Státy EU schválily některými kritizovanou normu o obnově přírody Aktulizováno
Země EU měly původně už v březnu jen potvrdit kompromisní znění předpisu, které bylo předjednané s Evropským parlamentem. Některé ze států ale tehdy svou podporu stáhly, nebo se rozhodly zdržet se hlasování. Patovou situaci tehdy odsoudil právě i český ministr Hladík. "Přírodu opravdu potřebujeme obnovovat. Naše generace, generace lidí, kteří teď žijí v Evropě, dokáže pocítit, pokud se nám podaří adaptovat naše obce, města, volnou přírodu a krajinu na klimatickou změnu," uvedl Hladík. "Musím říct, že postoj některých členských států je bezprecedentní, odsouzeníhodný a takto nemůže EU jako celek pokračovat," dodal.
Belgickému předsednictví se nyní ale nakonec podařilo pro důležitý předpis najít dostatečnou podporu. Pro schválení nařízení byla potřeba kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 států z 27, které zároveň zastupují 65 procent populace EU. Pro přitom hlasovalo 20 zemí, šest jich bylo proti, Belgie jako předsednická země se zdržela. Pokud jde o druhý potřebný údaj, pro bylo 66,07 procent unijní populace.
"Jsem potěšen, že se podařilo schválit nařízení o obnově přírody, na kterém se Evropský parlament a Rada EU dohodly téměř před rokem. Jde o výsledek tvrdé práce, která se vyplatila," uvedl bruselský ministr zdravotnictví Alain Maron. "V ochraně přírody není čas na přestávky," dodal.
Přečtěte si také |
Vojtěch Kotecký: Evropské státy schválily nová pravidla obnovy přírody. Pár postřehů, co to znamenáObrovskou radost z přijetí normy vyjádřil dnes i český ministr Petr Hladík. "Velmi často se bavíme o tom, jak musíme snižovat emise. To je velmi důležité, ale dopad to bude mít pro naše děti a pro naše vnuky," uvedl. Pokud ale "adaptujeme naši volnou přírodu, naši krajinu, naše města, dopady můžeme vidět už teď," dodal. Přírodu podle něj už nelze jen chránit, ale je třeba ji i obnovovat všude tam, odkud se ztratila biodiverzita.
Nařízení se vztahuje "na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních, lesních, zemědělských a městských ekosystémů, včetně mokřadů, pastvin, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů, včetně mořské trávy a mořských hub a korálů," uvedlo belgické předsednictví.
Nařízení bude nyní zveřejněno v úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Nabude rovněž ihned účinnosti ve všech členských státech. Do roku 2033 pak Evropská komise uplatňování nařízení přezkoumá, zejména pak jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Vítězslav Šorab
17.6.2024 13:30Vítězslav Šorab
17.6.2024 13:30Josef Střítecký
17.6.2024 13:39Petr
17.6.2024 14:44Jaksi technicky a prakticky by to problém nebyl. Udělat lze cokoliv. Problém je v našich hlavách. Naše myšlení se hodně změnilo. Už nejsme schopní vnímat přírodu, vnímáme jen svoji činnost a práci, máme sekací a čistící fetiš. Co je příroda a přírodní, to považujeme za nepořádek a špatné, a jsme přesvědčení, že to vyžaduje naši péči a zásah. Tak se ale příroda obnovit nedá. Tak uděláme jen umělou botanickou zahradu, vpředu s nerezovou tabulí o obnově.
Jaroslav Řezáč
17.6.2024 16:47 Reaguje na PetrKrajina je autentická a ten kdo v ní umí žít, aniž by jí ničil, má tyto kvality. Pak nepotřebuje nějaké falešnosti " digitalizovaného " světa, ten svět má každý den před sebou, je součástí.
Jaroslav Řezáč
17.6.2024 16:56 Reaguje na Petrjsou zahrady, kde jsou vysekávané na drn, tak to tak může být, většinou však je praxe, že to co je za plotem nikoho nezajímá a právě to, co " nezajímá" je živná půda pro šíření nepůvodních rostlin či zánik kulturní krajiny nálety. Ona ta péče je dost odfláknutá.
ještě máme naději na to, že si lidé vzpomenou, co je autentické.
Petr
17.6.2024 19:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
17.6.2024 19:22 Reaguje na PetrDorian Černý
17.6.2024 23:18 Reaguje na PetrJarka O.
18.6.2024 07:08 Reaguje na Dorian ČernýJinak, zahrádkář stále přírodu obnovuje a pracuje na čerstvém vzduchu, tedy v přírodě.
Petr
18.6.2024 10:31 Reaguje na Dorian ČernýNavíc je problém s generačním posunem. Každá další generace vyrůstá ve víc pozměněném prostředí, které považuje za normální, a o tom minulém neví nic, nezná ho a nepamatuje.
Těžko vysvětlovat dnešnímu mladému člověku, který nic jiného nezná, že příroda není to sterilní a ohoblované kolem nás, ale že dřív to bylo skutečné, mnohem zelenější a živější. A i tohle není nic proti tomu, jaké to bylo třeba před 100 lety. To by totiž byl šok pro nás všechny, jak bylo všude živo a zdravo.
Takže moc nevěřím tomu, že dokážeme vidět dál než na okraj vlastního golfového trávníčku, a skutečně obnovíme něco, co půlka lidí nezná, a druhá nesnáší.
Petr
18.6.2024 11:13 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
18.6.2024 18:53 Reaguje na Petrodpolednejsem se vrátil z Alp. Skalničky kam se podíváte, stovky druhů. No ale přírodu tam udržují stovky zahradníků, co ji neustále stříhají, kypří a převracejí. A taky odstraňují nálety a plevele. Jsou tam celé léto na plný úvazek a jmenují se krávy. Bez nich by za 20 let nic z toho nebylo. Pokud je taková a podobná údržba míněna je to dobře. No ale pokud je míněno nicnedělání = sežrané lesy náš vzor....