https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rybari-odhaduji-skody-uhynulych-ryb-na-breclavsku-na-miliony-korun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rybáři odhadují škody uhynulých ryb na Břeclavsku na miliony korun

22.7.2022 13:00 | BŘECLAV (ČTK)
Podle starosty Bulhar Jiřího Osičky jsou mezi uhynulými rybami kapři, candáti, sumci, amuři, tolstolobici nebo cejni. Úhyn ryb souvisí s úbytkem kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic, uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Ilustrační foto
Podle starosty Bulhar Jiřího Osičky jsou mezi uhynulými rybami kapři, candáti, sumci, amuři, tolstolobici nebo cejni. Úhyn ryb souvisí s úbytkem kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic, uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Na miliony korun odhadují rybáři škody, které v týdnu vznikly uhynutím ryb v Dyji na Břeclavsku v souvislosti s nedostatkem kyslíku. ČTK to řekl předseda Moravského rybářského svazu, pobočný spolek Rakvice Zdeněk Blabla. Uhynuly desítky tun ryb, zatím se podle něj podařila odklidit pouze menší část.
 

Leklé ryby se objevily v týdnu v Bulharech a také v Břeclavi. "Zatím jsme odvezli do kafilerie kolem devíti tun, což je podle mě tak desetina. Úsek nad Bulhary je našeho pobočného spolku, tam jsme se to snažili co nejvíce uklidit," uvedl Blabla. V Břeclavi pomáhají rybářům s odklízením hasiči.

Podle starosty Bulhar Jiřího Osičky jsou mezi uhynulými rybami kapři, candáti, sumci, amuři, tolstolobici nebo cejni. Úhyn ryb souvisí s úbytkem kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic, uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Blabla řekl, že podobné situace nastávají v souvislosti s kyslíkovým deficitem. "Je to souhra náhod. Je teplo, začnou řádit sinice. Taky záleží, jaká je manipulace s vodou na vodním díle Nové Mlýny. Není to jednoduché. Pouští se to přes elektrárnu, proto se tam dělá ve vodě málo kyslíku. Je proto potřeba to nepouštět přes elektrárnu a více provzdušňovat vodu, když je tento kritický stav," řekl Blabla.

Chmelař uvedl, že sinice spotřebovávají v noci kyslík a mají příznivé podmínky pro rozmnožení s ohledem na horké počasí, nízké průtoky vody a živiny. "Hlavní živinou je fosfor, který se dostává do řek nejčastěji proto, že čistírny nedostatečně fosfor odstraňují při čištění," řekl Chmelař.

Výběr velkých úhynů ryb v českých vodách za posledních 20 let:

Srpen 2002 - Při ekologické katastrofě v zatopeném lomu u Veselé na Mladoboleslavsku zahynulo 12 tun ryb. Odborníci se shodli na tom, že to zavinil nedostatek kyslíku, který způsobilo odumírání řas. Přesnou příčinu úhynu řas ale už nikdo nezjistil, protože následně přišly povodně.

Leden 2006 - Nejméně deset, ale podle odhadů až 39 tun ryb v hodnotě dva miliony korun uhynulo na Labi mezi Kolínem a soutokem s Vltavou. Příčinou havárie byl únik jedovatého kyanidu z kolínského podniku Lučební závody Draslovka.

Červen 2009 - V důsledku upouštění vodní nádrže Orlík uhynulo 29 tun ryb. Lidské zavinění nehody bylo vyloučeno. Odhadovaná škoda dosáhla 1,2 milionu korun.

Duben 2017 - V násadkovém rybníku Rybníkářství Pohořelice v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku uhynulo téměř 17 tun ryb, škoda přesáhla milion korun. Příčinou úhynu byl nedostatek kyslíku ve vodě v kombinaci se zvýšeným obsahem toxických látek, především amoniaku.

Srpen 2018 - Přes 100 tun ryb podle odhadů uhynulo v rybníku Nesyt na Břeclavsku. Vyčíslená škoda přesáhla pět milionů korun. Důvodem úhynu ryb bylo sucho, horko a snížená hladina rybníka, což způsobilo nedostatek kyslíku ve vodě.

Září 2020 - V důsledku kontaminace látkou, jíž byl podle rozborů kyanid, uhynulo v řece Bečvě na Přerovsku velké množství ryb. Ekologická havárie postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník havárie bezprostředně po ní nebyl odhalen. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy zhruba na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Kvůli otravě Bečvy obžaloval na konci března státní zástupce rožnovskou firmu Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Vsetínský okresní soud však v květnu státnímu zástupci vrátil případ k došetření. Státní zástupce podal na rozhodnutí okresního soudu stížnost.

20. července 2022 - Velké množství ryb uhynulo v řece Dyji na Břeclavsku. Podle odhadu uhynuly desítky tun ryb. Odklízení potrvá minimálně týden. Ryby uhynuly kvůli úbytku kyslíku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.7.2022 19:54
Jéjo... přehradu na každej potok!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.7.2022 14:24
Snaha o souhr je geniální, popis dyjského úhynu už horší. Zmíněno skoro všechno, ale špatně či vůbec nerozlišeno, co je na začátku, co následuje a co je na konci. A když se to všechno semele dohromady, tak je z toho ... novinářský článek zatemňující podstatu. Škoda.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.7.2022 17:19
Pomalu tekoucí nížinný tok bez čeření a okysličování hladiny je skoro
totéž, jako plytký rybník s prohřátou vodou plnou živin. Pokud se budou
živiny z čističek pouštět neustále do řek a rybníků, tak to bude pouze
horší a horší. Bahno na dně už je plné živin, přibývají další a bez
povodní a podobných průplachů koryt se jich řeky nijak nezbaví. Ono
by pomohly průplachy spodní vodou z přehrad a nebo i jezů s regulací
hladiny, když by se vytvořila za vhodné situace vlna k uvolnění
bahna a jeho odplavení. Přehrady to umožňují, ale mají o to zájem
vodohospodáři a provozovatelé vodních elektráren? Na čínské přehradě
Tři soutěsky je taková regulace možná i s tím, že dojde jako před
stavbou přehrady k zúrodnění půdy kolem řeky bahnem, což dělaly vždy
povodně. Máme co dohánět a doufám, že dojde na podobné zásahy i u
nás, když už neumíme dočistit odpadní vody od živin pro sinice.
Mám obavu, že to není letos poslední katastrofa na řekách a nebo
plytkých rybnících, protože letos máme sinice i na 25 m hluboké
štěrkovně se zákazem krmení ryb a hájením dravců jako predátorů
drobných ryb údajně znečisťujících trusem vodu. Po drobotině už
není ani památky, rostliny spásají amuři a sinice se množí jako
divé možná i díky průsakům vody z dobře "vyhnojené" Odry pod
Ostravou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.7.2022 16:27
Před chvílí byla v TV reportáž o změně regulace odtoku z N.Mlýnů místo
přes vodní elektrárnu (OZE za každou cenu) rozstřikem přes hráz. Množství
kyslíku stouplo na potřebné množství, ale pozdě. Toto už mělo povodí
udělat při náznacích úhynů a nečekat, až bude dokonáno. Budiž toto
varováním a poučením o možnostech regulace množství kyslíku ve vodě
čeřením (rozstřikem) a sycením vody vzdušným kyslíkem i pro ostatní
řeky s přehradami. Ostatní mají smůlu, protože to možnost nemají.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist