když to neumíte napsat, tak si to zkopírujte ... jako já:-)))
Pavel Hanzl
15.9.2022 08:22 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
15.9.2022 15:45 Reaguje na Pavel HanzlMartin Vlk
14.9.2022 12:53Radim Polášek
14.9.2022 13:11 Reaguje na Martin VlkPavel Hanzl
15.9.2022 08:25 Reaguje na Radim PolášekPokud se Rusko nerozpadne a nazmizí na smetišti dějin, bude vždy prudit a napadat sousedy, prostě Horda.
Radim Polášek
15.9.2022 10:30 Reaguje na Pavel HanzlČistě teoreticky by se po pádu Putina mohl objevit vůdce, který by kladl důraz na ekonomiku státu a na tom, aby z prosperující ekonomiky měli prospěch všichni ruští občané včetně koloniálních neruských národností. Někdo, kdo by pracoval pro Rusko podobně jako svého času Pinochet pro Chile. I třeba za cenu toho, že by ho ke konci obvinili a zavřeli jako Pinocheta. Potom by se Rusko nerozpadlo ani by nespadlo do izolace typu Severní Koreje. Ale ta pravděpodobnost je malá.
Pavel Hanzl
15.9.2022 16:47 Reaguje na Radim PolášekTen stát se musí rozpadnout a jednotivé části budou mít dost času, aby našly svoje místo v kontextu s ostatními.
Ve středověku takové myšlení bylo normální i v Evropě a dnes?
Břetislav Machaček
18.9.2022 15:22 Reaguje na Martin VlkEvropu nutit k jeho schválení. Omezení dodávek nad stanovené
množství rozkolísalo trh s plynem a každý soudný člověk chápe.
komu všemu se to hodilo. Jedním z nich byl ten, kdo chtěl
prodat drahý LNG a ostatní si namastili kapsy na zdražení plynu.
Evropa promarnila možnost dlouhodobých smluv s dodávkami přes
NS 1 a 2 a uchýlila s k nákupům za tržní cenu. I LNG levněji
nakoupí pouze tehdy, když nasmlouvá dlouhodobé dodávky jak
požadovalo Rusko, protože investovat do terminálů a lodí nemá
smysl na rok, či dva. To pak nehovořím o geologickém průzkumu
a otvírce nových ložisek. Do toho nepůjde nikdo, kdo nebude mít
zasmluvněný výhled dodávek, která mu ty náklady vynahradí. To
jasně řekl už třeba Kuvajt, že klidně těžbu navýší, ale pouze
po uzavření smluv alespoň na deset let. Nakupovat plyn chaoticky podle výpadků OZE pro záložní paroplyny není pro ŽÁDNÉ dodavatele
zajímavé a tak si chaotické dodávky nechají moc dobře zaplatit.
Co bránilo zálohám mít vlastní zásobníky plynu na týdny a měsíce,
že pak byli schopni koupit přes burzu plyn za násobky ceny? No
nic, ale zvýšené ceny započítají do ceny elektřiny a je jim lautr putna, že rozkolísali trh tak, že ho nyní musí EU regulovat!
Viníky jsou v prvé řadě OZE a jejich zálohy a pak všichni ti, co zabránili spuštění NS 2 bez tranzitních poplatků prodražujících
výslednou cenu.
Pavel Karel
14.9.2022 13:27DOPORUČUJI