Přívalové deště nadělaly Lesům ČR za poslední měsíc škody téměř za 80 milionů korun

Pohlédněte optimisticky. Příležitos udělat lepší akumulační a infiltrační opatření.

A kolik by ten váš optimismus aplikovaný po celé republice asi stál? Nebyla by v tomto ohledu škoda za 80 milionůn směšná?

Určitě. Ale celou republiku neopravují. Stačilo by nyní udělat lépe to, do čeho musí sahat.

No, směšná je spíš vaše reakce :-). Ta opatření musí směřovat na zlepšení hydrologického režimu v lesích. Nedostatky jsou chronicky známé a dlouhodobě příliš neřešené, jakkoli je jasné, že řešit se opravdu musí. I opatření jsou známá , jen je systematicky dělat! A není lepšího vysvětlení, kde a co je třeba udělat, než přímá lekce Matky Přírody. Kouzlo té lekce může samosebou vymazat státní dotace :-(.
U nás stále ještě převažuje náhled, že kde je les, tam je krajina OK. Ale není, bohužel.
Efekt z provedených opatření pocítí všichni.

Je určitě fajn, že se nějaké pokusy v lesích ke zlepšení už dělají a uznání každému, kdo se o ně zaslouží. Je to ale tragicky málo a obvykle zaměřeno na jednotlivou malou vodní nádrž nebo revitku jednoho kousku potoka či v lepším případě i jeho okolí. Jenže revitalizaci potřebuje ta krajina jako celek, ne jen jednotlivé části.

Zkuste tedy odhadnout, kolik by ta správná plošná opatření stála, aby se aspoň s rozumnou pravděpodobností zabránilo těm 80milionovým škodám.

Nedávno pan Malík referoval o experimentu na vsakování vody kdesi na lesní cestě. To by měla být ta opatření?

Vodní eroze je v přírodě včetně hor od nepaměti a nebýt ji tak tu není
taková krajina, jakou tu máme. Jsou roky, že je minimální a pak zase roky,
kdy se sesouvají celé svahy i se vzrostlým lesem jako před léty na Girové
v Beskydech. Otázkou je, co je vinou člověka a co vinou samotné přírody.
Pro vyznavače kultu listnáčů pouze tolik, že se tam sesunul svah s buky
a nikoliv svah se smrky. Prostě do promočené tenké vrstvy suti a půdy už
se další voda z lijáků nevejde i kdyby se někdo stavěl na hlavu a na tom
prudkém horském potoce nelze stavět hrázky , protože je to tam nereálné.
Kdo ty hory zná, tak ví, že je eroze doprovází neustále a že ji lze pouze
přihlížet a POUZE MÍSTY JI ZABRÁNIT. Od toho bývaly na cestách FUNKČNÍ
svodnice, které rozdrobily proud vody do více proudů a daly jim možnost
zasáknout do lesa. To by je ale dnes musel někdo nejen budovat , ale i
čistit, což se moc nedělá. Navíc po kůrovci je retenční schopnost hor
daleko horší, než před ním (poučení zastáncům rozvolněných lesů, kteří
nenávidí lesy husté, které tu vodu zachytily daleko lépe). Takový smrk
část vody drží v jehličí(v jehličnatém lese prší dvakrát) a část taky
v hrabance. I dřevo velkých stromů je schopno nasát velké množství vody
na kterou před deštěm lačně čekalo. Vlhké temné smrkové lesy jsou rájem
mechů, které jsou jako houba na rozdíl od rozvolněných listnatých lesů
bez mechů a kapradin. Pročpak třeba borůvky miluje více jehličnaté lesy
a není to pouze kvůli kyselosti, ale taky kvůli stálé půdní vlhkosti,
která je prosluněným lesům cizí. Nedělejme ukvapené soudy odsuzující
smrky pouze kvůli zanedbané prevenci proti kůrovci, ať si nezaděláme na
problémy s erozí a vysycháním hor, které budou mít půdu vysušenou sluncem
svítícím půl roku na její povrch při absenci stínu listnáčů. Za svůj život
jsem zažil mnoho katastrof a lidé je brali jako něco zcela nevyhnutelného
a nedělali z toho politikum. Dnes je módou někoho obvinit i z deště a nebo
naopak ze sucha, ale přiznat vlastní podíl viny umí málokdo. Paradoxně největšími kritiky lidského konání jsou ti, co létají zbytečně po světě a jezdí do přírody auty. Já už to beru tak, že letos je to vodní eroze,
ale pár let byly ty potoky zcela suché. Tak co je lepší? Málo vody a nebo
jako letos vody více? Odpovězte si každý sám, já odpověď znám! Té vody není tolik jako v roce 1997 a tak není proč brečet!

Vlhké temné smrkové lesy sú len vtedy vlhké keď dostatočne prší. V lete zákonite vysychajú pretože je väčší odpar než pred 40 rokmi a prší obykle len z búrkoch. Ked dlhšie neprší, môžu tam byť aj kilometre šstvorové mechu, stejne vsychnú.
Koľkokrát vám to treba opakovať, že nebude fungovať tajga v subtropoch.

pardon - nebude fungovať tajga v subtropickej klíme.

...Ať si nezaděláme na problémy s erozí a vysycháním hor, které budou mít půdu vysušenou sluncem svítícím půl roku na její povrch při absenci stínu listnáčů.

Kedy absentuje tieň listnáčov ? Len v novembri a zime. Práve v zime prší až až a voda zasakuje do pôdy. Otepľovanie morí spôsobuje silnejšie zrážky, túto zimu na slovensku napršalo 140 percent dlhodobého priemeru spred 30 rokov.
Snehu je však čoraz menej, aj vo februári to často vyzerá ako v novembri. Osobne som to videl vo februári na muránskej planine, sneh nebol ani na vrcholkoch nad 1000 metrov. Lisnáče alebo koninfery , nehralo to tam žiadnu rolu.

Klimatické extrémy jsou, desítky let zmiňovaným, následkem klimatického rozvratu. To, že to bude celou společnost stát balík, spoustu balíků, bylo zmiňováno také.
Škody budou mít primárně oblasti přímo navázané na přírodu, jako lesnictví, zemědělství, jinde třeba i rybolov. Sekundárně to odskáče každá jiná oblast. Společnost, stát, celý svět.

To, že lidé jsou blbci, je tak dokazatelný, ověřitelný fakt, že o tom snad nelze ani diskutovat.

Sere mě, brutálně, jen toto: https://archiv.hn.cz/c1-66903070-jak-nejmladsi-generaci-prodavame-budoucnost-ve-sleve-a-divime-se-ze-se-na-nas-zlobi