Slepice z břeclavského biotejneru se stěhují do Jílového jako školní pomůcka

Trojice slepic, které původně byly součástí takzvaného biotejner na břeclavském sídlišti Na Valtické, se ve čtvrtek odstěhovala do nového působiště, kterým je Jílové u Prahy. Starat se ně budou žáci a učitelé tamní základní školy, řekl ČTK autor nápadu na biotejner Radek Staňka ze společnosti Moje odpady.

Voliéra se slepicemi byla původně součástí samotného biotejneru - tedy kontejneru na biologický odpad. "Původní myšlenka byla, že to bude fungovat jako na venkovském dvorku, tedy že slepice budou hrabat na kompostu, vyzobávat si tam potravu a zároveň přispívat k jeho promíchávání," uvedl Staňka.

Po kontrole Státní veterinární správy ale musel být kontejner s bioodpadem od voliéry oddělen. "Ukázalo se, že ač to na soukromém dvorku normálně funguje, slepičkám se dávají skořápky od vajec a ony se běžně živí rostlinnými zbytky, veřejný biotejner takto fungovat podle zákona nesmí. Slepice se nesmí živit zbytky živočišného původu, kam skořápky spadají a nesmí mít přístup ani k rozkládajícímu se kompostu," uvedl Staňka. Situaci se podle něj podařilo s veterinární správou po domluvě vyřešit bez pokuty.

Slepice se na sídlišti staly živou atrakcí, lidé se na ně chodili dívat a mohli jim do voliéry dávat čerstvé rostlinné zbytky, které se obden vymění, aby neplesnivěly. Zpočátku provázely soužití s obyvateli sídliště i drobné problémy. Jeden ze tří ptáků byl totiž kohout, který obyvatele budil v pět ráno svým kokrháním. "Měl jsem podezření už v drůbežárně, když jsem tam slípky vyzvedával. Jedna mi přišla větší, tak jsem se ptal, zda to nemůže být kohout. Tvrdili mi, že v žádném případě, že se v tom přece vyznají. Když pak kohout začal kokrhat a lidé si stěžovali, museli jsme ho vyměnit," popsal Radek Staňka.

Původně měla péči o slepice zajišťovat sousední základní škola. Třídy se měly v péči o slepice střídat jakou součást vyučování. "Tento plán se uskutečnit nepodařilo, základní škola v Jílovém u Prahy ale o slepice jako živou pomůcku zájem má, proto se přestěhují," uvedl Staňka. Dodal, že většina péče o drůbež dosud ležela na něm. Také v Jílovém budou mít po břeclavském vzoru biotejner.

Samotný velký kontejner na bioodpad se na sídlišti osvědčil. Nenaplnily se obavy, že bude zapáchat, ani že jej lidé nebudou využívat. Za více než půl roku, co na sídlišti stojí, jej nebylo ani jednou nutné vyvézt. Není to ale tím, že by nebyl využívaný. "Bioodpad tvoří z 80 procent voda. Ta se v našem biotejneru může jednak volně odpařovat a jednak může odtékat. Díky tomu se jeho objem neustále zmenšuje a momentálně je naplněný tak ze tří čtvrtin," poznamenal Staňka.

S fungováním prvního biotejneru je spokojené i vedení Břeclavi. "Začátkem března jsme umístili druhý na ulici Kupkova a do budoucna bychom chtěli třídění bioodpadu v bytových domech řešit právě tímto způsobem," konstatoval místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a Neklidní).

---

reklama

---