PwC: Dekarbonizace loni zpomalila. Česko bylo ve snižování uhlíkové stopy nadprůměrné
-
• Loni dosáhlo tempo dekarbonizace jen 1 %, aby svět splnil závazek oteplení o max. 1,5 °C do roku 2050, musela by požadovaná roční míra dekarbonizace přesáhnout 20 %
-
• V České republice loni tempo dosáhlo nadprůměrných 8,7 %, pokles byl jeden z největších v EU i ve světě
-
• Nadprůměrně v ČR loni klesala také energetická náročnost, a to o 6,8 % oproti světovému průměru 0,9 %
-
• Mezi největší znečišťovatele nadále patří Indie a Čína, obě země svou uhlíkovou stopu loni dále navýšily
PwC Net Zero Economy Index 2024: Míra dekarbonizace a vývoj energetické náročnosti v roce 2023
Oblast | Míra dekarbonizace | Energetická náročnost |
---|---|---|
Německo | 9,0 % | -6,7 % |
Česká republika | 8,7 % | -6,8 % |
EU | 7,0 % | -2,8 % |
USA | 5,1 % | -3,6 % |
Svět | 1,0 % | -0,9 % |
Čína | -0,7 % | 1,2 % |
Indie | -1,3 % | -0,4 % |
Za pomalým celosvětovým tempem dekarbonizace byl především prudký nárůst spotřeby elektřiny, v důsledku čehož se zvýšila spotřeba fosilních paliv. Kromě silného hospodářského růstu a vlny veder za vyšší spotřebou elektřiny stojí paradoxně i větší využívání ekologických spotřebičů, jako jsou např. tepelná čerpadla nebo elektromobily.
„Světová ekonomika se stále více vzdaluje od svého závazku snížit tempo oteplování planety. Cíl dosáhnout oteplení o maximálně 1,5 stupně do roku 2050 je v tuto chvíli nereálný, neboť tempo snižování uhlíkové stopy by muselo být dvacetkrát rychlejší než loni. I pro dosažení nejnižší ambice Pařížské dohody – maximálního oteplení o 2 stupně – by roční míra dekarbonizace musela klesat o téměř 7 procent ročně, tedy sedmkrát rychleji než loni,“ varuje Jan Brázda, partner a sustainability leader PwC Česká republika.
Rok 2023 přinesl jeden z nejpomalejších poklesů uhlíkové stopy za více než 10 let, tempo dekarbonizace kleslo jen o 1 %. Podle nejnovějších propočtů PwC by nyní musela dekarbonizace probíhat tempem 20,4 % ročně (loni ještě stačilo teplo 17,2 %), a to navzdory rychlému růstu kapacit obnovitelné energie, který loni dosáhl 14 %.
PwC Net Zero Economy Index 2024: Tempo dekarbonizace potřebné pro oteplení o 1,5 a 2 °C
V České republice přitom bylo tempo snižování uhlíkové stopy jedno z nejrychlejších ve světě, když dosáhlo 8,7 %. Pro srovnání, mezi nejvyspělejšími zeměmi světa sdruženými v G7 dosáhlo tempo jen 5 %, stejně jako v USA. V EU pak dosáhlo tempo dekarbonizace 7 %. Problém tak zůstává u největších znečišťovatelů, jako jsou Čína nebo Indie, kde uhlíková stopa i v loňském roce dále rostla.
„Ani v případě České republiky ale není dvakrát důvod k jásotu, za nadprůměrným poklesem uhlíkové stopy totiž stojí především ochlazení ekonomického růstu a slabší poptávka po energiích v důsledku jejich vysokých cen. Teprve další v pořadí je uvědomění firem, že musí snižovat svou ekologickou zátěž, byť tlak na investice tímto směrem poroste s rozšířením povinnosti nefinančního reportingu. Firmy tak budou muset vyžadovat snižování ekologické stopy nejen u sebe, ale i u svých obchodních partnerů,“ předpokládá Jan Brázda.
Ve světě přitom v loňském roce poptávka po energiích dále rychle rostla o 2,5 %. A to se nezmění ani v následujících letech, kdy se pro letošní i příští rok očekává nárůst celosvětové poptávky po elektřině minimálně o 4 %, což bude nejrychlejší tempo za posledních 20 let. Nedostatečné snižování emisí je tak obětí hospodářského růstu, kdy svět zatím není schopen pokrýt svou spotřebu energií ekologickými zdroji.
V „Dostáváme se tím do začarovaného kruhu, kdy silný ekonomický růst neumožňuje rychlejší odklon od fosilních paliv a tím rychlejší tempo dekarbonizace. S nedostatečným snižováním emisí uhlíkových plynů dochází k rychlejšímu oteplování planety a častějším vlnám veder, kterým se opět bráníme vyšší spotřebou energie,” upozorňuje Jan Brázda.
Kvůli nedostatku ekologických zdrojů energií se zároveň svět dostává do paradoxní situace, kdy k emisím přispívají i ty produkty, které by měly naopak přispívat ke snižování uhlíkové stopy - za rostoucí spotřebou energií jsou i zvýšené prodeje tepelných čerpadel nebo elektromobilů. Vyšší spotřeba energie je totiž z velké části kryta neekologickými zdroji energie, spotřeba fosilních paliv loni vzrostla o 1,5 %. Závislost světových ekonomik na fosilních palivech tak bohužel stále roste a v energetickém mixu mají stále převahu.
Pařížská dohoda byla přijata v roce 2015, nahradila předtím platný Kjótský protokol. Dohoda mimo jiné formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu a úsilí o to, aby nárůst teploty země nepřekročil hranici 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Hlavní změnou je, že se k ní přihlásily nejen rozvinuté, ale i rozvojové země. V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Pavel Hanzl
27.11.2024 09:32Jiří Svoboda
27.11.2024 13:22 Reaguje na Pavel HanzlPořád nevěříte, že se s emisemi švindluje a "dekarbonizace" je převážně jen na papíře?
smějící se bestie
27.11.2024 13:31 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
28.11.2024 08:20 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
28.11.2024 08:16 Reaguje na Jiří SvobodaJosef Střítecký
27.11.2024 11:48Karel Valenta
28.11.2024 10:36Tonda Selektoda
30.11.2024 16:41Hlavními důvody toho poklesu jsou: ekonomické potíže, předražené energie, bankroty spotřebitelů energií, přesun výrobních technologií do zemí, s levnější energií i lidskými zdroji.