https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prospiva-vedeni-vysokeho-napeti-motylum-cesky-vedec-to-dva-roky-zkoumal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Prospívá vedení vysokého napětí motýlům? Český vědec to dva roky zkoumal

21.12.2017 07:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Entomolog Lukáš Spitzer věnoval dvě léta mapování výskytu motýlů v malebné krajině Valašska. Zvláštní důraz přitom kladl na společenstva, vyskytující se v transektech pod vedením vysokého napětí. Na ilustračním snímku soumračník rezavý.
Entomolog Lukáš Spitzer věnoval dvě léta mapování výskytu motýlů v malebné krajině Valašska. Zvláštní důraz přitom kladl na společenstva, vyskytující se v transektech pod vedením vysokého napětí. Na ilustračním snímku soumračník rezavý.
Entomolog Lukáš Spitzer věnoval dvě léta mapování výskytu motýlů v malebné krajině Valašska. Zvláštní důraz přitom kladl na společenstva, vyskytující se v transektech pod vedením vysokého napětí. Jeho práce teď dává odpověď na to, zda a jakou hodnotu má uměle vytvořená energetická infrastruktura pro zachování českých populací motýlů.
 

Informace o tom, že krajina České republiky se postupně proměňuje, asi nikoho nepřekvapí. Různá intenzita zemědělství, odlišné přístupy lesnického hospodaření, rostoucí zástavba na předměstí lidských sídel nebo zahušťování dopravní infrastruktury jsou typickým nositelem takových změn. Živočichové, kteří na tyto změny reagují s určitým zpožděním, pak nemají příliš na výběr. Jsou buď vytlačeni na samý okraj svých původních areálů výskytu, naleznou jiné alternativy nebo prostě vyhynou. S postupem času tak silně narůstá význam migračních koridorů, které umožňují fragmentovaným populacím v lidmi narušené krajině vzájemné propojení. Nabídka takových přirozených spojnic v krajině; vodních toků, hřebenů vrchovin a pahorkatin, patří mezi jedny z nejdůležitějších prvků krajiny, zaručující její dynamickou rovnováhu. Ne všude se jich ale v dostatečné míře dostává. Odborníky hojně diskutovaným tématem se tak stává význam a funkčnost migračních koridorů antropogenního původu, například tras vedení elektrického proudu.

„Z čistě praktického hlediska splňuje koridor vedení vysokého napětí všechny parametry, které je funkčnímu migračnímu koridoru možné přisoudit,“ říká Spitzer. „Představuje nepřerušenou a dostatečně širokou linii krajinou, která zaujímá širokou škálu biotopů, od krátkostébelných, po křovinaté. Nejsou zde navíc přítomny kromě širších vodních toků podstatnější migrační bariéry. Například vysokokmenné lesní porosty, které motýli právě nevítají.“

A proč právě Valašsko, jako místo studie? Pro motýláře je to prý učiněný ráj. Zdejší krajina zachovala svůj původní ráz, a místní obyvatelé zde nadále běžně tradičně zemědělsky hospodaří. „Valašsko je ještě stále tvořeno unikátní živou mozaikou rozsáhlých přirozených a pastevních lesů, remízků, činných i opuštěných extenzivních pastvin a luk. Jen z údolí Huslenky-Losový a blízkého okolí je uváděn výskyt více než 800 druhů motýlů,“ dodává Spitzer. Na motýly relativně bohaté území by tedy mohlo dát odpověď na to, jak zdejší populace reagují na vedení velmi vysokého napětí (konkrétně pak na síť č. 270 Povážská Bystrica – Lískovec, 220 kV).

V průběhu průzkumu bylo zaznamenáno 62 druhů denních motýlů a vřetenušek, dohromady 3 230 exemplářů motýlů. Mezi nejčastěji zaznamenanými druhy se objevoval okáč luční a bojínkový, ale často byl zaznamenáván i druh typický pro světliny a řídké světlé lesy, perleťovec stříbropásek. Jistou senzací byl modrásek černoskvrnný, perleťovec maceškový a celoevropsky chráněný přástevník kostivalový. Podstatný je ale celkový výsledek.

„Kvantitativně nejbohatší byly paradoxně výřezy s aktivním managementem, tedy místa pod napětím, která byla vyřezána v posledních pěti letech,“ říká Spitzer. Teprve za nimi se do počtu zaznamenaných exemplářů řadily extenzivně a intenzivně obhospodařované louky. „Z hlediska sledovaných biotopů byly vysekané části pod vedením vysokého napětí druhově nejbohatší, srovnatelné s květnatými loukami a pastvinami.“

Proč by motýli ale dávali přednost takovému uměle vytvořenému prostranství? „Na rozdíl od typických lokalit bezlesí zde byla zachována potravní nabídka pro dospělce po celý rok,“ vysvětluje Spitzer. „Motýli zde nacházeli nejen životní podmínky, nektar, ale místa s vyřezanými stromy a křovinami využívali jako migrační koridor. Biotopy definované jako výseky jsou dlouhodobě udržovány v raných stádiích sukcese, nedochází tak k jejich zapojování do stinných porostů bez nektaru a vegetace, nutné pro vývoj housenek.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist