Služby města Pardubic plánují vznik třídicí linky na 30 000 tun odpadu ročně
10.10.2023 10:35 | PARDUBICE
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
SmP chtějí vybudovat halu pro umístění technologie, která bude rozdělena na dvě části. Vedle ní z její západní strany bude přízemní stavba se zázemím pro zaměstnance, kteří budou pracovat na třídicí lince. Součástí objektu bude i denní místnost a šatny. V areálu se plánuje i místo pro shromažďování a překládku separovaně sbíraného skla před jeho odvozem k dalšímu zpracování.
Náklady se dříve odhadovaly na 150 milionů korun. Ročně by se mělo na lince dotřídit po 10.000 tunách plastů, papíru a skla. Pracovala by v nepřetržitém třísměnném provozu, na směnu bude nutné zajistit 15 zaměstnanců.
Pro nakládání s odpady chystají Pardubice Centrum pro komplexní využití odpadu (CEKVO). Budou se na něm podílet samosprávy i soukromé subjekty. Centrum bude zpracovávat plasty, papír a sklo na využitelné suroviny, které výrobci zpracují, cílem je snížit množství skládkovaného odpadu. Zastupitelé Pardubic v září souhlasili s uzavřením memoranda o spolupráci mezi radnicí a firmou Služby města Pardubic, Chrudimí a pardubickými společnostmi Eko Faktor a SK - Eko a Upcycling Group Investment se sídlem v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Původní plán předpokládal vznik komplexu CEKVO situovaného na jednom místě, v průmyslové zóně v Semtíně. Odpad se tam měl svážet, třídit a připravovat pro další využití. Nakonec centrum bude ve více lokalitách. Služby města Pardubic postaví v kompostárně v Dražkovicích třídicí linku, Chrudim připravuje na svém území separační dvůr. Soukromý sektor zajistí využití a zpracování vytříděného odpadu.
Podmínkou vzniku CEKVO bude financování z více zdrojů. Pardubice získaly příslib dotace od ministerstva životního prostředí, část peněz by pocházela z rozpočtu města. Města si hradí svoji část projektu, soukromé firmy taktéž.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Praha zavede kontejnery na textil, sběrné dvory budou mít limit
Chrudim požádala o povolení na stavbu separačního dvora v Průmyslové zóně západ
Analýza: V Břeclavi méně třídí odpad lidé v rodinných domech než na sídlištiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
JS
Jiří Svoboda
10.10.2023 11:04CEKVO je jistě projekt, který by měl vzniknout, a po třeba 5 letech jej objektivně vyhodnotit. Aby bylo jasné, co se vyplatí nejen ekonomicky, ale i ekologicky. A také aby vznikla inspirace pro jeho další vylepšování.
Nejhorší možný scénář by bylo po několika letech projekt do nebe vychválit a žádat další a další dotace na jeho provoz.
Odpovědět
Nejhorší možný scénář by bylo po několika letech projekt do nebe vychválit a žádat další a další dotace na jeho provoz.
Pe
Petr
10.10.2023 13:40 Reaguje na Jiří SvobodaVelkým problémem dnešní doby je, že všichni všechno posuzují jen skrz zisky, a tak se dělají jen ty věci, na kterých se dají vydělat peníze. Jenže ono to na všem nejde. Je mnoho veřejných věcí, které denně používáme, a přesto z nich nikdo žádné zisky nemá. A i takové věci jsou nutné a potřebné a někdo je musí vybudovat, provozovat a udržovat. Například chodníky a silnice.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.10.2023 14:25 Reaguje na PetrTo s vámi souhlasím.
Ale špatné je podporovat recyklaci za každou cenu, kdy se při objektivním vyhodnocení ukáže, že je to ekonomicky i ekologicky nevýhodné a že je vhodnější takové suroviny bez třídění využít ve spalovně energeticky. Bohužel, často se v tomto švindluje, aby to vypadalo eko.
Odpovědět
Ale špatné je podporovat recyklaci za každou cenu, kdy se při objektivním vyhodnocení ukáže, že je to ekonomicky i ekologicky nevýhodné a že je vhodnější takové suroviny bez třídění využít ve spalovně energeticky. Bohužel, často se v tomto švindluje, aby to vypadalo eko.
Pe
Petr
10.10.2023 15:42 Reaguje na Jiří SvobodaSouhlasíte, že na všem vydělávat nejde, a zároveň že je potřebná ekonomická výhodnost?
Odpadky jsou velký problém, kde hlavní je to slovo velký. A ani spalování odpadky nevyřeší, spálením se zredukuje hmotnost odpadu na čtvrtinu a objem na asi desetinu. Odpad tedy zůstává, a to celkem toxický a už dál neřešitelný. Mně tedy přijde rozumné snažit se před spalováním vybrat vše co jen jde.
Odpovědět
Odpadky jsou velký problém, kde hlavní je to slovo velký. A ani spalování odpadky nevyřeší, spálením se zredukuje hmotnost odpadu na čtvrtinu a objem na asi desetinu. Odpad tedy zůstává, a to celkem toxický a už dál neřešitelný. Mně tedy přijde rozumné snažit se před spalováním vybrat vše co jen jde.
Pe
Petr
10.10.2023 15:46 Reaguje na PetrNenapsal jsem tu první větu dobře. Tak druhý pokus: Souhlasíte že na všem vydělávat nejde - a zároveň říkáte, že je potřebná ekonomická výhodnost?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.10.2023 15:00 Reaguje na PetrAle já napsal "ekonomicky i ekologicky nevýhodné". Přece i vlastní třídění/recyklace má nějaké ekologické dopady. Zkuste se prosím odpoutat od ideologie ve prospěch rozumu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.10.2023 18:26 Reaguje na PetrVyjmenujte "vše co jen jde" a jak to použít!
Zpracování některých vytříděných odpadů(záměrně
nepíšu surovin) stojí tolik, že se bez dotací
neobejde. Takže dotace do třídění, zpracování a
nakonec dotovat prodej výrobků z recyklátu ! Kde
ale na to brát? Komupak chcete zase ubrat? Já
vám naivitu vašeho mládí neberu, když si myslíte,
že peníze rostou na stromech a stačí je pouze otrhat a rozdat na všechno prodělečné. Tak to
ale nemůže už fungovat dlouho, pokud se nemá
stát a EU dostat do takové dluhové spirály, ze
které nebude úniku. Zatím k ní kráčíme mílovými
kroky a jsme jako ten tonoucí v bahně hledající
nohama hlavu zachránce, kterého si bere na onen
svět sebou.
Odpovědět
Zpracování některých vytříděných odpadů(záměrně
nepíšu surovin) stojí tolik, že se bez dotací
neobejde. Takže dotace do třídění, zpracování a
nakonec dotovat prodej výrobků z recyklátu ! Kde
ale na to brát? Komupak chcete zase ubrat? Já
vám naivitu vašeho mládí neberu, když si myslíte,
že peníze rostou na stromech a stačí je pouze otrhat a rozdat na všechno prodělečné. Tak to
ale nemůže už fungovat dlouho, pokud se nemá
stát a EU dostat do takové dluhové spirály, ze
které nebude úniku. Zatím k ní kráčíme mílovými
kroky a jsme jako ten tonoucí v bahně hledající
nohama hlavu zachránce, kterého si bere na onen
svět sebou.
Pe
Petr
10.10.2023 19:20 Reaguje na Břetislav MachačekNevíte? Tak dobrá: sklo, železo, hliník a jiné kovy, papír. Pomohlo? A jak to použít si najděte už sám, nebo si někomu řekněte.
Že se na tom nedá vydělat, za to já přece nemůžu. Nebo vy snad máte nápad jak na tom vydělat? Taky nemáte, tak vidíte, takže ty peníze musíte na stromy věšet i vy.
Řešením není zpracování (jakékoliv) odpadu, ale předcházení odpadu, tedy jeho nevyrábění. No a dokud se to nenaučíme, tak za to budeme platit, to je jednoduché. Teda pokud se v tom nehodláme utopit.
Odpovědět
Že se na tom nedá vydělat, za to já přece nemůžu. Nebo vy snad máte nápad jak na tom vydělat? Taky nemáte, tak vidíte, takže ty peníze musíte na stromy věšet i vy.
Řešením není zpracování (jakékoliv) odpadu, ale předcházení odpadu, tedy jeho nevyrábění. No a dokud se to nenaučíme, tak za to budeme platit, to je jednoduché. Teda pokud se v tom nehodláme utopit.
JS
Jiří Svoboda
11.10.2023 15:06 Reaguje na PetrAle tyto odpady se již recyklují. Samozřejmě je otázka, zda se má recyklovat i alobal od čokolády nebo sponka na pytlíku s čajem. Existují hranice, od kdy to má význam, a ty je třeba brát v úvahu.
Odpovědět
Pe
Petr
11.10.2023 15:38 Reaguje na Jiří SvobodaTo sice ano, ale i tak se v komunálním odpadu vyskytují. Plus další použitelné materiály. Ostatně, v článku se to přímo uvádí - dotřídění odpadu.
Hranice existují, ale stále jde o to, že i spálením vzniká odpad.
Odpovědět
Hranice existují, ale stále jde o to, že i spálením vzniká odpad.
BM
Břetislav Machaček
12.10.2023 10:12 Reaguje na Jiří SvobodaPetr totiž neví, že při vsázce do
tavící pece některý materiál, jako alobal doslova shoří dříve, než se
stačí roztavit. Bylo to jako se
sbíráním plechovek do hutí, kdy se
pionýři divili, že je nikde při
vsázce nevidí. Nějaký strejda
hutník jim to vyjasnil a bylo po nadšení, které má pan Petr nyní. Navíc neví to, že tyto kovy lze
získat i z popelovin při spalování odpadů a mnohem snáze, než při jejich separování. Ty drobnosti
typu sponky a alobalu postrádají smysl je vůbec shromažďovat za
účelem recyklace, protože výsledek je opravdu zanedbatelný. Navíc mají často příměsi, které znehodnotí
celou vsázku a tudíž o ně není
zájem. K nám do hutě přišly kdysi
tři vagóny už zabalených šroubů
ze zrušené šroubárny, se kterými si
správce konkurzní podstaty neuměl
poradit jinak, než je dát do šrotu.
Tři týdny vagóny stály a laboratoř
zjišťovala, po jakých množstvích je
lze přidávat do vsázky, aby ji
neznehodnotily povrchovou úpravou mědí, zinkem, chromem atd. Mezitím
zaměstnanci třetinu rozkradli a
zbytek se přidával po tunách do
vsázky. Ono není problém recyklovat,
ale problém je z recyklátu vyrobit
kvalitní výrobek a tak je to se vším, co se recykluje. Proto se
třídí sklo na čiré a barevné a papír
na různé druhy, přičemž část končí
rovnou ve spalovně a nebo oklikou
zpracován na brikety k vytápění.
Nač to dělat jednoduše a levně, když
máme dotace na složité třídění, svoz a náročné zpracování recyklátů! Je
to Kocourkov a je dílem těch. kteří
měli z fyziky a matematiky pětky.
Odpovědět
tavící pece některý materiál, jako alobal doslova shoří dříve, než se
stačí roztavit. Bylo to jako se
sbíráním plechovek do hutí, kdy se
pionýři divili, že je nikde při
vsázce nevidí. Nějaký strejda
hutník jim to vyjasnil a bylo po nadšení, které má pan Petr nyní. Navíc neví to, že tyto kovy lze
získat i z popelovin při spalování odpadů a mnohem snáze, než při jejich separování. Ty drobnosti
typu sponky a alobalu postrádají smysl je vůbec shromažďovat za
účelem recyklace, protože výsledek je opravdu zanedbatelný. Navíc mají často příměsi, které znehodnotí
celou vsázku a tudíž o ně není
zájem. K nám do hutě přišly kdysi
tři vagóny už zabalených šroubů
ze zrušené šroubárny, se kterými si
správce konkurzní podstaty neuměl
poradit jinak, než je dát do šrotu.
Tři týdny vagóny stály a laboratoř
zjišťovala, po jakých množstvích je
lze přidávat do vsázky, aby ji
neznehodnotily povrchovou úpravou mědí, zinkem, chromem atd. Mezitím
zaměstnanci třetinu rozkradli a
zbytek se přidával po tunách do
vsázky. Ono není problém recyklovat,
ale problém je z recyklátu vyrobit
kvalitní výrobek a tak je to se vším, co se recykluje. Proto se
třídí sklo na čiré a barevné a papír
na různé druhy, přičemž část končí
rovnou ve spalovně a nebo oklikou
zpracován na brikety k vytápění.
Nač to dělat jednoduše a levně, když
máme dotace na složité třídění, svoz a náročné zpracování recyklátů! Je
to Kocourkov a je dílem těch. kteří
měli z fyziky a matematiky pětky.
Pe
Petr
13.10.2023 18:59 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste mistr v překrucování (jen to není mistrovství). Vždy se domyslíte k něčemu jinému, než někdo napíše, a to pak dál rozvádíte, až vám vyjde něco úplně jiného, třeba i opak toho původního.
Odpovědět
Pe
Petr
10.10.2023 19:24 Reaguje na Břetislav MachačekO kousek níž to sám popisujete, a o pár minut později už to nevíte?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.10.2023 10:21 Reaguje na PetrVšak jste taky nenapsal nic jiného, co by
se netřídilo a nerecyklovalo minimálně 100 let. Co se směsnými plasty, nábytkem,
pneumatikami, kompozitními materiály jako
pogumované kovy, dřevem polepeným třeba
umakartem a nebo kovy opatřenými nátěry z asfaltu nebo jiných barev. Tyto materiály nelze nijak jinak "recyklovat" než pomocí ohně, který část spálí a z části zbydou
v popelu kovy z kování a nebo dráty z
kordů v pneumatikách. Oddělit to bez ohně je holý nesmysl a skládkovat rovněž, když to může ušetřit tuny ušlechtilého paliva.
Na to se vás ptám a nikoliv na to, co se
běžně třídí a recykluje sto let!
Odpovědět
se netřídilo a nerecyklovalo minimálně 100 let. Co se směsnými plasty, nábytkem,
pneumatikami, kompozitními materiály jako
pogumované kovy, dřevem polepeným třeba
umakartem a nebo kovy opatřenými nátěry z asfaltu nebo jiných barev. Tyto materiály nelze nijak jinak "recyklovat" než pomocí ohně, který část spálí a z části zbydou
v popelu kovy z kování a nebo dráty z
kordů v pneumatikách. Oddělit to bez ohně je holý nesmysl a skládkovat rovněž, když to může ušetřit tuny ušlechtilého paliva.
Na to se vás ptám a nikoliv na to, co se
běžně třídí a recykluje sto let!
Pe
Petr
13.10.2023 18:55 Reaguje na Břetislav MachačekTak to se ptáte nesmyslně. Článek je o lince na dotřídění odpadu, tedy dovybrání všeho, co se dá použít nějak jinak, než poslat do spalovny. Nevím proč to nechcete chápat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.10.2023 14:16No až zavedou zálohování pet a plechovek jako ve švédsku, zjistí, že bez dotací se třídírny neuživí. Navíc nikdo ten f... plast nikdo nechce. Spalovna je lepší řešení, ale nejsou na ni dotace jako na třídírnu. Takže nejprve sežrat dotace na třídírnu a pak na spalovnu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.10.2023 18:13 Reaguje na Slavomil VinklerOno se to ví už dávno, že třídění bez využití vytříděných odpadů
je žumpa na peníze a proto se jde na zálohování a potichu se půjde
i na spalování. Použitelným vytříděným odpadem budou jen zálohované
PETky, nápojové plechovky, některé druhy papíru, sklo, kovy, oleje,
elektroodpad, použitelný textil a organické zbytky ke kompostování.
Zbytek se zase znovu bude sypat do jedné odpadní nádoby a spalovat.
Ono totiž třídění a náročné zpracování jiných plastů a směsných
materiálů se bez dotací a nebo bez velmi velkých nákladů za svoz neobejde. Poplatky za svoz, třídění a zpracování mají svoji hranici,
při jejímž překročení skončí na ulici a v lese i pod hrozbou pokuty.
Všude kamery a fotopastí nejsou a nebudou a strážci pořádku mají
i jinou práci, než hlídat zakládání černých skládek. Nízké poplatky
a nebo dokonce svoz odpadu zdarma zamezí vzniku černých skládek a
složitého pátrání po jejich původcích. Pouze hlupák jde opačnou
cestou pátrání po původcích a uklízení černých skládek. Zatím jsou
dotace na třídění, ale "U snězeného krámu" na ně brzo nebude. To
si uvědomí pouze ekonomové a technici v politických funkcích na
rozdíl od ekologů myslících si, že dotovat lze vše, ale odkud na
to brát neví!
Odpovědět
je žumpa na peníze a proto se jde na zálohování a potichu se půjde
i na spalování. Použitelným vytříděným odpadem budou jen zálohované
PETky, nápojové plechovky, některé druhy papíru, sklo, kovy, oleje,
elektroodpad, použitelný textil a organické zbytky ke kompostování.
Zbytek se zase znovu bude sypat do jedné odpadní nádoby a spalovat.
Ono totiž třídění a náročné zpracování jiných plastů a směsných
materiálů se bez dotací a nebo bez velmi velkých nákladů za svoz neobejde. Poplatky za svoz, třídění a zpracování mají svoji hranici,
při jejímž překročení skončí na ulici a v lese i pod hrozbou pokuty.
Všude kamery a fotopastí nejsou a nebudou a strážci pořádku mají
i jinou práci, než hlídat zakládání černých skládek. Nízké poplatky
a nebo dokonce svoz odpadu zdarma zamezí vzniku černých skládek a
složitého pátrání po jejich původcích. Pouze hlupák jde opačnou
cestou pátrání po původcích a uklízení černých skládek. Zatím jsou
dotace na třídění, ale "U snězeného krámu" na ně brzo nebude. To
si uvědomí pouze ekonomové a technici v politických funkcích na
rozdíl od ekologů myslících si, že dotovat lze vše, ale odkud na
to brát neví!
