https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pri-scitani-ptaku-se-nejvice-objevovala-konadra-poskocila-sojka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Při sčítání ptáků se nejvíce objevovala koňadra, poskočila sojka

11.3.2020 00:27 (ČTK)
Krmítka při lednovém sčítání ptactva nejčastěji navštívila sýkora koňadra. / Ilustrační foto
Krmítka při lednovém sčítání ptactva nejčastěji navštívila sýkora koňadra. / Ilustrační foto
Foto | Maggi_94 / Flickr
Krmítka při lednovém sčítání ptactva nejčastěji navštívila sýkora koňadra. Obhájila tak "vítěznou" pozici z minulého roku. Proti loňsku byla mnohem častěji pozorována sojka. Do sčítání se od 10. do 12. ledna zapojilo přes 21.000 lidí, o 7000 více než loni. Spatřili 436.000 ptáků, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO) ve včerejší tiskové zprávě.
 
Nejpočetnějšími hosty krmítek byli sýkora koňadra a oba druhy vrabců. Statistiky početnosti ovládli i díky tomu, že přilétali ve velkých hejnech.
Nejpočetnějšími hosty krmítek byli sýkora koňadra a oba druhy vrabců. Statistiky početnosti ovládli i díky tomu, že přilétali ve velkých hejnech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Podle koordinátorky občanské vědy ČSO Aleny Skálové byla sýkora koňadra zaznamenána 91 procenty účastníků, ze všech sýkorek byla také v největších hejnech. Některé druhy překvapily. "Například sojka obecná loni přilétla na každé deváté krmítko, ale letos se ukázala na každém pátém. Příčinou by mohl být zvýšený tah sojčí populace ze severovýchodní Evropy - tamní sojky jsou na rozdíl od našich částečně tažné, s různou intenzitou tahu v jednotlivých letech," popsala Skálová.

Druhým údajem, který byl sledován, byl plošný výskyt, tedy kolik procent účastníků daný druh zaznamenalo bez ohledu na velikost hejna. Například kosa zaznamenala polovina sčitatelů.
Druhým údajem, který byl sledován, byl plošný výskyt, tedy kolik procent účastníků daný druh zaznamenalo bez ohledu na velikost hejna. Například kosa zaznamenala polovina sčitatelů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Častěji se objevovala i hrdlička zahradní. "Loni sčitatelé zaznamenali hrdličku na 29 procent krmítek, letos to bylo už 46 procent. Díky tomu hrdlička poskočila z loňského 7. místa na 5. místo a odsunula z první pětice vrabce domácího, který přilétl, stejně jako loni, na 37 procent krmítek," doplnila koordinátorka. Upozornila, že tyto příklady dokazují, jak důležité je sčítat ptactvo několik let po sobě. Jen tak podle jejích slov ornitologové zjistí, zda jde o výkyv či dlouhodobou proměnu.

Frekvence výskytu hrdličky zahradní. Například v okrese Kolín přilétla na 74 % krmítek.
Frekvence výskytu hrdličky zahradní. Například v okrese Kolín přilétla na 74 % krmítek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Lidé během hodinového pozorování museli zaznamenat vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. "Mnoho účastníků sčítalo postupně více hodinovek. Rekordních 19 sčítání jsme dostali od pozorovatelky z Kostic na Břeclavsku. Sčítalo se také ve školách a školních družinách, celkem jsme od žáků obdrželi 277 sčítání," uvedla Skálová.

Účastníci od ornitologů dostali tipy na potravu do krmítek, která přiláká co nejvíce různých druhů. V průběhu března je však podle odborníků možné přikrmování už ukončit a pomoci spíše hnízdícím ptákům. "Je vhodné připravit ptákům pítko či koupátko. Dále neřezat křoviny, živé ploty a stromy, které ptákům slouží jako vhodná místa k hnízdění a potravě. Zvláště cenné jsou například staré stromy s dutinami a bobulonosné keře. Ptáci také ocení, když budeme trávu sekat mozaikově, tedy kus necháme neposečený. Snadno pak v trávě najdou dostatek hmyzu a neposečený trávník bude zadržovat větší množství vody," dodala Skálová.

Další ročník sčítání ptáků u krmítek je naplánován na 8.-10. ledna 2021.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2020 07:52
Sojka se synantropizuje podobně jako straka. Čím více sojek bude ve městech a jinde na krmítkách, tím méně bude zvonků, stehlíků a pěnkav, jímž tito krkavcovití ptáci plení hnízda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.3.2020 12:28 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel. Tady to ještě vypadá pomalu jako důvod k jásotu. Je to přesně ten případ "ochrany na věčné časy" a to bez ohledu na dopady. Hlavně,že se čím dál častěji brečí nad úbytkem drobných pěvců.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.3.2020 15:00 Reaguje na Jarek Schindler
A víte pánové proč je sojka hájená?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2020 15:50 Reaguje na Hunter
To ví každé zelené dítě, že je to biologická ochrana před pěvci, ještěrkami a pod.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2020 15:50 Reaguje na Hunter
To ví každé zelené dítě, že je to biologická ochrana před pěvci, ještěrkami a pod.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2020 15:51 Reaguje na Karel Zvářal
...dvě mouchy jedním klikem...
Odpovědět
Hu

Hunter

11.3.2020 16:11 Reaguje na Karel Zvářal
:-)
Pokud vím, tak v dobách, kdy žalář národů (EU), začal utahovat otěže a všechno sjednococvat, tak tuším Španělsko (nebo Portugalsko?), už si přesně nevzpomínám, navrhlo chránit sojku, protože jich tam mají málo. No a tak se to udělalo pro jistotu i u nás, kde je sojek jak nas.....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.3.2020 09:49 Reaguje na Hunter
Jo jo, když jsem byl malý, tak najít sojčí pírko byl takový malý zázrak, dneska se válí pomalu pod každým stromem
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.3.2020 17:51
Viděl jsem tuto i loňskou zimu opakovaně hejna koňader namíchaných s modřinkami. Takže těch modřinek by mohlo být i víc.
Odpovědět
JN

Josef Novák

12.3.2020 08:27
Dobrý den,
sojka není chráněná na základě nařízení EU, ale přání pracovníka MZe pana Morávka, který prohlásil, že sojku má rád, protože sází lesy.Bylo to v době, kdy se rozhodovalo, které druhy živočichů se budou moci lovit a těchto jednání jsem se zúčastnil.
Hezký den
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2020 10:07 Reaguje na Josef Novák
Také jsem spíše názoru, že to bylo domácí rozhodnutí, ale zda jen díky jednomu člověku...(?) Pár let před tím byl jeden náš agilní člen ve zmíněném Španělsku a vrátil se nadšený, pokud se týká ochrany sojky. Ale jak známo, když dva dělají totéž, není to totéž... Důsledky jsou zjevné na první pohled...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2020 16:23
Čím dál tím víc záleží na tom jak jsou různé druhy presentovány veřejnosti. Tak třeba na Příroda .cz se člověk doví, že „Role sojky při plenění hnízd jiných ptáků bývá většinou zveličována“ Když je se to podpoří skutečností,že to je asi nejkrásnější krkavcovitý pták žijící v české přírodě ( já v tomto hodnocení dám přednost strace) a doplní se to o pohádky o Krakonošově sojce 'bonzačce' s krásnými modrými pírky na křídlech, je vymalováno. Ale to samé je možné se dočíst i o krkavci,volavce a dalších. Všechno v pořádku a protože se neloví tak je i jejich stav uspokojivý.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist