https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sprava-krnap-zjednodusuje-rybi-migraci-v-krkonosskych-tocich-odstranuje-bariery
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Správa KRNAP zjednodušuje rybí migraci v krkonošských tocích, odstraňuje bariéry

31.5.2022 02:02 | JANSKÉ LÁZNĚ (ČTK)
Ukázkovým příkladem je odstranění betonového stupně na Bolkovském potoce a úpravy jeho toku v Rudníku na Trutnovsku v podhůří Krkonoš.
Ukázkovým příkladem je odstranění betonového stupně na Bolkovském potoce a úpravy jeho toku v Rudníku na Trutnovsku v podhůří Krkonoš.
Foto | JiriMatejicek / Wikimeda Commons
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) upravuje vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Ukázkovým příkladem je odstranění betonového stupně na Bolkovském potoce a úpravy jeho toku v Rudníku na Trutnovsku v podhůří Krkonoš, kde šlo o kompromis mezi ochranou přírody a lidských sídel v okolí potoka, popsal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru.
 

"Už řadu let se snažíme odstraňovat na potocích, říčkách a řekách překážky, které nikdy neměly, anebo s časem ztratily svůj hospodářský význam. Naši předkové těmito zásahy ovlivnili přirozený životní cyklus nejenom pstruhů potočních, ale dnes už také evropsky významných živočišných druhů, jakými jsou vranka obecná, mihule potoční nebo rak kamenáč," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Správa národního parku plánuje i letos v úpravách pokračovat, například na harrachovské Milnici nebo na stráženském Husím potoce.

"Mnohé páteřní toky jsou značně ovlivněny příčnými objekty, především malými vodními elektrárnami. Takové objekty však není reálné z finančního ani z majetkoprávního hlediska odstranit. Řada toků je ale fragmentována menšími stupni bez jasného účelu či smyslu. Především na tento typ objektů se zaměřujeme," uvedl Drahný.

Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude katalog opatření, jak lze zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů, uvedli zástupci národního parku v tiskové zprávě.

"Již nyní víme, že na sledovaných tocích máme 994 zcela neprůchozích příčných objektů a 72 kilometrů toků je v hydromorfologicky nevyhovujícím stavu. Proto se postupně snažíme o nápravu tohoto nepříznivého stavu," uvedl Drahný.

Navazující projekt, který se již připravuje, by měl podle hydrobioložky Správy KRNAP Anny Josefovičové přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Opatření zahrnou nejen odstranění migračních bariér, ale i úpravy koryt v nevyhovujícím hydromorfologickém stavu, tak i opatření v nivě i v celé ploše povodí.

"Cílem je tedy nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území," dodala Josefovičová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

31.5.2022 06:34
Je otázka, zda vůbec bude mít co migrovat. Se současnou nesmyslnou ochranou rybích predátorů, jako jsou vydry, volavky a podobně, se za chvíli stanou vodní toky obyčejné vodoteče bez života.
Odpovědět
JK

Jakub Kašpar

31.5.2022 08:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
no, ona ta příroda není úplně hloupá - nebude-li dost potravy, populace predátorů zareaguje taky poklesem...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.5.2022 08:56 Reaguje na Jakub Kašpar
Ano predátor odejde za potravou jinam, tam vykoná totéž
a zase se vrátí pro obnovenou kořist. Víte oni ti naši
předci se s predátory nemínili dělit o chutnou krmi a
chtěli stabilní stavy ryb v řece. Pokud predace nedovolí
dorůst plůdku dospělosti, tak se ani nebude mít co množit.
On takový potok, nebo malá říčka moc úkrytů rybám nenabízí
a pro predátory je snadno slovitelná. Chce to ale opravdu
přírodu znát, sledovat a uvažovat, že bez dospělých kusů
se výtěr a množení nekoná a ta tam je doba, kdy na podzim
vřely potoky vytírajícími se potočáky. Byly to chovné
potoky a i v řekách byl a je potočák v té době hájen. Bohužel predátor dobu hájení a slovo chovný neuznává a loví tam, kde se ryby koncentrují a kde ještě jsou. Pokles
predátorů se nekoná, ale spíše naopak, neboť nalézají
náhradní zdroje potravy na větších řekách a rybnících.
Tato země má k divočině a k samoregulaci daleko a je to chiméra snílků a nedouků, kterým nedochází souvislosti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.5.2022 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Z řek se staly vodovodní trubky a ryby se nemají kde třít. To pak těžko můžeme chtít, aby naše vody oplývaly rybami. A umělá výsadba to nenahradí, protože vysazené ryby se nemají kde schovat a jsou snadnou potravou těch predátorů. To jenom na doplnění Vašeho příspěvku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2022 10:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Navíc v té vodě chybí organika, tedy i plankton, už se tu o tom diskutovalo dříve. Kaprům se vydatně přihnojuje, ale s plošným rušením "smradlavých" chovů chybí nejen půdě živiny, ale i vodním organismům. Ten potěr na minerálních látkách nevyroste.

A jinak souhlas s předřečníkem - je to o věčné vlastnosti.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.5.2022 13:51 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Z mnoha rek se nestaly vodovodni trubky, pouze v poslednich desetiletich pribylo suchych useku koryt kvuli vyrobe "zelene" elektriny. Pribylo ale i cisticek a voda napriklad v pokrkonosskych rekach je daleko cistsi, nez byvala za bolsevika. Koryta rek se tam za poslednich 100 let prakticky nezmenila ale ryby - ty neplevelne (pstruh, lipan) v poslednich desetiletich vicemene zmizely. Cim je to zpusobeno? Mozna trochu i tim snizenym prutokem v minulych suchych letech ale hlavne - ovsemze: temer v kazde zatacce reky ciha na kameni volavka a vydry behaji napr. uz i po ulicich pojizerskych mest
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.5.2022 12:25 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
Sl

Slovan

31.5.2022 20:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Stavy vyder nebo volavek, které jsou takovým vaším středobodem všech problémů, byly ještě na začátku 90. let, kdy již probíhal celkem velký populační pokles mnoha druhů (nejenom potočňáka, ale i mřenek, vranek apod.), na o dost nižší úrovni než dnes. I silný úbytek našich raků nastal už v době, kdy byla vydra na nízkých počtech a jednalo se o druh skutečně vzácný. Já opravdu nedokážu pochopit, jak je možné, že vydra, která je dle vás skoro superpredátor, nedokáže zlikvidovat počty invazivních druhů raků, zatímco ty naše, dle vás, likviduje úspěšně.
Je samozřejmé, že vydra nebo volavka dokáží snížit stavy některých druhů, ale k vyhubení populací nebo jejich výraznému poklesu jejich vlivem téměř jistě nedochází.
Kromě zregulovaných a nepřirozených toků jsou velkým problémem i znečištění nebo nadměrné vysazování nepůvodních druhů ryb - karas stříbřitý úspěšně vytlačil našeho karase obecného. Proč by to samé nemohl udělat duhák s naším potočňákem? Je větší i agresivní a s oblibou žere i ony plůdky.

Jsou to cca. 2 roky, kdy se náš pstruh vrátil samovolně po 50 letech do jezera Laka i jeho přítoku v NP Šumava. Daří se tam i např. vrance. Každý se může tedy zamyslet čím to asi bude...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.5.2022 20:28 Reaguje na Slovan
S těmi raky Vám to vysvětlím celkem jednoduše.
Populace našich raků byla tvrdě zdecimována račím morem, který se tady objevil současně dovezenými raky z Ameriky. Ti jsou vůči račímu moru imunní, zatímco naše raky tato nemoc likviduje. A když máte zdecimovanou populaci račím morem, pak stačí, když vydra odloví několik jedinců, v době rozmnožování se jedinci opačného pohlaví nesejdou a k rozmnožení nedojde. U těch dovezených raků je navíc smůla v tom,že některé druhy se dokáží rozmnožit partenogeneticky. Pak stačí jedna "zapomenutá" samička a během jediné sezóny máte populaci i několika set jedinců.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.5.2022 20:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já samozřejmě vím, že hlavní příčinou úbytku našich raků je zavlečení onoho račího moru nepůvodními druhy raků. O to mi právě jde - příčina je jiná než "vyhubení vydrou (predátory)".
Osobně si nejsem jistý, zda nějaký jedinec našeho původního raka dokáže ten mor vůbec přežít. Většinou čtu o celkové likvidaci dané populace a o tom, že daná lokalita je pro naše raky již nevhodná. Máte pravdu, rak mramorovaný má tuto schopnost, avšak zde bych rád podotkl, že u nás byl tento druh zaznamenám až někdy v roce 2015 na dvou lokalitách (zřejmě vypuštěn lidmi, jak jinak) a v našich podmínkách jsou větší hrozbou hlavně rak pruhovaný nebo signální, které tuto schopnost nemají a přesto je vydra nedokáže výrazněji eliminovat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.6.2022 08:51 Reaguje na Slovan
Jenže když vydra sežere stovku raků signálních z populace tisíců jedinců, nic se neděje, ale když sežere pět raků říčních z populace několika desítek jedinců, je to problém. A mimochodem, s těmi počty raka signálního jsem to nijak nepřešvihl. Ve Velké Británii dělali průzkum v jednom potoce a na čtvereční metr tam bylo přes dvě stovky raků signálních v nejrůznějších stádiích vývoje. Paradoxem bylo, že když do pastí chytali ty dospělé, raků přibývalo, protože dospělci ten dorost konzumují.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.6.2022 12:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Njn, ale tady je zřejmě problém v tom, že těch původních, tedy říčních raků, je tak málo ... a současně těch nepůvodních je habaděj.

Že tomu ta vydra může zatlouct poslední hřebíček do rakve je možné, ale co ty hřebíky před ním?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2022 10:01 Reaguje na Slovan
Takže pokud něco mizí, tak to ještě predací dorazíme a bude dokonáno! Ano mizely tyto druhy
už před masivní predací, ale to bylo velmi lehce napravitelné nejenom umělým výtěrem(mimochodem se poprvé už prováděl před 150 léty), ale i regulací
často neuvážené obsádky revírů. Dnes mohu hájit
ryby, mohu je vysazovat, ale vše je marné, pokud
mi je do pár týdnů zase nevyžerou predátoři. Asi víte, že pokud zamrznou vody bohatší na úlovky,
tak se na nezamrzající toky přesunou predátoři
v takovém množství, že hovořit o samoregulaci je
nesmysl. Je to nálet hladové hordy vyplenit tok
a letět zase jinam. Pokud to stále nemíníte chápat a vám podobní, tak se divím rybářům, že vám už
dávno nepředali žezlo při zarybnění těchto toků.
Já už pstruhařinu vzdal před 15 roky, když mi
bylo nasazených ročků líto je chytat a ostatní
tam nebyli. Něco málo se pro uspokojení lovců
napustilo mírového, vychytalo a pak už to bylo
pouze na procházku kolem řeky. Před 30 roky
jsem si vybíral, kterého potočáka si vezmu a
kterého pustím, když jsem jich za dopoledne
chytil mírových třeba na Moravici 50 ! Ano
potočáků, protože vysazení duháci se odchytali
do 14 dnů a zbyli v řece pouze ti potočáci.
Oni totiž ti duháci nebyli lovci hmyzu a byli
navyklí spíše na granule. To, že se někam
"vrátí" pár pstruhů záleží třeba u toho jezera
Laka taky na odtoku, aby překonali práh a na
kyselosti vody. Ta plesa mají vesměs kyselou
vodu pro pstruhy nevhodnou a k vrance tolik,
že vranka je svým skrytým životem predaci i
jako predátor samotná vystavena méně, než pstruh
a zvláště lipan. Vranky umí trdliště "vyčistit"
od pstružích jiker tak, že tam nezbude skoro
nic a tak vlastně není ani o co stát, když se
jí někde dobře daří. Navíc predátor dá přednost
pstruhům před vrankou schovanou pod kamenem
a zbydou tam leckdy pouze ony. Jó a rozkousané
krunýře raků a lastury škeblí na březích asi
nebudou po rybářích a úpravách toků, ale asi
po vydrách a norcích. To jen tak, co kolem vody
nalézám a co už ve vodě nikoliv.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.6.2022 17:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud něco dlouhodobě mizí a ten úbytek prokazatelně začal již v dobách, kdy byli predátoři na menších stavech než dnes, pak bude asi problém někde jinde.
Představte si člověka s rakovinou. Vy byste ho léčil useknutím jedné nohy. Každému je asi jasné, že takováto "léčba" by daného člověka prostě nezachránila a ještě by ho omezila po zbytek života. Já bych však zvolil raději složitější léčbu, která ale aspoň dává reálnou naději na přežití.
Já tohle vaše mudrování skutečně nemíním chápat, protože je to naprosto nelogické. Zlikvidováním vyder nebo volavek se změní reálně úplné hovno - už byste si mohl konečně uvědomit, že "ekosystémy" vytvořené bez respektování přírodních zákonitostí jsou extrémně nestabilní, mají tendenci se hroutit a že je jejich udržování možné jen v případě velkých investic a bojem proti přirozeným procesům. Jestli tohle chcete, pak fajn, ale já bych fakt raději něco lepšího než co máme dnes.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2022 20:45 Reaguje na Slovan
Ve víře nelze nalézt logiku a praxi,
ale nevadí, bude to další z pokusů a
omylů, které zaplatíme z daní všichni
pár zastáncům samoregulace s úplným hájením ikon.

Odpovědět
Sl

Slovan

1.6.2022 21:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale jděte. Důležitá jsou hlavně fakta.
Ještě tu třeba nebyla zmíněna teplota vody. V řekách i potocích se zmenšují průtoky na úrovně dříve vzácné. V kombinaci s teplejšími léty se tedy logicky zvyšuje teplota vody, což může být pro potočňáka i likvidační - teplota vody ovlivňuje aktivitu, příjem potravy, růst, odolnost vůči nemocem, metabolismus jako takový a dokonce i reprodukci nebo líhnutí jiker. Jsou i studie, které předvídají do budoucna čistě z tohoto důvodu celkem velký úbytek vhodného prostředí právě pro potočňáka.

O samoregulaci nemůže být na většině našeho území řeč, takže si to podstrkování nechte pro někoho jiného. Poukazuji pouze na to, že ten problém je mnohem složitější, než se nám tu snažíte vnutit. Vy si totiž vše zjednodušíte a hurá problém zkusit vyřešit puškou a likvidací pokud možno všech predátorů.
Odpovědět
dm

david matoušek

31.5.2022 10:49 Reaguje na Jakub Kašpar
Ano, příroda není úplně hloupá. Ovšem je otázka, co je to dneska ta příroda, když tu máme jeden podstatný element a to člověk a jeho činnost(či nečinnost). Např. vydra vyplení přirozený potok. Přestane se množit nebo snad umře hlady? Přesune se na chovný rybník. Až se na potoku něco po letech objeví, zase to vyplení, pak zpátky na chovný rybník. To je ta příroda, ty přirozené procesy?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.5.2022 13:54 Reaguje na david matoušek
Tohle jsou prirozene procesy v komunite ochrancu prirody a divociny, ze jim realita, kterou svymi narizenimi zpusobi dojde az s patricnym zpozdenim
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2022 11:24
Rozhodně krok správným směrem. Škoda, že nejde poslat do kelu i ty MVE. Nic proti OZE, ale MVE vyprodukují prd a akorát kurví říční ekosystém.

Odpovědět
RT

Richard Toman

31.5.2022 11:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak o tom žádná... Člověk až žasne, jak bylo možné vybudovat elektrárnu na kdejakém potoce, a skoro na každém jeho jezu. Kde byli ti logici, ochránci přírody, odborníci z Povodí atd, když se vydávala stanoviska, posudky, povolení.
Odpovědět
dm

david matoušek

31.5.2022 11:45 Reaguje na Richard Toman
Odborníci z Povodí státního podniku, jak vidíme zde na Ekolistu, řeší hlavně hnojení a krmení kapřů na chovných soukromých rybnících a také koupaní tamtéž.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2022 12:06 Reaguje na Richard Toman
Jak to napsat slušně ... kdo maže, ten jede. V tomhle jsou z nejrůznějších forem dotací dost slušné prachy na to, aby bylo čím mazat.

Jinak třeba AVTS se v tomto směru poměrně snaží, viz. iniciativy suchejezy.cz a nebezpecnejezy.cz, a tak občas čtu, tak ekoaktivisté spolupracují tak nějak nijak. To už rybáři jsou lepší.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.5.2022 12:25 Reaguje na Svatá Prostoto
nejvíc práce proti suchým jezům neodvádějí žádní eko-eko aktivisté, ale vodáci. ne tedy nějací prázdninoví zážitkoví ožralové, ale celoroční vodáci. obecně to souzní s tezí, že měkké formy outdooru jsou pro ochranu přírody ti nejpřirozenější spojenci.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.5.2022 13:55 Reaguje na Lukas B.
Presne tak
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.5.2022 12:28 Reaguje na Richard Toman
Využití vody, bylo už za monarchie a pokračovalo i za 1.republiky. A nebyl s tím problém.
Proč je dnes ? !
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2022 12:56 Reaguje na smějící se bestie
Tehdy byla příroda zdravá, vody všude mnohem víc, toky plné, přírodní a funkční, a tak pár vodních elektráren nemělo žádný vliv. Dnes obráceně.
Odpovědět
Pe

Petr

31.5.2022 13:35 Reaguje na Petr
Z toho je dobře vidět, že za pouhých pár desítek let lidstvo svým bezuzdným "hospodařením" změnilo krajinu a přírodu natolik, že se stala v podstatě nefunkční.
Odpovědět
RT

Richard Toman

31.5.2022 13:46 Reaguje na smějící se bestie
Protože není ta voda co byla za monarchie a 1.republiky??? Ale nemusíme chodit tak daleko, i později bylo vody víc než teď. Z řady řek jsou zejména v létě říčky a díky MVE často ani to ne .
Odpovědět
RT

Richard Toman

31.5.2022 13:48 Reaguje na Richard Toman
Jo a ani tehdy nebyla na každým jeze elektrárna. Takže jaké využití vlastně myslíte?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

31.5.2022 15:03 Reaguje na Richard Toman
Vodní mlýny, náhony brusíren, textilek a hamrů(?). V 19. století jich bylo všude plno ale ryb asi taky (?). Jako dítě si pamatuju o prázdninách potočáky jako běžnou večeři u babičky. Dneska bychom asi byli o suchém chlebu a v tom potoce není ani rybí ocásek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.5.2022 16:01 Reaguje na Dalibor Motl
1**
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2022 13:54 Reaguje na smějící se bestie
Protože tehdejší jezy a dnešní jezy byl ale kua rozdíl. Zkusit tenkrát nějaký ten mlynář to, co dnes běžně dělají majitelé MVE, tak mu třeba voraři ten mlejn zapálili.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist