https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tenhle-prales-by-mel-byt-savanou.pruzkumy-v-tasmanii-oteviraji-stare-rany-i-debatu-o-ohni-v-krajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tenhle prales by měl být savanou! Průzkumy v Tasmánii otevírají staré rány, i debatu o ohni v krajině

19.5.2020 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Palawové Surrey Hills vypalovali stovky let, protože se po každém ohni zazelenaly svěží trávou a za tou se vydávali pro ně tolik chutní klokani. Když přijeli osadníci z Evropy, stali se domorodci vyhnanci ve vlastní zemi.  / Ilustrační foto
Palawové Surrey Hills vypalovali stovky let, protože se po každém ohni zazelenaly svěží trávou a za tou se vydávali pro ně tolik chutní klokani. Když přijeli osadníci z Evropy, stali se domorodci vyhnanci ve vlastní zemi. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Každá země má své specifické environmentální téma. A stejně jako se Češi nemohou pořád domluvit, zda je kůrovec na Šumavě příčinou, nebo důsledkem problémů, v Austrálii nemají pořád jasno, jak dalece byla jejich příroda v historii ovlivněna domorodými obyvateli, Aboridžinci. Může se to zdát jako podružné téma pro debaty etnografů a ekologů, ale dopady má zásadní. Rozhoduje totiž o směřování ochrany přírody celého kontinentu. Píše o tom Phys.org.
 

Kde začít? V tasmánských Surrey Hills, na které se můžete dívat buď jako na překrásný temperátní prales, nebo jako na 60 000 hektarů dobře rostlého dřeva k vytěžení. Ten druhý pohled vyvolává ostrou kritiku těch, kteří by tento střípek prastaré divočiny chtěli chránit. Těžko říct, komu straní Michael-Shawn Fletcher, docent biogeografie na univerzitě v Melbourne. Protože dlouhodobě svou vědeckou prací upozorňuje na to, že tahle lokalita a také celá Tasmánie a velmi pravděpodobně i pořádný kus Austrálie, mají k nějaké nedotčené přírodní selance hodně daleko.

Prastarý prales na Surrey Hills, kterému by řada ochránců přiřkla klidně milionové stáří, má necelých 180 let. A před ním tu byla savana, kterou pravidelně vypalovali původní obyvatelé.

Nepotřebujete les, když lovíte klokany

Je to dost odvážné tvrzení, ale dokládají jej vykopané půdní sondy, odebrané vzorky semen travin z půdy, dendrochronologické rozbory dřevin (které dokáží přežít déle než 500 let, ale na této lokalitě skutečně nejsou starší 180 let). Potvrzují to deníky geografa a architekta Henryho Hellyera, který jako první bílý muž roku 1827 vystoupal na jejich holé vrcholky a jasně o tom hovoří legendy Aboridžinců z etnika Palawa.

V čem je tedy problém? V tom, že většina současných obyvatel Austrálie nevěří, že by prostí, ale přeci jen primitivní domorodci, žijící v souladu s přírodou, byli schopni tak dalekosáhle a ničivě ovlivnit australskou krajinu. Ano, jsou to z toho debaty, kde se to zmínkami o rasismu, vžitých stereotypech, nedotčené ladem ležící (a nikomu nepatřící) zemi a koloniálním útlaku jen hemží.

Palawové přitom Surrey Hills vypalovali stovky let, protože se po každém ohni zazelenaly svěží trávou a za tou se vydávali pro ně tolik chutní klokani. Když přijeli osadníci z Evropy, stali se domorodci vyhnanci ve vlastní zemi. Stačily dvě století, kdy byli odstaveni do půdy a tradičního způsobu hospodaření, a kopce se savanovitou vegetací (s hustotou dřevin kolem 10 kusů na akr) překryl prales. Který dnes chtějí lidé chránit jako nedotčenou divočinu. „Mýtus divočiny ale nemá prostor na kontinentu, kde byla většina země po milénia kulturně upravována a vypalována,“ říká Fletcher.

Oheň udělal Austrálii nehořlavou

Kriticky přitom pohlíží na nedaleko ležící rezervaci Tasmánské divočiny, spadající pod UNESCO a pokrývající pětinu rozlohy ostrova. I ona totiž vypadala před dvěma stoletími naprosto jinak. A poté, co získala svůj mezinárodní ochranářský statut, byli odtud zase a znovu původní obyvatelé a jejich zažité způsoby hospodaření vyloučeny. Na chráněném území přeci nemůžete zakládat požáry a lovit zvěř. Nebo ano?

Problém je v tom, že po tisíciletí vypalovaná krajina, dalece adaptovaná na pravidelný oheň, je po zákazu tradičního způsobů hospodaření paradoxně mnohem víc náchylná k ničivějším požárům. Protože v lesech se naakumuluje násobně více hořlavého paliva. A vlastně tu nechráníte nic prastarého a památného.

Připustit Aboridžincům zásluhy za vytvoření australské krajiny je ale zatraceně složité politické téma. Mohla by být třeba nadnesena otázka původního vlastnictví a navrácení uloupené půdy. Kterou je v zásadě celá Austrálie. Znamenalo by to přiznat nejedno ochranářské pochybení. Například připustit, že konzervační potenciál lokalit jako Surrey Hills, je ve skutečnosti minimální. A hlavně by to znamenalo akceptovat, že australská krajina musí být plošně obdělávána a zúrodňována řízeným vypalováním, aby se stala nehořlavou. Do těchto velkých debat se Michael-Shawn Fletcher raději nepouští, jen říká, že: „Domorodý management řízených požárů by mohl pomoci Austrálii od devastujících katastrof, jakou bylo loňské Černé léto.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 07:06
Když dva dělají totéž, není to totéž. Aboridžínsy a zřejmě i dávnověcí obyvatelé Afriky mocně vypalovali krajinu, aby se nemuseli bát šelem, které je v zarostlé buši denně decimovaly.

Ten prales by tam zajisté vyrostl i dříve, kdyby mu dali šanci. Nemůžeme opakovat postupy z časů, kdy lidí chodily po planetě desítky či stovky tisíc. Pokud někde roste přirozeně les, buďme rádi a nesnažme se ho přeměnit na "původní" savanu = dočasnou poušť. Té máme na Zemi do aleluja. Zvláště pak dnes, v době klimatické změny, je to do nebe volající nesmysl.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

19.5.2020 07:25 Reaguje na Karel Zvářal
A já bych se nesměle zeptal – chuť vypalovat zmíněné Surrey Hills mě teda zrovna nejímá – ale pokud se na pětině rozlohy Tasmánie nachází něco, co tam ještě před 200 lety nebylo; něco, co ochraně místních vzácných druhů (třeba těch klokanů vázaných na svěží traviny) neprospívá, je to pořád ještě o ochraně přírody? A teda, když budu pětinu Tasmánie „chránit“, budu si tím vlastně střádat na další pořádný táborák, který jednou přijde a bude to mazec. Takže jako cestu k fixování uhlíku bych to také neviděl. Je to v pořádku?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 08:00 Reaguje na Radomír Dohnal
Jsem pro řízené požáry, je však otázka, nakolik budou místní hasiči k nim svolní, neb je to náročná práce. Dělají se i na jiných místech planety ve vegetačním klidu, kdy je většina živočichů pod zemí, aby se předešlo tragédiím v sezóně rozmožování.

Pokud tam ti klokani vydželi až do dnešních dní, dokázali se na zarůstající buš adaptovat. Rozhodnutí bych nechal na místních ochranářích, ale za sebe říkám ne. To už raději vytěžit, tj. porosty (hodně) rozvolnit. Nová tráva vyroste i na stařině, akorát na tom černém podkladu to vypadá efektně.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

19.5.2020 08:43 Reaguje na Karel Zvářal
Ale jistě, myslím si, že nikdo soudný by nějaké volné „vypalte si cokoliv a jakkoliv chcete“ ani v Austrálii nenavrhoval, a na optimální realizace (která by asi až překvapivě nápadně připomínala provedení Aboridžinců) by se také našel recept. Dovolím si decentně vyjádřit nesouhlas s tou vámi zmiňovanou adaptací tamních živočichů na ne-oheň, stav krajiny bez ohně. Ono to bude možná dost podobné jako s adaptací našich druhů na úbytek bezlesí. Pořád ty druhy máme, jen se „adaptovaly“ na náhradní prostředí důlních výsypek, těžených pískoven a kosených lemů silnic. Ale myslím si, že si Australané nějak poradí. A my možná časem taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 08:50 Reaguje na Radomír Dohnal
Důlní výsypky jsou velmi cenný biotop, mnohými předpojatě považovaný za "mrtvý". Tam se nechemizuje, neobrací permanentně zem, takže hmyzu je tam vcelku dost, a nějaké býlí, co tam vyroste těm skromným zajochům a muflonům stačí.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

19.5.2020 12:46 Reaguje na Karel Zvářal
U nás na největší výsypce vyroste polygon pro BMW...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 13:12 Reaguje na Jakub Brenn
Také dobré využití.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

19.5.2020 14:31 Reaguje na Karel Zvářal
No to teda:-(
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 14:37 Reaguje na Jakub Brenn
Máte najítou lepší plochu?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.5.2020 16:15 Reaguje na Karel Zvářal
Bylo by dobré zeptat se BMW si nenašla plochu pro polygon blíže svého sídla a výrobních kapacit, třeba někde u Mnichova.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.5.2020 16:15 Reaguje na Karel Zvářal
Bylo by dobré zeptat se BMW, proč si nenašla plochu pro polygon blíže svého sídla a výrobních kapacit, třeba někde u Mnichova.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 17:28 Reaguje na Jiří Daneš
To neznáte naše developery...
Odpovědět
ig

19.5.2020 22:00 Reaguje na Jiří Daneš
Asi je tam všechno obsazené nebo drahé :-)
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

19.5.2020 21:25 Reaguje na Jakub Brenn
Na co se tam teda dělala jistě nákladná rekultivace...Bylo vidět,
jak to každým rokem krásně zarůstá a nyní tam bude 100km asfaltových drah.
ČR dala BMW půlmilardovou pobídku.V čí hlavě se asi zrodil ten nápad,a kdo si na tom přilepšil...
Odpovědět
J

Josef Mozek

19.5.2020 09:58
Jo, jo, takže prohlašme "hospodaření" Aboridžinců za to jediné udržitelné a navěky správné i v dobách změn klimatu.
Aby nevznikaly občas lesní požáry, vypalme lesy ihned a potom průběžně, kulturní je přece savana s trávou.
No a potom, až bude "kulturní" vyprahlá krajina hotova, znovu obraťmě pozornost k Brazílii a podrobme ji kritice a sankcím, protože těží lesy, které jsme prohlásili za zelené plíce planety a máme tedy "právo" diktovat suverénní zemi, jak má nakládat se svým majetkem.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

19.5.2020 10:05 Reaguje na Josef Mozek
Já vás nechci poštívat, možná jen trochu… ale není náhodou ona půda a savana vůbec docela dobrým způsobem, jak (v časech klimatických změn) vázat uhlík? A řekl bych, při pravidelném požárování, i poměrně méně hořlavým a bezpečnějším způsobem?
Odpovědět
J

Josef Mozek

19.5.2020 10:19 Reaguje na Radomír Dohnal
Čím větší strom, tím více uhlíku váže, nejen koruna, kmen ale polovina celkového uhlíku i v kořenovém systému. Kolik uhlíku váže tráva ? Nějaký ano, klokan ji sežere a přemění na metan :) . Pomohli jsme si ?
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

19.5.2020 12:00 Reaguje na Josef Mozek
Myslím si i tak, že strom v hořlavém prostředí je hodně děravým sejfem na uhlík. https://phys.org/news/2018-07-grasslands-reliable-carbon-trees.html
Odpovědět
J

Josef Mozek

19.5.2020 12:25 Reaguje na Radomír Dohnal
Zhruba polovina hmoty stromu je pod zemí, ta neshoří. A nadzemní část stromu shoří celá jen u mladých, tenčích stromů. U těch vzrostlých kmen a silné větve obvykle zůstanou.
Lesy mají natolik nepostradatelnou funkci, že jich potřebujeme spíš více než méně. I s tím vědomím, že občas část shoří. Řešit to vypálením lesů a ponecháním nějakého miniaturního zbytku, to nedává smysl.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.5.2020 13:03 Reaguje na Radomír Dohnal
Pane Dohnale, představte si, že žijete v prostředí, kde žena neznamená téměř nic, proto si nebude vybírat, jestli podstoupí TRADIČNÍ obřízku či nikoliv. Líbilo by se Vám žít jako žena v takovém světě?

Vzal jsem to velmi oklikou, ale odvolávat se na tradice je začasto zavádějící až demagogické. Věřím tomu, že kdyby měli domorodci motorovky, jako dnes máme my, stromy by pokáceli na palivové dřevo a nemuseli sbírat suché větve na otop. Les by pro své oblíbené klokany prosvětlili, aby tam rostla i tráva.

To preventivní (mimosezonní) vypalování padá do úvahy zejména tam, kde neukáznění návštěvníci rezervace odhodí vajgl, či dokonce jen tak pro legraci škrtnou pod trsem trávy - schválně, co se bude dít... Dnes jsme na takovém stupni poznání a máme takové prostředky, které dokáží nesmyslné vypalování nahradit, případně omezit na nezbytnou míru.

https://www.youtube.com/watch?v=BH3bwf_gHxw
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.5.2020 16:18 Reaguje na Josef Mozek
Tedy, střílejme klokany, ať nám nežerou trávu a neprodukují metan! Jste skoro genius Josefe Mozku.
Odpovědět
J

Josef Mozek

19.5.2020 16:31 Reaguje na Jiří Daneš
Ale to jsem nenapsal :) , takže zklidnit se a přečíst znovu :) :).
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist