Stavitelé proti klimatickým změnám? Je prý třeba vzdát se betonu
11.10.2019 01:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Čtyři miliardy tun cementu ročně využité na stavební práce představují kolem 8 % globálních uhlíkových emisí. Což je vcelku dobrý důvod, proč vzít beton v klimatických debatách v potaz. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Čtyři miliardy tun cementu ročně využité na stavební práce představují kolem 8 % globálních uhlíkových emisí. Což je vcelku dobrý důvod, proč vzít beton v klimatických debatách v potaz. Jeho příspěvek k emisím totiž stojí hned za sektorem přepravy a energetikou.
„Kdyby někdo vynalezl beton dnes, asi nikdo by si nemyslel, že je to zrovna dobrý nápad,“ prohlásil Michael Ramage, inženýr stavitelství z Univerzity Cambridge. „Je to polotekuté, na jeho přepravu potřebujete speciální vozy, trvá to dva týdny, než zatuhne. A pokud do toho nepřidáte železné či ocelové výztuže, ani to nedrží pohromadě.“
Dřevo je prý mnohem funkčnější a k životnímu prostředí smysluplnější alternativou. „Máme tedy dokonalý průmysl na výrobu betonu a kovových výztuží. Bohužel už nemáme infrastrukturu na výrobu stromů.“ Vzdát se ve stavebním průmyslu betonu je prý krokem, který můžeme učinit už dnes. Beton se totiž jeví k životnímu prostředí šetrným materiálem, protože má velmi dlouhou životnost.
Jenže právě to, že se celkové emise „životního cyklu“ betonových budov stanovují výpočtem po padesáti letech, prý výrazně zkresluje, s jak extrémní produkcí uhlíku je beton spojen v době svého vzniku.
„A my nemáme dalších padesát let,“ doplňuje architekt Andrew Waugh s tím, že beton by rozhodně neměl být počítán mezi udržitelné stavební materiály. Pokud by Evropská unie opravdu chtěla do roku 2030 snížit své emise o 40 %, je prý třeba vzdát se betonu a vzít zavděk alternativou, která má v sobě ještě menší podíl vázané energie: dřevo. S tím, že betonu už bylo dost, souhlasila i Louise Wymanová, šéfmanažerka japonské společnosti Homes England. Podobné „radikální“ projevy pak oceňovali posluchači.
„Musíme od základů změnit a přetvořit náš pohled na všechny zažité vztahy. Jen náhražka není řešení. Musíme myslet a jednat odlišně,“ potvrdila aktivistka Greenpeace Danielle Paffardová. Pokud se tyto myšlenky usadí v hlavách architektů, vypadá to do budoucna s betonem bledě. Kromě zákazu betonu a propagace dřeva už ale žádné další alternativy Architecture of Emergency nenabídlo.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
ig
11.10.2019 01:10
Mám pocit, že tihle aktivisti by si nechali uříznout nohu, kdyby to mohlo poškodit kapitalismus :-)
Odpovědět
VS
Vaclav Sobr
11.10.2019 07:54A znovu si zopakujeme třeba věci jako je požár Londýna... pravda tehdy taky ten požád zlikvidoval mor...
o množství stromů které bude třeba likvidovat nemluvě...
o tom že tepelné vlastnosti dřevostaveb jsou řádově řádově horší a bude nutno je vytápět mnohem víc aby neplesnivěli vlhkostí ani nemluvě...
Proboha nemohli by jste si sehnat někoho kdo vezme v úvahu všechny parametry?
Odpovědět
o množství stromů které bude třeba likvidovat nemluvě...
o tom že tepelné vlastnosti dřevostaveb jsou řádově řádově horší a bude nutno je vytápět mnohem víc aby neplesnivěli vlhkostí ani nemluvě...
Proboha nemohli by jste si sehnat někoho kdo vezme v úvahu všechny parametry?
ig
11.10.2019 09:32 Reaguje na Vaclav Sobr
Na druhou stranu, jestli mají nápad jak dělat základové bloky větrných elektráren ze dřeva, tak by to mohlo být zajímavé :D
Odpovědět
tp
tom pie
11.10.2019 19:40 Reaguje na Vaclav SobrMaly domek mezi stromy v zahrade nemusi spotrebovat temer nic( mnoho lidi migruje za teplem na zimu), muj dum je postaveny ciste z odpadu a jako stena a strecha slouzi stary koberec. Netopim a ziju si jako kral, nemusim pracovat presto mam prijem
Odpovědět
tp
tom pie
11.10.2019 19:47 Reaguje na Vaclav SobrA jeste jsem nevidel ze by nejaka drevostavba ve ktere se bydli plesnivela.. vy musite davat pozor na to co pisete a nejdrive myslet
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.10.2019 15:22 Reaguje na Vaclav SobrPrávě dřevostavba, ve které je dřevo v konstrukci staticky velmi dobře využito, umožňuje dům superdobře tepelně izolovat, viz www.optimalizmus.cz.
Beton je též geniální vynález a ve velkých stavbách je nahraditelný vlastně jen z části ocelí. Proto bude zjevně beton ve stavebnictví dlouho přežívat a jeho uhlíková stopa se bude asi jen snižovat.
Odpovědět
Beton je též geniální vynález a ve velkých stavbách je nahraditelný vlastně jen z části ocelí. Proto bude zjevně beton ve stavebnictví dlouho přežívat a jeho uhlíková stopa se bude asi jen snižovat.
VS
Vaclav Sobr
11.10.2019 07:56A jinak - římský beton drží pohromadě i bez výztuží... mola jejich přístavů drží pohromadě i dneska po 2000 letech.
možná by to chtělo aby stavitelé začali zase něco stavět s ideou že to má stát 2000 let a třeba i víc.
Odpovědět
možná by to chtělo aby stavitelé začali zase něco stavět s ideou že to má stát 2000 let a třeba i víc.
JŠ
Jan Šimůnek
11.10.2019 08:32 Reaguje na Vaclav SobrSouhlas. Naše pohraniční opevnění jsou starší než 50 let a jsou pořád kvalitní, dokonce pevnější než když byla nová. Tenhle článek je prostě blábol, ostatně jako prakticky vše, co vyprodukují "bojovníci za klima".
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
11.10.2019 09:39No to je zase nápad, v masovém měřítku nahrazovat beton dřevem. Pokud snížíme emise CO2 na úkor toho, že vykácíme lesy, tak to ke zpomalení globálního oteplování nijak nepřispěje, naopak to může mít efekt zcela opačný. když vzroste v Evropě poptávka po dřevu, nebude pak možné zabránit masovému kácení deštných pralesů.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.10.2019 12:14 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNa druhé straně dnes nevidím v možnosti kácení deštných pralesů takový problém. S dnešními technickými možnostmi není větší problém jednoznačně původ dřeva identifikovat a tím nelegální kácení a dovozy dřeva velmi omezit.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.10.2019 16:09 Reaguje na Radim PolášekMůže se tvrdit, že jde o odpad z nábytkářské výroby, zpracovávající i exotická dřeva. Minimálně budete mít problém prokázat něco jiného. Jinými slovy, topení peletami, vyráběnými ke komerčním účelům je a bude vždy problematické.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2019 07:45 Reaguje na Jan ŠimůnekJo takhle...
Pelety jsem neměl na mysli, měl jsem na mysli běžné dřevo používané třeba na nábytek.
U pelet máte pravdu.
Odpovědět
Pelety jsem neměl na mysli, měl jsem na mysli běžné dřevo používané třeba na nábytek.
U pelet máte pravdu.
JS
Jiří Svoboda
15.10.2019 15:26 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNaopak, efektivně využívat dřevo ve stavbách a obnovovat naše lesy, to je jediný smysluplný způsob, jak snižovat množství CO2 v atmosféře.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
11.10.2019 10:07Nutno připustit, že se jedná o jedince,vydávající se za ochránce životního prostředí, kteří tímto způsobem ekologii prokazují medvědí službu. Shit!
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.10.2019 11:00 Reaguje na Miroslav Vinklerzajímalo mě, zda chaoticky použité technické termíny (železo x ocel, tuhnutí x tvrdnutí betonu atd.) způsobil amatérský (netechnický) překlad, nebo byly už v původním článku. no, v původním článku to není zas tak hrozné, ale furt je to spíš blábolivá architektoničtina a ne technická angličtina s přesnými betonářskými termíny.
Odpovědět
ig
11.10.2019 11:39 Reaguje na Lukas B.
Ono je to spíš takové sdílení pocitů než článek založený na faktech :-) Stačí se podívat na další články na tomhle serveru (The "only way to save the world" is to ban land ownership, says Vivienne Westwood) a vidíte na čem jste :-)
Odpovědět
tp
tom pie
11.10.2019 19:36Samozrejmne, musime se prestehovat na zahradky, zit v mnohem mensich stavbach a migrovat za sezonou
Odpovědět
ji
11.10.2019 20:51
Osobně si myslím, že lepší cesty jsou v hledání cesty, jak snížit emise výroby cementu a zefektivnit ten proces a využívat například odpad, který vzniká jinde v průmyslu. Odkazy a další zajímavé reference a data lze nalézt například tady: https://www.drawdown.org/solutions/materials/alternative-cement
Odpovědět
PF
Petr Fort
12.10.2019 08:32Zakázat aktivistům dýchat a tím vydechovat CO2 by se zurčitě zmenšilo procento v ovzduší.Zároveň by ubylo chorých mozků ovládaných a placených šílenými miliardáři kteří ničí Evropu.Torontské protokoly 1967 jsou jejich scénářem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.10.2019 11:59Dřevo nemůže být počítáno mezi udržitelné materiály, protože za současné praxe musí být ošetřováno prostředky proti dřevokaznému hmyzu a houbám. Výsledný materiál je jedovatý a neslučitelný s životním prostředím,při likvidaci staveb se s ním musí nakládat jako se zvlášť nebezpečným odpadem, minimálně se tedy musí daleko převážet k likvidaci ve zvlášť k tomu vybavených spalovnách, nejde ho jen tak vyvézt někde za plot nebo spálit v domácích kamnech.
Výrazně by se to zlepšilo, kdyby se zavedly praktiky používané kdysi pro těžbu dřeva. Dřevo se tehdy těžilo pouze v době vegetačního klidu, což je podle druhu dřeviny 1 - 3 měsíce v roce obvykle v pozdním podzimu a dřevo se převáželo na vorech na vodě a skladovala v mokrých skládkách ve vodních nádržích. Takové drevo byly napadáno dřevokazným hmyzem a houbami mnohem méně a jeho ochrana by tak mohla být mnohem méně jedovatými prostředky ( obdoba volské žluči za středověku), které by byly slučitelné po ukončení životnosti stavby s jeho likvidací volným rozkladem v přírodě nebo běžným spálením.
Odpovědět
Výrazně by se to zlepšilo, kdyby se zavedly praktiky používané kdysi pro těžbu dřeva. Dřevo se tehdy těžilo pouze v době vegetačního klidu, což je podle druhu dřeviny 1 - 3 měsíce v roce obvykle v pozdním podzimu a dřevo se převáželo na vorech na vodě a skladovala v mokrých skládkách ve vodních nádržích. Takové drevo byly napadáno dřevokazným hmyzem a houbami mnohem méně a jeho ochrana by tak mohla být mnohem méně jedovatými prostředky ( obdoba volské žluči za středověku), které by byly slučitelné po ukončení životnosti stavby s jeho likvidací volným rozkladem v přírodě nebo běžným spálením.
RP
Radim Polášek
12.10.2019 12:22 Reaguje na Radim PolášekZapomněl jsem ale dodat, že takové dřevo kácené a ošetřované postaru by bylo mnohem dražší než je dnešní cena běžného dřeva.
Když si vezmeme to, že množství smrků půjde díky kůrovci v Evropě do háje, tak hodně stavebního dřeva dosud dělaného ze smrku pouhým nařezáním bude muset být nahražováno dřevem z listnáčů. Které kvůli tomu, že listnáče většinou nemají rovné kmeny, bude nutné pro ekonomické využití toho dřeva lepit z kousků. Tím se do dřeva bude zanášet další složka, která je dnes v podstatě chemická. Tudíž lepené dřevěné materiály jsou zase všechny bez výjimky v případě demolice zvlášť nebezpečné odpady.
Že by někdo vyvinul dostatečně kvalitní lepidlo na dřevěné lepené prvky, které by se přitom po ukončení životnosti v přírodě ekologicky rozložilo, vidím jako dost utopii.
Odpovědět
Když si vezmeme to, že množství smrků půjde díky kůrovci v Evropě do háje, tak hodně stavebního dřeva dosud dělaného ze smrku pouhým nařezáním bude muset být nahražováno dřevem z listnáčů. Které kvůli tomu, že listnáče většinou nemají rovné kmeny, bude nutné pro ekonomické využití toho dřeva lepit z kousků. Tím se do dřeva bude zanášet další složka, která je dnes v podstatě chemická. Tudíž lepené dřevěné materiály jsou zase všechny bez výjimky v případě demolice zvlášť nebezpečné odpady.
Že by někdo vyvinul dostatečně kvalitní lepidlo na dřevěné lepené prvky, které by se přitom po ukončení životnosti v přírodě ekologicky rozložilo, vidím jako dost utopii.
JŠ
Jaroslav Štemberk
12.10.2019 13:13 Reaguje na Radim PolášekStavět ekologicky rozložitelné dřevostavby je sice možné, ale pak zas nebudou splňovat požadavky na požární bezpečnost a trvanlivost (resp. trvanlivosti dosáhnou jen s pečlivou a nákladnou údržbou).
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2019 07:50 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkHlavně je problematické je stavět na současnou požadovanou úroveň tepelné izolace, protože potom není možné se vyhnout mnohavrstevným stěnám a tím pravděpodobnému problematickému srážení vody někde v konstrukci a následné destrukci dřeva hnitím. Stavby by musely být dle starších technologií a s mnohem menších schopností izolace, než je dnes požadováno.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.10.2019 15:32 Reaguje na Radim PolášekIgelitová parozábrana vám zjevně nic neříká.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
16.10.2019 13:17 Reaguje na Jiří SvobodaBavili jsme o možnosti dřevostaveb bez použití látek ohrožujících ŽP, což by použití igelitu vylučovalo.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.10.2019 13:52 Reaguje na Jaroslav Štemberk1. parozábrana nemusí být nutně zrovna "igelit". můžete použít třeba tradiční térový papír, který se vyrábí (tradičně vyráběl) takřka kompletně ze dřeva.
2. když už je nějaký plast neškodný při používání i likvidaci, tak je to zrovna "igelit", čili nízkohustotný polyethylen leda snad byste měl na mysli ten původní měkčenáý pvc od ig farben, ale ten se na parozábrany moc nepoužívá)). ten můžete poměrně neškodně třeba pálit v kamnech. a nebezpečný je maximálně tak v situaci, když strčíte to LDPE pytle hlavu:).
Odpovědět
2. když už je nějaký plast neškodný při používání i likvidaci, tak je to zrovna "igelit", čili nízkohustotný polyethylen leda snad byste měl na mysli ten původní měkčenáý pvc od ig farben, ale ten se na parozábrany moc nepoužívá)). ten můžete poměrně neškodně třeba pálit v kamnech. a nebezpečný je maximálně tak v situaci, když strčíte to LDPE pytle hlavu:).
RP
Radim Polášek
12.10.2019 12:11Železobeton tady taky není navěky. Ocelová výztuž v běžných železobetonech je proti korozi chráněna zásaditou reakcí nezreagovaných vápenatých a jiných kovových iontů obsažených v čerstvě vytvrzených betonech. Ty vápenaté ionty se postupně vlivem vzdušného oxidu uhličitého mění na neutrální uhličitany, rychlostí asi 1 cm do hloubky betonu za 10 - 20 let. Jakmile se ta změna pH dostane k ocelové výztuži, ocel začne během dalších pár let reznout a tím hodně zvětšovat svůj objem a beton roztrhá. Proto některé betonové stavby socialismu jsou už dnes v havarijním stavu, sice podle socialistických norem měla být ocelová výztuž zalita nejméně do 10 centimetrové hloubky betonu, ale leckde se toto nedodrželo a ocelová výztuž někdy i úplně "koukala" z povrchu betonu.
Pokud mají železobetony vydržet déle, musí se jejich výztuž dělat z jiných materiálů než je běžná reznoucí černá ocel.
Odpovědět
Pokud mají železobetony vydržet déle, musí se jejich výztuž dělat z jiných materiálů než je běžná reznoucí černá ocel.
JŠ
Jan Šimůnek
12.10.2019 16:12 Reaguje na Radim PolášekByl jsem v Kestřinu (Polsko), kde byl Hitlerův hlavní stan (kde na něj byl spáchán atentát v rámci zfušované operace Valkýra). Tam dělali výstuže železobetonu z nerezové oceli, která je dodnes (kde jsou bunkry poničeny destrukcemi) jako nová, bez skvrnky rzi.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.10.2019 12:00 Reaguje na Radim Polášeku moderních čerpatelných konstrukčních betonů je funkce hloubky karbonatace v čase plusminus logaritmická, a její rychlost je pro hrubou představu méně než deset milimetrů za století. rychlá karbonatace je historická záležitost, která se týká betonů zavlhlé konzistence, které se zhutňovaly dusáním do bednění - a to se už více než půlstoletí nedělá, protože nemusíme betony míchat lopatou ručně na dřevěné podlaze a vozit na trakaři, ale máme betonárky, autodomíchávače a betonpumpy.
u betonů, ke kterým nemá přístup sodovkový plyn, pak karbonatace neprobíhá vůbec.
mimochodem, při demolicích železobetonových konstrukcí z padesátých a šedesátých let betonářská a předpínací výztuž zhusta vypadá, jako by byla včera přivezena z drátovny. jiná věc jsou samozřejmě sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy šla kvalita prací tak ňák cekově do háje a výztuž rezne zejména proto, že nemá krytí betonem žádné.
Odpovědět
u betonů, ke kterým nemá přístup sodovkový plyn, pak karbonatace neprobíhá vůbec.
mimochodem, při demolicích železobetonových konstrukcí z padesátých a šedesátých let betonářská a předpínací výztuž zhusta vypadá, jako by byla včera přivezena z drátovny. jiná věc jsou samozřejmě sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy šla kvalita prací tak ňák cekově do háje a výztuž rezne zejména proto, že nemá krytí betonem žádné.
VT
Věroslav Týnek
13.10.2019 19:09Kdesi jsem četl, že celosvětově docházejí ložiska vhodného písku na beton.tak třeba se to vyřeší i takto.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
13.10.2019 23:55Třeba takový septik ze dřeva mi zní prostě jako super nápad. A kolik by se odlehčilo přírodě, kdyby se na auta místo pneumatik montovaly třeba dřevěné loukotě. Taková dálnice z hoblovaných desek a designový lak pro snadnější údržbu. Obloukové výztuže v Metru z dřevěných trámků, zajistí opravdu nezapomenutelné zážitky. Kdyby se Nuselák stavěl ze dřeva, tak by určitě ještě stál. Fajn článek. Za skvělou enviromentální činnost Vám jako odměnu posílám letecky pomeranč z Kapského města.
Odpovědět
JS
Jan Slavíček
15.10.2019 14:42 Reaguje na Jan Křížekžumpy netřeba a na stavbu kadibudek je potřeba právě dřevo
Odpovědět
JK
Jan Křížek
16.10.2019 12:36 Reaguje na Jan SlavíčekNa co tvořit kolem sebe schránky na výkon potřeby. Nestačí, že každý den použije 7 miliard lidí toaletní papír? (nadsázka) Víte, strom je také živý a jak velký les padne na utření zadku. Použít od všeho něco je správně. Ale když už, tak kámen je nejekologičtější stavební hmota... A v jeskyních je na každé zdi...
Odpovědět
GR
Gabriela Rusó
14.10.2019 10:35Obsah článku mě trochu překvapil - myslela jsem, že to bude spíš o tom, že ve stavitelství by se mělo hlavně proti klimatickým změnám bojovat umisťováním zeleně všude tam, kam to jen jde. Beton prokládat vegetací, která produkuje díky fotosyntéze a transportním pochodům v rostlinách tolik vzývanou vlhkost a tím ochlazuje prostředí. Navíc posílá vlhkost do atmosféry a tím přispívá k normálnější frekvenci srážek.
Beton je problematický tím, že strašně vtahuje horko, vysušuje vzduch. Kdyby se zazeleňoval, bylo by to mnohem lepší. Naopak používání dřeva jako stavebního materiálu v globálním měřítku si nedovedu představit. Možná kdyby kleslo množství lidí na Zemi na třetinu. Naopak dřevo má v sobě jako výsledek fotosyntézy, kdy se váže uhlík do organické hmoty což dřevo je, moc moc uhlíku. Při spálení se uvolní do atmosféry.
Odpovědět
Beton je problematický tím, že strašně vtahuje horko, vysušuje vzduch. Kdyby se zazeleňoval, bylo by to mnohem lepší. Naopak používání dřeva jako stavebního materiálu v globálním měřítku si nedovedu představit. Možná kdyby kleslo množství lidí na Zemi na třetinu. Naopak dřevo má v sobě jako výsledek fotosyntézy, kdy se váže uhlík do organické hmoty což dřevo je, moc moc uhlíku. Při spálení se uvolní do atmosféry.
PD
Petr Dvořák
14.10.2019 19:20 Reaguje na Gabriela RusóAsi nikdo nebude stavět mrakodrapy ze dřeva. Ale proč stavět přízemní nebo jednopatrové venkovské stavení z betonového ztraceného bednění vylitého betonem a ocelovou armaturou (viděl jsem takové stavby), to je myslím ta otázka do pranice.
Jinak, ten uhlík, o kterém mluvíte, je uhlík, který je dlouhodobě vyvázán z atmosféry do podoby stavby, tzn. na desítky až stovky let. Ekologičtější materiály, než dřevo, případně slámu a hlínu, asi nevymyslíte a beton to určitě není.
Odpovědět
Jinak, ten uhlík, o kterém mluvíte, je uhlík, který je dlouhodobě vyvázán z atmosféry do podoby stavby, tzn. na desítky až stovky let. Ekologičtější materiály, než dřevo, případně slámu a hlínu, asi nevymyslíte a beton to určitě není.
LB
Lukas B.
16.10.2019 11:28 Reaguje na Petr Dvořákještě k betonu - v betonu se topí kdejaký odpad (stavebnictví obecně docela dost pracuje s odpady, které se na nic jiného nehodí). popílkem a struskou nahrazujícími cement ve směsných cementech počínaje, přes zbytky z potravinářství, dřevozpracujícího průmyslu a průmyslu palmového oleje (plastifikátory), po čím dál tím módnější recyklované kamenivo. a to jsme zatím řešili jen cementový beton, asfaltový beton (kryty živičných vozovek) pracuje s odpady a zbytky z ropného průmyslu.
Odpovědět
