https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prumyslove-zony-se-na-brownfieldech-nestavi-drtiva-vetsina-zon-vznika-na-zelene-louce-zjistil-nku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Průmyslové zóny se na brownfieldech nestaví, drtivá většina jich vzniká na zelené louce, zjistil NKÚ

22.10.2018 14:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z celkového počtu 102 podpořených zón jich 98 vzniklo naopak na zelené louce. Ilustrační snímek.
Z celkového počtu 102 podpořených zón jich 98 vzniklo naopak na zelené louce. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Böda
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu průmyslových zón a podnikatelských nemovitostí a infrastruktury v letech 2014 až 2017. Kontroloři se zabývali hlavně tím, jestli podpora přináší očekávané přínosy a jak Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a agentura CzechInvest vyhodnocují dopady rozdělených peněz. Prověřili také 19 příjemců podpory, kteří získali 4,1 miliardy korun na 20 konkrétních projektů.
 

Na podporu průmyslových zón vynaložila Česká republika od roku 1998 do roku 2017 více než 12 miliard korun, ze kterých podpořila 102 průmyslových zón. Jedním ze záměrů České republiky bylo také přednostně podporovat vznik průmyslových zón na zregenerovaných plochách a areálech, které byly původně nevyužity a často i kontaminovány – tzv. brownfieldech. Ukázalo se však, že z celkového počtu 102 podpořených zón jich 98 vzniklo naopak na zelené louce. Od roku 2010 MPO nepodpořilo ze státních peněz vznik žádné průmyslové zóny na brownfieldu. V době kontroly se také uvažovalo o dalších čtyřech nových zónách na zelené louce, přičemž se počítalo i se záborem zemědělské půdy.

NKÚ dále upozorňuje, že MPO ani CzechInvest za tuto dobu nevytvořily průkazný a ucelený systém, podle kterého by spolehlivě vyhodnocovaly, co přesně rozdělené peníze přinesly – konkrétně kolik díky rozděleným penězům vzniklo pracovních míst či jaké množství peněz společnosti proinvestovaly. Ve svých dosavadních hodnoceních pracovaly často s neúplnými, neaktuálními a nevěrohodnými daty. Investorům například neuložily povinnost poskytovat podstatné údaje, jako jsou informace o vytvořených pracovních místech, výši investic a podobně. NKÚ přitom už v roce 2004 a v roce 2009 upozornil, že úplné, průkazné a skutečně objektivní hodnocení chybí.

Jasné není ani po 20 letech to, kolik podpora průmyslových zón rozdělovaná od roku 1998 skutečně přináší do státního rozpočtu. MPO v roce 2015 spočítalo, že přínosy podpory mají být vyšší než samotná rozdělená podpora až v roce 2021. Nezohlednilo ale řadu souvisejících podstatných příjmů i výdajů státu. Jde například o výši investičních pobídek, výdaje na přímou podporu konkrétních investorů a podobně.

Kontrola dále ukázala, že průmyslové zóny v České republice jsou v zásadě využívány – jejich obsazenost dosahuje přibližně 80 procent. Výjimku představuje zóna Holešov s rozlohou 280 hektarů. Ta byla původně připravována pro konkrétního investora, který se ale rozhodl ji nakonec nevyužít. Zóna je obsazena jen ze dvou procent, MPO přitom na ni vynaložilo téměř 1,1 miliardy korun. Zvýšit obsazenost zóny se zatím příliš nedaří a navíc její obsazení ztěžuje skutečnost, že je umístěna v ochranném pásmu podzemních vod. Podobná situace může nastat i v případě 20 kilometrů vzdálené připravované zóny Přerov-Bochoř – i v tomto případě si původní investor vybral jinou lokalitu a i tato zóna je v pásmu ochrany podzemních vod. Její vybudování by mělo vyjít přibližně na 1,4 miliardy korun.

Kontroloři odhalili nedostatky i v případě rozdělování evropských dotací na rekonstrukce a modernizace objektů a areálů – tyto peníze měly například zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků, zlepšit jejich uplatnění na zahraničních trzích a také přispět ke snížení provozních nákladů. MPO nesledovalo, jestli peníze podnikům v tomto ohledu pomohly. NKÚ prověřil vzorek 12 příjemců podpory s dotací 117 milionů korun a u šesti z nich se nepotvrdilo, že by peníze přinesly očekávaný efekt.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Martin Jasan

23.10.2018 18:38
Je zde někdo z dogmatických zastánců volného trhu, kdo by upřímně odpověděl, zda-li mu tyto dotace do průmyslových objektů vadí "méně" - "stejně" - "více" než "dotace do obnovitelných zdrojů" a proč.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.10.2018 21:40 Reaguje na Martin Jasan
Sám jsem zvědavý.
"Ryzí ekonom" bude na jedné straně tvrdit, že je výhodnější půdu využít jiným způsobem než pro zemědělství (např. pro průmysl) a potraviny dovést z tropů.
Na druhé straně bude tvrdit, že všechny činnosti (včetně průmyslu) by se měly obejít bez různých regulativů.
Třeba se někdo rozepíše.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.10.2018 06:34 Reaguje na Martin Jasan
možná je ta otázka trochu na mě: vadí. v principu úplně stejně. fakticky někdy i o trochu víc, protože to nejsou žádní troškaři, a kam se hrabou ekodotanti (tedy, s výjimkou solárníků, tam je ten bank teda pořádnej).

průmyslové zóny a daňové prázdniny, to byla vždycky taková hodně kalná voda politického byznysu. reálný přínos nikdy nikoho netrápil.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.10.2018 18:20 Reaguje na Martin Jasan
Považuji se za zastánce opravdu volného trhu, tedy thu, kde jsou v maximální míře odsraněny negativní externality odpovídajícím zpoplatněním. V takovém tržním prostředí nemají dotace co dělat kromě případů, že se vytváří něco společensky vítaného a pro planetu příznivého. V takovém prostředí by bylo vynětí z půdního fondu natolik drahé, že by byl o brownfieldy mnohonásobně vyšší zájem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2021 09:36 Reaguje na Martin Jasan
Nevím, jestli je tu někdo "z dogmatických zastánců volného trhu", ale volný trh je nejlepším regulátorem ekonomiky a hlavně vytváří největší materiální bohatství státu.
Jenže má své limity a hlavně externality.
Volný trh je čistě ekonomická záležitost, takže nemůže řešit problémy sociální a především ekologické, pouze na ně dodá dost financí. Což taky není špatné.

Proto vznikl už dávno v normálních zemích (především v západní Evropě) sociální stát, dnes i stát silně ekologický.
Ukazuje se, že je to zatím asi nejlepší cesta, podle rozvoje OZE i bohatství normálních Evropanů, neni na světě konkurence.

Já jsem proti dotací do oborů, které se můžou uživit samy, tj. do průmyslových zón. Jsem pro dotace na rozvoj OZE z důvodů rychlosti klimatické změny, do malého zemědělství, která by jinak sežrala oligarchie, jak vidíme třeba u nás.

Absolutně nechápu, PROČ bere asi 8 miliard dotací třeba Agrofert, který se taky chlubí x mld. ročního zisku. Když zapaltí méně na daních než dostane na dotacích, stává se čistě parazitickou zátěží státu.
Odpovědět
mr

23.10.2018 21:25
Dotace všechny, přemrštěné platy státních zaměstnanců, hospodářská kriminalita, tisknutí nepodložených peněz a znehodnocování měny inflací snad by měly vadit nejen zastáncům volného trhu, ale úplně všem, co tu kouli mezi rameny nepoužívají leda proti tomu, aby jim nepršelo do krku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2021 09:18
Brownfieldy by se mohly využívat především na solární elektrárny, pod panely by se vešly i vodíkové vyvíječky a jiné technologie.
To by potom mohly prodávat přímo zelený vodík, syntetické palivo, nebo špičkovou elektřinu, když nefučí a nesvítí, tj. zadraho.
Ekonomicky by to vycházelo možná už teď, protože by vůbec nepotřebovaly přenosovou soustavu. Hlavně by na tohle získaly velmi výraznou podporu z EU, navíc další eura z kovidového fondu EU.
Proč to ale nejde?
Na takové projekty už potřebujete podporu státu (třeba jen legislativní, nebo politickou) a my tu máme .......babišistán...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist