https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/savana-neni-degradovany-les.takze-si-zalesnit-opravdu-nezaslouzi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Savana není degradovaný les. Takže si zalesnit opravdu nezaslouží

16.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Savany v Asii se také potýkají s klimatickými změnami. Zápasí se suchem, které je činí k požárům náchylnější. Do jisté míry je to pro ně ale regenerační proces. Když je mu bráněno, po expanzi dřevin jsou pak požáry ničivější. / Ilustrační foto
Savany v Asii se také potýkají s klimatickými změnami. Zápasí se suchem, které je činí k požárům náchylnější. Do jisté míry je to pro ně ale regenerační proces. Když je mu bráněno, po expanzi dřevin jsou pak požáry ničivější. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Pokud budeme rybu soudit podle její schopnosti šplhat na strom, dobrého hodnocení nedosáhne. A podobné je to i s rozsáhlými travními ekosystémy v asijských tropech. Pokud je budeme hodnotit z hlediska pokryvnosti dřevinami, přijdou nám, své mimořádnosti a ekologické důležitosti navzdory, jako nehezký a degradovaný les. Píše o tom odborný žurnál Biological Conservation.
 

I když se mediální záře reflektorů dočkávají spíš savany v Africe nebo na jihu Ameriky, pokrývají také rozsáhlé oblasti Asie. A dílem i proto, že se o jejich významu a biodiverzitě příliš nehovoří, patří jejich budoucnost k velmi nejisté.

Primární příčiny jejich ohrožení jsou dvě: intenzivní změny v jejich využívání a vládní snahy o jejich zalesnění. V konečném důsledku toho proti nim ale stojí víc. Ať už je totiž lidé chtějí využívat jako budoucí úrodná pole, stavební parcely nebo prostor pro nové lesy, vadí jim pravidelné požáry (ohrožující obydlí, úrodu nebo nově vysazené lesy). Jenže bez jejich plamenů savany nepřežijí. Zarostly by totiž náletem dřevin a přestaly by existovat.

Savany v Asii se také potýkají s klimatickými změnami. Zápasí se suchem, které je činí k požárům náchylnější. Do jisté míry je to pro ně ale regenerační proces. Když je mu bráněno, po expanzi dřevin jsou pak požáry ničivější. Nemluvě o výsadbách nových stromů, které přímo vedou k jejich zániku. A čím že si to vysloužily? „Navzdory svému prastarému původu jsou asijské savany už od koloniálních časů mylně interpretovány jako degradovaný les,“ vysvětluje Dushyant Kumar z univerzity ve Frankfurtu. Tedy ne něco, co je vzácné a hodné ochrany ve svém přirozeném stavu a ekologických procesech, ale něco, co je zapotřebí opravit. Ideálně znovu zalesnit.

„Bohužel, pokud budeme ignorovat onu travinou složku ekosystémů, můžeme coby degradovaný les interpretovat většinu zdejších savan,“ vysvětluje Kumar. S kolegy modeloval na počítačích vývoj situace jihoasijských traviných ekosystémů ve vztahu k dynamice vegetace. Proměnnou veličinou byl narůstající podíl oxidu uhličitého v atmosféře. Analýza ukázala, že v následujících osmdesáti letech by bez dalších zásahů došlo k dramatické proměně. Přibližně 23,7 - 76,6 % stávajících chráněných území ve sledovaném regionu by byla samovolným zalesněním negativně ovlivněno. A pokud by pokračovalo cílené vysazování stromů? Zaniklo by 35 - 40 % zdejších unikátních ekosystémů úplně.

Kumar spolu s kolegy soudí, že je třeba odhlédnout od současného „na stromy orientovaného“ pohledu na věc a že traviné biomy Asie (a prakticky celého světa) nutně potřebují být správně interpretovány. I z hlediska udržitelného managementu zachování, který je už dnes silně podkopán klimatickými změnami a snahou o zalesnění. Zatímco akcent studie na savany v Asii je novinkou, samo téma původní není.

Už v roce 2014 vyšla obsáhlá studie, která na celosvětový problém s nesprávnou klasifikací savan a traviných ekosystémů upozornila. I s varováním, že: „více stromů tu rozhodně neznamená lépe“. Podceňovat dál význam savan pro biodiverzitu, či pro jejich schopnost fixovat (podobně jako lesy) uhlík, je kritické pochybení.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 08:56
Savana je i není degradovaný les. Často uměle vypalovaný, aby vytvářel lepší podmínky k pastvě i lovu. Všechno zalesnit zajisté nepůjde, ale u určité části z nich by ten experiment stál za to. Příklady existují, pán (domorodec) oplotil suchý pozemek, a kdo ten lesní porost neviděl na vlastní oči, neuvěří tomu kontrastu. Prostě člověk dokáže ničit závratným tempem, ale do nápravy se musí jaksi nutit. A to nedává moc dobrou perspetivu...
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

16.1.2020 10:18 Reaguje na Karel Zvářal
Dovolím si nesouhlasit s Vaším je i není. Podle podobné logiky byste mohl totiž označit moře za (degradovanou) zavodněnou poušť. To, co popisujete, je spíš otázkou sukcese stanoviště. Ano, z nespásané a nevypalované savany se časem stane les, stejně jako z horské květnaté louky. Oplocení stanoviště,coby forma konzervace, louku ani savanu nezachrání. Je třeba ochránit ten tvořicí proces, ono narušení, disturbanci.Což někdy znamená spásače, jindy požáry.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 10:25 Reaguje na Radomír Dohnal
Vidím, že jste milovník požárů:-) Ten pořad, ze kterého mám ten poznatek, šel nedávno na dvojce či kabelu, už si nevybavuji. Podstatné pro mě je, že v krajině sužované suchem tam les krásně prosperuje!! Jen si vemte tu klasiku, kam jsme dnes zahnali gorily. Zalesněný sráz hory, vůkol políčka rodu Homo. V potu tváře získána půda k obživě pána tvorstva... jak dojemné!!

Souhlasit nemusíte, chápu, že jste ten článek psal s vírou ve svou pravdu. Jsem jen rád, že můžem svobodně diskutovat nad tak banální otázkou, jakou je expanze našeho druhu.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

16.1.2020 10:56 Reaguje na Karel Zvářal
Za milovníka požárů bych se neoznačoval. Tomuhle živlu jen neupírám „váhu“ jedné z nezbytných a zásadních přírodu-spoluvytvářejících sil. Mé nadšení vůči ohni by jistě citelně ochladlo, kdyby mi míli za haciendou hořela buš. Nepopírám také prospěšnou sílu stromů a obecně zeleně, na správném místě dokáže zázraky. Všechno má své místo, ostatně, i zástupci rodu Homo. Kolizi vidím, když my, evolucí poučení primáti chceme vytvářet les tam, kde je místo pro savanu. A ještě to nazýváme bojem proti klimatickým změnám…
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 11:06 Reaguje na Radomír Dohnal
Asi znáte historii (dnes suchého) Středozemí, to odlesnění proběhlo poměrně nedávno. My dnes nevíme s určitostí, zda ta savana je výsledek přírodních sil, nebo právě činnosti kreativního druhu (záměrné vypalování). To nikde v literárních pramenech nezjistíme. Takže dle mého selského rozumu - "všude", kde to bude možné, se pokoušet o vytváření lesních společenstev.

Jak z článku p. Stříteckého vyplývá, les je "náš nepřítel" - zabírá půdu k pastvě i zemědělství. Ale potom se nesmíme divit důsledkům...
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

16.1.2020 13:53 Reaguje na Karel Zvářal
Pro pana Dohnala: Nezmiňoval jsem se o zalesňování savan, ani jsem o tom neuvažoval. Zmiňuji terény, které jsou v rámci "kolonizace" odlesněny, - aby se zvětšily pastviny. Má to ale ten háček, že jsou úrodné jen několik let po vypálení lesa, a pak pozemky degraduji, rozšiřuje se eroze, je redukována sorpční schopnost půdy, srážky se bez užitku splavují, atd. Tam je potřeba něco měnit.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.1.2020 17:15 Reaguje na Radomír Dohnal
Jak psal Karel Zvářal výše, co když se na vzniku savany spolupodíleli zástupci rodu Homo.

Nebylo by lepší mít spíše mozaiku, něco jako lesostep?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 10:50 Reaguje na Radomír Dohnal
Ta obyčejná sousloví: deštné pralesy vs. vyprahlá Sahara... Chápete podstatu těchto pojmů? Látka prvního stupně - koloběh vody v přírodě. Tady se často zmiňuje malý vodní cyklus. Ale ten je do značné míry propojen s celkovými srážkami, kteréžto vazby si ani neuvědomujeme (a ani dobře neznáme).

Ono je snadné přebírat zahraniční články, ale je také třeba se do problematiky vložit. Něco je věcí celkového přehledu, něco intuice. A to, že někde nepřicházejí i roky po sobě providelné monzuny, má právě na svědomí devastační ("exploatační") činnost pána planety.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.1.2020 21:13 Reaguje na Karel Zvářal
Zde bych si přihřál svoji polívčičku. Ten úspěch toho lesa na malém plácku může být i tím, že na savaně není nic s hlubokými kořeny, co by cucalo z hloubky zemní vlhkost. je jí tam tedy dost. Plošně malý les může může stahovat zemní vlhkost z okolí. Ve velké ploše by to fungovat nemuselo. Asi je to třeba vyzkoušet tak na kilometru čtverečním a zjistit, zda jsou stromy uprostřed stejně vitální jako u okraje. Tak lze falzifikovat předloženou hypotézu.
Odpovědět
HH

Halina Holá

16.1.2020 12:05
Z přednášky profesora Fouze na Přírodovědecké fakultě U.K. jsem si odnesla, že například africká savana v sobě kumuluje více uhlíku, než les na podobném území. Uhlík není ovšem samozřejmě okatě kumulován v nad zemí, ale v půdě. Podobné je to možná u přirozených travních porostů v jiných částech světa... Nevím, ta data byla z Afriky. Kdyby tomu ale bylo i jinde, plynulo by z toho, že pro ochranu klimatu jsou tato území ceněnější bez dřevin než kdyby na nich někdo vytvořil les.

Pokud by to například platilo i pro Českou republiku - totiž, že například pastvina v sobě kumuluje více uhlíku než hospodářský les, nebylo by k důvodu tyto plochy zalesňovat a bránit pastvě. Byť je údajně chov skotu tak klimaticky hříšný. Možná by onen uhlík uchovaný v půdě kvalitních travních porostů nahradil methan, který ze skotu uniká.

Také bych se chtěla zeptat na terminologii. Skutečně se travnatým územím v Asii říká savana? Nejsou to spíš stepi?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 12:12 Reaguje na Halina Holá
Ach ta posedlost uhlíkem... Chceme uhlík v zemi, nebo raději častější srážky? A ano, savany jsou stepi, kojot je de facto šakal.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 19:43 Reaguje na Halina Holá
jj, např. v mírném klimatickém pásu jsou stepi a lesostepi (a traviny na nich po statisíce let se rozkládající) původcem černozemního půdního typu. A máte pravdu s těmi stepi, stepimi, stepami, nebo jak se to k čertu řekne v plurálu:D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 12:46
Ve spoustě dokumentů vidíte klasická savanová zvířata (antilopy, pakoně, zebry, slony, lvy, gepardy, levharty...) pastvit se a lovit v prakticky lesním prostředí. Těmto tvorům by změna ČÁSTI jejich původního (?) biotopu nijak nevadila. Otázkou zůstává, nakolik by se tyto změny promítly do změny srážkových poměrů. Ale pokud se to neodzkouší na více plošně pozměněných územích, nejsme asi s to se jednoznačně vyjadřovat k vhodnosti či nevhodnosti ve vztahu k změně klimatu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist