https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rybari-zatim-vylovili-z-nadrze-na-litomericku-okolo-sesti-tun-uhynulych-ryb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rybáři zatím vylovili z nádrže na Litoměřicku okolo šesti tun uhynulých ryb

31.8.2023 20:09 (ČTK)
Rybáři zatím vylovili z nádrže na Havraním ostrově v Lovosicích na Litoměřicku okolo šesti tun uhynulých ryb, které nepřežily kvůli nedostatku kyslíku. Hasiči na místě nadále vodu provzdušňují plovoucím čerpadlem, hladina kyslíku se však drží pod kritickými hodnotami. Škody budou dosahovat ke stovkám tisíc korun, řekl mluvčí Českého rybářského svazu Jan Skalský.
 

Úhyny velkého množství ryb rybáři pozorovali od pondělí. Odebrané vzorky vody a bahna žádné škodlivé látky podle vyjádření hasičů neprokázaly. Skalský uvedl, že za úhynem stojí teplo, následné ochlazení s deštěm a s ním i změna tlaku a úhyn sinic, které klesly na dno a kyslík spotřebovaly.

"I přesto, že byla snaha provzdušňovat vodu čerpadly, tak hladina kyslíku je hluboko pod kritickou hranicí, takže voda tou souhrou okolností skončila prakticky úplně bez kyslíku," popsal Skalský. Podobný jev podle něj zaznamenali rybáři také na jiných nádržích, kde se však hladina kyslíku ustálila.

Souhrnnou škodu dosud rybáři vyčíslenou nemají, půjde ale o stovky tisíc korun. Do kafilérie zatím zamířil jeden kontejner s více než čtyřmi tunami uhynulých kusů, v dalším jsou zhruba dvě tuny ryb. Šlo o sumce, mezi nimi i trofejní kusy, kapry, dravé ryby či candáty. "Co je velká škoda, bylo tam velké množství candáta ročka. Ten candát byl schopen se tam vytřít a přivést na svět novou generaci," uvedl Skalský.

Ryby se do nádrže dostávají přirozenou cestou při vyšší hladině z řeky Labe. Podle mluvčího je nádrž situovaná jako slepé rameno, tím je i hůře dostupná. "Takže i ta likvidace byla poměrně náročná, protože na ten ostrov se lze normálně dostat pouze lodí," podotkl Skalský. Rybáři tak k vodní ploše dojíždějí s vaničkami, do kterých následně přendavají uhynulé ryby a poté je svážejí do kontejneru na břehu řeky. Proto je komplikovanější i osazení nádrže novými rybami, dodal Skalský.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

31.8.2023 22:28
Jde o celkem běžný letní kolorit českých rybnikaru, kterým hynou ryby po tunach.
Je nejvyšší čas pro stanovení kvót, aby se toto nestavalo pravidelností.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

31.8.2023 22:41
Takže: máme tady revír o ploše 6 hektarů

(zdroj: https://www.najdirevir.cz/o/441024-labe-8-piskovna-havrani-ostrov)

na kterém uhynulo (zatím) 6 tun ryb, tedy na této vodě byla obsádka min. 1 tuna ryb na 1 hektar... což je obsádka podobná spíše obsádce rybničního chovu než volné vodě - o čemž svědčí i bohatý rozvoj sinic - který není příčinou, ale následkem toho, jak ta voda funguje..

divíme se, že po vedrech kolabují obsádky takovýchto nádrží? Já se nedivím..
Odpovědět
va

vaber

1.9.2023 08:00
tak zase kyslík, jako obvykle ,nikdo nic nezavinil,
co dělají ryby když nemají kyslík? pokud vím vylouvají ke hladině a lapají po vzduchu,
snad by odborníci mohli napsat kolik bylo kyslíku ve vodě a kolik ryby potřebují k přežití a kdo to určil a zkoumal, jaké je rozložení kyslíku ve vodě s hloubkou, jak se dostává kyslík do velkých hloubek,
bez zcela jasných čísel, jsou to jen povídačky pro malé děti, ty věří všemu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2023 09:00
Co tak to slepé rameno(pískovnu) na ostrově v Labi propojit trvale s řekou?
Ono je těžko zjistit obsádku v takové lokalitě, kde dochází často i ke přirozenému zarybnění z řeky při povodních(ryby mají při povodni tendenci se uchýlit do tíšiny a pokud nemají možnost ji při poklesu hladiny opustit, tak se jich tam může nahromadit neúměrné množství a později uhynout). Je
známá věc u všech slepých ramen a nebo štěrkoven kolem řek, čemuž lze
předejít a napojit je na řeku trvale. Tak se mohou ty úhyny opakovat a to
i u vod bez rybolovu(rezervace a revíry Chyť a pusť). Po povodních jsou
ryby v pasti ve kdejaké prohlubni kolem řeky, když ji nestačí opustit a
skončí buď podobně a nebo jako snadná kořist pytláků a predátorů. Při
povodních v roce 1997 byly např.v Bohumíně v přízemních garážích, sklepích,
zahradních jezírcích a dokonce v lokomotivní točně místního depa. Takže má
rada pro budoucnost? Prokopat břehy a spojit nádrž s řekou do které ryby
v případě kyslíkového deficitu uniknou a pokud je prokopou na dvou místech,
tak bude nádrž průtočná s obměnou vody za více kyslíkatou z toku řeky.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.9.2023 11:48
Dostávají se tam ty ryby, vážení pánové rybáři z ČRS, tedy z Boží vůle při vysoké hladině Labe nebo je cestou doprovodí láskyplný vztah k přírodě s vaším razítkem? Komu tedy vznikla škoda, když nikdo ty ryby do nádrže nedal a ani se o ně nestaral, žádným krmením (vy tomu znečišťování eufemisticky říkáte vnadění), žádným odháčkováním (chytit, potrápit a pustit=nesníst), natož měřením koncentrace O2?

A vážně se domníváte, že je moudrým řešením zarybňovat takové jezero/tůň uměle? Opravdu jste nepochopili, co se v pondělí stalo?! Ani jste neslyšeli o tolika jiných polabských "tůních" v minulých letech?! Není ale potom taková neznalost trestuhodná?

Kdybych byl rabínem a vy mými souvěrci, uložil bych Vám trestem jeden semestr limnologie a pod hrozbou zabavení vercajku vám nařídil nakoupit oxymetr a denně praktikovat. Každému, kdo si tam smočil.

Ale konec srandy, protože tady uhynuly stovky zvířat a to vinou člověka.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist