https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pri-rezani-klece-poskodila-technika-podle-aktivistu-tundru-na-cervene-hore
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle ochránců přírody došlo při odstraňování kleče k poškození tundry na Červené hoře

10.11.2022 01:41 | JESENÍK (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Při odstraňování borovice kleče z vrcholu Červené hory v Jeseníkách těžká technika podle aktivistů ze Společnosti přátel Jeseníků poškodila tamní horskou tundru a na svahu po ní zůstaly hluboké rýhy. Zástupci spolku proto požádali Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), aby situaci prošetřila. Inspektoři už se byli na místě podívat, uvedl na sociálních sítích předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Podle Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, pod kterou spadá Správa CHKO Jeseníky, byly práce na odstraňování kleče ihned pozastaveny a těžařská firma by měla pokračovat šetrnějším způsobem.
 

Alpínské bezlesí na vrcholu Červené hory podle Bačíka patří mezi nejcennější lokality v CHKO Jeseníky. "Přesto zde došlo v uplynulých dnech k ničení velmi vzácného ekosystému těžkou technikou. Odpovědnost za to má Správa CHKO Jeseníky, která zde realizuje práce na vyřezávání borovice kleče," uvedl Bačík na sociálních sítích.

Odstraňování nepůvodní dřeviny z Červené hory je podle Bačíka potřebné pro obnovu jesenické přírody, avšak Správa CHKO nebyla schopna zajistit přesun větví na nedalekou skládku šetrným způsobem. "Jde o projev hrubé neúcty k přírodě Jeseníků. Výsledkem jsou hluboké erozní rýhy a místy zcela zničený povrch rozježděný jako někde na staveništi. Okamžitě po zjištění situace jsme podali podnět k prošetření situace na ČIŽP v Olomouci a očekáváme tvrdé potrestání viníků," uvedl Bačík. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka serveru Olomoucká drbna potvrdil, že se inspekce případem zabývá.

Pracovníci CHKO Jeseníky podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové při kontrole dva dny po začátku svážení kleče zjistili, že v některých místech je nadměrně narušován povrch půdy. "Nařídili jsme proto dodavateli, aby práce přerušil a vyzvali jsme jej k tomu, aby hledal šetrnější technologii. Stahování výřezu zatím nepokračuje. Běžné je, že po skončení takových prací se místo sanuje a uvádí do téměř původního stavu," řekla ČTK Šůlová.

Podle Šůlové je kleč v této části druhé zóny CHKO Jeseníky odstraňována z velké plochy, takže při případném nasazení koní by práce zabraly mnohem více času než v případě použití techniky. Koně Správa CHKO Jeseníky používá při likvidaci kleče například na Keprníku, což je ale obtížně dostupná národní přírodní rezervace.

Borovice kleč se na Červené hoře vyřezává proto, aby byly v této lokalitě obnoveny cenné horské trávníky. "Nad sousedící Sněžnou kotlinou zde rostou třeba violky, koprníček, zvonek vousatý, ovsíř dvouřízný, některé horské druhy jestřábníků nebo škarda měkká pravá. Právě tyto druhy by se na plochu uvolněnou po kleči mohly časem rozšířit," uvedla Šůlová.

Vrchol Červené hory leží ve výšce 1333 metrů nad mořem. Nachází se na turistické trase z Červenohorského sedla přes Vozku, Keprník a Šerák do sedla Ramzová. Pod vrcholem Červené hory je pramen Vřesová studánka.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.11.2022 05:46
No jo no, to se holt stává, když se použije těžká technika.
Protože aktivisti nejsou schopní nastoupit na takovou brigádu a hezky ručně/pilku, nůžky na dřevo + odnášení kleče na místo dostupné těžké technice, pro odvoz.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.11.2022 06:00 Reaguje na smějící se bestie
Aktivisti by rádi pomohli, to by je ale musel někdo požádat. Spolupráce mezi SCHKOJ -- ekologické spolky je na úrovni vztahů bývalé
ČSSR k Západnímu Německu.
Chtělo by to restart.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2022 07:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
A nabídli se k pomoci/práci ?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.11.2022 08:08 Reaguje na smějící se bestie
To by se strany musely sejít a prodiskutovat vztah mezi státní správou (AOPK-SCHKOJ ) a ekologickými spolky, nehledat co je rozděluje, ale to co je spojuje.
Pokoušel jsem se o to, ale aktéři se doslova zakopali na svých pozicích a tak jsem to po pár marných pokusech vzdal. Z hovna bič neupleteš !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.11.2022 08:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém bude ego jednotlivých představitelů. Osobně Vás neznám, ale z příspěvků se dá lecos vyvodit.
Samozřejmě může být problém hlavně na druhé straně.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.11.2022 09:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neberto to jako urážku nebo soud, to bych si nedovolil. Spíše jako můj poznatek k zamyšlení.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2022 10:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenom aby netrpěli " tulení nemocí ".
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

11.11.2022 02:01 Reaguje na smějící se bestie
já myslím že když už je kleč vyřezaná tak ničemu asi ani nevadí a klidně by se těma koňma mohla svážet i delší dobu...aspoň by kočí měli práci, ne...???
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

11.11.2022 15:36 Reaguje na radim buffalo tobias
A proč ji jen nevyřezat a nenechat na místě ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.11.2022 07:29
V historických podkladech se údajně píše, že údržba probíhala ohněm.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.11.2022 09:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obávám se, že že po zkušenosti z Českého Švýcarska tuhle variantu nikdo nebude prosazovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2022 10:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No, když to zvládali předkové, tak by to dnes neměl být problém.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.11.2022 11:33 Reaguje na smějící se bestie
Tak zrovna tímhle bych si moc jistý nebyl. Naši předkové dlouhá staletí dokázali efektivně pečovat o pole, zatímco dneska se leckdy tato pole akorát plundrují. Podobné je to s pastvinami, lesy a tak bych mohl pokračovat celkem dlouho.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.11.2022 10:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
problém v ČŠ nebyl kvůli řízenému vypalování, ale kvůli nadměrnému množstvé turistů nebo spíše lidí, co se neumí chovat ke své krajině.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.11.2022 11:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono jde nejen o kleč ale i o borůvčí. Obojí jde ohněm.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.11.2022 11:51
Řízené vypálení, po menších částech v bezlesí, nemůže být přece žádný problém. A hasiči si aspoň secvičí hlídání a usměrňování.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.11.2022 12:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

11.11.2022 02:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
nebo kočí s koňma by měli práci na delší dobu...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2022 08:22
Budiž, kleč jim vadí, ale to by vadila i někde na okraji v hromadách čekající buď na zetlení a nebo v zimě na spálení? Ale co! Dotace na odvoz se našly a musely se proinvestovat! Takto to funguje i jinde a hlavně se
to musí zdůvodnit. Ony takové hromady klestí mohou být požehnáním pro
mnoho živočichů jako zimoviště, hnízdiště a zdroj živin pro rostlinstvo.
Jinak kleč naši předci sázeli v horách proto, aby udržela na skalním
podloží v exponovaných místech tenkou vrstvu půdy a bránila vzniku návějí
a lavin. Ekologistům se asi stýská po lavinách, sesuvech, erozi půdy a touží po skalnatých vrcholech Jeseníků.
Odpovědět
JM

Josef Markvart

11.11.2022 15:33
V osmdesátých letech minulého století jsme jako studenti lesnické školy chodili na praxe a brigády sázet kleč na hřebenech Krkonoš. Po mnoha letech mi bývalí spolužáci a nyní ještě aktivní lesáci vykládali, jak nyní z fondů EU tuto kleč likvidují, to na české straně Krkonoš. Na Polské straně se ve stejné době z EU financovala naopak ještě výsadba kleče ..... ach jo.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

11.11.2022 15:39 Reaguje na Josef Markvart
Počkejte pár let, ekotlupa zavelí a budete znovu sázet :-). Život je změna
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.11.2022 16:59 Reaguje na Josef Markvart
Tvrdí se, že v Krkonoších je kleč původní. V Jeseníkách je zcela jistě vysázená. Ale brání lavinám, zarůstá květnaté louky. Je třeba louky taky vypásat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist