https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ucinnost-pripravku-proti-skudcum-klesa-uvedl-vyzkumnik-ze-zemedelske-univerzity
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity

6.5.2024 01:15 | PRAHA (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
 

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v Česku v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2018 byla víc než 11 711 tun, předloni se spotřebovalo 10 852 tun, vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Čeští pěstitelé podle Kazdy používají pesticidy uvážlivě a volí šetrnější přípravky na ochranu rostlin než v minulém století.

"V současnosti se však tento pozitivní trend obrátil a naopak používáme méně šetrné neselektivní přípravky s nutností opakování aplikací, ve srovnání se stavem před třemi až pěti lety. Za to však nemohou pěstitelé, ale zákazy řady účinných látek na základě rozhodnutí orgánů EU," uvedl Kazda. I tak byla podle Organizace pro výživu a zemědělství v Česku v roce 2021 průměrná spotřeba pesticidů na zemědělské půdě 1,37 kilogramu na hektar, celoevropský průměr je přitom 1,75 kilogramu na hektar.

Většina účinných látek, které by se podle závazných pravidel integrované ochrany měla přednostně používat, je podle Kazdy v současnosti z administrativních důvodů nedostupná. "Insekticidní mořidla nebo selektivní insekticidy jsou převážně nahrazovány neselektivními pyretroidy, které u řady významných škůdců mají sníženou nebo žádnou účinnost," dodal.

Také podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové následkem omezování počtu účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin získávají škůdci velmi rychle rezistenci a účinnost povolených látek se snižuje. "Podle informací ze zemědělské praxe je problémem především omezování účinných insekticidů," dodala.

Unijní systém povolování pesticidů je postavený na principu předběžné opatrnosti a patří k nejpřísnějším na světě, uvedla Miluše Dvoržáková z asociace CropLife, která se zabývá udržitelností při ochraně plodin. "Je mnohem pravděpodobnější, že přípravek nebo účinná látka budou omezeny více, než to odpovídá reálným rizikům, než že budou tato rizika podceněna," podotkla. Účinné látky se navíc povolují na omezenou dobu.

Podle Kazdy se pěstitelé vzhledem k malé účinnosti přípravků zajímají o alternativní možnosti ochrany. “Existují prvky precizního zemědělství, které dokážou zefektivnit použité množství přípravků na ochranu rostlin," uvedl Lukáš Musil, obchodní ředitel společnosti Agdata, která poskytuje on-line systém pro řízení zemědělských podniků. Důležitým bodem pro využívání přípravků na ochranu rostlin jsou podle Musila predikční metody využívající především lokální údaje o počasí.

Nežádoucím důsledkem používání pesticidů je jejich přítomnost ve stopovém množství na ošetřených plodinách nebo v nich. Evropská unie proto stanovuje takzvané maximální limity reziduí, při jejichž překročení nesmí potravina na trh. Množství cizorodých látek v Česku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která podle dat z předloňska zjistila překročení limitů u 25 z 1857 odebraných vzorků.

Příznivé podmínky pro výskyt škůdců vytvořilo v posledním týdnu výrazné oteplení, zvýšený výskyt je především u mšice na cukrovce, uvedl rostlinolékařský portál, který informuje o škůdcích rostlin a možnostech ochrany proti nim. "Jedná se o mšici makovou, která naletěla velmi časně a již nyní tvoří kolonie a způsobuje kroucení listů. Zvýšené výskyty mšic hrozí i v zelenině," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Portál v posledním týdnu eviduje škodlivý výskyt mšice makové na více než 280 hektarech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

6.5.2024 07:01
Je to dost složité a jako vše, nic není černobílé. Na jednu stranu lze chápat oprávněný zájem, používat šetrné přípravky, na druhou stranu právě tyto přípravky vykazují nízký efekt na škůdce, kteří navíc vůči nim snadno získávají rezistenci. Osobně nechápu tak zásadní odklon od moření neonikotinoidy. Ano, uváděla se perzistence v rostlině, v gutační vodě, v pylu řepky. Na stranu druhou- dnes není vyjímkou i šest PLOŠNÝCH zásahů proti škůdcům jen v podzimním období. Jestli tohle je výhra oproti moření semene, tak to jsem asi Panna Orleánská. Pyretroidy hubí plošně i užitečné predátory, na cílové škůdce mají vliv pouze omezený. Co je tedy lepší?
Odpovědi typu nedělat nic předem vylučuji, protože to v reálných podmínkách zemědělství není možné nikde na světě.
A co se těch prvků precizního zemědělství týká, není totak jednoduché. Dovedu si představit ochranu dronem, bodově např. proti ohniskům pcháče, šťovíku apod., ale rozhodně si nedokážu představit takovouto ochranu např. proti trávovitým plevelům, natož pak proti živočišným škůdcům či houbovým chorobám. Tito napadají porosty v drtivé většině plošně, tudíž i ochrana pak musí být plošná. A dále je třeba vzít v potaz i většinou vyšší ekonomickou -zas to sprosté slovo!- náročnost těchto opatření, což v důsledku vede zas a jen k nekonkurenceschopnosti. To je prostě realita dnešního světa a pokud tuto realitu není kdo schopen chápat, nezbude mu, než si vytvořit vlastní svět k žití.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.5.2024 07:41 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že moření bylo, aspoň pro včely, méně škodlivé, než 2x postřik řepky do květů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2024 12:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jsem téhož názoru, pouze jde o to, že ten postřik do květů je kvůli bílé sklerociniové hnilobě a tam to bohužel nejde udělat jinak.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.5.2024 17:58 Reaguje na pavel peregrin
To rozhodně ne, byl proti broučkům. No proč by ihned po postřiku vždy zmizeli?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2024 20:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
V tom případě pouze proti krytonosci šešulovému. Pokud někdo ošetřuje kvetoucí řepku proti blýskáčkům, tak to je zbytečné, protože blýskáčci působí největší škody PŘED rozkvětem řepky.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.5.2024 08:44
Česko je malý trh a některé prostředky se výrobci ani nevyplatí nechat v Česku schvalovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2024 12:50 Reaguje na Richard Vacek
Tady jde o plošný zákaz účinných látek, nikoliv jednotlivých přípravků.
Odpovědět
pk

pepa knotek

6.5.2024 15:49
Tímto postupem se daří vyšlechtit patogeny a škůdce s vyšší rezistencí, bude nutno aplikovat vyšší koncentrace méně účinných látek a reziduí v potravinách jenom přibyde. Hovoří se o tom na seminářích mnoho let, ale zemědělce a odborníky nikdo neposlouchá, v EU rozhodují úředníci s humanitním vzděláním a podle toho to pak vypadá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.5.2024 18:53
Dovoluji si upozornit, že i ty nejprudší jedy jsou vlivem nadužívání nepoužitelné na nejvýznamnější škůdce během několika málo sezón. Příkladem budiž nosatec Anthonomus grandis, který vůči DDT získal rezistenci během tří sezón, taktéž vůči Lindanu. Podobně jsou na tom mšice, obaleči a celá řada skutečně hospodářsky významných škůdců - tudíž jediné nač insekticidy zaručeně fungují, jsou přirození predátoři, což světe div se vyvolává potřebu více stříkat (pro ty inteligentnější: jedná se o efekt pozitivní zpětné vazby - čím víc budete stříkat, tím víc budete stříkat v budoucnu - nakonec vytrávíte všecko živé kromě cílového organismu).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.5.2024 19:33 Reaguje na Jakub Graňák
Právě proto se vyvíjejí alternativy a občas i na úplně jiném základě fungující "jedy". Čím dál častěji se jedná o přípravky cílené na daného škůdce.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.5.2024 15:13 Reaguje na Richard Vacek
Tím myslíte co? Cílený boj proti jednotlivým druhům se neprovádí pojížděním s postřikovačem, nýbrž pomocí feromonů, šířením přirozených predátorů a parazitů... tady se nedá mluvit ani o jedech v uvozovkách - princip účinku se diametrálně liší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2024 20:44 Reaguje na Jakub Graňák
Tak on by imidacloprid, thiacloprid nebo thiametoxam účinkoval spolehlivě i teď, ale bohužel. Organofosfáty záměrně vynechávám, taktéž karbamáty. Obojí funguje znamenitě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.5.2024 15:10 Reaguje na pavel peregrin
Nevím z jak starých dat čerpáte, nicméně např u některých populací mandelinky je účinnost vámi zmíněných účinných látek a skupin někde na úrovni 30 - 50 %, a to prosímpěkně ve zkumavkovém testu (vykoupání ve 100 % polní dávky), podobná situace je i u dřepčíků, blýskáčků, rýhonosců, obalečů, mšic... jistě nemusím zdůrazňovat, jak by situace co se týče rezistencí populací vyvíjela, kdyby nebyly ony přípravky zakázány. V současnosti je známo více než 4500 rezistentních populací více než 100 druhů polních škůdců.
Na co však výše zmíněné působí skvěle (obzvláště v kombinaci s ostatními faktory) jsou populace opylovačů, kdy fatální důsladky pro samotářské (i obecné) včely, motýly... se pohybují ve zlomcích účinné dávky - dramatický pokles populací v posledních dekádách jste jistě zaznamenal - jistě chápete, že s vyhynutím opylovačů by vyhynuly celé čeledi rostlin, např motýlokvěté... jaké by to mělo hospodářské důsledky doufám netřeba připomínat
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2024 19:14 Reaguje na Jakub Graňák
U mandelinky to beru, u neonikotinoidů, ale organofosfáty by zabraly bez problému. A to se týká i dřepčíků, blýskáčků etc. Co hlavně nezabírá a na co se dramaticky zvyšuje rezistence, jsou pyretroidy, jak eterické tak esterické. Přitom pyretroidy hubí široké spektrum necílových organismů, ale to těm pitomcům na ministerstvu nevadí? Asi ne, protože by takové zhovadilosti nemohli připustit.
Samozřejmě, organofosfáty a karbamáty jsou jiný level, ale opravdu vyloučit moření thiametoxamem může jen totální trotl, protože ty podzimní, v podstatě neúčinné postřiky, jsou daleko, daleko škodlivější jak případná a dodnes jasně neprokázaná perzistence v rostlině.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.5.2024 20:03 Reaguje na pavel peregrin
Myslíte např Nurelle - chlorpyrifos? Proti mandelince prakticky bez šance... už od minulého století.
I to co uvádíte hubí široké spektrum necílových organismů... v tomto se pyretroidy s výše uvedenými skupinami v ničem neliší, jak už jsem Vám napsal kdysi dávno, jedinou cestou do budoucna je kombinace agrotechniky s biologickou ochranou postupnými kroky skrze integrovanou produkci. Proti rychlosti adaptace škůdců na insekticidy nemáme šanci - je to jako chytat tornádo do rybářské sítě. Zavzpomínejte, kolik "zaručeně" fungujících přípravků už jste za dobu praxe zažil... a všechny postupně skončily stejně, já už jich zažil pěkných pár desítek a to jsem odhaduju o cca 25 mladší než Vy.
Co se týče blýskáčka - ochranný obsev zachytí až 70 % náletu, krytonosce šešulového ještě víc, k tomu existuje hned několik druhů parazitoidů, jenže to chce extenzivní plochy kolem - a v tom je zakopaný pes - tady je třeba prostředků - nejen k výzkumu, ale především k tomu, aby se tyhle postupy zemědělcům rentovaly. Slovy klasika uvědomit si, že "závodím se sebou samým", přehodnotit "hodnoty", jinak dřív nebo o pár let později narazíme do zdi.
Rozumím, že to budete brát jako idealismus, nicméně beze změny přístupu budeme brzo vyřízení, nikoli tlakem škůdců, nýbrž rozvratem ekosystémů jako celků.
Co se týče mořidel, tady se nebudu přít, pro mně jakožto zahradníka, to není tak kruciální téma, jako pro obilnáře
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.5.2024 20:43 Reaguje na Jakub Graňák
Myslím dimetoát, ale to není důležité. Ochranný obsev- to je spíš zbožné přání, při tlaku blýskáčka jako letos nepomůže. Spíš by pomohly genové úpravy plodin, ale to zas naráží na jiná úskalí- je to těžké.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.5.2024 08:51
Opět vzpomenu na zemřelého lidového hospodského "vědce", který vyslovil
teorii, že se dá bojovat se škůdci v zemědělství i bez chemie centrálně
řízeným osevním plánem. Pokud se nebude třeba v celém okrese rok, či dva
pěstovat plodina napadána škůdci, tak se nebudou v daném okrese množit
a další rok je nebude třeba likvidovat. Vím, že to dnes není reálné, ale
možná to budou realizovat jednou agropodniky s přesahem do několika krajů
a nejenom okresů. U nás to v praxi vidím u mandelinek, kdy lidé upustili
od pěstování brambor a nalétávají na brambory pouze ojedinělí jedinci na
rozdíl od dob, kdy měl každý v půdě zazimované své a nebo je měl soused. Totéž je u běláska, který mizí díky tomu, že zelí v malém málokdo pěstuje
a velké lány tradičních pěstitelů v mém relativně blízkém okolí(Nošovice
a Opava-Otice a Kateřinky) jsou ošetřeny chemií. Je to prostě o možnosti
se množit a přemnožit, pokud má k tomu škůdce dostatek potravy. Ten "vědec"
měl pouze vysokou školu života, ale měl úžasné pozorovací schopnosti a
analytické myšlení. Uměl hrát neskutečně mariáš a šachy a to vše zcela
v klidu a s přehledem. Primitivové ho nesnášeli, protože měl obrovský
přehled díky čtení literatury faktů a seriózních tiskovin. Předpověděl politické změny a taky jak dopadnou na obyčejné lidi a hospody. Všichni
se mu tehdy smáli, ale dnes vzpomínají na to, že vše se vyplnilo. Jinak
i mne kdysi postihlo háďátko na česneku a opravdu nic, než vysadit jeho
pěstování 10 let na mé zahradě nepomohlo. Nepomohla desinfekce půdy
dusíkatým vápnem a ani jiné "babské rady" jako prolévání půdy vápenným
mlékem a opakovaná zimní orba. Nakonec to šlo bez chemie absencí toho
pěstování cibulovin na celé zahradě a následný nákup spolehlivé sadby
od kamaráda, kterému věřím více, než různým rádoby semenářským firmám.
Možná by stálo za pokus u některých škůdců je nechat vyhladovět, či
dokonce vymřít a nebude třeba tolik chemie. Ono to je podobné, jako
s predátory specialisty, kteří po likvidaci kořisti vymřou taky. Něco
jiného je ale všežravců a hmyzu schopného čekat jako larva, či kukla
i několik let na svoji příležitost.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist