https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/privalove-deste-nadelaly-lesum-cr-za-posledni-mesic-skody-temer-za-80-mil.kc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přívalové deště nadělaly Lesům ČR za poslední měsíc škody téměř za 80 milionů korun

11.7.2024 11:05 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přívalové deště nadělaly za poslední měsíc na majetku státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody téměř za 80 milionů korun. Poničily hlavně lesní cesty a koryta potoků. Deště na přelomu května a června nadělaly škody zejména na Frýdecko-Místecku, Blanensku a Chrudimsku. Na konci června povodně opět zasáhly Frýdecko-Místecko a dále Zlínsko a Vsetínsko
 
"V důsledku povodňových průtoků a vylití vody se vytvořily nátrže do břehů, byla rozplavena opevnění koryt, poškozeny lesní cesty, břehové porosty, vznikly zátarasy a nánosy," uvedl vedoucí odboru vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Hofmeister. Největší škody podnik eviduje v katastru obce Horní Lomná v Beskydech v okrese Frýdek-Místek na potoku Přelač, Velkém Burkovském potoce a jejich přítocích.

Na lesních cestách státní podnik vyčíslil škody přibližně za 45 milionů korun. Přívaly vody v zasažených lokalitách například poškodily či úplně zničily řadu propustků a mostů.

Na vodních tocích podnik škody odhadl na více než 30 milionů korun. Z toho asi třetina připadá na škody, které bude muset podnik odstranit v nejbližší době. Zhruba 20 milionů korun bude představovat výdaj na náročnější opravy, které budou muset Lesy ČR vyprojektovat a udělat v příštích letech.

Lesy ČR v prvním čtvrtletí vykázaly hrubý zisk 1,95 miliardy korun při tržbách 3,71 miliardy korun. Prioritou podniku, který má 3800 zaměstnanců, zůstává obnova lesů po kůrovcové kalamitě, která v českých lesích vypukla v roce 2018 a trvala do roku 2022.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 11:34
Pohlédněte optimisticky. Příležitos udělat lepší akumulační a infiltrační opatření.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2024 14:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
A kolik by ten váš optimismus aplikovaný po celé republice asi stál? Nebyla by v tomto ohledu škoda za 80 milionůn směšná?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2024 15:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Určitě. Ale celou republiku neopravují. Stačilo by nyní udělat lépe to, do čeho musí sahat.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.7.2024 09:32 Reaguje na Jiří Svoboda
No, směšná je spíš vaše reakce :-). Ta opatření musí směřovat na zlepšení hydrologického režimu v lesích. Nedostatky jsou chronicky známé a dlouhodobě příliš neřešené, jakkoli je jasné, že řešit se opravdu musí. I opatření jsou známá , jen je systematicky dělat! A není lepšího vysvětlení, kde a co je třeba udělat, než přímá lekce Matky Přírody. Kouzlo té lekce může samosebou vymazat státní dotace :-(.
U nás stále ještě převažuje náhled, že kde je les, tam je krajina OK. Ale není, bohužel.
Efekt z provedených opatření pocítí všichni.

Je určitě fajn, že se nějaké pokusy v lesích ke zlepšení už dělají a uznání každému, kdo se o ně zaslouží. Je to ale tragicky málo a obvykle zaměřeno na jednotlivou malou vodní nádrž nebo revitku jednoho kousku potoka či v lepším případě i jeho okolí. Jenže revitalizaci potřebuje ta krajina jako celek, ne jen jednotlivé části.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.7.2024 20:45 Reaguje na Jindřich Duras
Zkuste tedy odhadnout, kolik by ta správná plošná opatření stála, aby se aspoň s rozumnou pravděpodobností zabránilo těm 80milionovým škodám.

Nedávno pan Malík referoval o experimentu na vsakování vody kdesi na lesní cestě. To by měla být ta opatření?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2024 14:03
Vodní eroze je v přírodě včetně hor od nepaměti a nebýt ji tak tu není
taková krajina, jakou tu máme. Jsou roky, že je minimální a pak zase roky,
kdy se sesouvají celé svahy i se vzrostlým lesem jako před léty na Girové
v Beskydech. Otázkou je, co je vinou člověka a co vinou samotné přírody.
Pro vyznavače kultu listnáčů pouze tolik, že se tam sesunul svah s buky
a nikoliv svah se smrky. Prostě do promočené tenké vrstvy suti a půdy už
se další voda z lijáků nevejde i kdyby se někdo stavěl na hlavu a na tom
prudkém horském potoce nelze stavět hrázky , protože je to tam nereálné.
Kdo ty hory zná, tak ví, že je eroze doprovází neustále a že ji lze pouze
přihlížet a POUZE MÍSTY JI ZABRÁNIT. Od toho bývaly na cestách FUNKČNÍ
svodnice, které rozdrobily proud vody do více proudů a daly jim možnost
zasáknout do lesa. To by je ale dnes musel někdo nejen budovat , ale i
čistit, což se moc nedělá. Navíc po kůrovci je retenční schopnost hor
daleko horší, než před ním (poučení zastáncům rozvolněných lesů, kteří
nenávidí lesy husté, které tu vodu zachytily daleko lépe). Takový smrk
část vody drží v jehličí(v jehličnatém lese prší dvakrát) a část taky
v hrabance. I dřevo velkých stromů je schopno nasát velké množství vody
na kterou před deštěm lačně čekalo. Vlhké temné smrkové lesy jsou rájem
mechů, které jsou jako houba na rozdíl od rozvolněných listnatých lesů
bez mechů a kapradin. Pročpak třeba borůvky miluje více jehličnaté lesy
a není to pouze kvůli kyselosti, ale taky kvůli stálé půdní vlhkosti,
která je prosluněným lesům cizí. Nedělejme ukvapené soudy odsuzující
smrky pouze kvůli zanedbané prevenci proti kůrovci, ať si nezaděláme na
problémy s erozí a vysycháním hor, které budou mít půdu vysušenou sluncem
svítícím půl roku na její povrch při absenci stínu listnáčů. Za svůj život
jsem zažil mnoho katastrof a lidé je brali jako něco zcela nevyhnutelného
a nedělali z toho politikum. Dnes je módou někoho obvinit i z deště a nebo
naopak ze sucha, ale přiznat vlastní podíl viny umí málokdo. Paradoxně největšími kritiky lidského konání jsou ti, co létají zbytečně po světě a jezdí do přírody auty. Já už to beru tak, že letos je to vodní eroze,
ale pár let byly ty potoky zcela suché. Tak co je lepší? Málo vody a nebo
jako letos vody více? Odpovězte si každý sám, já odpověď znám! Té vody není tolik jako v roce 1997 a tak není proč brečet!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.7.2024 13:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Vlhké temné smrkové lesy sú len vtedy vlhké keď dostatočne prší. V lete zákonite vysychajú pretože je väčší odpar než pred 40 rokmi a prší obykle len z búrkoch. Ked dlhšie neprší, môžu tam byť aj kilometre šstvorové mechu, stejne vsychnú.
Koľkokrát vám to treba opakovať, že nebude fungovať tajga v subtropoch.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.7.2024 13:10 Reaguje na Jaroslav Pobeha
pardon - nebude fungovať tajga v subtropickej klíme.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.7.2024 13:09 Reaguje na Břetislav Machaček
...Ať si nezaděláme na problémy s erozí a vysycháním hor, které budou mít půdu vysušenou sluncem svítícím půl roku na její povrch při absenci stínu listnáčů.

Kedy absentuje tieň listnáčov ? Len v novembri a zime. Práve v zime prší až až a voda zasakuje do pôdy. Otepľovanie morí spôsobuje silnejšie zrážky, túto zimu na slovensku napršalo 140 percent dlhodobého priemeru spred 30 rokov.
Snehu je však čoraz menej, aj vo februári to často vyzerá ako v novembri. Osobne som to videl vo februári na muránskej planine, sneh nebol ani na vrcholkoch nad 1000 metrov. Lisnáče alebo koninfery , nehralo to tam žiadnu rolu.
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.7.2024 18:34
Klimatické extrémy jsou, desítky let zmiňovaným, následkem klimatického rozvratu. To, že to bude celou společnost stát balík, spoustu balíků, bylo zmiňováno také.
Škody budou mít primárně oblasti přímo navázané na přírodu, jako lesnictví, zemědělství, jinde třeba i rybolov. Sekundárně to odskáče každá jiná oblast. Společnost, stát, celý svět.

To, že lidé jsou blbci, je tak dokazatelný, ověřitelný fakt, že o tom snad nelze ani diskutovat.

Sere mě, brutálně, jen toto: https://archiv.hn.cz/c1-66903070-jak-nejmladsi-generaci-prodavame-budoucnost-ve-sleve-a-divime-se-ze-se-na-nas-zlobi
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist