Svaz: Přemnožení hraboši letos v Česku způsobili škody za miliardu korun

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Andy Belshaw / Flickr

Ústav na začátku dubna uvedl, že letošní přemnožení hrabošů je extrémní a je jich více než v kalamitních letech 2019 až 2021. Podle odborníků je zřejmé, že počasí už nyní stav populace nezvrátí. Rozšíření letos pomohla kromě jiného velmi teplá zima, při níž půda neměla šanci promrznout a hraboši měli dobré podmínky pro přezimování.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že při poslední kalamitě mezi roky 2019 a 2021 způsobili hraboši škody za dvě miliardy korun. Uvedl, že zemědělci nemají dostatek certifikovaných pracovníků na aplikaci rodenticidů do nor, což nyní úřady povolují jako jediný způsob hubení.

"Je jisté, že postižených zemědělců budou tisíce a celková škoda tak bude bezpochyby ještě vyšší. V případě, že zemědělcům nebude umožněno využít dostatečně efektivní nástroj pro hubení hrabošů, budou žádat o kompenzaci újmy od ministerstva životního prostředí, respektive Agentury ochrany přírody a krajiny ČR," doplnil.

Pýcha také upozornil na to, že pokud se nepodaří s kalamitou efektivně vypořádat, bude to také znamenat nedostatek krmiv kvůli zničené úrodě. Cílenou aplikací přípravků na povrch se podle něj podařilo zastavit předchozí kalamitu bez nežádoucích úhynů organismů, na které jedy necílí.

ÚKZÚZ uvedl, že za březen v ČR evidoval průměrně 664 aktivních východů z nor na hektar, ale ve Zlínském kraji jich bylo 1808, v Olomouckém 1644. Statistika vychází z více než 900 pozorování na polích s ozimými či jednoletými plodinami. Práh škodlivosti je přitom v jarním období 50 aktivních východů z nor. Třetí nejpostiženější kraj je Jihomoravský v průměrem 1221. Mimo Moravu jsou postižená pole ještě na Lounsku, Pardubicku a Šumpersku.

Zemědělci musejí použití rodenticidů hlásit. Ve třech nejpostiženějších krajích zemědělci jedy aplikovali na 70.000 hektarech, ve 40 procentech případů využili možnosti zvýšené dávky, nejčastěji do pěti kilogramů na hektar.

Eliminace hrabošů rozděluje především ochránce životního prostředí a konvenčně hospodařící zemědělce. Jedni by rádi jedy maximálně omezili a hovoří o tom, že je potřeba se navrátit k šetrnějšímu hospodaření, druzí oponují, že se bez jedů neobejdou a že bez nich přijdou o značnou část úrody. Hraboší kalamity přicházejí obvykle ve vlnách, po dosažení populačního vrcholu zpravidla přijde kolaps a stavy hrabošů se přirozeně sníží.