Sucho v Praze? Mají ho potlačit nové stromy i rybníky

Meteorologové na následující měsíce předpovídají extrémní sucho. Praha se na něj snaží připravit. V ulicích Prahy bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů, mnoho městských parků, vodních ploch a toků projde revitalizací, a po celé metropoli dojde k výsadbě desítek tisíc nových stromů. Veškerá opatření jsou namířená směrem k odpovědnějšímu hospodaření s dešťovou vodou „Dáváme do pořádku přírodní procesy, které člověk v minulosti svou činností naboural,“ okomentoval opatření pražského magistrátu náměstek primátora Petr Hlubuček.

Výsadba stromů bude intenzivnější

Boj se suchem spadá ve větším měřítku do oblasti odpovědného využívání zdrojů takzvané zelené a modré infrastruktury. Tou jsou plochy městské zeleně a vodní zdroje, které vyvářejí kromě přínosů pro člověka i přirozené ekosystémy pro živočichy i rostliny.

Ozeleňování je možností, jak snížit nebezpečí vysychání, hraje ale významnou roli i ve zvládání záplav a celkově přispívá ke zdravějšímu životnímu prostředí.

Příkladem mohou být zelené střechy, tedy střešní zahrady, díky kterým lze zachytit dešťovou vodu, či výsadba nových stromořadí a alejí v bezprostřední blízkosti budov.

„I přes mimořádnou situaci pokračujeme letos ve výsadbě nových stromů. Loni jsme vysadili téměř 360 000 sazenic lesních dřevin, z toho téměř 200 000 kusů bylo právě na nových plochách,“ shrnuje úsilí města Petr Hlubuček. V samotném městě i přilehlých oblastech tak dochází k nahrazování rozlehlých polí novými lesy. Ve stejném rozsahu jsou odstraňovány nemocné stromy napadené kůrovcem.

Nový les Na Musile

Zcela nový pražský les byl v roce 2020 založen v oblasti Na Musile. Výsadba zde byla zvolena co nejpestřejší, druhově různorodá. Převládají listnaté stromy, které jsou pro lokalitu typické: dub zimní, lípa a habr. Mozaiku doplňují sazenice javoru mléče, javoru babyka a třešní. Zastoupení zde mají i jehličnany – modříny, borovice a douglasky.

„Tato jarní výsadba v lese Na Musile je jen začátek rozsáhlejšího projektu. Hned na podzim budou v této lokalitě vysazeny další více jak tři hektary lesa. Tento projekt bude dokončen v roce 2021 a výsledkem bude vznik přibližně třinácti hektarů mozaiky luk, lesních porostů, cest i mokřadů a tůní,“ popisuje plány magistrátu Hlubuček.

Les Na Musile tak zapadá do rozsáhlejší politiky, která mimo jiné počítá s urychleným znovuzalesněním pasek, vzniklých v důsledku negativního působení kůrovce.

Sbírání dešťové vody

S tím souvisí i zavádění mechanismů pro schraňování dešťové vody. Pražská podzemní infrastruktura operuje na bázi kolektorové sítě, tedy vzájemně propojených sběrných míst zachycujících odtékající dešťovou vodu.

Revitalizační projekty v městských objektech tak sledují možnost jejich napojení na tento závlahový systém. Bylo tomu tak v případě parku v okolí Petřínské rozhledny. Výměna asfaltových povrchů za historickou dlažbu umožňuje vodě odtékat do podzemních zásobáren, jejichž instalace vyšla městský rozpočet na 30 milionů korun. Podobně Praha postupovala i ve Stromovce.

Nové vodní plochy

Okolí rybníka Martiňák mezi Černým Mostem a Dolními Počernicemi se už několik let postupně mění. Vznikl zde park U Čeňku, byla vytvořena malá políčka s výsadbami ovocných stromů, koryto Svépravického potoka prošlo revitalizací. Vznikl zde také nový ostrov a v jeho okolí několik dalších vodních ploch – čtyři velké a tři menších rozměrů, přičemž všech sedm dohromady zabírá plochu 3 300 m2.

Pražské rybníkářství se chlubí také rybníky Aloisov a Čimický – podařilo se je znovu zavodnit tím, že se napojily na dodatečné zdroje vody.

Mnohem častější jsou ale revitalizace na místech, kde již bohužel nelze původní rezervoáry zachránit. Tak se stalo například v případě rybníku Ve Hvězdě, nádrže Pod Lesem, Středního rybníku v Chabrech nebo Polifkova rybníku.

Na svém kontě má městská administrativa založení 7 zbrusu nových rybníků a vodních ploch, včetně rybníků Zahrádky, Terezka, Kotlářka či dvou v holešovické Stromovce.

Celkově dal Magistrát hl. m. Prahy v roce 2019 do podpory konkrétních opatření, přímo navázaných na Strategii adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu, více než 60 milionů Kč.

Podpořena byla revitalizace Rokytky v úseku Hloubětín – Vysočany, výstavba rybníku Terezka v Liboci, revitalizován byl Litovicko – Šárecký potok, vytvořena nová vodní plocha Lipiny v Modřanech, obnovena parková část kolem Petřínské rozhledny, investováno bylo do adaptačních opatření při výstavbě obytného souboru Nová Řepora.

Dalších zhruba 10 mil. Kč bylo investováno do vytvoření dokumentu Standardizace hospodaření s dešťovou vodou (tento projekt stále probíhá), do studie navrhující adaptační opatření na zastávkách MHD a návrhu dalších zelených tramvajových pásů, do analýzy dešťových usazovacích nádrží a analýzy možnosti obnovy a výsadby nových stromořadí (probíhající projekt).

---

reklama

---