Torza ohořelých stromů v Českém Švýcarsku přispívají k intenzivnějšímu zmlazení

Správa národního parku České Švýcarsko se před lety nedaleko Pravčické brány snažila přebudovat smrkovou monokulturu na smíšený les. Část stromů z lesa nechala odtěžit, aby se do porostu dostalo víc světla, což mělo podpořit hlavně listnaté dřeviny. Později však přišlo velké sucho, které smrky oslabilo a napadl je kůrovec. Namísto toho, aby správa poškozené stromy pokácela, rozhodla se je v lese ponechat, což dnes přispívá k intenzivnějšímu zmlazení po loňském rozsáhlém požáru. Na holinách je zmlazení méně intenzivní. ČTK to řekl mluvčí správy Tomáš Salov.

"Na tomto místě se nacházíme v dřívějším smrkovém porostu, monokultuře, která tady byla vysázená někdy ve 30. nebo 40. letech minulého století," ukázal Salov do krajiny, kde se mezi ohořelými torzy smrků nacházejí desítky centimetrů vysoké mladé listnaté stromy. Na přebudování monokultury správa pracovala mezi lety 2016 a 2017.

V době, kdy správa rezervace začala v lokalitě pracovat, byl smrkový les velmi hustý a temný. "Takže jsme sem nechali přijet harvestor, který část stromů výběrově odtěžil, dřevo se odvezlo," popsal Salov. Více světla, které zásahem do lesa proniklo, mělo podpořit růst zejména listnatých druhů podrostu.

Přeměna monokultury se podle Salova ne úplně vydařila, protože les nedostal kvůli příchodu sucha a tepla dostatek času na celý proces. "Byla to naše ohromná snaha udržet monokultury v zeleném vitálním stavu, ale potom přišel rok 2018," řekl Salov. "Od dubna roku 2018 až do ledna 2019 neměly stromy k dispozici v hloubce do 30 centimetrů prakticky žádnou půdní vláhu, stály na suchu," upozornil Salov a doplnil, že stromy byly slabé a začaly podléhat kůrovci. Správa se sice šíření kůrovce snažila bránit, ale vzhledem k tehdejšímu počasí bez úspěchu.

Mezitím na dalších místech vznikaly holiny. Stromy napadené kůrovcem se kácely a tak les vystřídaly vyčnívající pařezy. Kácení navíc nemělo na zastavení šíření kůrovce příliš velký vliv. "Proto jsme tu v roce 2019 nechali stromy odumřít a nechali je tady stát, protože přeci jen stojící souš je z hlediska mikroklimatu pro tu plochu o něco málo příznivější, než je ta úplná holina," vysvětlil tehdejší kroky parku mluvčí. "Dnes je to dobře vidět. Po přehoření, po tom požáru je tady mnohem intenzivnější zmlazení než na holině, kde je zmrazení řidší," dodal Salov.

Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Podle analýzy, kterou letos v lednu zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, by odklizení kůrovcového dřeva požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.

Požár vypukl loni v noci na 24. července. Zasáhl plochu o velikosti přes 1000 hektarů. Kvůli založení požáru podal státní zástupce obžalobu na bývalého dobrovolného strážce parku. Hrozí mu až 15 let vězení.

---

reklama

---