Petr Orel: Senátoři podpořili vládní kritiku razantních změn v zemědělství aneb o čem skutečně je usnesení senátního Výboru pro záležitosti EU

Výbor pro záležitosti EU, jako pověřený výbor, si vyžádal k danému senátnímu tisku stanovisko senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jako zpravodaj tohoto tisku jsem usnesení tohoto výboru vzal na vědomí a dále s ním pracoval. Výsledné usnesení našeho výboru ke „Strategii od zemědělce ke spotřebiteli“ je pojato mnohem šířeji a určitě zcela nekopíruje pozici vlády ČR. (Pozn. redakce: tento text je reakce na zprávu ČTK, zveřejněnou na webu Ekolist.cz dne 10. 9. 2020)

Je potřeba uvést, že jde o sdělení, tedy komunikační dokument Komise, který slouží především jako informační podklad na základě kterého probíhá diskuse a dalších krocích.

V bodě 1. předmětného usnesení - doporučení, které bude projednáváno následně na plénu Senátu, uvádíme, že Senát podporuje cíl navržený EK, aby evropský potravinový systém byl odolný, udržitelný, produkoval bezpečné a cenově dostupné potraviny a měl minimální dopad na životní prostředí a klima. Dle mého osobního přesvědčení není ani jiná cesta možná.

V bodě 2., v souladu s pozicí vlády konstatujeme, že navržené cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli” považujeme za velmi ambiciózní, nicméně je nekritizujeme, mi osobně jsou velmi sympatické, ale je potřeba zůstat „nohama na zemi“ a vnímat realitu českého zemědělství. Proto podporujeme v této souvislosti požadavek vlády, aby Komise předložila důkladné posouzení dopadů navržených cílů na celou EU i jednotlivé členské státy (EK tak chce učinit až při přípravě navazujících legislativních aktivit). Již mimo rámec pozice vlády chceme také srovnání s variantou, že by se pokračovalo za stávajících podmínek v zemědělství, stejně jako dosud. Jinak řečeno požadujeme také, aby se EK v rámci svého vyhodnocení dopadů zabývala také tzv. nulovou variantou, tj. co by se dělo a co by nás mohlo stát, pokud by v rámci společné zemědělské politiky nadále přetrvával stávající trend v aplikaci pesticidů, anorganických hnojiv, či antimikrobiálních látek. Jaký by byl v takovém případě dopad na úrodnost půdy, na biodiverzitu, na životní prostředí, … na zodpovězení těchto otázek by měly ve svém zájmu participovat všechny členské státy.

V tomto smyslu je naše doporučení konzistentní s usnesením Senátu, které jsme přijali k Zelené dohodě Evropy.

V dalším bodě vyjadřujeme, opět v souladu s pozicí vlády ČR, že je potřeba při plnění navržených cílů zohlednit rozdílné přírodní podmínky v jednotlivých členských státech a jejich dosavadní úsilí v této oblasti. Je skutečností, že ČR není v rámci EU na špici, co se týká množství aplikace pesticidů či průmyslových hnojiv, takže navrhované snížení využití těchto látek v naší zemědělské výrobě může ve svém důsledku velmi ovlivnit produkci potravin, a tím i ekonomiku.

Samozřejmě také struktura pěstovaných plodin je v rámci EU velmi rozdílná a v té souvislosti jsou velmi rozdílné nároky nejen na agrotechniku, ale právě i na využití zmíněných látek.

V následujícím bodu našeho doporučení pro plénum Senátu je vyjádřena podpora záměru EK promítat priority strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ do obchodních dohod EU se třetími zeměmi.

V posledním bodě našeho usnesení, pominu-li formální závěrečné body, žádáme vládu ČR, aby v připravovaném českém vnitrostátním strategickém plánu společné zemědělské politiky (SZP) byla vytvořena taková dotační pravidla, která budou respektovat cíle nové SZP a přispějí tak k udržitelnému zemědělskému hospodaření.

Nutno ještě doplnit, že týž den (8. 9. 2020) jsme na jednání předmětného výboru projednávali i strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Obě strategie spolu velmi úzce souvisí, proto je také součástí našeho usnesení k tomuto materiálu apel na vládu, aby při nastavování vnitrostátních pravidel pro provádění nové SZP vytvořila vhodné nástroje, které reálně přispějí k zastavení úbytku biologické rozmanitosti na území České republiky.

---

reklama

---