Prezident Kazachstánu nařídil zvětšit přepravu ropy trasou obcházející Rusko
Minulý měsíc agentura Reuters uvedla, že ropné společnosti v Kazachstánu začaly testovat alternativní trasy pro dodávky ropy do Evropské unie, a to včetně trasy přes kaspický přístav Aktau do ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan (zvaný BTC). Nové trasy by umožnily firmám míjet tranzit přes ropovod Caspian Pipeline Consortium (CPC), spojující ropná pole na západě Kazachstánu s ruským přístavem Novorossijsk na pobřeží Černého moře.
Vývoz kazachstánské ropy představuje více než jedno procento světových dodávek, čili okolo 1,4 milionu barelů za den. Po 20 let se přepravovala ropovodem CPC do Novorossijsku a na světový trh. V červenci ruský soud pohrozil uzavřením CPC kvůli závadám porušujícím ochranu přírody. Vláda Kazachstánu a velké zahraniční firmy pak uzavřely kontrakty s dalšími společnostmi, napsal Kommersant.
Západ Moskvu obviňuje, že omezováním dodávek energií se mstí za sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu.
Prostřednictvím ropovodu CPC se loni vyvezlo 54 milionů tun ropy kazachstánské lehké ropy CPC Blend, což znamená 1,2 milionu barelů denně. Přes terminál v ruském přístavu Novorossijsk dosud proudí 80 procent ropy vyvážené z Kazachstánu. Manipulační kapacita ropovodu je 67 milionů tun ročně. Jeho délka je přes 1500 km a vedle Transněfti jsou dalšími akcionáři KazMunayGas (19 procent), Chevron Caspian Pipeline Consortium Company (15 procent), LUKARCO (12,5 procenta), Mobil Caspian Pipeline Company (7,5 procenta), Rosněfť-Shell Caspian Ventures Limited (7,5 procenta) a Eni International (dvě procenta).
Ropovod BTC se táhne v délce 1760 kilometrů. Denně jím na trase od Kaspického moře přes Gruzii do terminálu v Ceyhanu na středomořském pobřeží Turecka může protéct až milion barelů ropy. Přepravuje hlavně ázerbájdžánskou ropu, která je velmi kvalitní.
Ropovod zahájil provoz v roce 2006 a je první, kterým teče ropa těžená v oblasti Kaspického moře a neprochází ruským územím. Hlavním akcionářem s podílem 30,1 procenta je britská společnost BP. Ázerbájdžánská státní ropná firma Socar drží 25 procent. Dalšími akcionáři jsou americké firmy Chevron a ConocoPhillips, norský StatoilHydro, italská Eni a francouzský Total.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Pavel Hanzl
8.11.2022 14:37A to ještě ekonomicky nějak funguje, pořád fakturuje bambilión na ropě.
nechci vidět, až nastane evropské embargo na ropu a ropné deriváty a Rusko řachne (v lepším případě). Mít zarohem další šílenou Severní Koreu nebude boh vie čo.
Svatá Prostoto
9.11.2022 16:22 Reaguje na Pavel HanzlRusko tu válku dřív nebo později prohraje, jde jen o to jak, ale že by řachlo, na to se moc netěšte. Většinu své produkce prostě udá jinde. S ohledem na to, že Evropa se snaží po světě skoupit co se dá, hlavně když to není z Ruska, a ostatní odběratele fest přeplácí, tak ti po těch dodávkách z Ruska ještě rádi sáhnou, zejména když to bude s nějakou slevou.
Plus bude čím dál víc docházet k tomu, že některé země Evropě střelí ty své již nasmlouvané neruské dodávky, a samy koupí od Rusů ... samozřejmě se slevou.
Vy si to furt představujete jak Hurvajz válku, ale tady dochází k zásadnímu přenastavení ekonomických (nejen) vazeb v rámci globální ekonomiky.
A pro Evropu to nevypadá ale vůbec dobře.