Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v Česku v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2018 byla víc než 11 711 tun, předloni se spotřebovalo 10 852 tun, vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Čeští pěstitelé podle Kazdy používají pesticidy uvážlivě a volí šetrnější přípravky na ochranu rostlin než v minulém století.
"V současnosti se však tento pozitivní trend obrátil a naopak používáme méně šetrné neselektivní přípravky s nutností opakování aplikací, ve srovnání se stavem před třemi až pěti lety. Za to však nemohou pěstitelé, ale zákazy řady účinných látek na základě rozhodnutí orgánů EU," uvedl Kazda. I tak byla podle Organizace pro výživu a zemědělství v Česku v roce 2021 průměrná spotřeba pesticidů na zemědělské půdě 1,37 kilogramu na hektar, celoevropský průměr je přitom 1,75 kilogramu na hektar.
Většina účinných látek, které by se podle závazných pravidel integrované ochrany měla přednostně používat, je podle Kazdy v současnosti z administrativních důvodů nedostupná. "Insekticidní mořidla nebo selektivní insekticidy jsou převážně nahrazovány neselektivními pyretroidy, které u řady významných škůdců mají sníženou nebo žádnou účinnost," dodal.
Také podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové následkem omezování počtu účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin získávají škůdci velmi rychle rezistenci a účinnost povolených látek se snižuje. "Podle informací ze zemědělské praxe je problémem především omezování účinných insekticidů," dodala.
Unijní systém povolování pesticidů je postavený na principu předběžné opatrnosti a patří k nejpřísnějším na světě, uvedla Miluše Dvoržáková z asociace CropLife, která se zabývá udržitelností při ochraně plodin. "Je mnohem pravděpodobnější, že přípravek nebo účinná látka budou omezeny více, než to odpovídá reálným rizikům, než že budou tato rizika podceněna," podotkla. Účinné látky se navíc povolují na omezenou dobu.
Podle Kazdy se pěstitelé vzhledem k malé účinnosti přípravků zajímají o alternativní možnosti ochrany. “Existují prvky precizního zemědělství, které dokážou zefektivnit použité množství přípravků na ochranu rostlin," uvedl Lukáš Musil, obchodní ředitel společnosti Agdata, která poskytuje on-line systém pro řízení zemědělských podniků. Důležitým bodem pro využívání přípravků na ochranu rostlin jsou podle Musila predikční metody využívající především lokální údaje o počasí.
Nežádoucím důsledkem používání pesticidů je jejich přítomnost ve stopovém množství na ošetřených plodinách nebo v nich. Evropská unie proto stanovuje takzvané maximální limity reziduí, při jejichž překročení nesmí potravina na trh. Množství cizorodých látek v Česku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která podle dat z předloňska zjistila překročení limitů u 25 z 1857 odebraných vzorků.
Příznivé podmínky pro výskyt škůdců vytvořilo v posledním týdnu výrazné oteplení, zvýšený výskyt je především u mšice na cukrovce, uvedl rostlinolékařský portál, který informuje o škůdcích rostlin a možnostech ochrany proti nim. "Jedná se o mšici makovou, která naletěla velmi časně a již nyní tvoří kolonie a způsobuje kroucení listů. Zvýšené výskyty mšic hrozí i v zelenině," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Portál v posledním týdnu eviduje škodlivý výskyt mšice makové na více než 280 hektarech.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
pavel peregrin
6.5.2024 07:01Odpovědi typu nedělat nic předem vylučuji, protože to v reálných podmínkách zemědělství není možné nikde na světě.
A co se těch prvků precizního zemědělství týká, není totak jednoduché. Dovedu si představit ochranu dronem, bodově např. proti ohniskům pcháče, šťovíku apod., ale rozhodně si nedokážu představit takovouto ochranu např. proti trávovitým plevelům, natož pak proti živočišným škůdcům či houbovým chorobám. Tito napadají porosty v drtivé většině plošně, tudíž i ochrana pak musí být plošná. A dále je třeba vzít v potaz i většinou vyšší ekonomickou -zas to sprosté slovo!- náročnost těchto opatření, což v důsledku vede zas a jen k nekonkurenceschopnosti. To je prostě realita dnešního světa a pokud tuto realitu není kdo schopen chápat, nezbude mu, než si vytvořit vlastní svět k žití.
Slavomil Vinkler
6.5.2024 07:41 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
6.5.2024 12:50 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
6.5.2024 17:58 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
6.5.2024 20:41 Reaguje na Slavomil VinklerRichard Vacek
6.5.2024 08:44pavel peregrin
6.5.2024 12:50 Reaguje na Richard Vacekpepa knotek
6.5.2024 15:49Jakub Graňák
6.5.2024 18:53Richard Vacek
6.5.2024 19:33 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
7.5.2024 15:13 Reaguje na Richard Vacekpavel peregrin
6.5.2024 20:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
7.5.2024 15:10 Reaguje na pavel peregrinNa co však výše zmíněné působí skvěle (obzvláště v kombinaci s ostatními faktory) jsou populace opylovačů, kdy fatální důsladky pro samotářské (i obecné) včely, motýly... se pohybují ve zlomcích účinné dávky - dramatický pokles populací v posledních dekádách jste jistě zaznamenal - jistě chápete, že s vyhynutím opylovačů by vyhynuly celé čeledi rostlin, např motýlokvěté... jaké by to mělo hospodářské důsledky doufám netřeba připomínat
pavel peregrin
7.5.2024 19:14 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě, organofosfáty a karbamáty jsou jiný level, ale opravdu vyloučit moření thiametoxamem může jen totální trotl, protože ty podzimní, v podstatě neúčinné postřiky, jsou daleko, daleko škodlivější jak případná a dodnes jasně neprokázaná perzistence v rostlině.
Jakub Graňák
7.5.2024 20:03 Reaguje na pavel peregrinI to co uvádíte hubí široké spektrum necílových organismů... v tomto se pyretroidy s výše uvedenými skupinami v ničem neliší, jak už jsem Vám napsal kdysi dávno, jedinou cestou do budoucna je kombinace agrotechniky s biologickou ochranou postupnými kroky skrze integrovanou produkci. Proti rychlosti adaptace škůdců na insekticidy nemáme šanci - je to jako chytat tornádo do rybářské sítě. Zavzpomínejte, kolik "zaručeně" fungujících přípravků už jste za dobu praxe zažil... a všechny postupně skončily stejně, já už jich zažil pěkných pár desítek a to jsem odhaduju o cca 25 mladší než Vy.
Co se týče blýskáčka - ochranný obsev zachytí až 70 % náletu, krytonosce šešulového ještě víc, k tomu existuje hned několik druhů parazitoidů, jenže to chce extenzivní plochy kolem - a v tom je zakopaný pes - tady je třeba prostředků - nejen k výzkumu, ale především k tomu, aby se tyhle postupy zemědělcům rentovaly. Slovy klasika uvědomit si, že "závodím se sebou samým", přehodnotit "hodnoty", jinak dřív nebo o pár let později narazíme do zdi.
Rozumím, že to budete brát jako idealismus, nicméně beze změny přístupu budeme brzo vyřízení, nikoli tlakem škůdců, nýbrž rozvratem ekosystémů jako celků.
Co se týče mořidel, tady se nebudu přít, pro mně jakožto zahradníka, to není tak kruciální téma, jako pro obilnáře
pavel peregrin
7.5.2024 20:43 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
8.5.2024 08:51teorii, že se dá bojovat se škůdci v zemědělství i bez chemie centrálně
řízeným osevním plánem. Pokud se nebude třeba v celém okrese rok, či dva
pěstovat plodina napadána škůdci, tak se nebudou v daném okrese množit
a další rok je nebude třeba likvidovat. Vím, že to dnes není reálné, ale
možná to budou realizovat jednou agropodniky s přesahem do několika krajů
a nejenom okresů. U nás to v praxi vidím u mandelinek, kdy lidé upustili
od pěstování brambor a nalétávají na brambory pouze ojedinělí jedinci na
rozdíl od dob, kdy měl každý v půdě zazimované své a nebo je měl soused. Totéž je u běláska, který mizí díky tomu, že zelí v malém málokdo pěstuje
a velké lány tradičních pěstitelů v mém relativně blízkém okolí(Nošovice
a Opava-Otice a Kateřinky) jsou ošetřeny chemií. Je to prostě o možnosti
se množit a přemnožit, pokud má k tomu škůdce dostatek potravy. Ten "vědec"
měl pouze vysokou školu života, ale měl úžasné pozorovací schopnosti a
analytické myšlení. Uměl hrát neskutečně mariáš a šachy a to vše zcela
v klidu a s přehledem. Primitivové ho nesnášeli, protože měl obrovský
přehled díky čtení literatury faktů a seriózních tiskovin. Předpověděl politické změny a taky jak dopadnou na obyčejné lidi a hospody. Všichni
se mu tehdy smáli, ale dnes vzpomínají na to, že vše se vyplnilo. Jinak
i mne kdysi postihlo háďátko na česneku a opravdu nic, než vysadit jeho
pěstování 10 let na mé zahradě nepomohlo. Nepomohla desinfekce půdy
dusíkatým vápnem a ani jiné "babské rady" jako prolévání půdy vápenným
mlékem a opakovaná zimní orba. Nakonec to šlo bez chemie absencí toho
pěstování cibulovin na celé zahradě a následný nákup spolehlivé sadby
od kamaráda, kterému věřím více, než různým rádoby semenářským firmám.
Možná by stálo za pokus u některých škůdců je nechat vyhladovět, či
dokonce vymřít a nebude třeba tolik chemie. Ono to je podobné, jako
s predátory specialisty, kteří po likvidaci kořisti vymřou taky. Něco
jiného je ale všežravců a hmyzu schopného čekat jako larva, či kukla
i několik let na svoji příležitost.