Při Ptačí hodince lidé pomohou s výzkumem zimujících ptáků
Nová data o ptácích zimujících v Česku přinese akce Ptačí hodinka, která se koná od pátku do neděle 12. ledna. / Ilustrační foto Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nová data o ptácích zimujících v Česku přinese akce Ptačí hodinka, která se koná od pátku do neděle 12. ledna. Laici budou po dobu jedné hodiny pozorovat ptáky, kteří přilétnou ke krmítkům. Výsledky pravidelného sčítání, které pořádá Česká společnost ornitologická, poslouží vědcům k dalšímu výzkumu.
Podle organizátorů není o chování zimujících ptáků stále dost známo. Pozorování přinese jak informace o počtu ptáků, tak i o prostředí, které preferují a časem i o stavech jednotlivých druhů. "U každého druhu zapisujeme vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku. V úvahu přitom bereme všechny ptáky, které během své hodinky spatříme. Nejen ty, kteří přistanou přímo na krmítku," řekla k metodice koordinátorka akce Dita Hořáková.
Loni se do Ptačí hodinky zapojilo 14.000 lidí, kteří pozorovali přes čtvrt milionu ptáků. Nejčastější byli sýkory koňadra a modřinka, kos černý a vrabci polní a domácí. "Mnoho druhů lze přilákat na slunečnicová semena. Ptáci si oblíbili i vlašské ořechy nebo lojové koule. Ty ale doporučujeme bez sítěk. Jde o zbytečné plasty, které často ještě na jaře vidíme viset v parcích a zahradách. Když spadnou, mohou je kvůli lákavé vůni pozřít psi, kterým pak způsobují vážné problémy," upozornila Hořáková. Získaná data lidé odešlou přes web nebo poštou. Výsledky budou známy v únoru.
Ptačí hodinka je součástí takzvané občanské vědy, kdy veřejnost pomáhá vědcům s výzkumem. V prosinci například lidé pozorovali ptáky v rámci akce Živá zahrada, jejíž další kolo bude na jaře. Loni začal také projekt při Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v kterém lidé sledují výskyt invazních druhů hmyzu v přírodě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Tak jsem si poslech metodický návod a nedá mi to, abych to neokomentoval. Tři kosy na krmítku nikdy neuvidím, max. jednoho, dva možná sedí někde poblíž. První přiletují už za tmy, podruhé až navečer, zvláště v této mírné zimě. Takže kosi budou početně dosti podhodnoceni, protože ten přiletující zpravidla krmícího se (na vločkách) vyžene.
Naopak vrabci (oba druhy) létají na krmítko častěji v hejnu, není výjimka 8-10 najednou (na velké krmítko). Ti budou nejspíše (relativně) nadhodnoceni.
Sýkory se střídají, vezme si semínko a letí ho zpracovat na blízký strom. Když se na krmítku sejdou 3-4 z dvacetihlavého hejnka, je to tak maximum. Je lepší tedy vyjít ven a sčítat všechny v okolí, než jen ty pozorované na krmítku z okna.
Odpovědět
Nejsem ornitolog, ale u mě na krmítku to vidím tak, jak to popisujete.Ještě by mě zajímalo, jestli v takovéto zimě-nezimě má smysl ptáky přikrmovat. Já to teda dělám, ale přivítal bych odborné vysvětlení. Dokonce někdo přikrmuje po celý rok a na tuto činnost jsem četl již zcela rozdílné komentáře i od ornitologů. Jak to tedy je?
Odpovědět
Přikrmuji celoročně, protože mě to zajímá. V létě bývá takové sucho, že ani mšice nejsou, resp. žalostně málo, tak ptáci odlétají do zimovišť dříve a špatně zatukovaní. Dělám to hlavně kvůli vrabcům domácím, kteří dříve u nás byli velmi hojní, ale dnes přežívá v blízkém okolí (do 400m) do deseti párů. Sýkory, vrabci a zvonci berou hlavně slunečnici, vločky už méně. Na ně lítají kosi jak v zimě, tak i v době krmení mláďat. Na oknech mám také budky, loni v trojkomorové pro rorýse vyhnízdil brhlík, a to dokonce dvakrát, což není vůbec běžné. Přičítám to stálému zdroji potravy, kdy staří můžou veškerý hmyz nosit mladým, kterým později také dávají vločky, podobně jako sýkory mladým slunečnici. Zda přikrmovat, či ne, to je asi sporné, protože lesní druhy nikdo nepřikrmuje a zimu přežijí. Ale pokud to ptáci berou, tak si říkám, že to asi potřebují, protože už teď lítají o hodně míň (sýkory) než v září. Jednak proto, že v okolí jsou v zimě krmítka, a také část už přeletěla do lesa k budkám, protože tato mírná zima vydrží a pokud přijde sníh, brzy roztaje. Pro ně je důležitější uhájit hnízdiště, v takovém teplém počasí už nějaký hmyz aktivuje, což jim na přežití stačí.
Odpovědět
Děkuji za vysvětlení, ještě by mě zajímalo, proč se vytratili zvonci- vrabců je u nás hodně, ale zvonek žádný.
Odpovědět
Těch zvonků ubývá postupně, příčin bude asi více. Takto z fleku to popsat nedovedu, chtělo by to hlubší analýzu. Méně potravy, nemoci-paraziti, predace, sklo...
Odpovědět
Zcela nesmyslná akce poskytující zcela zmatečné výsledky. Dobrý tak leda aby se něco dělalo, zřejmě podle hesla "kdo si hraje, nezlobí".
Přikrmuji celoročně, mimo zimu ale spíš nárazově, téměř ze 100% slunečnicí, jen občas přidávám zlomkové obilí kvůli vrabčákům, kteří mi hnízdí pod střechou. Co si o celoročním přikrmování myslí ČSO je mi srdečně jedno.
Odpovědět
|
|
Národní park České Švýcarsko a ornitologové spojují síly v prevenci travičství
Návrat sokola stěhovavého. Vstal téměř jako bájný fénix z popela
S redukcí přemnožených holubů v Lounech pomůže sokol stěhovavý