https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-orel-zemedelska-politika-se-dotyka-nas-vsech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Orel: Zemědělská politika se dotýká nás všech

26.3.2021
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Společná zemědělská politika (SZP) je vůbec nejstarší a zřejmě také nejkontroverznější politikou Evropského společenství. Od roku 2018 probíhá příprava na novou SZP pro období 2021-2027. Senát PČR se touto problematikou zabývá kontinuálně, k prvnímu dokumentu, kterým byl návrh reformy SZP, se vyjádřil již v říjnu 2018. Svým usnesením podpořil navrhované cíle pro další programové období a podpořil důraz na klimatická opatření a na ochranu životního prostředí. Na podzim loňského roku přijal Senát usnesení ke Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a podpořil také Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která velmi úzce souvisí s hospodařením na zemědělské a lesní půdě.
 

Ve čtvrtek 18. 3. t. r. se plénum Senátu zaobíralo doporučením EK pro český Strategický plán SZP. Jsem velmi rád, že schůze Senátu podpořila v této souvislosti doporučení navržené garančním Výborem pro záležitosti EU a nikoli návrh Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který chtěl po projednání vzít tento materiál pouze na vědomí. Zemědělská politika se samozřejmě nějakou měrou dotýká každého z nás, ať již z hlediska dostupnosti a kvality potravin, tak také tím, jakým způsobem ovlivňuje další vývoj naší krajiny. Běžnou, intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinu by mělo být možné využívat i pro vycházky či k realizaci našich koníčků v co nejširším měřítku, a tím třeba i takto trochu snížit obrovský turistický tlak na ty nejatraktivnější území ČR, jako jsou národní parky či chráněné krajinné oblasti.

Doporučení Komise pro českou SZP není bez chyby a nelze s ním souhlasit bezvýhradně, přesto obsahuje celou řadu zásadních a inspirujících podnětů, které by měly být akceptovány, a které mohou přispět k udržitelnému zemědělskému hospodaření. A o to by nám mělo jít prioritně, nezávisle na postoji či doporučení Evropské komise. Je zřejmé, že řada těchto doporučení od EK vychází ze Zelené dohody pro Evropu a navazujících, již zmíněných strategických dokumentů. Ani ty nejsou zcela bez chyb, Senát a ČR se však k této cestě přihlásily a lepší řešení, jak adekvátně reagovat na klimatické změny a poruchy či dosáhnout klimatické neutrality, v tuto chvíli neznám. Osobně mám problém například s návrhy EK týkající se snižování stavů některých druhů hospodářských zvířat, především skotu, a to i v návaznosti na potřebu navýšení aplikace organických hnojiv. Bezesporu potřebujeme zlepšit kvalitu půdy co do fyzikálních vlastností, tak i z hlediska navýšení obsahu humusu. Také mám velké pochybnosti o EK doporučené potřebě snižování orby. Jednak z důvodů uvedených výše, ale také třeba v souvislosti s loňskou gradací nárůstu populace hraboše polního. Podmítka a orba jsou agrotechnická opatření, která mají na populaci těchto drobných zemních hlodavců bezesporu vliv. Jsem přesvědčen, že rezort zemědělství se s těmito doporučeními bez problémů vypořádá.

Senát ve svém doporučení akceptoval stanovisko předkladatele, tj. rezortu zemědělství, aby EK při schvalování finálních verzí strategických plánů SZP posuzovala pouze naplnění požadavků vyplývajících z relevantních právních předpisů a nikoliv požadavků stanovených v doporučeních či jiných nezávazných aktech. Toto je potřeba vzít na vědomí, v souvislosti s tím, že o strategickém plánu SZP diskutujeme v době, kdy ještě nebylo dokončeno projednávání legislativních aktů k nové podobě SZP po roce 2020.

Za zásadní pak považuji bod 3. doporučení Senátu, ve kterém s EK souhlasí, že by při přípravě českého strategického plánu SZP měla být pozornost soustředěna i na posílení ochrany biologické rozmanitosti v ČR, zlepšení stavu zemědělských a lesních stanovišť, podporu udržitelnějších zemědělských postupů, šetrné nakládání s dusíkatými hnojivy a pesticidy v návaznosti na potřebné zlepšení kvality podzemních a povrchových vod, zlepšení poradenských služeb a snížení rozdílů ve výši dotací mezi zemědělskými podniky různých velikostí.

Jako člověk, který se celoživotně zabývá problematikou biodiverzity, jsem musel na tuto záležitost upozornit a dát v tomto směru EK za pravdu. V ČR se situace v oblasti biologické rozmanitosti neustále zhoršuje, ať už se jedná o hmyz, ptáky vázané na zemědělskou krajinu, skupiny volně žijících živočichů nebo planě rostoucí rostliny. V řadě zemědělských oblastí existuje extrémně nízké pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky. Nový dobrovolný dotační titul agrolesnictví, který připravuje Ministerstvo zemědělství, sice možná přispěje sázením stromů k pestřejší krajině, jinak si ale nejsem vědom toho, že by nějak řešil zvyšování krajinných prvků vhodných pro biodiverzitu (travnaté meze, křovinné meze, remízky se solitérními stromy, aleje, živé ploty, či strouhy). Ve srovnání s předchozím hodnotícím obdobím (2007-2012) se situace zhoršila a je i nadále horší než průměr EU. Co se týká kvality našich podzemních i povrchových vod, tak víme, že zatížení dusičnany překračuje v řadě případů limitní hodnoty. Zemědělství je odvětví, které představuje pro vodní zdroje významnou zátěž, a to je nutné řešit. Další důležité téma je poradenství (potažmo vzdělávání a výzkumu), které se v doporučení EK často objevuje. Pokud nedojde ke zlepšení v této oblasti (tzn. nebude existovat dostatek kvalitních zemědělských poradců), tak v mnoha oblastech nebude výrazný posun možný. Poradenství musí být samozřejmě přístupné i pro malé zemědělce. Hovořil jsem o tom přímo se zemědělci a od všech se mi dostalo zpětné vazby, že jak odborné, tak dotační poradenství vázne (na rozdíl např. od Polska, kde se státní aparát podílí na vypracování žádostí o přidělení dotací). Poradenství je na vyšší úrovni i na západ od nás. Z toho, co jsem si vyslechl v terénu, vyvozuji, že je zapotřebí silnějších a vzájemně propojených poradenských služeb, lepších vazeb mezi veřejnými a soukromými poradci a investic do jejich školení a dovedností, stejně jako zapojení zemědělců do rozvoje inovačních procesů, které jim pomohou uspokojit jejich potřeby. Role zemědělských poradců by měla zahrnovat poskytování poradenství na míru o možnostech udržitelného hospodaření.

Co se týká snížení rozdílů v příjmech mezi zemědělskými podniky různých velikosti, je to letitý a přetrvávající problém, na který se značně rozchází názory profesních zemědělských organizací. Určitě je však nutné, aby přímé dotace doputovaly tam, kde mají největší smysl z hlediska nejen hospodářských, ale i sociálních cílů. Neoddiskutovatelným faktem totiž zůstává, že 20% zemědělských podniků v ČR je příjemcem 89% všech přímých plateb. Stále tedy bohužel platí, že dotace EU podporují více velké zemědělské podniky než malé a střední farmáře.

Usnesení Senátu - Pracovní dokument útvarů Komise Doporučení Komise pro český Strategický plán SZP


reklama

 
foto - Orel Petr
Petr Orel
Autor je politik, ornitolog a ekolog, od roku 2016 senátor a člen Strany zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

26.3.2021 10:10
Pana Orla si hluboce vážím. Je to člověk, který již mnohokrát dokázal svůj nepokrytecký a upřímný zájem o ŽP a jeho současný špatný stav v ČR i jinde.

S celým tímto článkem 100% souhlasím. A bohužel i s tím závěrem, kde pan Orel konstatuje, že současná SZP podporuje velkopodnikatele v zemědělství na úkor opravdových zemědělců i krajiny, vody, klimatu, biodiverzity, nás všech,.....

Pořád jde hlavně o to, aby velké podniky točili velké peníze, než o nějakou spravedlnost, prospěšnost nebo adekvátnost počínání zodpovědných. Svět lidí je smutné místo....
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2021 12:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Chtěl bych se zeptat, kde vidíte tu nespravedlnost v pobírání dotací? Všichni dostávají totiž stejně podle toho na co mají nárok.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.3.2021 13:52 Reaguje na Jiří S
Víte dotace je podpora ze strany státu/EU za to, že subjekt poskytuje nějakou strategickou službu.

Ta služba v zemědělství ale není pouze o produkci potravin (a už vůbec ne otrávených potravin). Je o celé paletě jednotlivých služeb jako je produkce potravin, zadržování vody (předcházení povodním i suchým periodám), vytváření podmínek k životu (biodiverzita, ale i podmínek k životu nám všem), stabilizování počasí i klimatu, a dalších.

Pokud někdo hospodaří tak, že vytváří akorát tak paletu problémů a negativ, které se samozřejmě dají vyjádřit i v peněžní formě, tak pak po započtení i všech těchto řekněme z dnešního pohledu externalit (ani nevím proč se tomu říká externalita, když je to spíš ta hlavní hodnota), tak v sumě způsobuje celé společnosti obří ztráty.

Proč máme všichni platit a podporovat to, že někdo všechno i nás samotné poškozuje a de facto hubí? To jako někomu fakt dává smysl? Maximálně tak tomu, kterému současný stav vyhovuje.

Většině společnosti rozhodně ne... stejně tak to bere i mnoho hospodářů a zodpovědných zemědělců, kteří by chtěli být zodpovědní, ale jsou diskriminování tím, že mají stejné procentuální podmínky podpory jako ti co způsobují z většiny jen čisté zlo...

Jsou samozřejmě v tomto tématu mnohem povolanější, učenější a znalejší než já, ale myslím si, že podstatu problému jsem tímto vystihl. Pan Orel to tedy hodnotil zřejmě trochu jinou optikou, ale to co jsem napsal se nevylučuje.

Byl bych moc rád, kdyby na Ekolist chodilo a články komentovalo více těch, které jsem myslel ve větě výše, ale předpokládám, že těm se do těchto většinově desinformacemi poblázněných diskusí vůbec nechce... o to víc, když vidí, že i když sem člověk napíše pravdu (opis reality), tak je tu většinou jenom za idiota.

Škoda, že tu nediskutují odborníci. Pak by se do takových diskusí nemuseli takový jako já vůbec montovat... sám bych za to byl moc rád....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.3.2021 14:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Odborníci zde diskutují, ale bohužel vaše chápání na takovou diskuzi nestačí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.3.2021 15:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Byl jste někdy na brigádě u sedláka, v družstvu ?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

26.3.2021 16:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Máte pravdu, pane Kašpárek, zemědělské dotace především udržují sociální smír a cenu potravin na přiměřené výši. Bohužel zemědělci dostanou leckdy méně, než si z konečné ceny seberou obchodníci.
Trochu se ztrácím ve Vašem výroku, že "služba v zemědělství ale není pouze o produkci potravin ale je o celé paletě jednotlivých služeb jako je produkce potravin..."
Proč by někdo měl být diskriminován tím, že bere stejné dotace na hektar jako všichni ostatní, tomu také nerozumím. Jde Vám o zvýšenou platbu na první hektary? Vždyť to stát takto může nastavit. A dokonce to vypadá, že to tak i bude.
Největší problém českého zemědělství je to, že nejsou zájemci o práci v zemědělství. Je málo studentů - agronomů i zootechniků a tak dochází ke koncentraci farem. A také tady vládnou finančníci, kteří si do půdy fixují své zisky. Je to jak s doplatekm na bydlení. Konečným příjemcem dotací je finanční skupina, co má nárok k půdě. A výrobci mechanizace, hnojiv, pesticidů. Dotace se u zemědělců ani neohřejí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.3.2021 20:43 Reaguje na Katka Pazderů
Zemědělci dostanou vždy méně, než si k jejich produktům přirazí obchodníci a to násobně méně. Ceny produktů od zemědělce jsou na úrovni před rokem 1989, náklady (paliva, stroje, voda, energie) v cenách současných, to je reálně 7 až 8 násobné. Bez masivních dotací by se zeměděská výroba nedala provozovat. Zemědělci by na pokrytí nákladů, museli vydělávat jinou činností.
Odpovědět
JS

Jiří S

26.3.2021 18:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak to v tom případě nechápu, proč plujete na firmy pane premiéra??? Pokud chcete nejmodernější postupy při boji proti suchu a tak podobně. To právě na rozdíl od většiny soukromých firem jeho firmy dělají. Jeho firmy už jsou popotahovány za kdejaký prd, že si nedovolí vůbec nic a to včetně aplikace Stutoxu II. Navíc jako jedny z mála mají poměrně silné hektarové zatížení živočišnou výrobou. Tak mi řekněte, co ty jeho firmy dělají tak hůře než všichni ostatní, aby nemohly pobírat stejné dotace?

Vy prostě jen Babiše nesnášíte, to i já, aspon něco máme společného. Ale plačete na špatném hrobě bohužel. Musím to říct už vážně pejorativně. Ale vytáhněte hlavu z prdele a zjistěte, co podle vás ti skuteční zemědělci dělají a co dělají jeho podniky. A prosím né jen nějaké kusé informace, že někde někdo něco povídal.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.3.2021 15:41 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Mnohdy by místo dotací, stačilo méně byrokracie a změna daní/mnohdy zrušení, za jednotlivé pozemky/meze, remízky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2021 10:30
Země se dotýká každého z nás. U spokojené většiny (s plnými břichy) jen chodidly, pro některé je její zbědovaný stav srdeční záležitost. Dá to ještě hodně práce, než se podaří splnit vytýčené cíle, neb vybojované území je v rukou mocné lobby. Komodity sice dovezem (jak pravil prognostický guru), s tou diverzitou ("třešinkou") je už to horší. Nezbývá, než krok za krokem měnit situaci k lepšímu. Ne všechno staré je přežité, stojí za to se vrátit k odkazu předků. Nepůjde to všude a hned, ale i to málo, co se podaří, přírodě pomůže. Strnad, Skřivan, Čejka, Sysel, Zajíc a jiní exoti to náležitě ocení.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.3.2021 13:31
Jsem ráda, že jsou v senátu takoví lidé jako pan Orel, ornitolog a ekolog. Dokáže přesně, stručně a srozumitelně formulovat své myšlenky a je politikem spolehlivě hájícím ochranu životního prostředí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.3.2021 13:33
Dobře, že plénum Senátu nevzalo doporučení EK jen na vědomí, ale podpořilo ho a přijalo usnesení s doporučením soustředit se mimo jiné na posílení ochrany biodiverzity v ČR, na podporu udržitelnějších zemědělských postupů a na snížení rozdílů ve výši dotací mezi zemědělskými podniky různých velikostí.

Součástí usnesení je i žádost, aby vláda do 30. září 2021 informovala Senát, jakým způsobem zohlednila senátní usnesení v plánu Společné zemědělské politiky v ČR.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

26.3.2021 23:48
Autor zde opakuje vzletné cíle EK na záchranu planety. A k jejímu dosažení se snaží prosadit, její standarty. Smutné na tom je, že právě zemědělství západní Evropy, ač mají více bioprvků v přírodě, má podstatně větší problémy se zátěží přírody než my. Mají tam větší problémy právě s úbytkem ptáků a hmyzu. Zder je zajímavé, že čím více na východ tím menší problém. Mají tam větší problémy s dusíkem a pesticidy, protože jsou země, které toho používají i 3 -4 x více než my. No a s orbou si páni poslanci z EK asi hlavu nedělají, protože nebude co zaorávat. Všechna organická hmota skončí buď v bioplynkách nebo jako biomasa ve spalovnách.
Ještě se vrátím k těm tolik proklamovaným krajinotvorným prvkům. V posledních několika letech(jak autor zmiňuje) nás zasáhla vlna hrabošů. Když zemědělci začali používat státem schválený prostředek (stutox), tak se zvedla vlna histerie a nebylo rozumného politika napříč celým spektrem který by se nás zastal. A právě většina těchto krajinných prvků jsou semeništěm hlodavců. Každý sloup elektrického vedení, každá škarpa, když ji odvoráte tak je děravá jak řešeto. Tak se pak nemůžete divit, že se do toho zemědělci nehrnou. Ono těch možností jak ty hlodavce potlačovat mnoho není. A těžko se páni politici zvednou a půjdou do polí bojovat s hlodavci vlastníma rukama. To, že za přemnožení můžou velká pole jsou jen politické ideologické keci. Přemnožení hlodavců patří mezi biblické pohromy, což je několik tisíc let zpět.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist