Úspěšná recyklace PET lahví otevírá toxický problém

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Nejprve ty dobré zprávy: Spojené státy americké hlásí za loňský rok překonání významné mety v recyklaci lahví vyrobených z polyethylentereftalátu, tedy PETek. Vůbec poprvé se na národní úrovni podařilo přesáhnout úhrn recyklace 30 % objemu, získaného z tříděného odpadu. Potvrzuje to asociace NAPCOR, která sdružuje průmyslníky z oboru produkce i zpětné recyklace PET.

Tuto dobrou zprávu lze rozepsat a vyčíslit jako 780 milionů kilogramů sesbíraných PET lahví, výrobu okolo 465 milionů kilogramů recyklátu a uplatnění zhruba 650 milionů kilogramů recyklovaného polyethylentereftalátu, takzvané rPET, v hlavních segmentech průmyslu. Signálem, že recyklovaný materiál nachází ve Státech své uplatnění, je i dlouhodobě výrazný trend poklesu dovozu primárního, panenského PET ze zahraničí. Američané jsou schopni recyklovat třetinu svých PETek, a jsou schopni z nich recyklací vyrábět nejen další, ale také nové potravinové obaly a vyzískávat vlákna či technicky zužitkovatelné materiály.

Zpráva NAPCOR ještě konstatuje, že i když je to jistě hezký a potěšující výsledek, šlo by to ještě lépe. Zařízení, která dnes PETláhve zpracovávají, totiž jedou jen na 63 % své kapacity. Potenciál pro zlepšení tu tedy je. Velké korporace, které se v branži pohybují (například Coca-Cola) si na bázi těchto pozitivních výsledků troufají kalkulovat, že do roku 2030 bude polovina jejich nápojových obalů vyrobena z recyklátu, rPET.

Recyklát není zrovna čistý

Špatné zprávy přináší tým Spyridouli Gerassimidou z univerzity v Leedsu, který se soustředil na rozbor toxikologických kvalit onoho vznikajícího a do oběhu se zpět navracejícího recyklátu. Závěry svých testů publikovali v odborném časopise se zlověstně znějícím názvem Journal of Hazardous Materials.

V principu jde o to, že z PET lahví mohou být za různých okolností uvolňovány látky, které jsou považovány za zdraví neprospěšné, závadné až nebezpečné. A Gerassimidou s kolegy zkoumala, jak výrazný rozdíl je v obsahu těchto látek u „panenských“ PET a těch již recyklovaných. Zvláštní pozornost přitom věnovala chemickým látkám, jež mají k takovým migracím z plastového obalu do tekutého obsahu láhve tendence. Jako teoreticky podezřelé látky, s migračním potenciálem, bylo v laboratořích zkoumáno celkem 193 sloučenin. A u 150 z nich se takový transfer skutečně potvrdil.

Za zneklidňující pak výzkumníci označili nálezy antimonu, acetaldehydu, ftalátů a endokrinních disruptorů, například bisfenolu A, jež byly právě v recyklátu rPET přítomny ve vyšších koncentracích. Ne nutně a ne vždy. Ale v určitých vzorcích z některých geografických oblastí, tedy u rPET z konkrétních recyklačních center, byl jejich výskyt s jistotou zaznamenáván. Úvaha o tom, že v průběhu recyklačního procesu dochází k naakumulování těchto chemikálií, je nasnadě. Vysvětlení to ale není úplné.

Přítomnost antimonu trochu smysl dává - je katalyzátorem při výrobě polyethylentereftalátových pryskyřic - ale bisfenol? Ten nemá s produkcí PET společného nic. Používá se u výroby polykarbonátu nebo při chemickém potahování nápojových plechovek epoxidovým nástřikem. U PET lahví, zánovních či použitých, by se vyskytovat vůbec neměl.

Někdo udělal chybu, na kterou by se nepřišlo

„Přítomnost ftalátů a bisfenolu v PET lahvích může být důsledkem kontaminace strojního zařízení, může pocházet z kontaminace surovin v továrně na výrobu lahví z panenského PET, jakož i kontaminace přenosem z dalšího odpadu při likvidaci, sběru, separaci,“ uvádí možné varianty Gerassimidou. „Každopádně v testovaných recyklovaných PET byly tyto látky přítomny ve vyšší koncentraci než v testovaných lahvích z panenského PET.“ Paulina Lanska, spoluautorka studie, k tomu dodává: „Je důležité zmínit, že skladbu a přítomnost těchto chemikálií v recyklovaných PET nezjistíte, dokud je neměříte. A to se dnes právě neděje.“

Dělat to bezpečně bude drahé

Gerassimidou a Lanska tedy netvrdí, že všechny recyklované PET na americkém nebo jiném trhu obsahují závadné chemikálie. Jen to, že jejich analýza, konaná na výseči vzorků stávající produkce, jejich přítomnost potvrdila. Což může být jen znamení momentálního selhání, provozního výpadku anebo porušení předpisů v jednom z mnoha recyklačních zařízení. Které ale taky může mít celosystémovou podobu, což se bez kontrol nezjistí.

Výzkumnice dodávají, že pokud by měla být u rPET do budoucna garantována jejich bezpečnost, je třeba učinit řadu opatření. Například už v designové fázi přicházet s takovými materiály, které například potiskovým inkoustem anebo adhezivy nekontaminují polyethylentereftalát. Nebo zajistit skladování separovaných PET v optimálních podmínkách (za konstantní teploty, s ozářením UV), garantovat jejich trojstupňové čištění a hygienizaci před vlastním zpracováním.

Přečtěte si také |

Sněhové laviny jako krajinotvorný fenomén a přírodní faktor

Jinak se – a to nejen Američané – budou moci radovat z narůstajícího podílu recyklovaných PETlahví, aniž by tušili, že s novými obaly do sebe dostávají i látky, které k původní receptuře nápoje uvnitř rozhodně patřit neměly.