Svaz: Přemnožení hraboši letos v Česku způsobili škody za miliardu korun
Ústav na začátku dubna uvedl, že letošní přemnožení hrabošů je extrémní a je jich více než v kalamitních letech 2019 až 2021. Podle odborníků je zřejmé, že počasí už nyní stav populace nezvrátí. Rozšíření letos pomohla kromě jiného velmi teplá zima, při níž půda neměla šanci promrznout a hraboši měli dobré podmínky pro přezimování.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že při poslední kalamitě mezi roky 2019 a 2021 způsobili hraboši škody za dvě miliardy korun. Uvedl, že zemědělci nemají dostatek certifikovaných pracovníků na aplikaci rodenticidů do nor, což nyní úřady povolují jako jediný způsob hubení.
"Je jisté, že postižených zemědělců budou tisíce a celková škoda tak bude bezpochyby ještě vyšší. V případě, že zemědělcům nebude umožněno využít dostatečně efektivní nástroj pro hubení hrabošů, budou žádat o kompenzaci újmy od ministerstva životního prostředí, respektive Agentury ochrany přírody a krajiny ČR," doplnil.
Pýcha také upozornil na to, že pokud se nepodaří s kalamitou efektivně vypořádat, bude to také znamenat nedostatek krmiv kvůli zničené úrodě. Cílenou aplikací přípravků na povrch se podle něj podařilo zastavit předchozí kalamitu bez nežádoucích úhynů organismů, na které jedy necílí.
ÚKZÚZ uvedl, že za březen v ČR evidoval průměrně 664 aktivních východů z nor na hektar, ale ve Zlínském kraji jich bylo 1808, v Olomouckém 1644. Statistika vychází z více než 900 pozorování na polích s ozimými či jednoletými plodinami. Práh škodlivosti je přitom v jarním období 50 aktivních východů z nor. Třetí nejpostiženější kraj je Jihomoravský v průměrem 1221. Mimo Moravu jsou postižená pole ještě na Lounsku, Pardubicku a Šumpersku.
Zemědělci musejí použití rodenticidů hlásit. Ve třech nejpostiženějších krajích zemědělci jedy aplikovali na 70.000 hektarech, ve 40 procentech případů využili možnosti zvýšené dávky, nejčastěji do pěti kilogramů na hektar.
Eliminace hrabošů rozděluje především ochránce životního prostředí a konvenčně hospodařící zemědělce. Jedni by rádi jedy maximálně omezili a hovoří o tom, že je potřeba se navrátit k šetrnějšímu hospodaření, druzí oponují, že se bez jedů neobejdou a že bez nich přijdou o značnou část úrody. Hraboší kalamity přicházejí obvykle ve vlnách, po dosažení populačního vrcholu zpravidla přijde kolaps a stavy hrabošů se přirozeně sníží.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)

Karel Zvářal
14.4.2023 08:24Břetislav Machaček
14.4.2023 09:40 Reaguje na Karel Zvářala ostatní škůdce. Pod vrstvou sněhu si v něm vyhrabali chodbičky a
v klidu chráněni před zraky predátorů konzumovali v teplíčku a suchu
ozimy. Naopak rozmrzlá a mokrá půda jim nesvědčí, protože jsou na
povrchu dobře vidět, mají mokré kožíšky, které mokré nehřejí a mají často i zaplaveny nory a hnízda. Problémem teplé zimy je ale to, že sem nepřiletí ze severu tolik tažných dravců, kteří cíleně hledají
hojná loviště. Tak to zůstává na místní populaci, která ale decimuje
hraboše s ročním a víceletým zpožděním, protože se zatím nenamnožila do stavu, aby to zvládla. Od toho tu fungovaly ty tažné druhy, které
letos zůstaly doma. Navíc množství predátorů je místo od místa jiné
a mění se i jejich potravní preference. Takoví krkavcovití už ani
neopouštějí skládky, ani když se orá pole s hraboši. Skládka je
trvalým zdrojem potravy a nevyžaduje přesuny z pole na pole do jiných okresů a krajů. Pak tu není asi snaha předcházet takovým
událostem. Kdysi mi popsal jeden starý agronom(včelař, myslivec a zahrádkář) stát. statku, jak "vyhladověl a zdecimoval" přemnožené hraboše. V dané lokalitě(cca 1000ha) nezaseli jeden rok ozimy a provedli hlubokou orbu. Na jaře zůstalo hrabošů minimum a zaseli jařiny, kukuřici, řepu, mák, bob, brambory a pícniny. Urodilo se
vše bez velkých škod a bylo po hraboších. Nevím jak dokázal obejít osevní plány dané z "okresu", ale prostě to prosadil a o hraboše
se v zimě postarali predátoři a HLAD! Jeho "školou" byla práce na
velkostatku hraběte Larische, kde začínal od píky a po zestátnění
polí se vypracoval do této funkce bez škol a titulů. To množství
plodin na okolních polích včetně plantáží jahod, rybízu a sadů je
už minulostí a zbyla pouze kukuřice, řepka, ozimy a občas cukrovka.
Sady vykáceny, zorány a plantáže rovněž. Pestrost plodin je už
minulostí a chov zvířat minimálně na čtvrtině. Po jeho hospodaření tu zbylo na mezích a kolem cest spousta alejí ovocných stromů a
keřů trnek a mirabelek, kterým jako včelař a myslivec fandil. Byl
to komplexní hospodář, který myslel na všechny své aktivity a
nebyl zahleděn pouze do jedné z nich. Tak by měli fungovat i ti
dnešní hospodáři a vidět hospodaření v souvislostech, protože
jinak jim nezbývá nic jiného, než ta chemie a pláč!

Karel Zvářal
14.4.2023 10:08 Reaguje na Břetislav MachačekPíšu to zde opakovaně, že by se agronomové měli naučit uzpůsobovat osevní postup kalamitním rokům (více jařin, potažmo širokořádků). Největší škody jsou na ozimech setých pozdě, kde ta pastva (množství sežrané nizunké biomasy) je vidět mnohem více, než na vysoké řepce vyseté koncem srpna. Prostě ten hraboš trestá každou chybu v osevním postupu. Než sít pozdě, tak raději až na na jaře, kde se často zaorávalo kvůli vymrzlým či jinak/hrabošem poškozeným porostům. Jedou jak soumaři podle předem naplánovaného schématu, tak se potom nemůžou divit.

Jakub Graňák
14.4.2023 10:57 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
14.4.2023 11:41 Reaguje na Jakub Graňákpavel peregrin
14.4.2023 14:08 Reaguje na Karel Zvářal