Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, třetina profilů hlásí sucho

průtoky jsou malé všude,podle vypálené trávy jsem takové sucho jak nyní ,ještě u nás neviděl,
prší stejně jak kdysi,říkají odborníci, ale já kdysi nemusel svoji zahrádku vůbec zalévat, dnes musím denně a stejně je suchá,
kdysi bylo v krajině vody,že se dělaly meliorace, dnes je sucho , prší prý stejně, tak proč je sucho,
kdyby pršelo tolik jak o tom mluví v předpovědích počasí, brodíme se všichni po kotníky ve vodě
odborníci řeknou ,že na vině jsou meliorace,remízky ,velké lány,
na mé zahrádce se nic za posledních 70let nezměnilo, možná přibyly nějaké stromky, ale je stejně suchá,
může se vykopat jedna meliorace a čekat, kdy se tam objeví voda ,jak v době kdy se meliorace dělala, nedočkáte se nikdy,
takže náprava krajiny remízky tuňkami ,vykopanými melioracemi,malými lány a podobně ,zásadní změnu nepřinese ,pokud jde o vodu v krajině ,
tím jsem si jist,
příčina všeho je jinde,

podle malé zahrádky usuzujete stav krajiny v ČR?
Na jižní moravě už to, co popisujete, máme 20 let, ale stále se tu píše, že v čr je vody hodně a vše je OK.

chci tím říci ,že moje zahrada zadržuje vodu stejně jak před mnoho lety ,ale je mnohem sušší,
a když na ni spadne,prý ,stejně vody jak kdysi dávno ,proč je suchá dnes , kdysi zdaleka tak suchá nebyla

neprší stejně jako před 20 lety, jen za rok spadne stejné množství srážek, jako před 20 lety.

Porovnaje si na intersucho.cz Česko a Slovensko. Slovensko je v podstate biele a Čechy sú tmavo- fialové. Tá južná Morava je na tom ešte z Česka na tom najlepšie. Alebo zájdite ku nám do Trenčína, nehovorím že je super mokro, ale napríklad hradná skala je zelená uprostred leta, to býva naozaj málokedy.

sledujete někdy satelitní snímky počasí? na nich je vidět proč tomu tak je,
kdysi dávno chodily mraky kolem západní strany Alp, nyní jdou po východní ,zřejmě je to jen výpar ze Středozemního moře, který se do Čech nedostane

Proto je třeba zadržovat vodu v krajině pomocí tůní a mokřadů, aby se tam (k radosti místních) vypařovalo co nejvíce vody, ochlazovalo tamní krajinu a v řekách teklo o to méně vody. Stačí jen dát panu Malíkovi a podobným "ekologům" zelenou. Ten chce po tomto vzoru předělat celou Evropu.

Skutečně jste vědecký pracovník? To je vtip, že?

Ano proto je třeba zadržovat vodu v krajině, protože pak trvá déle, než krajina vyschne - blbý že?
Drtivá většina vody, která tu spadne, bez užitku odteče. Vzhledem k tomu, že většina jí spadne v zimě, tudíž není ani vytranspirována, ani odpařena, je evidentní, že čím víc ji zachytíme na co největší ploše, tím déle na té co největší ploše bude k dispozici biotě - blbý že?

Průtok Vltavy pod kaskádou je prý průměrný a to v Čechách taky nepršelo.
Čímpak to asi tak je? Že by nadlepšováním průtoku vodou z přehrad? Co
vy na to odpůrci takových vodních děl? Stále jsou fuj?

Průtok Vltavy pod kaskádou je prý průměrný a to v Čechách taky nepršelo.
Čímpak to asi tak je? Že by nadlepšováním průtoku vodou z přehrad? Co
vy na to odpůrci takových vodních děl? Stále jsou fuj?

Průtok je průměrný a čechy jsou vyschlé na troud. Vodu potřebuje všechno živé, nejen ryby v potoce. Takže ano - přehrady jsou fuj, poněvadž nepomůžou ničemu kromě lidí, kteří mají vody plnou řiť, a rybám, zbytek může dle vaší optiky klidně vychcípat suchem

Suché jsou už i ty slavné plytké tůně a mokřady a povím vám
jedno velké tajemství! Víte proč? Protože neprší, stejně jak
už mnohokrát za dobu lidské existence. Na "Bejvávalo" je
výčet období bez srážek za tisíc let podle výpisů z kronik
a záznamů různých pozorovatelů. Prostě neprší tam, kde na
to lidé čekají a jinde lije tak, že se topí a sesouvají se
kopce. Článek byl o tocích a i pláč, že je to pro vodní
organismy problém. Já píšu, že minimálně pro velké řeky to problém být nemusí, pokud je bude čím dotovat v době bez srážek. Jako zemědělec musíte být ale se suchem o žních spokojen, protože se sklízí suché zrno bez dosušování na
sušičkách a kombajny nejezdí v blátě. Suché žně bývaly
sedláky vždy vítány a naopak mokré bývaly pohromou. Nebo
si přejete o žních takové povodně jako v USA a J. Korei ?
Včera jsem se prošel lužním pobřežním lesem a i tam jsou
už tůně suché a víte proč? Jsou přes podloží napojeny na
tok řeky, kterou nemá co vodou dotovat a tak má sníženou
hladinu. Vysychají i pramenné potoky, kterým nikdo vodu
nebere, ale taky nedodá, pokud pořádně nezaprší. Ale
ruku na srdce, takové deště jako v roce 1997 rači ne!

Ještě dodám, že ze suché řeky se nenapije ani zvěř,
ale z řeky dotované vodou z přehrady ano. Mnohé řeky
jsou bez dotování vodou z přehrad pouhými stokami
smradlavých polovyčištěných splašek. Bez naředění
čistou vodou z přehrad není ta voda k pití a ani
k životu jakýmkoliv vodním organismům!

Bodejť by nebyly potoky suché,když jsou všechny zregulované a napřímené. Bodejť by nebyly všechny prameniště a mokřiny suché, když jsou vysušené a přeměněné na pole a pastviny až někam k hranici 700 m.n.m. a např. na Šumavě místy ještě výše. Celá krajina je nastavená na co nejrychlejší odtok, ačkoli je už minimálně 20 let jasné, že v sezóně vody bude čím dál míň. Vaše argumentace je asi taková, jako kdyby vám soused podpálil barák a pak vás ještě buzeroval, že mu kvůli vám blafne stodola, protože hasíte pomalu.
Jenže ono není sucho jemom o žních, ale už z jara, běžte se někam podívat na porost cukrovky - ta bude letos katastrofální (pokud nezaprší), nemluvě o pícninách...
Mě jde o 43 000 druhů rostlin a živočichů žijících na 78 000 km2 ČR, (vodní plochy mají nějakých 170 000 ha, za posledních 80 let bylo vysušeno 300 000 ha vodních ploch, jak by se nám teď hodily) - oni totiž taky potřebují vodu a všichni se určitě do povodí těch několika velkých řek nevejdou, nemluvě o tom, že kolem velkých řek je soustředěna intenzivní zemědělská produkce, takže i kdyby se tam nakrásně vešli, tak je vyhubí pesticidy.
A že mokřiny vyschnou, to se ví, že vyschnou, ale rozhodně to bude trvat mohem déle, než na šedesátihektarovém bloku pšenice. A to se dostáváme k dalšímu problému - nekonečným lánům bez přerušení remízy, větrolamy..., které působí jako tepelné ostrovy a veškeré potenciální srážky "vyženou" někam jinam, kde je chladnější vzduch

To jste zkopíroval z příručky DUHY a nebo Dětí Země?
Tak předně vodní plochy(rybníky) se začaly vysušovat už před staletími a nejvíce se to dělo třeba u nás se začátkem pěstování cukrovky. Koukněte se mapu z 19. století a uvidíte pás
velkých rybníků podél Olše od Bohumína až ke
Karviné, kde jich pár zůstalo. Ty vysušil hrabě
Larisch(majitel karvinských dolů a těch rybníků),
aby měl kde pěstovat cukrovku a jiné plodiny.
To neudělali komunisté, ale kapitalista(šlechtic). Rybníky a bažiny vysušovali i malí statkáři, když
nastala na konci 19 století větší poptávka po
obilí a cukrové řepě. Toky napřimovali taky a můj
děda za hospodářské krize ve třicátých letech u
státního baštování břehů pracoval, aby se udržela
stabilita břehů, které vymílala řeka i s okolními
poli, loukami, domy a komunikacemi. Vyrovnali
meandry a ty se obratem měnily na pole a louky.
Vy máte v hlavě pouze jednoho viníka a nikoliv celou škálu, kteří se na tom podepsali. Proč nekritizujete dnešní úbytek organiky v půdě a kdo to zavinil? Proč nebyl nikdo schopen za 33 let od plyšáku tu půdu dát do lepšího stavu, ale spíše naopak? Jinak zcelování polí se dnes děje i v tom vámi opěvovaném Polsku. Možná u vás v kopcích ne, ale v rovinách skupují velcí políčka malých a mizí nyní už pro ně zbytečné meze(hranice majetku) a polní cesty pro obsluhu polí. Vjedou na jednom konci pole a zase tamtudy vyjedou bez najíždění
do bývalých nudliček podél cesty.
U nás se to dělo násilím a nebo z rozumu, když
statkář koupil pole chalupníka, který šel dělat
do továrny a u nich z nutnosti po často nuceném prodeji(zkrachovali) políček velkým statkářům. Totéž se děje v celé Evropě a stačí vystrčit nos mimo ni do Kanady, USA, na Ukrajinu a jinam, tak budete koukat na pole o výměrách tisíců hektarů jedné plodiny a ne těch pár desítek jako u nás. Uvažujete zaujatě a taky selektivně, ale nechcete vidět a vědět, proč se tak tomu děje. Základem je ekonomika provozu a to, že dotování neefektivní výroby nebude mít v globálním světě dlouhé trvání.
Ono se to stane časem neufinancovatelné, až to nebude z čeho dotovat a pak nebude ani na ty příručky a sny o návratu o 500 let nazpět. Já
beru meze, které kopírují třeba vrstevnice, ale
ne ty půlmetrové meze v rovině, které byly pouze hranicí mez nudličkami polí po hektaru. Ty lze
nahradit biopásy, které lze zaorat a znovu z nich
mít produkční půdu. A ty zregulované toky taky
nemusím nutně meandrovat, ale stačí je malými
vodními stupni(kmen stromu) zpomalit. Těžko dnes
budete přesvědčovat vlastníky udělat z pole
meandr potoka, který jeho praděda kdysi vyrovnal.

Nepotřebuju opisovat, mám vlastní hlavu. U vás vysušovali kapitalisti, u nás komunisti - co je na tomto faktu pro vás nepřijatelné? Kdyby to dělal nějakej agrobaron, tak to budu kritizovat úplně stejně. O vysoušení podhůří mlčíte, proč? Že už by jste konečně pochopil jaká to byla hovadina?
Jak vypadají pole jinde je mi putna, já žiju tady, ne v Kanadě... však oni na to dojedou.

Úbytek organiky je spojený s intenzivním hnojením dusíkatými hnojivy, nikoli, jak se mylně domníváte s nižšími stavy skotu, kterého je mimochodem stejně, jako za první republiky. Jediné, čeho je oproti minulosti méně, jsou koně. Zavádění velkokapacitních bezpodestýlkových chovů produkujících nikoli hnůj, nýbrž výrazně méně kvalitní kejdu, taky není "objev" současnosti, stejně tak zavedení pěstování krátkostébelné pšenice a snižování výměry žita - to všechno je důvod úbytku "organiky" v půdě. Můžete "buřit" klidně 100 tun hnoje na hektar, pokud k tomu v rámci doažení maximálního výnosu budete sypat 200 kg čistého dusíku na ha, tak vám ta organika stejně "vyfučí" do luftu - hnůj/nehnůj.
Dotování neefektivní výroby je především spojeno s pěstováním biopaliv - to je skutečně neefektivní a kdo to prolobboval a drží to při životě? Žádná EU, ti už dávno pochopili jakou cypárnu stvořili a ustoupili od toho, nýbrž takoví skvělí "praktici" jako Babiš, Veleba, Palas, Jandejsek... a oba jistě dobře víme, z kterého hnízda se tihle "holoubci" vylíhli.

A co se týče otázky, proč to nikdo za 33 let po plyšáku nezlepšil - protože to řídí pořád ta samá pakáž, viz vyjmenovaní výše. Jen dnes nedrancují ve jménu "dělnické třídy", nýbrž pro vlastní prospěch - metody však zůstaly stejné. A dopředu vás upozorňuju, že na tom, co jsem zmínil v tomto odstavci se shoduje valná většina zemědělců se kterými jsem kdy měl co dočinění (a věřte, že jsem jich "zažil" stovky).

Ps. pokud mluvíte o ekonomice provozu, tak nechápu, proč se tak vzpěčujete proti bioplynkám... vždyť to je přeci ono - vytřískat všechno co se dá i z toho houna. Jenže v tom právě chybí to podstatné - pohled-perspektiva do budoucna (otázka zda to při změně podmínek bude fungovat i za 50 nebo 100 let) a tu neměli ani komanči ani dnešní postkomanči, ta totiž zmizela se zánikem selského stavu

Takže sedlák, či šlechtic a církev, kterým vrátili stovky hektarů na kterých pěstují kukuřici pro bioplynky jsou
bývalí komunisté? Proč ta VLASTNÍ pole
drancují i nyní, když to už teoreticky
nemusí ? Já svoji zahradu taky neždímám
a o pole jsem se nehlásil, protože ho
nemám jak obdělávat a hnojit. Nechal
jsem ho část státu a zbytek příbuzným,
kteří ani nevědí, kde konkrétně leží.
I tak vypadají dnešní vlastníci, kde
je na jednom hektaru deset podílníků,
kteří nemají o zemědělství šajn. Jsou
to ale vlastníci vzešlí ze selského
stavu, který zanikal i dělením majetku.
Nedělení majetku sice bylo praktikováno
sedláky běžně, ale mělo ke spravedlnosti
sakra daleko. Když si můj strýc bral
proti vůli otce sedláka tetu, tak ho
bičem otec vyhnal ze statku v tom, co
měl na sobě a stejně by mu nic nedal,
protože grunt se nedělí, ale pouze stále
zvětšuje. Selský stav byl o nadřazenosti
sedláků sedících v hospodě u jednoho
stolu a v kostele v prvých řadách. Ten
zbytek je nenáviděl za všechna příkoří
a tu nabubřelost. Když jim brali majetky,
tak tomu často tleskaly i jejich děti,
kterým nic nedali mimo práce na statku.
Strýc to svému otci ze srdce přál a ještě
více pak měnovou reformu, kdy jeho otci
zůstaly tisíce nakřečkovaných korun tak
leda na podpal. Měsíc před reformou otce
prosil, aby mu dal na nábytek a ten mu řekl, že za ně koupí pole. Koupil prd!
Nenažranost byla tehdy výsadou většiny
sedláků a bohužel k tomu opět někteří
směřují. Dobrým zemědělcem nemusí být
potomek sedláka, ale i někdo s potřebným vzděláním a podnikatelským duchem. Ten
mi ale neprodává zatuchlou pšenici, jako
pokračovatelka selského rodu, která už
zkrachovala na rozdíl od těch, kteří
v rodině žádné sedláky neměli. Je to o
lidech a nikoliv o rodinné tradici,
která není zárukou skutečného sedlačení!
V Sudetech se stávali sedláky bezzemci
převzetím majetků Němců a těm to často
vlezlo do hlavy více, než těm, kteří
ty majetky podědili. Když se stane z
chudáka sedlák, tak je to jako s tím
Poturčencem horším Turka. To tam zažil
můj druhý strýc, když se spokojil jako
předválečný komunista s pastouškou po
preparátorovi zvěře a o grunty se poprali jiní. Ti pak vznik JZD těžce nesli, ale nakonec byli rádi, že nemuseli v putnách nosit hnůj do kopcovitých polí. JZD na to postavila přenosnou lanovku a pole tam
zanikla až po plyšáku! Do té doby se tam
pěstoval len, brambory a pícniny. I to
je výsledek ekonomické rentability,
která je bez masivních dotací neúprosná!

Na 90 % tuzemské zemědělské půdy hospodaří velká zemědělská družstva nad 1500 ha, ty jsou pohrobkem čeho? Tak tu nemelte o sedlácích - vy šlechtici. Dál s váma nemíním ztrácet čas

Průtok Vltavy pod kaskádou je prý průměrný a to v Čechách taky nepršelo.
Čímpak to asi tak je? Že by nadlepšováním průtoku vodou z přehrad? Co
vy na to odpůrci takových vodních děl? Stále jsou fuj?