https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/senatori-podporili-vladni-kritiku-razantnich-zmen-v-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Senátoři podpořili vládní kritiku razantních změn v zemědělství

10.9.2020 01:04 | PRAHA (ČTK)
Cílem strategie je podle návrhu zajistit, aby potravinový řetězec měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí.
Cílem strategie je podle návrhu zajistit, aby potravinový řetězec měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí.
Senátoři se shodli s vládou na kritice záměru Evropské komise, která chce kvůli zavedení udržitelného potravinového systému omezit v Evropě razantně používání hnojiv nebo léků pro zvířata. Ministerstvu zemědělství vadí, že Evropská komise nebyla schopna předložit dopady svého návrhu. Se senátory z evropského výboru se v úterý shodlo na tom, že cíle návrhu jsou ambiciózní a že Evropská komise nemá jak přimět producenty potraviny mimo EU, aby se k nim připojili.
 

Evropská komise chce, aby státy EU do deseti let omezily používání pesticidů na polovinu, stejně jako užívání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata. O pětinu by se mělo snížit používání hnojiv. Podle senátorů i vlády ale nelze tato opatření zavádět plošně a bez znalosti podmínek v jednotlivých zemích, které se liší.

Česko podle ministerstva zemědělství na rozdíl od některých jiných zemí snížilo v uplynulých letech používání pesticidů o 27 procent. Další razantní omezování by podle ministerstva mělo vliv na produkci ovoce a zeleniny. Podobně antimikrobiotika se v letech 2008 až 2018 omezila o 50 procent a další snížení na polovinu by nebylo možné bez redukce chovu skotu skotu o 20 až 40 procent.

Komise by podle senátora Petra Orla (za Zelené) měla zohlednit podmínky v jednotlivých členských státech, neboť každá země má jinou strukturu pěstovaných plodin s ohledem na přírodní podmínky. Předseda výboru Václav Hampl z klubu KDU-ČSL prosadil doporučení, aby Evropská komise svou strategii prosazovala v obchodních dohodách s nečlenskými státy.

Cílem strategie je podle návrhu zajistit, aby potravinový řetězec měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí. Komise chce rovněž zachovat dostupnost potravin a současně vytvářet spravedlivější ekonomickou návratnost v dodavatelském řetězci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Padevet

11.9.2020 10:13
Další z nekonečné řady "EUrokravin".... jediným důsledkem bude zdražení potravin... a zbytek světa něco takového ani nenapadne. Prostě staré komunistické "poručíme větru dešti" v podání EU.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.9.2020 12:49 Reaguje na Karel Padevet
víte, kdo může za současné zdražení potravin? Obchodníci a prodejci, kteří zjistili, že jim květák za 100 kč na jaře projde. Ceny potravin jsou cca o 10 - 15 % nadhodnocené. V Německu je levněji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.9.2020 13:34
Je nutno omezit množství skotu. Maso je nezdravé, prdí metan a mrva může kontaminovat spodní vody. Takže je to ekologické. ( Škodící životnímu prostředí)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.9.2020 15:20
Na udržitelný potravinový systém by nejspíš mohlo stačit, kdyby se ta plocha polí, na kterých byly na začátku vlády komunistů ne pole, ale všelijaké místní krajinné prvky, vyjmula ze zemědělského obhospodařování a ty místní krajinné provky by se tam v takové přibližné podobě, jako byly kdysi, zase nechaly zpět udělat. Rozlohou by to mělo být 10 - až 30 % rozlohy dnešních polí a to by mělo stačit na to, aby se opět vytvořila přirozená kostra krajiny, která by vyrovnávala pro přírodu nepříznivé účinky intenzívního zemědělství.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.9.2020 22:39 Reaguje na Radim Polášek
I těch 10% by bylo krásných. Co tomu brání - stát ani obce nedisponuje takovou výměrou zemědělské půdy ve svém vlastnictví. A to nemluvě o jejich prostorovém uspořádání. Soukromé vlastníky nelze nutit, aby si na svém poli založili remízek, přestože by to krajině prospělo. Jako východisko bych viděl výkup pozemků + pozemkové úpravy (tak aby státní + obecní půda byla na těch správných místech).
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.9.2020 12:51 Reaguje na Jan Škrdla
Soukromí vlastníci na svých polích a mezích obvykle dělají aleje i sázejí skupiny stromů. Jenže většina pachtovních smluv jsou téměř nevypověditelné.
Odpovědět
ag

agrice

15.9.2020 11:44 Reaguje na Katka Pazderů
Pro Pazderů:
1) Až na zlomek procenta plochy obecní (nebo státní) je veškerá půda SOUKROMÁ. Nic nebrání vzít motyčku a rýček a sadit. Kromě různých objektivních překážek. Např.: Vzdálenost, jiné zaměstnání, lenost ...
2) Smlouvy o pacthu (nájmu) jdou vypovědět. Jen do ukončení užívání od podání uběhne např. dva nebo pět let.
Ad Polášek a Škrdla
Pánové Vaše přesvědčení je silné a čisté. A to je tak všechno.
1) Který rok je cílový? např. Marie Terezie nebo 1945? Podívejte se na letecké fotky z padesátých let a budete překvapeni co a jak se rozrostlo. Plocha užívané zem. půdy to rozhodně není. Rostou lesy (často na úkor luk a pastvin, ale já mám ze soc. výsadby z 50. let les na orné) a docela podstatně plocha sídel.
2) Pánové nakupte si (za své) půdu a budujte, nebo darujte obci či státu.
Ergo autobus: Máte opravdu silné přesvědčení ale jinak ho...
A.
PS: Nestojím o to, aby mi nějaký zasr... pražácký salóní zelený komouš kradl půdu mých dětí.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.9.2020 17:03 Reaguje na agrice
Vážený pane anonyme.
Kdo tady psal o cílovém roce? Aha to jste byl vy?
V těch 50-tých letech byla trochu jiná struktura krajiny, velikost půdních bloků a také výnos.
Zkusil jste se zamyslet jaká plocha zemědělské půdy je oseta plodinami, které skončí v bioplynové stanici, nebo v nádrži automobilu bez většího užitku? Proč by se část z toho nemohla využít pro ozelenění krajiny a návrat vody do krajiny?

Jinak k bodu č. 2 pro Pazderů: docela dost vlastníků má parcelu uprostřed půdního bloku bez zpřístupnění. Pokud tvrdíte, že i v tomto případě platí bod č. 1, tak jste docela slušný demagog.

PS: nevím kdo mluvil o kradení, v předchozím příspěvku jsem psal o využití obecní a státní půdy a o výkupu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist