Umělá inteligence bude vědcům pomáhat počítat můry. Otevírají se tak nové možnosti výzkumu změny klimatu

Noční motýli, chcete-li trochu nepřesně můry, jsou důležití opylovači a obecně fungují jako indikátor dobrého stavu přírody. Entomologové je pravidelně monitorují a zjišťují vývoj jejich populace. Doposud však museli několik tisíc druhů můr počítat ručně. Vědci z Aarhus University nyní přišli s novinkou – vyrobili zařízení, které díky umělé inteligenci dokáže můry nejen samo počítat, ale i určit jejich druh. Informuje o tom žurnál Sensors.

Jen v Dánsku žije více jak 2400 druhů můr. Monitorování jejich populace je opravdu náročný úkol. Tradičně se můry chytají do světelných pastí a pokud vědci potřebují nějakou můru prozkoumat, dojde k jejímu usmrcení jedem umístěným v pasti. Dánská Aarhus University přišla s novinkou, speciálním „počítadlem“, které za použití UV světla umí můry přilákat a rozpoznat, o jaký druh se jedná.

„Naše nová technologie se snaží velice náročný proces počítání hmyzu automatizovat a nahradit manuální práci. Biologové tak budou schopni provádět mnohem rozsáhlejší studie, než tomu bylo doposud. A díky tomuto zařízení nemusí můry umírat,“ komentuje Kim Bjerge, profesor z Katedry počítačového inženýrství na Aarhus University.

Přístroj letící hmyz zaregistruje pomocí kamery a následně umělá inteligence sama okamžitě rozpozná, o jaký druh můry se jedná. To zní velmi jednoduše, jak ale Kim Bjerge podotýká, vyvinutí tohoto algoritmu bylo opravdu složité: „Největší výzva pro nás byla naučit umělou inteligenci rozpoznat několik tisíc druhů můr. A také to, aby program můru napočítal pouze jednou a ne víckrát v případě, že do zařízení vletí znovu.“

Vědci si od zařízení slibují, že budou moci více proniknout do problematiky změny klimatu. „Můry jsou klíčové pro globální biodiverzitu a jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů klimatické změny. Díky nim se o změně klimatu a o tom, jaký vliv má na přírodu, můžeme dozvědět mnohem více,“ pokračuje Bjerge a dodává, že o zařízení už projevilo zájem několik vědeckých týmů z celého světa.

„Jsme rádi, že tímto zařízením můžeme můry studovat, aniž bychom jim jakkoli ublížili. Pomůže nám to zjistit více o jejich aktivitě, vývoji populace a celkově prostředí, v němž žijí. Navíc nám zařízení umožňuje dělat to systematičtěji než doposud,“ uzavírá Toke Thomas Høye, který za vývojem této technologie stojí.

---

reklama

---