Tomáš Feřtek: Za co vděčíme konzumní společnosti

Online diskuse

Se závěry.... - 24. 5. 2011 - Honza Smola Se závěry článku pana Feřteka nechci polemizovat. Zřejmě na tom něco pravdy bude. Nicméně se domnívám, že spotřeba a nadspotřeba, která naše životy provází, vede bezpochyby k otupovaní mysli i srdce. Nemohu se vyhnout dojmu, že v mladých lidech pěstovaná teze o nutnosti udržovat nadspotřebu ve společnosti, aby se systém nezhroutil, vede u nich k přesvědčení, že: 1. nemá smyslu se jakkoliv snažit o ochranu ŽP, neboť tyto snahy v konečném důsledku vedou k omezování tolik důležité spotřeby a nadspotřeby. Chránit ŽP tedy není in, ale out. Výsledkem takového myšlení je např. vyhazování odpadků náctiletými, kdekoliv se pohybují. 2. veškeré snahy o výstavbu dalších megalomaských sportovních center, obchodních areálů a satelitů na té nejkvalitnější zem. půdě či v ještě relativně zachovalé krajině jsou ospravedlnitelné, neboť vedou k uchovávání stávající nadspotřeby. 3. snahy jinak smýšlejících, a nemusí jít jen o oblast ŽP, ale třeba také i oblast sociální, jsou nebezpečné a je nutné mít se před těmito lidmi na pozoru. Najdou se jistě i výjimky, ale osobně se domnívám, že zejména v mladé generaci narůstá totální odcizení od přírody, které je výsledekm snah společnosti glorifikovat spotřebu a nadspotřebu jako důležitý předpoklad jejiho stabilního vývoje. Jsem rád, že patřím do skupiny lidí hledajících cestu, jak zmenšovat svou ekologickou stopu. Nestydím se za to a nemyslím, že bych tím byl pro společnost zátěží nebo nežádoucím elementem. Pro mě je to zajímavá hra a také výzva, co všechno jsem ještě schopen a ochoten udělat, abych zbytečně nezatěžoval život na Zemi, který nade vše miluji.

Se závěry.... - 24. 5. 2011 - JZD Celkem souhlasím, jen bych se tak neobouval do mladých. Skutečně jsou věrnou kopií rodičů, ačkoliv s nimi "v ničem" nesouhlasí. :-)

Se závěry.... - 24. 5. 2011 - thr S tím odcizením mladých od přírody je to dost zajímavé téma. Ano, jsou od přírody odtržení, ale proč? Podle mě tu paradoxně hraje nemalou roli právě nárůst "zeleného myšlení" - za našich mladých let jsme vyrazili do lesa, třeba i na vícedenní "čundr" a v podstatě nikomu to nevadilo. Bylo tak trochu věcí cti být jako správný zálesák naprosto neviditelný, odpad se také nenechával atd. Ovšem zkuste to dnes - ne že by to nešlo vůbec, ale případů všemožných zákazů a omezení je pro "zálesácký styl" daleko víc než dřív, naopak ale narůstá podpora a infrastruktura pro "styl mastňácký", který zdaleka takový kontakt s přírodou nepřinese. Mě přijde, že se naprosto mýlíte v tom bodu 1, tedy že je pro mladé ochrana ŽP out - naopak, je to velice IN !!. Problém je v tom, že je to pro ně jakási abstraktní hodnota, kterou si neumí představit nijak konkrétně ve svém okolí - umí se děsně rozvášnit nad tím, jak se zabíjí "ubohé velryby", ale třeba destrukce ekosystému našich řek jim už nic neřekne - prostě mediálně atraktivní témata...

Máte pravdu - 24. 5. 2011 - Dana To je ďábelská myšlenka! Dost zásadní, řekla bych. Nicméně je to, jak říkáte, široké a složité téma k zamyšlení pro všechny. Ovšem kdo se zamýšlí nad zásadními tématy? Snad jen opovrhovaní filozofové a skalní milovníci(přírody).

Máte pravdu - 24. 5. 2011 - thr No, já bych si skoro rýpnul, že tahle širší zamyšlení činí spíš lidé označovaní tady v diskusích za "antiekologisty", zarytí milovníci přírody mívají příliš jasno :-)) Ale bez rýpání - určitě je to složité téma a určitě nelze zobecnit jedinou příčinu. Na chování mladých má určitě vliv internet a různé sociální sítě, které vede také k tomu uvažování ve stylu jisté "virtuální reality". To, co jsem zmiňoval v předchozím příspěvku se s tímhle spíš dále násobí. Co se týče konzumní společnosti, tak to přirozeně také vliv má, ale nejsem vůbec přesvědčen, že je na prvním místě.

Máte pravdu - 25. 5. 2011 - Witch Zelené myšlení je IN u mladých do té míry, že naše VŠ mladá známá své babičce ož tak před pěti lety zakazovala zabíjet ubohé mouchy a mandelinky, pečlivě vysbírané ze zahrady, sebrala a utekla s nimi, aby je vypustila za zdí... Je to prý velmi inteligentní děvče, nikoliv buddhistka, zato nějak zelená... Taktéž zachraňuje ohrožené tvory. Laboratorního potkánka, aby nemusel na pokusy, pejsky a kočičky. Zachraňuje je tím, že je dovleče rodičům. Toť vše. Ona žije jinde.

Máte pravdu - 25. 5. 2011 - Leoš R. Chichi, takovéto mírně popletené osobnosti jsou dle mého názoru produktem velkých měst. Pár let jsem bydlel v Brně, takže jsem se s tím setkal. Mladý člověk je odtržen od přirozeného kontaktu s přírodou, přesto někde v sobě cítí touhu být k ní blíže. Možná to neí jen proto, že se tím stává IN, možná jde o skutečnou reakci nějakých dávných kořenů uvnitř něj. Jenže si neuvědomuje (a patrně mu to nemůžeme mít za zlé, vzhledem k prostředí, v němž vyrůstal), že ten soulad s přírodou nespočívá v tom, že budu na náměstí protestovat proti kožichům, nebo v uvedeném zachrańování potkánků z laboratoří. Ale abych přispěl svým příkladem. Vlastním úžasného psa, černou labradořici. Věnuji se jí opravdu dobře, každý den chodíme do lesa, dvakrát až třikrát týdně i na delší procházky (kolem 10km), chodí se mnou na občasné víkendové vandry, kde je ve svém živlu, jelikož je nesmírně společenská a je šťastná, když se pohybuje se "smečkou" mých kamarádů. Jednou jsem jí vzal na návštěvu za kamarádem k Brnu, a protože jsem byl pozván na koncert, nechali jsme ji na hodinku pohlídat v takové malé alternativní kavárně poblíž místa koncertu, na starosti jsem ji svěřil přímo majiteli podniku. Moje psice se tam spokojeně seznamovala s lidmi, až narazila na nějakou slečnu aktivistku, která si vytvořila konstrukci, že jde o týraného psa, jehož majitel někde chlastá a nechá ho tam hladem. Po návratu z koncertu se do mě ona slečna aktivistka vší vervou pustila, a navrhla, že by si mého psa vzala její kamarádka, že by se o něj dobře starala.... Takže takto nějak zřejmě probíhají a vznikají myšlenkové pochody bojovných rádoby ekologických aktivistů :-)

Máte pravdu - 17. 6. 2011 - Witch Problém je v tom, že dívenka vyrostla na malém městě a z oken domu koukala do volné přírody. No, uvidíme, jak si povede coby dospělá...

Se závěry....bych polemizoval - 24. 5. 2011 - jonáš Jednak, určitá vrstva lidí odhazovala odpadky všude kolem už za temnýho bolševizmu, když ještě žádná ekologie neexistovala. Potom, že by zrovna bolševik nějak čundrování podporoval? Možná občasnejma raziema a bouránim osad, včetně použití trhaviny, čimž nasraný mobilizoval k intenzivnějšímu čundringu. Spíš je dneska mnoho jiných možností pro substrát méně namáhavých, jak se vyřádit. A za třetí, z těch původně skoro ilegálních aktivit se stal masovej trendy sport, na kterym se zas přiživuje a matrošem fedruje komerce. Nikdy nebylo tolik nabito na vodě nebo na okreskách cyklistama jako dneska, ale většina se tam jede vyřádit a sportovat, ne vnímat krajinu a okolí .. chování tomu pak odpovídá. Dřív člověk potkal na horách akorát řvavý němce, dneska tam halekaj a rozdupávaj stopy skoro všichni. Ochrana ŽP, skutečnej tremping a woodcraft byly vždycky menšinový sporty, protože se tim nedaj vydělat prachy ani zajistit existence, ani ohromovat baby .. to neni dneska in a nebylo nikdy. Zato třeba sjet na horáku Sněžku, donýst deset lahváčů na Ralsko a prázdný flašky tam rozflákat, nebo utopit plastovku z půjčovny pod Pilařem, to jsou heroický frajerský výkony jaký si doba žádá .. skoro jako profrčet D1 sto osmdesát ;-)

Se závěry....bych polemizoval - 24. 5. 2011 - fafnir teď asi padnete na zadel Jonáši v tomhle s váma budu souhlasit.Já už to tu vícekrát psal jsem starý (teď už i věkem,nejen službou) tarmp a vodák.V léte jsme na vodu jezdili málo,protože pro nás byla moc plná.Nám vyhovoval Týden Šumavských řek,Týden Krkonošských,Krušnohorských a podobné akce v dubnu až květnu,když je sněhová voda,nebo podzimní,vypouštění rybníků.Třeba tatranský pohár a jednotlivé VTJZ od začátku dubna po topení žáby v listopadu.A když jsem se začal plácat po Třeboňsku na kole před třceti lety,s rodinou byli jsme za exoty.Ale na rozdíl od vás věřím,že existuje většina lidí v přírodě ,jako já,kteří ji mají opravdu rádi,a kterým je bráněno.Ty vámi popisované druhy jsou jen na určitých místech,a ta musí být in.

Se závěry....bych polemizoval - 24. 5. 2011 - jonáš Mno vidíte, já byl loni na čundru na hřebenu Šumavy a nikdo nám nebránil. Na podzim na čundru ve slovenských Pieninách a nikdo nám nebránil. Před měsícem u Milevska a nikdo nám nebránil. Pravda, nestavíme stany na louce za hospodou, neděláme tam bugr a nevyvalujeme se u nich do božího poledne, protože chceme ještě něco projít a zažít, dokud noha slouží. Akorát takových lidí je málo, většina je těch co musej bejt "in", a to i cyklistů (exotem jsem cca od sedmdesátých let, favorit po mnoha vylepšeních dosloužil celkem nedavno, ony jsou ty nový mrchy přecejen pohodlnější a šetrnější na klouby). A něco úplně jinýho bylo, když chtěl člověk jezdit na vodu a musel si postavit loď, zametat loděnici a térovat střechu, a taky si ji tam někam dopravit a na trase opravit. Dneska dojede frajer ničim nezatíženej do bisportu a když se neutopí, ještě ho vemou z pikovic zpátky k baváčku, aby se ve vlaku neopotil. Prostě konzum už dávno překročil hranice zboží, dneska to táhne i "konzum zážitků" .. až do simulovanýho zabíjení kamarádů :-)

Se závěry....bych polemizoval - 24. 5. 2011 - fafnir Jonáš i to s tou loděnicí potvrzuji.Ale naši mladí a nejen mladí, to v loděnici dělají dodnes,kromě stavění lodí.Dnes jsou přece jen jiné materiály,a hlavně lodě jsou ke koupi a dobré lodě,a to já si stavěl kevlarky,12 kg kajak,19 deblovka. Na větší tůry si musím počkat,až pro mě bude nová ledvina,to té doby jen 5 hodin od dializy k dialize.Ještě že jsem si na to zařídil auto,tak můžu aspoň trochu ven.

Se závěry....bych polemizoval - 24. 5. 2011 - jonáš A nebudu nikam padat, mně je jasný že vy budete jeden z těch "sportovců" (mně na VTJZ nikdo nedostal, moc lidí a ještě nějaký klacky mlátily člověka do hlavy) zatimco my vždycky jezdili (a dosud jezdíme) spíš objevovat nějakej ten klondajk, a kolo, loď či běžky byly spíš jen nutný dopravní prostředky ;-) Vono je furt překvapivý, co pěkných neznámých a skoro pustých míst bohudíky existuje třeba jen ve středočesku. A NP maj proto ten nezastupitelnej význam, že takovej zážitek umožněj ve větší ploše, ne jen na kilometru mezi dvouma vesnicema.

Se závěry....bych polemizoval - 24. 5. 2011 - fafnir No jo jonáši jenže bez těch VTJZ vám nepustí vodu na Vodňanskou Blanici,Chrudimku,Flájský a Lomnický potok,Schvarzavu nad Kaplicí a,Hamerský,Vavřinecký potok,Labe pod Špindlem a Vrchlabím,sjezd Hřenské Kamenice Teplou,Střelu,Klavavu, to namátkou a další radosti. A čundr úolím Střely ze Žlutic,dřív,hodněn dávno,ještě před údobím chat údolím Kačáku,nebo letní na Muráňské planině(bez vody).A campy v Brdech,tenkrát noční přesuny před policajtama.No nic,zavzpomínal jsem si.Až mi daj ledvinu ,tak to bude jen Sázava,Vltava.Lužnice,možná Čeňkárna.

Se závěry....bych polemizoval - 26. 5. 2011 - jonáš Nojo, to je právě ta zážitková komerce. Máte jezdit když je velká voda po deštích nebo při tání, to je vody habadějko. Někdy i moc .. takovej Týnec Pikovice při stovce je něco úplně jinýho než cachtačka s Bisportem ;-)

A co nějaká střední cesta? - 24. 5. 2011 - Leoš R. Autor má jistě pravdu, ale stálo by za to, podívat se na věc očima budoucích obyvatel Země, kteří by nám řekli, zda zničená příroda a pokleslé lidství (já tomu říkám demence) bylo adekvátní daní za fungující sociální systém několika málo generací před nimi... Z článku mám pocit, že existují pouze dvě varianty, případně nějaká další, která ještě nebyla vynalezena. Ale co pravidlo zlaté střední cesty? Není chyba jen v tom, že jsme zašli s konzumem už příliš daleko? Tak daleko, že likviduje naši svobodu? Ovšem je otázkou, zda konzum lze v nějaké "přijatelné" fázi udržet, zřejmě ne, když už se jednou rozjede, tak roste dalším nabalováním...

A co nějaká střední cesta? - 24. 5. 2011 - eko_hunter ale o tom autor píše, že stačilo snížit spotřebu o pouhá procenta a byla tu krize, ze které se vzpamatováváme ještě dnes. Proč byly v takových problémech zrovna automobilky? No protože měly nadvýrobu na dluh a najednou zjistily, že nejsou schopné to prodat. Tak přišly se šrotovným. Ono by to možná (snad) nebyl až takový problém tu výrobu snížit, ale spíš jde o to, jak rychle, aby měli lidi čas s epřeorientovat na nevýrobní zaměstnání. Hurá, budeme mít spoustu terciárního průmyslu, takže budou všichni zaměstnaní, i když nic nevyrobí ;) Otázka, jestli zrovna tohle chceme.

A co nějaká střední cesta? - 24. 5. 2011 - jonáš Mno ten terciární průmysl stejně jenom rozmělňuje peníze z primární a sekundární sféry mezi větší počet lidí, takže systémově to neřeší (aneb když si budeme se sousedem navzájem za peníze sekat trávník, ani jednoho z nás to neuživí a obnos v oběhu zůstane konstantní). Celej ten růst je vlastně krytej jen neustálynm zvyšovánim spotřeby primárních přírodních zdrojů .. Spíš by se muselo přejít zpátky na extenzivní výrobu věcí nezbytný potřeby s dlouhodobou životností za podstatně vyšší ceny než jsme dneska zvyklý. Takový osvícený osmnáctý až devatenáctý století nafurt ;-)

A co nějaká střední cesta? - 25. 5. 2011 - eko_hunter Ano, však o tom mluvím s ptám se, zda to je to, co chceme ;) Samozřejmě nemá logiku, abyste si navzájem sekali trávník, ale on Vám může posekat trávník a Vy jemu třeba vyčistit bazén. Pokud navíc do cyklu zapojíte další lidi, tak to má jistou šanci na fungování (ostatně o tom je celý terciární průmysl). Problém s těmi dlouhoživoucími výrobky je v tom, že pak lidi přijdou o práci, když nikdo nebude chtít jejich výrobky. A to si mají vždycky odskočit do Škodovky na jeden měsíc v roce, aby vyrobili 20 aut a tím pokryli roční spotřebu? A skláři nebudou mít co žrát...

A co nějaká střední cesta? - 26. 5. 2011 - jonáš Mno v této souvislosti .. zajímavý je, že eurozemě které mají peníze, mají zrovna té terciární sféry skoro nad hlavu .. Španělsko 72%, Řecko 78% GDP ze služeb, přesto je tam vysoká nezaměstnanost, čili liberalistické poučky moc nefungujou. Stabilní země nemaj většinou přes 60%. protože maj i nějakej ten průmysl. S tim cyklem to má jednu nevýhodu, musíte nějaký prostředky vždycky generovat na vnější směnu, minimálně aby bylo z čeho kupovat matroš. Když bude mezi těma lidma obíhat jeden groš, tak se akorát časem ošoupe do neviditelnosti a stejně tak se prožere podstata. Ona je vlastně celá historie lidstva krytá expanzí měny, jakkoli ji ze začátku pokrývalo třeba to dolování vzácných kovů pod královskym dohledem ;-)

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - Petr Autor se si sám pro sebe vytvořil definici konzumu a následně na základě této kontrukce píše, co za co vše údajně tomuto "konzumu" vděčíme...Neřeší alternativy, prostě na nás vybalí celou svou kontrukci. Navíc jsou v článku tři témata najednou povařené stylem "jak vařila kočika s pejskem dort". Mě to prostě přijde jako demagogická slátaninka....sorry..

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - JZD Mně přijde, že autor má pravdu, ale pro všechny obávající se, kdy jenom ten gradující konzum skončí, mám dobrou zprávu. Nebude to již dlouho trvat! (Můj odhad, kdy asi dojde ke změně pohybu kyvadla, je maximálně dvacet let.) Vzmáhající se socialismus v dosavadních pilířích konzumu, včetně USA, přivede lidi "k rozumu" a zajistí jim nejprve omezení konzumu, a v další fázi přivodí úplně jiné starosti než dosud. Myslím, že tou hlavní starostí bude potom sehnat něco k jídlu... Jako příklad, jak to asi bude vypadat, mne napadá Kuba. To ovšem pouze v lepším případě...

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - jonáš S tou Kubou opatrně, hledejte si pomalu jinýho strašáka ;-) http://www.denikreferendum.cz/clanek/10640-pocet-podnikatelu-na-kube-rychle-stoupa .. no zatim to je nejvejš jak Maďarsko za Kádára. Jinak podstatně výraznější faktor než co zmiňujete asi bude naopak rozvíjející se touha dalších dvou miliard lidí v Asii po stejný míře konzumu, jaký je vystavena cca jedna miliarda v USA a Evropě, na což se jednoduše nenajdou potřebný zdroje. A to je furt v součtu jen polovina obyvatel zemněplochy.

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - JZD Jistě, ta touha tam je. Úplně u všech. Jenom ta chuť pracovat stoprocentně na doraz, abych mohl být tím ošklivým konzumentem, tam jaksi chybí. A v Asii, kde tu vlohu mají, se to také časem zasytí.

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - fafnir no s plátkem Referendum,který je co se týče Kuby na stejné úrovni jako Granma bych zrovna neoperoval.

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - jonáš Jenže na tý druhý úrovni už se nedozvíte vůbec nic novýho ;-)

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 24. 5. 2011 - fafnir Petr a ostatní konzum a jeho financování sociálních jistot vadí.fajn.Skromnost.Fajn. někdo navrhl třetí cestu,ale nespecifikoval.Navrhněte tedy alternativu,ovšem smysluplnou,podloženou čísly.Specielně vy Petře,aspoň v hrubých rysech.Dana ta to vše vyřeší tříděním odpadu a smola duchovnem.Snad se od vás dočkáme té REÁLNÉ třetí cesty.která všechny požadavky lidí,zejména na zdravotnictví a sociální jistoty,školy a péči o děti ufinancuje.Nebo chcete snad i uskromění i v tom zdravotnictví a péči o handycapované?Neimputuji vám to, jen se táži.Tak sem s tou třetí cestou. Zatím to holt vypadá tak,že musíme pracovat.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - Petr Já žádnou třetí cestu nenabídnu, protože mám problém už na počátku článku a tedy s definicí "co je to konzum"...tohle rozhodně není pojem, který by šel uplácat do jednoho odstavce a říct..."tak tohle je konzum, milé děti", jako to tady předvedl autor...a následně z něj odvíjet další myšlenky, jak ti odpůrci konzumu vlastně vůbec nepřemýšlejí. Konzum může být to, že žijeme na úkor přírodních společenství (kácení pralesů kvůli plantážím nějakého levného ovoce, které se musí dovézt do Evropy), konzum může být to, že výrobky, které mnohdy běžně používáme, jsou levné především proto, že jejich části jsou vyráběny za takových pracovních podmínek, kdy bychom my podali na zamestnavatele trestní oznámení....konzum může být to, že celá společnost žije defakto na dluh (viz. trvale deficitní rozpočty prakticky všech vyspělých států - zdravotnictví, školství apod. budou stále více zpoplatněny, a Kalouskovu důchodovou reformu asi netřeba představovat, tady to už ani autorova definice konzumu nezachrání)...konzum může být třeba i to, když si vezmu půjčku, a koupím si domácí kino na které nemám, ale jsem pak největší king v ulici (ale že mě to domácí kino stojí vlastně dvakrát tolik, to neřeším), konzum může být to, když jem tlustej jako prase, vážím 120 kilo ale stejně si každý týden nakoupím plný vozík žrádla, přítom bych ty peníze moh utratit například za sportovní vybavení, takže ty peníze by v systému stejně rotovaly - jen trochu jinými cestami).

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - fafnir No Petře nahraďme slovo konzum slovem výroba,která musí svým zdaněním vydělávat,ale někdo musí spotřebovávat.A to společenství,které spotřebovává minimum nevyrobí,už jenom proto,že nemyslí na delší dobu dopředu.Ad Kalouskova reforma penzí.Nevím jak jste starý,ale původně měla být značná část financí z privatisace určena právě na penzijní reformu,a zároveˇse měl prodlužovat věk odchodu do důchodu.Já šel ve 63 ,5 letech,a nebýt těžké nemoci(nemám funkční ledviny)pracoval bych vesele a rád dál.Fakt,mě moje práce bavila.Ten nenáviděný Klaus(já ho sice také nemusím ale kvůli jiným věcem) navrhoval zákon o vyrovnaném státním ropočtu,a blokace financí z privatisace,respektive odělení těch peněz od rozpočtu.To levvicové vlády toto porušily a peníze rozpustili(Čpidlvo zdroje jsou) a pak pokračovali v zadlužování.Vše korunoval Parobek prohlášením ,že státní dluh se nemusí splácet.Musí,a teď to musí řešit Kalousek.Prostě jenom platíme sekeru,kterou jsme zaťali hodně hluboko. Tak a teď od toho konce textu týkajícího se p.Kalouska s vámi souhlasím v odsudku toho co bych nenazval ani tak konzumem ,jako nehospodárným chováním.To ale nikdy hospodářství a tím daňový výtěžek nahoru netahlo.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - Petr Přesto pořád zůstanou v oběhu stejné finanční prostředky, jen toho bude méně, bude to kvalitnější a bude to za vyšší cenu. Dělník, který pracuje v montovně by mohl být rolníkem na poli (za prakticky srovnatelných pracovních podmínek), opravářem bot, či oděvů, apod. Jenže dneska se už nevyplácí něco dávat do opravny, když otrok někde v Asii ušije v manufaktuře kalhoty za dolar denně, některé plodiny se nevyplácí ani pěstovat, protože EU svými kvótami a dotacemi zcela rozvrátila přirozené fungování evropského zemedělství Obecně konzum (tak jak ho chápu já) sem přitáhly hlavně hypermarkety, které nám podstrčily ďábelskou myšlenku, že všichni mohou (musí) mít všechno za nízkou cenu (ale v jaké kvalitě?), přitom stejně spokojení bychom byli s polovinou věcí, které dnes máme k dispozici. Hypermarketová zelenina bez chuti se dováží kdoví odkud (místo aby se pěstovala u nás) a do buřtů přidáváme kdejaké sračky, abychom si pak mohli radostně říct, že jsme "nakoupili v akci"..místo abychom podpořili chovatele v regionu. Častý argument jem že by na dražší potraviny neměli lidé peníze. Nesmysl..jen stačí přehodnotit životní priority a popřemýšlet, zda si koupím bazén na zahradu, nebo novou televizi a budu si v létě grilovat hadrové špekáčky anebo se pujdu okoupat do řeky ale zato pochutnám si na kvalitním vuřtu od řezníka.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - fafnir Petře vy si kupte flagelantské důtky.Když otrok někde v Asii....Proč otrok,pracuje za podmínek tam obvyklých.A kdyby Evropa svými restrikcemi na tzv ekologii a sociální benefity(viz Řecko,kde je zvláště honorován včasný příchod do práce)nevyhnala průmysl do Asie,neměl by ten otrok práci žádnou.Jinak dělník v montovně.Poslyšte já začínal jako kvalifikovaný dělník ve fabrice také,a cítím z vás k těm lidem pohrdání,ale já se vůbec nestydím za řsvé černé řemeslo.Dalo mi ve škole velký náskok,a pohodu v technické praxi,nemluvě o tak praktických věcech,že když mě lámali ke komunistům nebo k rudému bratrovi,vždy jsem se na nějaký čas před tim v montérkách ukryl,jenom mi přidali peníze. A navíc i ten dělník v montovně z nějakých prvků vyrábět musí.A nebojte,nejsou tak často z Asie.A to musí někdo dělat,někdo kvalifikovaný navrhnout a vyrobit na to stroje a to i pro toho orajícího rolníka.A to klišé o nekvalitních uzeninách už se také mění,nechci propagovat,ale jsou řetezce ,kde na dobré potraviny narazíte,ba jsou podmínkou,a některé jsou jen tam.A i oni mají kvalitní řezníky.Svinstvo se spíš najde v malých prodejnách s malým obratem a neodborným personálem. A ještě jednou, s tím pohrdáním řemeslníků jste mě fakt naštval.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - Petr 1. No to by mě teda zajímalo kde jste přišel na to, že pohrdám řemeslníky nebo dělníky...to jste si zase něco vymyslel, abyste mě moh pořádně nakopat... 2. Že by by neměl dělník za dolar denně v Asii žádnou práci, to mě je šumafuk (nejsme přece povinni jim dodávat práci a už vůbec ne za cenu toho, že tam budou makat za mrzký peníz v manufakturách), pro mě z tohoto hlediska je prioritou to, že bychom vyráběli u nás a kvalitní zboží v důstojných podmínkách / pěstovali kvalitní plodiny) a točili bychom ve větší míře vlastní evropské peníze a jistě by to pomohlo i evropské ekonomice, a potažmo i školství, zdravotnictví (není žádným tajemstvím, že se spousta světových peněz stahuje do Číny, )...jenže to už je na úrovni myšlení lidí...prostě u nás cena vítězí nad kvalitou a původem zboží...a o tom je také (krom jiného) konzum.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - fafnir Petr nevymyslel,mě to tak vyznělo."dělník v montovně může dělat na poli....."

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 25. 5. 2011 - Petr Myslel jsem to tak, že dobrý dělník určitě odvede dobrou práci kdekoli a není tedy vázán jen na továrnu.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - ps A vy jim snad nějakou práci dáváte? Pro komunisty bylo taky prioritou vyrábět za každou cenu vše a nic nedovážet. Znamenalo to totální devastaci životního prostředí a kvalita šla také velmi rychle do kytek. Doporučuji prostudovat Ricarda a jeho teorii komparativních výhod.

Tohle jsem nidke nenapsal... - 25. 5. 2011 - Petr 1. Já jsem nikde nenapsal, že máme za každou cenu vyrábět vše a nic nedovážet...Buď jste si to jednoduše vymyslel, abyste mi moh za něco nakopat do zadku anebo trpíte halucinacemi.... 2. A vy snad věříte tomu, že v Číně se životní prostředí nedevastuje?

Tohle jsem nidke nenapsal... - 25. 5. 2011 - ps ad 1) Zřejmě nechápete co jsem tím chtěl říct. Tak jinak, volný globalizovaný trh je záruka prosperity, cesta opačným směrem (viz komunismus) je cesta do pekel jak ekonomických tak ekologických. ad 2) a vy byste chtěl aby se ta výroba přestěhovala zpátky do ČR aby se životní prostředí devastovalo tady a nikoli v Číně? Trochu divný postoj na zapáleného zeleného.

Tohle jsem nidke nenapsal... - 26. 5. 2011 - Dana ad1) V čem se liší postoj lidí k přírodě v tom kterém zřízení? ad2)Životní prostředí nedevastovat! Tam ni onde!

Tohle jsem nidke nenapsal... - 26. 5. 2011 - ps 1)Zkuste si někde najít v jakém stavu byly řeky a ovzduší za komunismu. Máte dojem, že když na ostravsku v 80. letech se vypouštělo o 90% více polétavého prachu, že měli lidé na odpovědných místech stejný postoj k přírodě jako dnes? 2) To že si devastují přírodu v číně je starost číňanů nikoli naše.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 25. 5. 2011 - Leoš R. Ono je potřeba rozlišovat mezi dělníky a "dělníky". Dělníka v klasickém pojetí, který opravdu něco umí, si vážím více, než mnohých managerů, kteří jen dojí firmu. Ovšem "dělník v montovně", na něhož zřejmě naráží Petr, je většinou člověk, který pracuje jako cvičená opice, a nepotřebuje žádnou kvalifikaci. Takže rozdíl je nebetyčný. Tím ale tyto "opice" v montovnách neodsuzuji - často to jsou lidé se vzděláním, jež dnes, ve změněných ekonomických podmnínkách bohužel nemohou uplatnit. To je také jeden z "výdobytků" konzumní společnosti.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 25. 5. 2011 - ps Vám bych doporučoval si nastudovat něco o tom co je to strukturální nezaměstnanost a kde jsou její příčiny. Konzumní společnost to zcela určitě není.

Český hospodářský zázrak. - 25. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps Asi nic moc nevíte o komunistické realitě, popřípadě dělbě činnosti v RVHP. Traktorům se kdysi v Asii říkalo Zetor. Doporučuji pohled z kapitalistického břehu http://www.digest.cz/mdigest/2000-04/Article1.htm Po listopadu 1969 se zašantročily 2 státní roční rozpočty. Odkudpak se vzaly, když všechno šlo do kytek?

Český hospodářský zázrak. - 25. 5. 2011 - ps dělba činnosti v RVHP? To si děláte srandu. RVHP byla druhá největší ekonomická katastrofa hned po centrálním plánování. 2 státní rozpočty se "zašantročily" na to aby se napravovali škody po bolševikovi. O tom kolik se toho zašantročilo a prošustrovalo za bolševika na to vám nestačí fantazie.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - eko_hunter takže jen kritizujete bez návrhu řešení. To dokáže každý, dokonce i ČSSD. Nemyslím, že přesněá definice konzumu je natolik esenciální pro navržení, jak z problému ven.

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - Petr 1. Že ho v mých přípěvcích nevidíte návrhy řešení, to je holt vaše smůla... 2. Autor vůbec neřeší jak z problému ven - autor jen řeší co je to (podle něj) konzum a následně řeší za co všechno mu údajně musíme být vděčni a málem abychom ten konzum ještě začli uctívat, protože bez něj, bychom přece byli asi úplně v pr...

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - Honza Smola To Petr Myslím jste, Petře, zhodnotil obsah článku velmi pravdivě. Na mě článek pana Feřteka působí tak, jako bychom ani jinou šanci než žít v neustále narůstajícím konzumu neměli. Ovšem mnoho lidí tuto tezi uznává a nevidí ani ten nejmenší důvod své nároky jakkoliv usměrňovat. To je myslím tragedie. Ale i kdybyste se rozkrájel a uvedl tady ne jeden, ale hned tisíc příkladů z každodenního života, jak své nároky na ŽP snížit, budete v očích mnoha lidí podivínem, hlupákem, ba co víc, možná i nebezpečnou osobou. S tím se holt musí smířit každý, kdo vystupuje z davu. Ovšem myslím, že jste natolik pevnou osobností, že Vám to nevadí, což může být pro ostatní motivací napodobit Vás ve Vašem úsilí. Hodně zdaru!!!

Já žádnou třetí cestu nenabídnu - 24. 5. 2011 - fafnir Petr já mám pocit,že autor za jediný problém považuje Evropské sebemrskačství.

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 26. 5. 2011 - nii A financuje ty aktivity skutečně konzum? Nejsou příčiny jiné - třeba technologický pokrok?

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 26. 5. 2011 - jonáš A co financuje technologickej pokrok?

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 27. 5. 2011 - nii Ještě jednou a pomaleji: není to tak, že jak konzum, tak i to, že je možné dát část peněz na ostatní věci, není způsobeno tím, že díky vědeckotechnologickému pokroku je možné víc věcí vyrobit? Proč byli lidé celé celou historii tak blbí, že nepřišli na to, že když toho budou víc konzumovat, tak pak budou mít všechny ty civilizační vymoženosti včetně vědy? Nebylo to tím, že nejdřív musíte mít CO konzumovat a pak teprve můžete konzumovat? V logice výše uvedeného článku byly hladomory způsobeny nedostatečným konzumem, protože jinak by přece zbylo dost peněz z daní na nákup potravin.

Mě to přijde trochu jako demagogická slátaninka - 30. 6. 2011 - Martin. Naprosto souhlasím s příspěvkem Petra. Autor článku snad opravdu nerozumí tématu? Bez urážky ...

hmm - 24. 5. 2011 - Dana Divné pojetí konzumu.

hmm - 24. 5. 2011 - eko_hunter v čem divné?

hmm - 24. 5. 2011 - Dana "Když dnes kritizujeme konzumní společnost, uvědomujeme si, že fakticky odmítáme i veřejné školství, zdravotnictví,..........."

hmm - 24. 5. 2011 - fafnir Dana rozveďte to.Třeba se dopustíte myšlenky.

hmm - 24. 5. 2011 - Dana :) kdybyste kušoval, možná bych se té myšlenky i dopustila , ale takhle? Nic!

Skromnost proti spotřebě? - 24. 5. 2011 - Witch Souhlasím s přínosy konzumní společnosti v rámci vymožeností civilizace, ale nesouhlasím tak úplně s výtkami proti skromnosti. Příliš si vyskakujeme na to, co může Země ještě snést. Například látky, hadry, oblečení. Už před šesti lety byl problém vysvětlit zadlužené chudé matce, že jehla a nit nejsou infekční materiál, nýbrž pomůcka na přišití knoflíku a prodloužení životnosti dětské nebo její haleny. Z textilu se dělá papír - ale do papírny se vozí i charitativní sbírky čistého, vyžehleného oblečení a povlečení. Všichni se tak zbavují damašků, ale ty nové módní povlaky jsou řídké, tak na dva tři roky, ze směsového materiálu. Původní damašky a pod. nejen, že vydržely 20 let, ale byly dál surovinou na spoustu hadříků, plen... Ano, nemusely se dlouho kupovat, údržba není zcela jednoduchá, ale třeba alergici v nich měli minimum problémů. Pokud by si chtěl někdo naškrobit nové povlečení, může mu zpočátku i páchnout, ta impregnace z krámu drží několik praní. Neškrobí-li, brzy se prodře, ochlupatí... Schválně, kde máte čistou bavlnu? Všude jsou příměsi. To je jediná věc, povlečení na postele, přičemz je spánek dost základní věc. Docela mne dostal včera článek o tom, jak využít stávajících ostrovů z odpadků. I s tím, jak se už leccos rozpadlo na velikost planktonu. Vidím, jak se rozpadají igelity do drobných šupinek. Nevěřte, že to nebude¨me dýchat-nebo už nedýcháme. Všechno je zabalené do dále nevyužitelných plastů. Upravená řepka je jedem, který spaluje srnčí zvěři játra, ochromuje běhy, oslepuje ji. Bohužel je to,to první zelené, co srny vidí. Olej z řepky je přitom drahé palivo. A na konec? Zvednou se poplatky za odpadky. Dokud byly popelnice na pásky, potřebovala moje rodina jednu za čtvrt roku. Byli jsme jediní z vesnice, kdo vozil odpadky do třídírny. Potom na základě jakéhosi dobrozdání hygienického imbecila, že domácnost prostě musí produkovat odpadky, nám vyměřili paušál. Ovšem, že na baráku se třídí dál, ale do separace nejezdíme. Proč cárat naftu a čas? I tak je honička popelnici za jeden a půl měsíce naplnit. Jeden odvoz za tisícovku? To ne, to radši pečlivě ji plníme vším, co se dá, někdy i u škarpy po lese něco posbíráme. Když už dotujeme bordelářské paneláčníky pod kopcem... Stejně to dělají mnozí sousedé. Narvou popelnici za každou cenu, protože ušetřit nemůžou, ani když platí popelnice dětem na intru nebo koleji...

Moje alternativa - 24. 5. 2011 - Šárka V souvislosti článku je zajímavý popis autorovy činnosti :) Autor nepopisuje nijak převratnou myšlenku. To, že konzum v podstatě vymítil chudobu a ze všech udělal na nějakou dobu "spokojené ovce" nadšené, že i když dělají v továrně nebo call centru mohou chodit do kina, koupit si auto na leasing, jet na last minute do Egypta a možná i menší domek v satelitním městečku. Spousta volného času, žádné starosti. Bohužel se většina lidí tohoto nasytila a taky se to trochu zadrhlo. Funguje to tak možná u mladých lidí, kteří jsou sami a mají nějak vyřešené bydlení (nejčastěji od rodičů). Můj názor na toto téma je takový, že je právě potřeba hledat tu naši novou cestu. Můj názor na toto téma a tedy ta alternativa je (a není to samozřejmě teď vymyšleno): přemýšlet za co utrácet peníze a u koho. Nemusím kupovat to nejlevnější, koupit toho míň ale u sympatického živnostníka a ne v obchodním řetězci, který zboží točí po celém světě. Nenechat se ovlivňovat slevama, které svádí k nesmyslné koupi. Když si zařizuju byt, kupuju pořádné (dražší) věci, které mají nějakou duši a radši postupně než všechno najednou, abych nemusela vybírat nejlevnější a v průběhu 5 let to měnit znovu. Když jedu na dovolenou nenakoupím si všechno předem v Tescu a nenacpu si kufr, ale nakupuju tam, kde trávím čas. Neubytuju se v suprtrupr hotelu ale radši v malém penzionu nebo kempu a za ušetřené peníze můžu jít do bazénu vedle a ještě na nanuka. Radši utratím za služby než za hmotné věci na chvilkové potěšení. Neměním elektroniku, neutrácím za cd radši půjdu na koncert. Prostě peníze dávat lidem a ne za věci anonymnímu příjemci v obchoďáku. Nejen pro sebe, ale i jako dárky. To znamená - utratím stejně, stát dostane stejně, ale lidi kteří ty moje peníze dostanou, nebudou ovce u kasy hypermarketu nebo v montovně ani asijský děti ale lidi v ČR, co u práce musí přemýšlet. A podle mě budem všichni bohatší a spokojenější. Sedláček je ekonom a myslím, že to má taky takhle. Nevidím pak problém, proč by mělo být tímhle způsobem míň peněz na veřejné služby, akorát by zůstali u nás a ne rejdili po světě, což je možná nesolidární, ale myslím, že pro nás logičtější. Co myslíte?

Moje alternativa - 24. 5. 2011 - fafnir Šárka jenom maličkost.Kde myslíte ,že ten váš vám sympatický živnostník nakupuje? Myslíte,že přímo z pekárny,mmlékárny nebo od sedláka nebo zahradníka.Nikoli,ve velkoobchodě,nebo mají li slevu zajede do řetězce a nakoupí tam,a přirazí si(pravda oprávněně,musí z něčeho žít).No ale když vám to za ten pocit stojí.... A ještě jedna poznámka,ten vámi opovrhovaný suprtrupr hotel má vlasní bazén a nanuka v ceně,navíc limču nebo víno.U moře pak vlastní kus pláže. Sice jsem vám nasypal písek do polívčičky,ale bohužel ,je to tak.

Moje alternativa - 24. 5. 2011 - Šárka to jste mě nic nenasypal, nebojte se. jaká je vaše alternativa, smím li se zeptat? zatím hlavně nadávat nadávat a nadávat na jakékoli pokusy ? moc spokojeně pak nepůsobíte. měla jsem tím na mysli živnostníky/firmy vyrábějící věci přímo nebo vyrábějící se v malých nákladech v jiných, malých firmách a třeba že právě půjdu radši pro nanuka k paní do cukrárny než k majiteli hotelu kd e je v ceně jako spousta dalších věcí, který ale nepotřebuju a využiji jen proto, že už jsem za ně zaplatila. prostě distribuce bohatství a nepodpora tvorby zaměstnání, který pro lidi nejsou důstojný.

Moje alternativa - 24. 5. 2011 - fafnir Šárka nehledám alternativu.Nepotřebuji ji za každou cenu.Týdení nákup v relativnwě blízkém Globusu,brambory a sezoní zeleninu na cestách u sedláka,odborné věci v odborných obchodech,věci na opravu v domácnosti a domu v hobby marketech.Dovolená podle typu,tedy dříve,teď kvůli nemoci omezená.Buď stan,nebo dobře vybavený hotel,případně privát,ale vybavený.Doprava,vlastní auto.Na dálku letadlo. A soudíte,že v tom hotelu nikoho nezaměstnávají,nebo že je nedůstojné obsluhovat lidi,nebo uklízet,nebo vařit?

Moje alternativa - 24. 5. 2011 - Šárka Máte recht. Podle toho co vždy píšete, vy jste stará škola, nejste moderní konzument - nemáte problém. Myslím, že se to hůř týká nás mladejch.

Moje alternativa - 24. 5. 2011 - jonáš Ne, von je starej konzument.

Peníze a priority - 24. 5. 2011 - gargamel Při vší úctě, to že někdo vyrube rudu, přetaví ji na kov, vyválcuje z něj plech... až vznikne produkt (třeba auto), který někdo koupí, samo neznamená, že v důchodu nebudu jíst cvrčky, nebo že budou dál fungovat školy. Není tam přímá souvislost. Je tam samozřejmě nepřímá - peníze. Implikace (zbytečný) konzum => sociální stát (stát blahobytu, nebo jak je libo) bude platit jen do chvíle, kdy budeme mít jako hlavní hodnoty právě všechno to hmotné pohodlí - pak za ně budeme platit a ty peníze budou pohánět všechna ta zdravotnictví, školství, důchodové systémy. Pokud bychom se rozhodli, že hlavní priorita v životě je kultura, dost možná by vznikl článek o tom, jak divadelní herci jsou zásadní podmínka existence civilizace. Trik není nutně v tom vyrábět a konzumovat hmotné věci, kdybychom místo například Škody Auto měli Škoda Básně s přiduženou výrobou bicyklů (a o jejich sbírky a kola byl takový zájem jako o auta), důchodový systém to nepozná, nespálíme tolik benzínu, uštříme na protihlukových stěnách...

Peníze a priority - 24. 5. 2011 - fafnir gargameli problém je ,že básněmi se nenasytíš,na to jsou třeba brambory ,obilí a prase.Problém je,že nemocného divadelní hrou nevyléčíš,do nemocnice ho odveze sanitka vyrobená řadou prací z té vytěžené rudy a uhlí,a léčit tě budou přístroji vyrobenými z jiných prací zušlechtěných surovin,a jinými prací a technologickými postupy zušlectěnými materiály zvané léky.Ale navrhuji experiment.Odvrhněte ten vámi opovrhovaný materiální svět,a žijte pouze duchovně.Schválně,jak dlouho to vydržíte? 40 dní?

Peníze a priority - 24. 5. 2011 - gargamel O tom se nepřu, natož pak, že bych materiálním světem opovrhoval. Argument pro skromnost ve spotřebě je, že by si člověk měl odpustit zbytné věci, jejichž produkce akorát zbytečně zatěžuje životní prostředí. Protiargument je, že pokud by tohle udělal, zkolabuje celý systém (který je přes daně financovaný z prodeje těch zbytečných věcí) ne jen ta zbytná část. Já tvrdím, že to není pravda - pokud se poptávka přesune od hmotného konzumu ke službám, může společnost dál vesele fungovat, nikdo hladem nebude, akorát místo druhého auta budou lidi chtít něco hmotně méně náročného, sbirku hudby, počitačovou hru, pečlivě opilované nehty, co já vím... Je to vlastně spor o tom, co s přebytečnou pracovní silou - nezaměstnanost nechceme a pokud by všichni produkovali něco hmotného, tak se pro samé věci nehneme. Řešení je vidět už teď - kratší pracovní doba (Francie) a služby. Fyzicky taková "výroba" nic moc nepotřebuje, zaměstná lidi, a produkuje statky, o které je zájem. Část lidí samozřejmě pořád bude v zemědělství a výrobě věcí, které jsou potřeba, není ale nutné abychom kvůli udržení finančních toků, které jsou jen naše konstrukce, vyráběli víc aut, jídla, léků ..., než potřebujeme.

Peníze a priority - 25. 5. 2011 - Witch Poslední roky mi vadí krátkodobost spotřebního zboží, které se dřív kupovalo na delší dobu. Třeba pračky. Překvapilo mne, že už před dvaceti lety měly německé pračky (snad) nylonová OZUBENÁ kolečka v převodech, aby se v určitou dobu obrousila a musela se koupit pračka nová. Teď už podobnou součástku nalezl i známý u terénního auta, které opravdu potřebuje do terénu. Myslím si, že kratší pracovní doba a návrat ke kvalitě s tím, že si někdo koupí dražší věc a vydrží mu o pět let více, by nebyl nijak hrozný krok. Stejně tak do sebe futrujeme i mnohem více léků a hlavně ty pitomé doplňky stravy, kde se dobrovolně trávíme umělohmotnými vitamíny, než je nutné. Když vidím hrsti zbytečně předepisovaných léků, když vidím, jak lidi místo hrnku horkého čaje s citrónem spoléhají na zázračné pilule, chroupou Ibalgin na každou blbost... Vlastně je to uzavřený kruh naší vlastní blbosti a lenosti, žádnou extra vědu v tom nevidím.

Peníze a priority - 25. 5. 2011 - gargamel Ano, plánovitá krátkodobost výrobků je mnohdy problém. Ale není to myslím až taková hrůza. Spousta věcí se vyvíjí tak rychle, že dělat je tak, aby přetrvaly generace nemá moc smysl (počítače). U toho, co nepodléhá tak rychlému rozvoji (oblečení, nábytek) se za patřičný obnos dají pořídit i kvalitní výrobky, které vydrží. Tohle je ostatně docela zajímavá úloha - jaká je nejekonomičtější trvanlivost těch kterých výrobků? Protože třeba auto z třicátých roků, byť plně funkční a se servisem, do dnešního provozu až tak vhodné nebude (emise, bezpečnost, spotřeba ...). Ale jak píšete, plastová kolečka v pračce, to je patologie. Jediné řešení je, že lidi takové šmejdy kupovat nebudou. A nebudou kupovat zbytečnosti. A jsme zas u těch priorit: Stojí mi za to pátrat který výrobek je kvalitní? A pokud to marketingu navzdory vypátrám, dám za něj pak výrazně víc (pokud bude stát výrazně víc), než za odfláknutý ekvivalent? Vydržím ho pak používat, opět marketingu navzdory, po celou dobu jeho životnosti? Dokážu se smířit například s tím, že nebudu kupovat svršky podle momentálních pnutí při pohledu do výlohy, ale podle toho, co potřebuji?

Peníze a priority - 17. 6. 2011 - Witch Máte pravdu, je v tom hodně otázek. Já bych třeba klidně měla dál v nějaké kůlně máminu bubnovou pračku, ve které se voda skutečně vařila. Vyvářka mi chybí a neschopná moderna je mi prd platná, občas holt proženu prádlo mýdlem na plotně. Ta pračka byla funkční a jednoduchá ještě před několika lety, kdy šla do šrotu. Spotřeba by se vyrovnala s tou dřinou na sporáku. Prádlo si ale setkání s jádrovým mýdlem dlouho pamatuje ;-) Nábytek jako cosi funkčního a fortelného...hm. Pořád sháním spíš něco staršího, ty nové věci mají vždycky mouchy. Třeba úchyty. Tzv.zlaté - hnus po několika měsících sahání. Chromované a jinak kovové, pokud to není s patinou, všechno stejné. Umělohmotné- no, jak co a jak kdy. Pořádná knihovna? Mizerie. Pokud mám nároky na pohodlí v různých pozicích na sedačce, zatím jsem žádnou vhodnou za posledních 15 let nenašla... Ale kamarádka slíbila, že možná přenechá secesní kanape. ;-)

Ford zvýšil platy. - 24. 5. 2011 - Ivan Sommer Autor pozapomněl dodat, že H.Ford zvýšil platy dělníkům až o 100% a zajistil téměř doživotní zaměstnání. O Fordovi se vedou sice hlubokomyslné řeči, ale z jeho metod se vybírá jen účelově, co se hodí. Nevidím, že by se zvyšovaly platy až o 100% nebo zajistilo celoživotní zaměstnání. Realita je v podstatě opačná.

Ford zvýšil platy. - 24. 5. 2011 - eko_hunter ale určitě nevyráběl jen pro své zaměstance, že? To by skončil velmi brzo.

Ford zvýšil platy. - 25. 5. 2011 - Ivan Sommer nick eko hunter. H.Ford zvýšením platů zaměstnanců investoval do budoucnosti, protože omezil ztráty případným stávkami nespokojených dělníků. Tak současné automobilky nepostupují.

Ford zvýšil platy. - 27. 5. 2011 - eko_hunter to nepopírám, jen říkám, že za jeho úspěchem není možné hledat v první řadě zvýšení platů, ale snížení nákladů ;)

Ford zvýšil platy. - 27. 5. 2011 - Ivan Sommer nick eko - hunter . Obecnou charakteristiku zdrojů Fordova přístupu už podal V.I Lenin při hodnocení taylorismu, Doporučoval se učit u Taylora. U nás byl, obrazně řečeno, následovníkemForda Baťa, poskytující také vysokém platy. Samozřejmě jde o celý systém řízení podniku bez ohledu na mínění zleva či zprava, který současný kapitalismus opouští a vrací se do doby před Fordem, ke zvýšení platů musí zaměstnanci stávkovat.

Zametání stop. - 24. 5. 2011 - Ivan Sommer Autor píše: Je dobré si uvědomit, že právě probíhající ekonomická krize byla způsobena poklesem spotřeby (tedy nárůstem „skromnosti“) o pouhých pár procent, a přesto poslala veřejné rozpočty do hlubokých deficitů. A ono to bylo přesně opačně. Americké banky zneužily touhy lidí po vlastním bydlení a poskytovaly hypotéky i těm o kterých musely vědět, že je nesplatí. Hypotéky obratem spojily s jinými pohledávkami do balíčků a prodávaly je po světě jako vynikající zboží. Když se hypotéky přestaly splácet, nemovitosti sice propadly věřitelům, jenže jejich cena se značně zmenšila, že nebyla schopna ani uhradit původní hypotéku a krize se přelila do světa. V USA se zabavením domů vylidnila celá města a proměnila v osídlení duchů. Přestože banky krachovaly, jejich představitelé si vypláceli milionové odměny.Žádný socialismus, jen obyčejná ziskuchtivost finančníků. Autor se jen snaží demagogickou ideologií obhajovat pochybné finanční praktiky a přenášet vinu na postižené ve světě.

Zametání stop. - 24. 5. 2011 - fafnir Ivan Sommer cituji vás:Autor se jen snaží demagogickou ideologií obhajovat pochybné finanční praktiky a přenášet vinu na postižené ve světě. Jak postižené?Ti lidé si přece půjčili,a přitom měli a museli vědět,že to nemohou splatit.Takže nejsou postižení ,ale viníci.Navíc vlastní blbostí.

Zametání stop. - 24. 5. 2011 - thr Promiňte, ale píšete nesmysly. Problém s hypotékami vznikl do značné míry v důsledku "socialistických" opatření vzniklých již za vlády Billa Clintona - hledejte pojmy jako Community Reinvestment Act a další, třeba různé "protidiskriminační" opatření, kdy byly banky a hypotéční společnosti doslova tlačeny k poskytování úvěrů, které by bez těchto opatření nikdy neposkytly. Vina finančních společností je "jen" v tom, že si jako možné řešení vznikajících problémů vymyslely a prolobovaly fígl s balíčkováním úvěrů a prodejem finančních derivátů, do kterých se právě ty "špatné" hypotéky zamaskovaly. Tohle je samozřejmě taky pěkná lumpárna, nicméně pořadí zavinění je v tomto případě poměrně nesporné - ty špatné hypotéky vznikly vlivem nesmyslných sociálních opatření, ne naopak.

Zametání stop. - 24. 5. 2011 - jonáš Jistě, ty finančky prostě jen při vhodný příležitosti /někdo nechal kurník nezalígrovanej/ spáchaly takovej drobnej podvod, kterej shodou okolností nelze na tuto skutkovou podstatu před soudem napasovat. No a až někdo nechá příště chvilku odlígrovanej jinej kurník, provedou to znova .. ctihodná to profese. Voni za středověku panovníci moc dobře věděli, proč to nechat židům a čas od času na ně povolit pogrom.

Zametání stop. - 27. 5. 2011 - fafnir jonáš to vaše mno,když si nějaký bezmozek jde půjčit,aniž by si spočítal svoje příjmy a výdaje,tak je vinen bankéř ,tedy podle vás.Jenže ,když si začne bankéř(nebo obchodník)zjištovat bonitu klienta,je okamžitě stíhán úřadem pro ochranu os,údajů,občas za rasistu a diskriminátora.

Zametání stop na pokračování. - 24. 5. 2011 - Ivan Sommer Nick thr. Omyl, omyl! To už "komunista" president Reagan podporoval účast pracujících na řízení firem, jak popisuje velice dobře Miloš Zeman v knize "Jak jsem se mýlil v politice" v úvahách o parcipativní ekonomice, která se praktikovala v agrokombinátu Slušovice předsedou Čubou.Ten přes Kanadu infiltroval do USA své agenty. Na tuto spolupráci narazil investigativní novinář Radek John odhalením výroby Agent Orange pro americkou armádu ve Spolaně Neratovice. President Clinton byl donucen financovat firmy s účastí pracujících, aby nezkrachovaly, protože na něho nasadily sexuální ekoteristku z Azerbajdžánu pravým jménem Nataša Levinská. Následující presidenti Bush sen. a jun. se sice pokoušeli zastavit nástup komunismu v USA, ale president Obama jejich úsilí převálcoval.

Zametání stop na pokračování. - 24. 5. 2011 - ps koukám, že se řídíte heslem: když dojdou argumenty tak nastane čas na to plácat kraviny.

Zametání stop na pokračování. - 24. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps. Kupodivu všechny jednotlivé údaje jsem sesbíral v médiích. Jestliže se spojí dohromady, tak ovšem vznikne historka pozoruhodná s přídechem sci-fi. I předkládání zavádějících nebo polopravdivých informací roztroušeným způsobem patří k metodám ideologické propagandy, jak je popisuje F.Koukolík v knize Základy stupidologie. Lidé se rozhádají a lze s nimi lépe manipulovat. Lze konstatovat, že i s těmi "kravinami" jste se v podstatě strefil, protože JZD Slušovice si v Kanadě udržovalo stádo krav ke zlepšení hovězího genofondu u nás, a tím maskovaly svoji agenturu, kterou odhalil disident Stanislav Devátý.

Zametání stop na pokračování. - 24. 5. 2011 - ps Za prvé, když čtete Blesk tak se nedivte. Za druhé, co mají nesmysly sesbíráné v bulváru společného s se stádiem nedostatku argumentů do kterého jste dospěl?

Miloš Zeman jako bulvár ? - 25. 5. 2011 - Ivan Sommer To snad ne. Ovšem i Blesk je právě jakýmsi zosobnění dekadence, která provázela úpadek starého Říma. Tu současnou dekadenci popisuje Z.Bauman (Individualizovaná společnost aj. Ve starém Římě chtíče se ukojovaly gladiátorskými hrami, nyní se tak děje pornografií nebo v mírnější podobě Bleskem.

Miloš Zeman jako bulvár ? - 25. 5. 2011 - ps Zeman? To je vrchol bulváru. O historii víte prd. Pornografie je tu s námi od sumerských dob a Řím byl nejdekadentnější právě když byl na vrcholu moci. Úpadek nastává v době kdy řím dávno ovládají křesťané.

Miloš Zeman jako bulvár ? - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps. Omyl. Způsob života starého Říma, které my nazýváme orgiemi nebo dekadencí, vnímali tehdy jako přirozený stav, aniž tušili, že tím připravují pád říše. Náš pohled je velice ovlivněn znalostí historie. Dnešní pornografie je odezvou pokryteckého puritánství, zakrývajícího podstatu společenského systému, ve kterém jsou na prodej a předmětem konzumu nejen prostitutky, ale i politikové atd. Faloidní náboženství v Indii lze považovat za pornografii v dnešním slova smyslu, popřípadě sumerské, krétské, řecké přístupy k sexualitě, protože sloužily k ovládání a manipulaci jedněch částí společnosti jinou. Přesto však se od současné pornografie podstatně liší, nezastírají všeobecnou prodejnost,která se vynořila na společenské scéně až s kapitalismem.

Miloš Zeman jako bulvár ? - 26. 5. 2011 - ps Kam na ty kraviny chodíte? To jste absolvoval speciální školení ve výmýšlení nesmyslných a nedokazatelných hypotéz? Pokud bychom se měli držet faktů tak je to takto. Pád říše žádná dekadence nezpůsobila. Pokud hovoříme o západořímské říše tak ta zkolabovala díky nájezdům germánů a hunů. Pokud mluvíme o východořímské říši tak ta nezkolabovala (hlavně díky hustšímu osídlení) takže o nějaké pádu říše mluvit vlastně ani nezle. O čem lze mluvit je pád civilizace a vzdělanosti, a ta bohužel padla i na východě přesto, že se říše udržela, to nikoli kvůli dekadenci ale díky nástupu křesťanství a odklonu od vzdělanosti k modloslužebnictví. Kdo mluvil o náboženství? Archeologeové starověku našli tisíce artefaktů a obrázků s čistě světskou pornografií.

Miloš Zeman jako bulvár ? - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer viz též Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společností, Dokořán, poprvé vyšlo 06.10.2009, 1. dotisk 23.03.2010.

Miloš Zeman jako bulvár ? - 27. 5. 2011 - ps Věřte si na pohádky když chcete, to je vaše věc.

alfa a omega - 28. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps. Inu doba překonala pohádku Boženy Němcové "O dvanácti měsíčkách", jak byla Maruška kvůli zlé sestře vyhnána v zimní vánici do lesa, aby přinesla jahody. A měsíčky se nad ní slitovali. Nad sběrači jahod na plantážích jižních zemí se neslituje nikdo. Spíše si ale myslím, že se nám zjevujete jako omega z pověstného rčení "Já jsem Alfa i Omega" z Apokalypsy, zjevení Janova.

alfa a omega - 28. 5. 2011 - ps A kdopak se slituje nad podmínkami obyvatel a pracujících v Číně, KLDR, Barmy, Běloruskz, atd.? Mimochodem jak to souvisí s konzumem?

Chceme to - 24. 5. 2011 - Martin z Buranova Problém není v tom, že bychom museli více žrát. My totiž chceme žrát. Problém je v přerozdělování břemen a požitků, v chápání k čemu jsou peníze. Peníze jsou svým způsobem zboží, zaručující výhodnější směnu mezi nabízitelem služby a poptávajícím. Vlastníkovi peněz, tedy státu, z toho taky něco kápne... Existence bank, burz a nejrůznějších spekulativních trhů vyvolává hospodářské krize. Když všichni žerou, je všechno v pořádku, jenže jakmile někdo naruší plány několika lidí, tak celá ekonomika jde do hajzlu.

Chceme to - 24. 5. 2011 - Žába Že tuto demagogii uvidím zrovna na Ekolistu, jsem doopravdy nečekal. Názor autora mi připomíná libování si žáby ve stále teplejší vodě. "Jaký je to nádherný pocit být v takovém teplíčku a proto z vody nevyskočit a s libostí nádherně si schrupnout". Všichni víme jak to s žábou skončí. Tak než si nás pěkně ti světoví elitáři uvaří, tak se mrkněte na tyto dokumenty: http://www.zeitgeistmovement.cz/duchdoby/index.php?option=com_content&view=article&id=78&Itemid=60 http://video.google.com/videoplay?docid=8527248226048886347&hl=cs# Snad vám to otevře konečně oči!

Chceme to - 25. 5. 2011 - Šárka ty odkazy nejsou špatné, ale právě tam trochu chybí pro změnu tento kritický pohled který nabízí čl. pana Feřteka, jemu chybí A - podobným prezentovaným názorům B. asi proto to psal...

Sociální kanibalismus. - 24. 5. 2011 - Ivan Sommer Jared Diamond Kolaps - "Proč společnosti zanikají či přežívají" Academia, 2008 popisuje, jak se před kolapsem starých civilizací projevovalo nesmyslné plýtvání. Hodně se psalo o orgiích před pádem antického Říma s následným propadem Evropy do chudoby. Teprve někdy v 17. století dosáhl Londýn úrovně dávného Říma. Autor sice vidí, že nadspotřeba vede k zániku, paradoxně však doporučuje k jeho oddálení pokračovat v konzumu. Z historie zaniklých civilizací je známo, že jejich posledním stádiem byl sociální popřípadě doslovně fyzický kanibalismus praktikovaný vládnoucí mocí vůči pořízeným vrstvám obyvatelstva. Současná vláda provádí sociální opatření na úkor těch nemajetných,zvětšuje se rozdíl mezi bohatými a chudými. Snaha bohatých se zachránit byla vypozorována téměř u všech zaniklých civilizaci. Přesto se nezachránili.

Sociální kanibalismus. - 24. 5. 2011 - ps Jestli se psalo, tak se psaly nesmysly. Za prvé Řím, upadá dávno po té co tamní orgie spotřeby přestaly být v módě. Za druhé, to, že vám socani a komouši nakukali že důchodová reforma, rerorma zdravotnictví a reforma daní je antisociální opravdu neznamená, že to je pravda. Naopak, pokud se tyto reformy neprovedou tak na to doplatí nejdříve a nejhůře právě chudí. Zkuste se naučit rozlišovat tupý oranžový populismus a fakta.

Sociální kanibalismus. - 25. 5. 2011 - Petr A vy snad věříte, ža Kalouskovy reformy nás zachrání?:-))) Reformy jsou potřeba, ale s pokustónem a vystudovaným chemikem Kalouskem, jehož hlavní myšlenka je "obereme lidí o prachy a tím se zvedne ekonomika" to fakt ne...Volil jsem vždy pravici, ale to co předvádí koalice dnes...jednoznačně nejhorší pravicová vláda od roku 1989....

Sociální kanibalismus. - 25. 5. 2011 - ps Vystudovaný chemik a pokustón tomu evidentně rozumí lépe než vy. Vy jste volil pravici a při tom jste pro extrémně složitý daňový systém který díky socanům máme, jste pro to, že v otázce důchodů budete závislý na státu, jste pro extrémně vysoké zdanění práce jaké je v ČR, vysoké a složité sociální dávky, na jejichž obsluhu je nutno zaměstantn tisíce úředníků, atd.?? Tak to jste se asi při všech těch volbách spletl. Zřejmě zaměňujete pravici s levicí. A pokud pro to nejste tak logicky musíte s návrhy současné vlády souhlasit.

Sociální kanibalismus. - 25. 5. 2011 - Petr Fakt musím? A proč bych měl? Copak to mistr Kalousek má jediný patent na dělání těch "správných" reforem? Zatím tady jsou jreformy ve formě "obereme lidi o prachy a budou makat jak mourovatí až do 70"...IMHO je celkem jedno jestli budu mít extrémně zdaněnou práci anebo mi vyberou kapsu zprava páni Kalouskové...

Sociální kanibalismus. - 25. 5. 2011 - ps Neříkali vám doma když jste byl malý kafemlejnek? To jako že jste pořád dookola točil o té samé blbosti. Zkuste si zodpověďet mou otázku a pak se dozvíte jestli jste na pravici nebo na levici. A taky se logicky zamyslete nad tím co je lepší, mít jednoduché daně nebo rozhazovat desítky miliard na sociálních dávkách a takový stav, že na výpočtu daní se mezi sebou neshodnou ani dva finanční úřady.

Sociální kanibalismus. - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps. Ve světovém bestselleru "Riziková společnost" sociolog U.Beck již v r. 1986 napsal, že třídní boj se přesune na chodby úřadů. V podstatě jde o bitvu v záplavě legislativy, zbraněmi se stávají předpisy a jejich výklady. Zde jsme na Ekolistu, v oblasti životního prostředí, jehož legislativu nezná v plné šíři snad ani Ministerstvo životního prostředí, jak si posteskla na jedné konferenci ministerská právnička. Propletence předpisů s různými výklady tvoří základy, na kterých je vybudována stavba tohoto režimu. Jestliže se někdo vyhrne s halasným povykem o zjednodušení toho či onoho, jsou to jen mimikry, zakrývající mocenskou manipulaci. Jednoduchou legislativu ano,ale nelze vtěsnat všechny lidi do jedněch bot. Jinak opakujete iluzi o zjednodušení státu, kterou hlásal už V.I.Lenin v pověstném díle Stát a revoluce, popřípadě bonmotu mu připisovaném, že i kuchařka bude moci řídit stát.

Sociální kanibalismus. - 26. 5. 2011 - ps Zkuste si přečíst něco modernějšího než spisky krvavého skřeta lenina nebo "výplody" sociologů z 80. let. Pak možná přestanete žit v iluzi vy a dovíte se, že v GB lze podnik založti za dva dny, u nás to trvá dva měsíce, dozvíte se že česká daňová soustava je jedna z nejsložitějších vůbec, a tak dále. Tvrdit, že systém řízení v případě ČR nelze zjednodušit zeefektivnit a hlavně zlevnit mnůže jen hlupák.

Sociální kanibalismus. - 27. 5. 2011 - Ivan Sommer Dílo Ulrich Becka Riziková společnost bylo přeloženo do čeština až r.2004, což není tak dávno. Nelíbil se komunistům ani polistopadovým demokratům, protože jeho prognóza se vyplňuje. Na Becka navázal dosud žijící Z.Bauman (Individualizovaná společnost) a též Jan Keller.

Sociální kanibalismus. - 28. 5. 2011 - ps Ten Jan Keller, který tvrdí, že existují lidé tisíckrát bohatší než Bill Gates? Tak toho bych bral s rezervou. Mimochodem jak to souvisí s nevyhnutelnou nutností výrazně zjednodušit daňovou soustavu, a provést reformu důchodu a zdravotnictví?

Sociální kanibalismus. - 25. 5. 2011 - Ivan Sommer Orgie v antickém Římě vyšly z módy, protože je ekonomika nebyla schopna utáhnout, ani armáda nakonec nedostávala žold a bouřila se. To již znamenalo ohrožení státu. Zdroje byly drancovány natolik, že ani úsporná opatření nepomohla a téměř celá Evropa se propadla na 1000 let do chudoby. Objevil se i ten kanibalismus. Poslední fáze existence Říma byla naplněna hádkami, spory a občanskými válkami přesně tak, jak se chováte zde vůči oranžovým populistům. Do zapomnění a chudoby upadly všechny svářící se strany Kdyby se vám příklad Říma nelíbil, můžete se zabývat osudem Mayů nebo Inků, popřípadě španělských dobyvatelů Ameriky. Španělsko bylo prvním státem, nad jehož světovým impériem Slunce nezapadalo a přesto toto impérium padlo následkem nezřízeného plýtvání, dnes bychom řekli konzumu. Historii úpadku civilizace na Velikonočním ostrově až ke kanibalismu popsal i Václav Cílek.

Sociální kanibalismus. - 25. 5. 2011 - ps Otázka je spíše v tom jak se chovají oranžoví populisté. Jejich představa jednání vypadá tak, že pokud nebudou nekompromisně přijaty všechny jejich nestoudné požadavky tak prásknou dveřmi. Takže uznáváte, že orgie v dobách úpadku říma již nebyly na pořadu dne. Doufejme, že příště již nebudete plácat takové hlouposti. Jinak ovšem souhlasím. Extrémní rozežranost softsocilistickýcýh euroamerických státních aparátů, různé podpory, šrotovné atd. tuhle civilizaci ničí.

Sociální kanibalismus - po nás potopa. - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps. Není nutné si rozebírat pád Říma, stačí si připomenout dobu vlády francouzského krále Ludvíka XV, jehož dvůr se vyznačoval rozmařilostí, nyní bychom řekli nadměrným konzumem, a králova favoritka Madame de Pompadour prohlásila "Po nás potopa", aniž si uvědomila, že plýtváním připravuje cestu revoluci, která smetla království.

Sociální kanibalismus - po nás potopa. - 26. 5. 2011 - ps Až na to, že skutečnou příčinou revoluce nebyla rozežranost královského dvora ale sociálně inženýrské Colbertovy experimenty, které totálně zdevastovaly francouzký venkov a zemědělství. Což je další důkaz toho, že tuto civilizaci neohrožuje konzum ale socialistití utopisté se svou snahou vše řídit a regulovat podle svých idiotských představ.

Sociální kanibalismus - po nás potopa. - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer viz též Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společností, Dokořán, poprvé vyšlo 06.10.2009, 1. dotisk 23.03.2010.

Sociální kanibalismus -ať jedí koláče - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer mick ps Královna, manželka francouzského krále Ludvíka XI Marie Antoinetta o pařížských ženách žádajících chleba pravila: "Když nemají na chleba, ať jedí koláče". Vůbec si nedovedla představit chudobu. Říkali ji "Madame Deficit" podle obrovského luxusu, kterým se opájela sama a potažmo královský dvůr. Odkud se na to braly finance, představující až desetinu státního rozpočtu Posléze skončili jak král tak i královna pod gilotinou. Spíše než koláče došla národu trpělivost. Oceňuji, jak jste vymyslel sociálně inženýrské experimenty za feudalismu, kdy vládla šlechta, která daně neplatila a obírala lid. Nyní se tomu říká "zastropování", sociologové vyhlašují termín refeudalizace, z firem občas prosakují správy o nevolnictví zaměstnanců..

Sociální kanibalismus -ať jedí koláče - 27. 5. 2011 - ps Místo toho abyste citoval jednu královnu, která v rámci celé ekonomiky měla naprosto marginální vliv a oháněl se znalostmi o historii, které ovládá žák ZŠ si raději přečtěte něco o Colbertově přístupu k merkantilismu a jeho metodám, kterými se snažil docílit toho aby francouzké manufaktury byly konkurenční těm anglickým, pak hovořte něco o výmyslech. Mimochodem, pokud to nevíte, tak zastropování podpořila také čssd. Taky bych vás rád upozornil, že dosti odporujete, na jednu stranu haníte konzum a na druhé straně se rozčilujete jak je střední a nižší třída zneužívána, nedostatečně zaplacena ergo nemůže konzumovat v takové míře v jaké by chtěla. Uvědomujete si t vůbec?

Sociální kanibalismus -ať jedí koláče - 27. 5. 2011 - Ivan Sommer nick ps. Jenže on ten Colbert žil více než 100 lety před revolucí 1789 a jeho politika v podmínkách absolutní monarchie mohla vést jedině k odsávání financí ve prospěch královské moci, nezřízeně plýtvající natoli, že jeho následníci dostali Francii téměř ke státnímu bankrotem. Revoluce omezující královskou zvůli odstranila. Přirovnávat absolutní monarchii k socialismu je zcela pochybné. Nejsem členem ČSSD ani jsem nebyl nikdy komunistou, ale je mi známo, že lidé, jako druh vzešlý z přírody, potřebují ke svému životu určité materiální zajištění. To už ctihodní radní z Kocourkova odnaučovali krávu konzumovat trávu. Až se jim to podařilo,tak ta kráva, potvora jedna, zdechla. V tom smyslu je nepochybně určitý konzum nezbytný pro přežití každého z nás a část příjmu nad zastropování je nemravná jako bylo mínění Marie Antoinetty. Ostatně Z.Bauman, světově proslulý sociolog, jehož dílo ocenil i jistý president Václav Havel, vyhlásil (kniha Individualizovaná společnost), že kdyby miliardáři dostali 5 milionů ročně, tak by asi přežili bez úhony,zatímco na světě by vymizely hladomory.

Sociální kanibalismus -ať jedí koláče - 28. 5. 2011 - Petr P. "že kdyby miliardáři dostali 5 milionů ročně, tak by asi přežili bez úhony,zatímco na světě by vymizely hladomory. " To je dost nesmyslné tvrzení. Miliardáři mají většinou zisky ze svých firem, kde zaměstnávají lidi atd. Kydyby mohli dostávat jen 5 miliónů ročně, tak prodají zbytek svých firem a aktivit, které jim přinášejí zisky nad 5 miliónů. Od nich si je koupí někdo jinej, kterej zase bude podnikat jen do těch 5 ti miliónů. Nebo jen ziskové aktivity nad 5 miliónů omezí a tu mezeru naplní konkurence. Jen se ty peníze rozptýlí mezi další lidi, kteří hladem určitě netrpí.

Sociální kanibalismus -ať jedí koláče - 28. 5. 2011 - Petr P. Co by asi udělal třeba Babiš ? Přeci nebude mít těch X firem, když na těch 5 miliónu platu mu vydělá jedna či dvě a zbytek prodá konkurenci.

Sociální kanibalismus -ať jedí koláče - 28. 5. 2011 - ps To je dost velký nesmysl. Nehodnotím knihu, kterou jsem nečetl ale tvrzení, že kdyby se miliardáři spokojili s 5 mil. že by zmizely hladomory. Hladomory vznikají nikoli díky miliardářům ale díky neschopným státní aparátům (pokud mluvíme o rovzojových zemích tak povětšinou, dikátotorských a socialiuzjících). Opět si odporujete, na jednu stranu kritizujete snahu o nižší míru zdanění a konzumní společnost a na druhé straně se vám taky nelíbí příklad vysoké spotřeby státního aparátu, tak typické pro socialistickou a feudální společnost. Je zajímavé, že tyto dvě společnosti jsou jsi v mnoha ohleldech tak podobné.

hra s čísly - 25. 5. 2011 - Leoš R. Ani za mák nerozumím ekonomice, přesto si dovolím několik poznámek: 1)dnešní ekonomika stojí na předpokladu, že trvanlivost výrobku musí být nižší, než dejme tomu před 50 a více roky, aby trh byl stále nenasycen a výroba mohla pokračovat. Kde je hranice toho, jak dlouho může výrobek být používán, aby jeho nadměrnou trvanlivostí nedošlo k poklesu ekonomiky? Půjde to stále dál, až po tu fázi, že naprosto veškeré vyýrobky budou pouze na jednodenní použití? Zní to jako nesmysl, ale není to přesně dle zastávaných teorií dnešního ekonomického fungování? Anebo podle zastánců dnešní ekonomiky jsme nalezli právě tu "ideální" dobu trvanlivosti výrobků? 2)není hlavním problémem nikoliv konzumní společnost, ale spíše to, že ta konzumní společnost žije na úkor jiných nekonzumních společností? A ty se chtějí též stát konzumními, jenže na čí úkor budou žít oni??? Není tedy chybou spíše než konzum, tak globalizovaná ekonomika? Za předpokladu, že bychom nakupovali evropské nebo ještě lépe čeké zboží, a kromě místa původu i vyrobené rukami evropskými, aby cena odpovídala skutečně vynaložené energii a práci, nebyl by pak takový konzum déle udržitelný než současný? 3)proč nemůže fungovat ekonomika na kvalitní výrobě kvalitních výrobků, s tím, že si je sice koupíme místo 10x za život pouze 2x za život, ale zato za ně zaplatíme třeba pětinásobek ceny, v důsledku tedy celkový tok peněz bude podobný? 4)není současná ekonomika většiny států pouze něčí hrou s čísly neexistujících peněz, když všechny země žijí na dluh? Ještě jednou upozorňuji, o ekonomice vůbec nic nevím, ale selským rozumem posouzeno - já osobně mám půjčku na domek, kterou se snažím splácet mimořádnými splátkami jak jen to jde, ale nenapadlo by mě brát si ještě každý rok další půjčku na vybavení domácnosti, dokud ten první půjčku nesplatím. Avšak státy takto fungují - nemají zaplacen jeden dluh, přesto si půjčují více a více... To je jako gambler uvízlý v síti Provident financial... Ještě jednou s eomlouvám znalcům ekonomiky za laické selské názory :-) Rád si přečtu poučení.

hra s čísly - 25. 5. 2011 - Jan Šimůnek ad 1 Na tohle neexistuje jednoznačná odpověď. V některých případech by se delší použitelnost jednoznačně vyplatila. V jiných se naopak jednorázovými výrobky snižují rizika - viz zdravotnictví (dnes už se např. i operuje jednorázovými sklapely, protože lidská varianta "nemoci šílených krav" přežije sterilizační teploty). V jiných případech by zase vznikaly vícenáklady, na uskladnění věci mezi použitím a na systém jejího rychlého nalezení. Jindy je zase vývojový cyklus příslušné komodity příliš rychlý (viz 50 let starý televizní přijímač, který by si patrně "nerozuměl" ani se set top boxy přijímajícími digitál). ad 2 Je opravdu otázka, zda "žijeme na úkor". Většina "důkazů" na tomto poli jsou informačně bezcenné žvásty levičáků. ad 3 Viz 1. Navíc, pokud někdo přijde s 5x dražším výrobkem, tak asi nenajde dost zákazníků (a mnozí z potenciálních nebudou věřit, že to vydrží 5x víc; podvodů tohoto druhu už bylo moc). ad 4 Tohle by vyřešila měna krytá zlatem.

hra s čísly - 25. 5. 2011 - Leoš R. K bodu 2 - nebavím se o "vykořisťování" ale o tom, že prostě nyní Evropa má možnost užívat si nepřirozeně levných výrobků, díky levné prac.síle v zemích s nižší životní úrovní. To je jistě nepopiratelné. Ale i tyto země nás budou chtít dostihnout, a kdo nám, respektive pak už i jim, bude potom to levné zboží vyrábět? Zřejmě se spoléhá na to, že vždy bude k dispozici nějaký ten otrok za pár šupů na druhém konci zeměkoule.

hra s čísly - 25. 5. 2011 - eko_hunter 1) myslím, že to by se dalo "jednoduše" spočítat. V podstatě Vám stačí znát počet potenciálních zákazníků a jak rychle tento počet kusů vyrobíte. V ideálním případě by pak výrobek vydržel přesně takovou dobu, takže byste stíhal, ale neměl přebytky :) 2) je fakt, že v takovém případě by to asi bylo hlavně lépe kontrolovatelné. Dneska jedni brečí nad ubohými dětmi v Bangladéši a nad ekologií v Číně a proto požadují sebemrskačství, druzí to nevidí, tak na to kašlou. Kdyby to bylo přímo pod nosem, tak by to asi bylo něco jiného a více by to odolávalo výkyvům oběma směry (tedy přílišnému i nedostatečnému omezení) 3) jak píše pan Šimůnek nade mnou, hlavně by na to asi tolik lidí nedošáhlo finančně. My taky dřív nakupovali radši botasky u Vietnamců za 300,- který vydržely jednu sezónu, než abychom koupili dražší boty, které by (teoreticky) vydržely dýl. 4) Vás by to možná nenapadlo, ale zjevně je dost takových, co si berou několik půjček, jinak by těžko museli vyhlašovat osobní bankrot. Ale to je jen taková poznámka na závěr.

hra s čísly - 25. 5. 2011 - fafnir Leoš R opravdu ekonomice nerozumíte.A k dlouhé životnosti věcí.Dlouhá životnost má opodstanění třeba u židle.Ale vemte si třeba kotel,ať plynový nebo jiný.Po 10 letech je morálně zastaralý i když může fungovat dalších 30 let.Jenom tu bude taková maličkost.Ten ový bude mít podtatně nížší spotřebu.Takový kondensační kotel ji má až o 30% nižší než 20 let staré kotle.A tak to je vlastně se všemi technickými věcmi.Stačí myslet.Co se týče půjček,souhlas.

Řezané květiny. - 25. 5. 2011 - Ivan Sommer Téměř všechny řezané květiny nabízené v květinářství se k nám importují denně letecky třeba z Kolumbie. Jde o jeden z nejvýnosnějších světových byznysů srovnatelný s prodejem drog. No řekněte, vystačil by T.Feřtek s kytkami z českých luhů a hájí nebo skleníků a zahrádek ? No to by byl snad odporný komunismus !

Řezané květiny. - 25. 5. 2011 - fafnir Ivan Sommer ne z Kolumbie ale Kenyy.Nestačily,protože jich tolik a za tak levno včetně té letecké dopravy tady nikdo nevypěstuje.Máte li pochybnoti,zkuste to sám.Třeba zbohatnete.Hlavně to bude zajímavé v zimě.

Řezané květiny. - 25. 5. 2011 - Ivan Sommer fafnir. V květinářství jsem našel i visačky z Kolumbie. To je ale jedno. O světovém pohybu zboží už psal Marx a Engels v Komunistickém Manifestu 1848. Nemusíte mi tedy zrovna jejich hodnocení předvádět.

extrémista - 25. 5. 2011 - pozorovatel Autor tohto článku je asi extrémista. Ak sa predtým venoval ekologickým témam a teraz píše takéto nezmysly tak to znamená že prešiel podobnou premenou od jedného extrému k druhému ako Lomborg. Ten bol v minulosti environmentalista a stal Skeptickým ekológom až keď mu ušla frajerka s nejakým grinpísákom. Aj minulý článok o obesení sa na konopnom povraze bol podobného razenia - vtipne a čítavo napísaný, ale demagogický a plný morálneho relativizmu. K tomu novému riešeniu: Ekotechnická budúcnosť (J.M.Greer). A či sa vám to páči alebo nie, iná možnosť nám aj tak nezostane...

extrémista - 27. 5. 2011 - fertek Já jsem v těch minulých dvou sloupcích na ekolistu naznačil několik témat, na která by mě zajímaly odpovědi a vyzval kolegy k diskusi. Kromě stručné odpovědi ze strany redakce se toho nikdo nechopil. Tak to zkouším, trochu amatérsky, sám, protože jsem zvědavý na odpovědi. Ale i z téhle diskuse je zřejmé, že jasnou odpověď, která by popřela tezi, že sociální systémy jsou hrazené z výnosů vysoké spotřeby, nikdo nenabízí. Vidíte to jinak, můžete pro nás shrnout, co nabízí v tomto směru kniha Ekotechnická budoucnost? Nechtěl byste se o pokusit o rozumnou diskusi místo toho, abyste řešil, kdo mi přebral holku? Ekolist vám jistě rád poskytne k takovému textu prostor.

Pane Feřtek - rozumnou diskusi očekávejte pod rozumným článkem - 27. 5. 2011 - Petr Pane Feřtek váš cíl byl jiný - chtěl jste jen nakopat skupinu lidí, kterou nemáte rád, tak jste je vylíčil jako blbce. To je celé. Vysoká spotřeba nerovná se konzum. Navíc současné sociální systémy jsou vysoce neefektivní. Ale to už ve svém útočném článku nepíšete. Víte...rozumnou diskusi očekávejte pod rozumný článkem

Pane Feřtek - rozumnou diskusi očekávejte pod rozumným článkem - 28. 5. 2011 - fertek Za prvé je pozoruhodné, že píšete o tom, že chci vylíčit nějakou skupinu jako blbce? Z čeho soudíte? Popravdě, v celé zdejší diskusi je pohrdání cítit jen z vašich příspěvku. Navíc jakou skupinu? Text nemluví o nějakých konkrétních lidech, ale o společenském modelu, kterého se účastníme fakticky všichni, i když se mírou skromnosti a konzumu jistě lišíme. A zkuste případně vysvětlit, co rozumíte tím, že vysoká spotřeba se nerovná konzum. Nerozumím, jak to myslíte. Stejně tak nerozumím té poznámce o neefektivitě sociálního systému. Já mluvím o tom, že veřejné vzdělávání, zdravotnictví a třeba důchodový systém jsou hrazené z odvodů, které souvisí s množstvím peněz, které utratíme. Utratíme-li jich méně, je na tyto věci peněz méně. Máte pocit, že tento mechanismus neplatí?

Pane Feřtek - rozumnou diskusi očekávejte pod rozumným článkem - 28. 5. 2011 - jonáš Nejen které utratíme, existují přece i nezanedbatelné daně z příjmů. Z vlastnictví, ty se budou pochopitelně zvyšovat. Spíš je problém, že na ty opravdu velký prachy stát nechce dosáhnout, protože velké finanční skupiny a nadnárodní firmy ho už dávno ovládají a určují agendu. Na jedné straně se shání pět miliard na důchody, na druhé odtéká ročně přes sto miliard jakéhosi "zisku" přes hranice a blíže neurčený objem do nějakých tuzemských soukromých kapes. To se pak na zdravotnictví nemůžete dopočítat nikdy. A stát to toleruje, protože sněmovna a vláda jsou jen takovej prápor ve větru kterej tyhle miliardy produkujou. Musíte zarejt do podstaty systému hlouběji, jinak vám to nebude vycházet nikdy.

Pane Feřtek - rozumnou diskusi očekávejte pod rozumným článkem - 28. 5. 2011 - jonáš A ještě, pokuste se zamyslet, komu ten konzum prospívá nejvíc, to je takovej nenápadnej zvyk čtenářů detektivek. Jinak obecně objem prachů či spotřeby je dán množstvim zboží krát jednotková cena, čili stupně volnosti jsou minimálně dva, neni nutno za každou cenu zvyšovat jen to množství. Dále jinde, třeba i http://www.zvedavec.org/komentare/2011/04/4344-dr-hanshermann-hoppe-o-neproveditelnosti-celosvetove-vlady-a-selhani-zapadniho-stylu-demokracie.htm

Pane Feřtek - rozumnou diskusi očekávejte pod rozumným článkem - 29. 5. 2011 - lenka I když se s mnohým v článku asi nedokážu srovnat, cením si u autora schopnost narušovat "groupthink" zeleně se utvrzujících... Tohoto koření je třeba ...http://sladimemedem.webnode.sk/news/groupthink/

Pane Feřtek - rozumnou diskusi očekávejte pod rozumným článkem - 29. 5. 2011 - jonáš Groupthink proti-zeleně-se-vymezujících je dle vás OK?

ano, pošlete nám články - 27. 5. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.cz Chci jen pro všechny diskutéry potvrdit to, co zmínil Tomáš Feřtek: Ano, pokud máte nějakou vlastní představu, zda jsou, nebo nejsou sociální systémy hrazené z výnosů vysoké spotřeby, sepište ji, rádi ji zveřejníme. Pro čtenáře a pro diskusi o celém tématu to bude jistě přínosnější, než osobní osočování.

snášení vajec - 27. 5. 2011 - Ivan Sommer Na výzvu, že jen kritizujete aniž tvoříte,jeden kritik, jehož jméno mi vypadlo, prohlásil, že sice neumí snášet vajíčka, ale pozná,když je omeleta z nich nechutná. Asi všichni poznají, že obraz televizoru má poruchy, i když žádný televizor nezkonstruovali ani nevyrobili. Taková je dělba práce současné civilizace, přejímáme znalosti zprostředkovaně. Vlastně se potom i výzva k vlastní tvorbě stává nepřímým napadáním. Bohužel někdy i znalí odborníci, když jim docházejí argumenty, úmyslně provokují k razantní odezvě a pak povykují o napadání. Pověstný je tím jeden český fyzik To neznamená, že bych souhlasil se skandalizujícími výpady anonymů, možná by napomohlo i zde přihlášení se jménem, jak to činí novinky.cz. Není to jistě samospasitelné.

snášení vajec - 28. 5. 2011 - fertek Upřímně řečeno nevolám po razantní odezvě, protože mi docházejí argumenty a nikomu neupírám právo jen kritizovat. Jen jsem zdvořile žádal někoho, kdo říká, že zná řešení problému, o němž se debatuje, a cituje knihu, kterou neznám, jestli by nám neřekl, co v ní je a jak to řešení vypadá. To mi přijde vcelku nekonfliktní způsob komunikace, ne?

extrémista - 27. 5. 2011 - pozorovatel Tak budem konkrétny. Uvediem dva výroky, (je to reakcia aj k debate o zdravotnej starostlivosti nižšie) a môžme o nich polemizovať. Obidva sú pravdivé a pritom sú vzájomne protichodné : 1. Príjmy z konzumu umožňujú vyčlenenie väčšieho množstva peňazí na efektívnejšiu liečbu leukémie. 2. Zrýchlený životný cyklus produktov konzumu, viac odpadov, dioxínov, toxínov, karcinogénov v životnom prostredí prispieva k nárastu prípadov leukémie za posledné desaťročia.

Ford a socialni politika - 28. 5. 2011 - Pavel Cincera Jednim z duvodu, proc firma FORD uspela na trhu bylo nejen zavedeni pasu do vyroby, ale i zdvojnasobeni platu delnikum. Zvyseni platu melo za cil omezeni fluktuace pracovniku a tim snizeni celkovych osobnich nakladu firmy. S vysokou mirou fluktuace se tehdejsi zavody potykaly ve vysoke mire. A jiste, bylo to doprovozeno reklamnim heslem, ze delnik Fordovych zavodu si jim vyrabena auta muze dovolit. To se podarilo, fluktuace u Forda klesla skoro na nulu a celkove naklady na mzdy se snizily:) Neni to pak ale trochu jiny obrazek? Hromadna vyroba existovala i pred tim, ted byla proste doprovozena vyssi zivotni urovni (chcete-li ferovejsi odmenou) a vetsi vazbou pracovnika na "jeho" firmu. Tyto uvahy pak vedly dal - k tomu, ze firmy zacaly uvazovat o dalsim prohloubeni vztahu se svymi zamestnanci a zavedeni duchodovych fondu. To pak v dusledku vedlo ke krachu GM, ale cast myslenky zustala - napriklad prispevky zamestnavatele na duchodove zabezpeceni/fondy. To ukazuje presun socialni pece z mistni komunity, ktera uz v te podobe 19.stoleti neexistuje, na nove hrace. Nejsem si tedy jist tim, ze lze rici, ze konzum financuje socialni peci (a zdravotni) tim, ze se plati ze statem vybranych dani. Spise vznika jiny, slozitejsi model, kde se na socialnich sluzbach podili vice akteru nez mistni komunita, ktera jiz v te tradicni forme ve vetsine Evropy neexistuje.

Společná příčina - 26. 5. 2011 - nii Závěry článku - tedy že díky konzumu je možno financovat zdravotnictví... je snadno zpochybnitelný. Navrhovaný kauzální vztah je možno vysvětlit i jinak, totiž že jak konzumní společnost, tak i možnost vzniku výše uvedených systémů jsou na sobě v zásadě jen málo závislé a jsou důsledkem nějaké jiné příčiny (například technologických změn, respektive změny ve smyslu výzkumu, změn v organizaci společnosti (charakter peněžního systému...)). Pokud taková společná příčina existuje, je celý článek v podstatě bezcenný.

Společná příčina - 27. 5. 2011 - fertek Dík za v zásadě věcnou reakci. Ale můžete odpovědět na tu základní a jednoduchou otázku - vy popíráte, že by peníze, které investujeme do zdravotnických a sociálních systémů pocházely z daní? A ty daně se berou kde? Technologické změny na to jistě vliv mají, ale v zásadě ten, že zdravotnictví je čím dál nákladnější a je tedy na něj potřeba více peněz z našich daní? Nebo to vidíte jinak? A co myslíte změnami v organizaci společnosti a charakteru peněžního systému? Buďte konkrétnější, vaše odpověď by mě zajímala.

Pane Feřtek...kde pořád vidíte problém? - 27. 5. 2011 - Petr Jistě že pocházejí z daní, to přece nikdo nepopírá. Daně se berou z prodeje služeb a výrobků. Jenže pokud bychom změnili způsob života na méně konzumní, stejně pořád protočíme stejnou částku peněz - např. místo za Domácí kino utratíme za člun a vyjedeme si na vodu... Kde tedy vidíte problém?

Pane Feřtek...kde pořád vidíte problém? - 27. 5. 2011 - eko_hunter :-D :-D

Pane Feřtek...kde pořád vidíte problém? - 28. 5. 2011 - fertek No to si jen nerozumíme v tom, co nazýváme konzumní společností. Z hlediska míry spotřeby je fakt jedno, jestli stejné peníze utratíte za domácí kino nebo člun. O tom nemluvím. Mluvím o "předkonzumních" společenských modelech, kdy podstatná část společnosti nesměńovala své statky na trhu, ale žila samozásobitelským způsobem života, respektive model zboží a statky za peníze využívala jen velmi omezeně. Což byl mimochodem systém běžný třeba na českém venkově ještě počátkem dvacátého století. V takovém modelu má stát mnohem omezenější možnosti zdaňovat, se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Konzumní společností nazývám tu fázi, kdy se do peněžního systému směny zapojí prakticky celá společnost a stát se různými opatřeními snaží maximalizovat spotřebu, protože prostřednictvím DPH inkasuje z každého prodeje zboží či služby. Což ho zásobuje mimořádným množstvím peněz, umožňuje mu to hradit kvalitnější veřejné služby, ale ta masová spotřeba časem naráží na fyzické hranice prostředí. A v tom vidím problém.

Společná příčina - 27. 5. 2011 - nii 1. aby bylo možno konzumovat, tak musí existovat způsoby, které umožní výrobky pro konzumaci vyrobit. Konzum je vlastně dán schopností společnosti vyrobit víc, než je nezbytně potřeba. Ten výběr daní je již jen přerozdělení toho přebytku tak, aby z toho bylo možno zaplatit vámi zmiňované systémy. Tedy oboje je důsledkem téhož - schopností společnosti využít víc zdrojů a víc toho vyprodukovat (byť s otázkou, jak dlouho toho budeme schopni a jaký bude nakonec účet). Kdyby byla vysoká spotřeba příčinou úspěchu společnosti, tak proč v celé historii nikdo nepřišel na to, že prostě stačí vším plýtvat? Nebylo to tím, že v celé té minulosti - kromě téhlé krátké doby - bylo lidstvo většinou rádo, že pokrylo své základní potřeby?

Společná příčina - 27. 5. 2011 - nii Změny ve společnosti jsou to, co umožnilo vznik kapitalismu. Tedy kombinace fiat peněz a nových zdrojů plynoucích z kolonií. To umožnilo naakumulovat dostatek kapitálu, aby vzrostla výrobní kapacita a zároveň uživilo vědu, výzkum... V té době konzum, jak ho chápeme dneska, v podstatě neexistoval - byl až důsledkem těchto změn. Mimochodem, i to zdravotnictví nakonec hrálo významnou roli, protože bez něj mohly rozsáhlé metropole existovat jen omezeně. Stejně tak sociální systém je vlastně přizpůsobením kapitalismu hrozbám plynoucím ze ztráty sociální soudržnosti.

Technologické změny. - 27. 5. 2011 - Ivan Sommer T.Feřtek. V obecné rovině nelze tvrdit, že technologické změny vedou ke zvýšení nákladů. Z pohledu celé společnosti je to vlastně naopak, projevuje se pokrok se snížením nákladů. Výkonnost počítačů se za posledních 20 let zvýšil více než 1000 x a jejich cena se snížila alespoň 50x. Přesto cena počítačů ve zdravotnictví roste. Proč ?. Zaznamenal jsem údaj, že laparoskopické operace žlučníku uspořily za posledních 10 let, obrazně řečeno, 4 nemocnice, a to se nepočítá úspora v podstatně kratší době pracovní neschopnosti a že odpadly lázně. Nyní se kupodivu laparoskopie žlučníku uvádí jako příklad nadstandardu. Obávám se, že jste právě téma technického pokroku zcela opomenul a jen je dosazujete jako svoji neměnitelnou konstantu zvyšování nákladů. Jen připomínám, že objevením antibiotik se ze smrtelné tuberkulózy nebo krční anginy staly jednoduše zvládnutelné choroby s mnohonásobně menšími náklady než se vyznačovaly předchozí způsoby léčby,jestliže se osoba vůbec uzdravila. Otázkou tedy zůstává, odkud se bere hypotéza, že technický pokrok vede jen ke zvyšování nákladů.

Technologické změny. - 28. 5. 2011 - nii Vysvětluje to Jevonsův paradox - drahá a neúčinná léčba nebyla prakticky ordinována, na rozdíl od levnější a hlavně účinné léčby, která právě pro tyto vlastnosti uplatňována je. Na Vámi uvedených příkladech je krásně vidět, jak dnešní "diskuzi" (či spíše demagogickému účelovému vymývání mozků) chybí zasazení problematiky do kontextu. Nikoho nezajímá, jaké jsou přínosy léčby, naši politici a jejich nohsledové sledují jen výdajovou stránku. Jen jaké jsou přínosy zmiňované kratší rekonvalescence, o ušetřených životech ani nemluvě. Je to jako kdyby se dneska nějaká automobilka rozhodla, že je třeba šetřit a že teda místo moderních automobilů bude vyrábět trabanty.

Spotřeba x "konzum" - 26. 5. 2011 - nii Myslím, že pojmy spotřeba a "konzum(ní společnost)" mají trošku jiný obsah. Problémem konzumní společnosti je existence spotřeby pro spotřebu a to, že část populace odvozuje svou "hodnotu" od míry své spotřeby, byť je to třeba spotřeba financovaná na dluh a vedoucí tyto jedince (ale v makroekonomických důsledcích i ty, kteří "v tom nejedou") do pasti. Pokud se porovná, s jakými vlastnostmi se lidé identifikovali, tak třeba u protestantů, kteří kapitalismus v podstatě vybudovali, to byla pracovitost a skromnost. Vždy byla oceňována podnikavost a píle. Dneska se tvrdí, že ta podstatná vlastnost, na které společnost stojí a se kterou padá, je bezuzdá rozežranost.

Vítězná skromnost. - 26. 5. 2011 - Ivan Sommer t.Feřtek nevěří na skromnost,ptá se na ekonomickou alternativu,která by umožnila další pokračování konzumu. Proč ale hledat vyzkoušené postupy a objevovat, obrazně řečeno, Ameriku znovu. Ostrovní Velká Británie se stala zemí, závislou na lodním dovozu, zejména potravin. Proč se tak stalo, by bylo téma na další diskusi. Velice nepříznivě se tato závislost projevila během 2. světové války, kdy se německé ponorky snažily potápět britské lodě a zablokovat dovoz do Británie. Zpočátku tak úspěšně, že se situace v zásobování země se stávala kritickou. Samozřejmě na poli vojenském se rozvinuly nová metody (konvoje) k omezení útoků ponorek a jejich ničení (radar, hlídkování). Nedílnou součástí válečného úsilí se stalo omezení spotřeby přídělovým hospodářství. Občan měl nárok na určité množství potravin, textilu a pod. za určitou dobu. Při koupi potravin musel tento nárok doložit, spotřeba se mu přitom postupně odepsala. Po uplynutí stanovené doby získal nárok nový. Byla to jistě skromnost nařízená státem. Avšak v rámci odhodlání obyvatelstva ubránit zemi, lidé sami nalézali různé úspory, což bylo v podstatě projevem dobrovolné skromnosti. Život ve válečné Británii vylíčil nedávno TV seriál Foylova válka. Jeho zápletka nesjou až tak pozoruhodné, více mě zaujalo pozadí, na které=m se příběhy odehrávaly. Je tedy zřejmé, že když o něco jde, skromnost se stává jednou ze zbraní. Ve Velké Británii se stala neoddiskutovatelně jedním z faktorů, který napomohl k vítězství.

Vítězná skromnost. - 28. 5. 2011 - fertek To je fajn, ale čím to, že dnes tímhle způsobem nechce vítězit ani ta Británie. Nejspíš proto, že není válka a společnosti necítí takový nedostatek zdrojů. Asi hledáme spíš model, který nebude tak globálně náročný jako konzumní společnost a zároveň ho budou lidé vnímat jako výhodný. Zatím v dějinách, s výjimkou kataklyzmatických situací, lidé měnili způsob organizace výroby, spotřeby a sociálního zabezpečení prostě proto, že ten nový model považovali za lepší - důstojnější, výhodnější, méně omezující.

Konzumujte jak diví! - 26. 5. 2011 - Zuřivý konzument V článku mi bylo vysvětleno, že čím budu více konzumovat, tím více peněz bude na zdravotnictví, mateřské školky, na vysoké školy a odchod do důchodu se bude snižovat až na 45. roku věku. Tak se všichni snažte jako já! Nebo je to úplně jinak a ten článek je pěkná blbost?

Konzumujte jak diví! - 27. 5. 2011 - Zuřivý konzument Jen mě mrzí, že se stále vyrábí věci na více použití. Proč se například nevyrobí žárovka na jedno použití? Kdyby se tento ideální stav mohl rozšířit i na další spotřební výrobky (automobily, veškerá elektronika, malá osobní letadla, nábytek a pod.), pak by konečně nastal ráj na zemi.

Konzumujte jak diví! - 29. 5. 2011 - lyn_x Taky mám takový dojem. ;)))

Konzumace. - 27. 5. 2011 - petrok Hlavně nezapomeňte ekologisté začít pojídat ve velkém španělské bio- salátové okurky. Němci tvrdí, že jsou u nich příčinou nynější epidemie. Víte, že jim to docela věřím? Taková bio okurka vydatně zalévaná digestátem .....

Konzumace. - 28. 5. 2011 - jonáš Hm, a jste si jistej, že byly bio? ;-)

Konzumace. - 28. 5. 2011 - petrok Na 100%. Bio-okurky ze Španělska.

Konzumace. - 29. 5. 2011 - Petr P. Máte něco co potvrdí vaše tvrzení ?. Já takovou informaci nemám..

Konzumace. - 29. 5. 2011 - petrok Vaše chyba.

Konzumace. - 29. 5. 2011 - Petr P. Jestliže memáte nic čím byste to podložil, tak laskavě nelžete..

Konzumace. - 29. 5. 2011 - Petr P. Omlovám se, měl jste pravdu. http://zpravy.idnes.cz/do-ceskych-obchodu-slo-120-rizikovych-bio-okurek-potvrdila-inspekce-10l-/domaci.asp?c=A110529_092541_domaci_wlk http://www.novinky.cz/domaci/234705-v-ceske-republice-bylo-prodano-az-120-kusu-nebezpecnych-spanelskych-okurek.html http://www.lidovky.cz/potvrzeno-nebezpecne-bio-okurky-se-prodavaly-i-v-cesku-pg5-/ln_domov.asp?c=A110529_111309_ln_domov_hs

Konzumace. - 29. 5. 2011 - petrok Díky za slušnost, vzácné to dneska koření.

Španělsko ? - 2. 6. 2011 - Ivan Sommer nick petrok. Jak relativní je slušnost odvozená ze sledování médií. Tak prý zdrojem infekce nejsou okurky ze Španělska.Vlastně ani přesně nevíme, jestli nositelem nákazy jsou okurky.

Konzumace. - 29. 5. 2011 - lyn_x A nepochybně ten vysoce rezistentní kmen pochází od biokraviček, které jsou odmala preventivně dopovány antibiotiky...

Konzumace. - 2. 6. 2011 - nii No, co na tom, že se už zjistilo, že to z okurek není... Mimochodem, kdyby se nepřevážela zelenina přes půl kontinentu a občas i dál, tak by to byla lokální záležitost týkající se pár lidí v místě produkce (tedy produkce toho, co bylo kontaminováno, když to okurky nebyly).

Opačný pohled - 2. 6. 2011 - nii Ono když se nad tím člověk zamyslí, tak ve skutečnosti tlak na možnost co největšího konzumu a s tím spojená snaha o snižování zdanění vede do značné míry ke vzniku současných problémů. Stejně tak konzumem často vyvolané zadlužování domácností sice ve své době vedlo ke zvýšení růstu, ale v době sebemenší krize vede k jejímu hlubokému prohloubení.

vynález? - 6. 6. 2011 - Ivo Lána Vynálezy? Jsou, jen se nevyužívají. Ekonomická lobi systematicky likviduje zavedení ekonomické ekologické výstavby (soběstačné budovy nebo alespoň budovy s minimálními energetickými vstupy). Spalovací motory na pricipu co přírodě vezmu, to jí vrátím (smozřejmě sníženo nevratné ztráty), mám na mysli vodní motory (voda-disociace-spalování-voda). Vodní pára je samozřejmně také skleníkovým plynem, ale oxid uhličitý je zcela jistě horší, poku se nevysazuje vice zeleně než se vytěží. Horší jsou však odpady s dlouhým poločasem rozpadu, odpady, které mají za následek nevratný zánik fauny i flóry. Je považováno za pošetilé žít v souladu s přírodou a pokrokem se rozumí, bohužel, zvyšování konzumu. Zpracování odpadů je v tomto šíleném světě kalkulováno jako ekonomicky málo přijatelné a místo toho se dále ve velkém drancuje těžbou nových a nových surovin. Pokud se lidstvo samo dříve nezahubí globálním konzumním přístupem k planetě, dojde možná k těžbě skládek a skutečná recyklace se stane samozřejmostí. Kolik ale máme času? Z chování šíleného lidstva je zjevné, že varování nebere vážně. Tím jsme se vrátili k ekonomické lobi, jejíž zájmy jsou podporovány "rádoby" vědeckými zdůvodňěními. Proč je považováno "vypělou" skupinou světa za dostatečné podporovat tzv. rozvojové země jen při katastrofách? Proč se nechceme poučit od národů žijících v souladu s přírodou? Proč si myslíme,že jediný způsob jak jim "pomoci" je civilizovat je, jinými slovy nutit je ke konzumu? Až budeme ochotni poslední tři otázky pochopit, budeme si i vědět rady, jak dál, a dokážeme prodloužit život planety a tím i lidstva jako nedílné součást pozemské fauny a flóry. To znamená probudit se dříve než bude devastace nevratně příčinou samolikvidace.

vynález? - 10. 6. 2011 - Dana Obávám se, že lidstvo jako celek nemá šanci cokoli z toho pochopit. Člověk má dík svým schopnostem, svému mozkovému potenciálu, obrovskou šanci tuhle planetu udržet a nezdevastovat, žít příjemně a zdravě.... Jenže mu to nepřinese prachy. Takže máme, my homouši 2x sapienští smůlu. Tahle nadějná větev se sama odsoudila k degeneraci, ne-li k předčasnému zániku. Ať mi někdo vpálí, že je to alarmismus!

co - 1. 7. 2011 - Martin Je správně na problémech hledat pozitivní i negativní stránky. Ale ještě, že tento článek je v sekci názory a komentáře :) protože je to slátanina. Doporučil bych spíše přečíst danou literaturu a vyslechnout aktivní odborníky na toto téma, oni tomu rozumí a dokonce znají řešení. Demagog sice dokáže obelstít spoustu lidí, ale nedokáže obelstít přírodu, zdraví, pravdu, budoucnost. Ještě, že se všichni lidé nenechají zvyklat! :)

Závislost na konzumní společnosti - 6. 7. 2011 - GVKB Konzumování se nám stalo svatým kultem, který milujeme a uctíváme jako by to byl Bůh, ve jménu konzumu měníme násilně vše v sobě a okolo sebe, abychom boha konzumu uspokojili. V dávné minulosti tomu bylo jinak, nebyli zde peníze ani daně, pokud jsme něco potřebovali, museli jsme si to sami vyrobit, nebo vypěstovat, či ulovit, nebo jinak získat. Později začal vznikat obchod, kde se měnilo něco za něco, ten kdo měl něčeho nadbytek vyměnil to za to, čeho měl nedostatek, jakmile zde začal vznikat obchod začalo docházet k závislosti na konzumu a museli jsme více pracovat, abychom mohli více konzumovat. Z konzumního systému začali žít dobře i ti co nepracovali a na konzumním systému chytře parazitovali, šlo nejvíce o; podnikatele, vojáky, dozorce, úředníky, elitu, atd. Takto se zrodily náboženské a politické ideologie a zakrátko vznikli peníze a začali se stavět města a silnice, s příchodem konzumního života se vše stávalo složitějším, protože šlo o něco evolučně zásadně nového a tak zde bylo mnoho zásadních chyb, které se museli optimalizovat a proces optimalizace konzumní společnosti, se pro nás stává velikým problémem, se kterým si nevíme rady. Konzumní společnost je obrazně jako oheň, který musí být pod neustálou správnou kontrolou, aby nám nezpůsobil veliké škody, je to jako váš počítač který musí mít antivirový program, který váš operační systém chrání před viry a problémy. Tam kde je život tam je i soutěž a boj o potřebné hodnoty, mír je jenom iluze způsobená nějakou návykovou drogou, ale tato iluze nikdy netrvá dlouho a po iluzi přichází logicky deprese. Ten kdo kontroluje má velikou moc a tím i veliké bohatství, logicky je zde mnoho těch co by chtěli jenom kontrolovat druhé a málo těch co chtějí být zde pod neustálou kontrolou! Kontrola je obrazně, jako síť jde o to, aby v této síti nebyli díry, kterými nám může ze sítě něco uniknout, kontrolovat neustále všechny sítě a opravovat v nich díry to je základ každého kontrolního systému, je to sice činnost velmi náročná jak časově tak i ekonomicky ale, pokud ji nebudeme správně konat nebudeme mít zde konzumní systémy pod správnou kontrolou. Nestačí jenom vytvořit nějaké normy a kontrolovat jejich dodržování, je nutné kontrolovat; člověka, národ, podnik, bez výjimky, jestli on není zde parazitem, který na konzumním systému parazituje, parazit snadno pozná podle toho, že on utrácí za luxus veliké peníze. Kontrolní systémy musí důkladně kontrolovat jedince a národy co utrácí za luxus veliké peníze, protože mají nějaké tajné díry v konzumním systému a díky těmto tajným dírám ze systému mnoho peněz sobecky snadno odčerpávají. Nejlepší je prevence, kdy se systém upraví tak aby nikdo zde nemohl na nikom parazitovat, stačilo by lidi dát jenom do klecového odchovu, kde by sameček a samička měli po celý život klec o velikosti 3x3x3 metry a nikdy během života by nemohli tuto klec opustit, roboti s umělou inteligencí by se starali o lidi v klecích tak jako my se dneska staráme o slepice v klecích, co snáší vejce. Do klecí by se napojil 3D internet s optickým připojením a lidi by žili jenom virtuálním životem v těchto klecích pod zemí a nemohli by již ničit přírodu anebo na sobě sobecky parazitovat.