https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustav-kde-jsou-premnozeni-hrabosi-nemely-by-byt-meziplodiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústav: Kde jsou přemnožení hraboši, neměly by být meziplodiny

20.8.2020 14:04 | PRAHA (ČTK)
Chybějící meziplodiny jsou podle ústavu jednou z účinných nechemických metod ochrany před nárůstem hraboších populací.
Chybějící meziplodiny jsou podle ústavu jednou z účinných nechemických metod ochrany před nárůstem hraboších populací.
Zemědělský ústav nedoporučuje zemědělcům v létě a na podzim zakládat porosty meziplodin v místech, kde jsou přemnožení hraboši. ČTK to sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav podle ní pak připravuje ještě další opatření na využití prostředků proti hlodavcům. Zemědělský svaz ČR vnímá možnost odložení vysetí těchto plodin pozitivně, sdělil v reakci mluvčí svazu Vladimír Pýcha. Meziplodiny se na orné půdě vysévají časově mezi dvěma hlavními plodinami, aby zlepšily půdní podmínky.
 

"Z důvodu pokračující gradace hraboše na různých místech ČR je zásadní nevytvářet v době před setím a v době vzcházení ozimých plodin na orné půdě dočasné porosty, které hrabošům slouží jako přechodné útočiště a poskytují jim potravu a úkryt pro rozmnožování," uvádí ústav. Chybějící meziplodiny jsou pak podle nich jednou z účinných nechemických metod ochrany před nárůstem hraboších populací. Ústav také čeká na stanovisko ministerstva zdravotnictví, připravuje povolení na pokládání jedu na hlodavce na půdu.

"Založení porostu meziplodin vyžaduje náklady, které po zničení porostu přijdou vniveč. Pozitivně tedy vnímáme možnost odložení vysetí těchto plodin. Jednak se tím pomůže ke snížení početních stavů hrabošů, jednak se zabrání zbytečně vynaloženým nákladům. Odložení výsevu navíc umožní zajistit pokryv povrchu pozemku v následném období se sníženým rizikem jeho poškození," sdělil ČTK Pícha.

Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed. Návrat k plošnému používání jedu Stutox podle nich bude možností, jak ochránit ozimy. Ty zemědělci sejí převážně v září. Hraboši působí škody i na Chrudimsku, kde zlikvidovali minimálně 30 procent úrody. Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala, uvedli v polovině srpna zemědělci na dotazy zpravodajů ČTK.

Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2020 18:49
Ano, zařaďte meziplodiny a příští rok se hraboši přesunou opět na Moravu...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2020 18:49
Ano, zařaďte meziplodiny a příští rok se hraboši přesunou opět na Moravu...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 08:34
ÚKZÚZ je banda zločinců podléhajících agrolobby... to není žádný kontrolní úřad toto, ale úřad pro udělování souhlasů k likvidaci ČR!!!

"Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala, uvedli v polovině srpna zemědělci na dotazy zpravodajů ČTK."

A pak se konvenční zemědělci diví, že mají tak špatnou reputaci! Takových hovad v něm pracuje!
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 08:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V čem podléhají agrolobby? Když ji tam nezaznamenali, tak to taky nepovolí. To mi připadá jako správné fungování úřadu. Nebo co je na tom špatně?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 10:29 Reaguje na Jiří S
Pro na pravdu citlivé osoby upozorňuji, že přijde opět EXPRESIVNÍ KOMENTÁŘ....

Je mi úplně jasné co si o mých komentářích myslíte, a také je mi jasné proč si to myslíte..

V ČR totiž není moc motivovaných dělat dobré věci a pokud je nějaký úřad zaměřen na potírání pravdy a dobra pro většinovou společnost jako to už několikrát ukázal ÚKZÚZ včetně jeho nejvyššího představitele, tak TÍM TENTO ÚŘAD PŘISPÍVÁ K POŠKOZOVÁNÍ TÉTO ZEMĚ...

A neříkám to jen proto, že je to má jediná zkušenost s úřady, které ovlivňují ŽP.... naopak to jen zapadá do celé této klientelismem a korupcí prolezlé státní správy ČR, se kterou mám své zkušenosti....

Uzákonil bych hlubokou orbu ve všech technicky možných případech a to bez výjimek.... ta je totiž staletími ověřeným způsobem jak limitovat populaci hrabošů..... a to bez škod.... naopak hluboká orba ještě zlepší schopnost půdy přijímat a uchovávat vodu a CO2, takže není o čem..... stejně k tomu bude zemědělství donuceno....

Jenže dnešnímu zpátečnickému, technokraticky řízenému, průmyslovému zemědělství poctivé agrotechnické postupy už smrdí.... vše se přepočítává na kč, ale celý tento bezohledný systém nehledí vůbec na nic jiného....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 10:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, bez urážky, na názor máte plné právo, jenže vyznívají komicky. Už stokrát tady bylo řečeno, že hlubší kypření hlubokou orbu plně nahrazuje, tak proč pořád opakujete tyto nesmysly?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 11:43 Reaguje na pavel peregrin
Nesmysly?

https://eagronom.com/cs/blog/hluboka-orba/

Asi těžko....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 11:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud tvrdíte, že se někdo zesměšňuje tím, co píše, tak si první zjistěte, jestli nemá ten člověk přístup k článkům přímo od zemědělců, které bourají vaši snahu ohnout realitu...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 11:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud čerpáte informace z takovýchto obskurních zdrojů, pak je mi již vše jasné. Přečtěte si konečně nějakou seriozní práci a neztrácejte čas s podobnými blogy. Ne všechno, co je na internetu, je pravda.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 12:08 Reaguje na pavel peregrin
Vy to prostě nepřiznáte ani za boha... :D to je prostě super...
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 14:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, už jste začal číst ty knihy, které jsem Vám doporučil?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 16:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Takové blogy jsou pod moji úroveň, nezlobte se.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 11:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Výborně, proto 100 % výzkumů po celém světě na zpracování půdy při měření organiky v podobě Cox tvrdí, že jakákoliv orba a nejhůře hluboká orba snižuje schopnost uchovávat CO2. Hluboká orba, či jakákoliv jiná dokáže uchovávat vodu jen mírných dešťů naopak a ted uvedu příklad Vysočiny, asi před týdnem, kousek od Jihlavy, po orbě 24 cm pod řepku spadlo 60 mm za 2 hodiny, celý zoraný půdní profil sjel zhruba o 1/2m a s ním i řepka. Orba také výrazně vysušuje oraný profil. Na těchto vašich příspěvcích lze vidět, jak těžce neznalí jste zemědělství. Staletími orba ověřena není, protože kalamitní přemnožení se vyskytovaly i dříve a to v pravidelných cyklech jako v současné době. Trávilo se arsenem, rtutí a podobnými těžkými kovy, též docházelo k hladomorům, či ,,skorohladomorům,,. Též je mýtem, že naši předci prováděli hlubokou orbu, jejich maximum bylo tak okolo 22 cm a to bylo jen při výjimkách. Oralo se jinak na 12 - 18 cm.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 11:44 Reaguje na Jiří S
https://eagronom.com/cs/blog/hluboka-orba/

Tak nevím jak moc tomu rozumíte.... asi moc ne...
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 14:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Rozumím tomu rozhodně lépe, než ten kdo psal tento článek a vy dohromady.

Za prvé hluboká orba přesouvá problém utužení jen o 10 cm hlouběji. Za druhé není pravdou, že by minimalizace a těžké stroje způsobovaly z převážné většiny podorniční pánev. Za třetí, článek nezmiňuje klasické orebné těleso, ale dlátový kypřič, což je ,,novodobý pluh,, o tomto tématu vám již takřka přednášel pan Peregrin a moc jste ho očividně nepochopil. Za čtvrté, tyto články pro nové softwary jako jsou eagronom, agdata, cleverfarm, gc úpravy a podobně píší lidé, kteří se zemědělstvím nemají mnoho společného, většinou je to nějaký člověk vzdělaný v IT, který napíše program a pak k němu napíše reklamu, načtou si podobné křiklavé články na internetu, které čtete očividně i vy a pak jste jen zmaten.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.8.2020 07:56 Reaguje na Jiří S
Doplňuji: Ono to tehdejšími prostředky ani hlouběji nešlo.
Odpovědět
JS

Jiří S

22.8.2020 11:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak. Z dědových vzpomínek, jak oral dvojákem zapřaženým v páru valachů (měl dvoje na oběd mu babička vždycky vedla druhý pár), tak nikdy nešlo o hlubokou orbu, s dvojákem zvládl prý maximálně okolo 18 cm a to jen výjimečně. Jinak dokázal sám poorat 30 ha, což beru jako opravdu úctyhodnou dřinu, to už by dnes nikdo opravdu nezvládl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 08:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale no tak, pokud píšete takové věci, tak se nedivte, že se svými názory neustále narážíte. Na ÚKZÚZ pitomci nejsou, na rozdíl od ministerstva zemědělství.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 10:09 Reaguje na pavel peregrin
Mě nevadí narážet... někdo má možná životní cestu v přihlížení čemukoliv a nemá žádné morální pohnutky, ale to není můj případ... mě je navíc úplně ukradené co si o mě kdo myslí a s chutí budu klidně na okraji společnosti... protože o takovou bezcharakterní společnost jaká je ta lidská opravdu nestojím... chce se mi zvracet z toho čeho jsou určití jedinci schopni, aby dosáhli svého profesního a finančního úspěchu....

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 10:36 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ještě doplním, že raději budu ve společnosti těch, kteří nějaké morální pohnutky mají jako jsou někteří nekonvenční zemědělci a jiní slušní a poctivý lidé.... píšu to proto, aby to nevypadalo, že v této zemi takový nežijí.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 10:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak to byste se možná dost divil, jaký morální profil mají někteří nekonvenční zemědělci....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 11:35 Reaguje na pavel peregrin
To je samozřejmě... nic není černobíle...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2020 08:37
Jen více neobhospodařovaných pozemků s metr vysokou trávou a v nich hotel
pro hraboše a jejich parazity klíšťata.Po zorání polí se tam uklidí do
výsevu ozimů a vše je tu nanovo.Ano zatravňovat,ale taky kosit na seno
a ne pouze pomulčovat jednou za sezónu.Pokud tak budou vypadat i nově
zaváděné meze,tak to bude podobné.Kdysi se o trávu z meze či příkopu
u cesty sedláci pobili.Dnes tam leží celou zimu a pod ní rejdí ti
hraboši skryti před zraky dravců.Vyhladovět hraboše v takové krajině
nelze,ale pouze se omezí na chvíli množení.Po osevu ozimů to zase
rychle dožene.Zdar vědeckému přístupu v boji s hraboši a klíšťaty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 08:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu. Je to jedna z věcí, na které soustavně upozorňuji v případě nekritického pohledu a nadšení pro zmenšování polí a dělaní mezí. Následná neúdržba nadělá víc škody než užitku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 08:55
Věc má jako vždy minimálně dvě stránky. Meziplodiny někdo seje jako dotační plodinu, v tomto případě to cílí asi na to, aby se nemusel potom zodpovídat z porušení dotačního titulu. Na straně druhé, pokud je teď momentálně všude víceméně po žních, tak hraboši se dají automaticky do plodin, které na poli zůstávají. Slunečnice jim moc nejede, kukuřice možná, horkým favoritem jsou dosud nesklizené plochy máku. V tomto případě by se mohli do těch meziplodin stáhnout, tedy meziplodin, setých takříkajíc mimo soutěž, jenže tady by je to chtělo vylikvidovat, což by zase ideálně šlo Stutoxem. A jsme tam, kde jsme byli na začátku.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 10:32 Reaguje na pavel peregrin
Ano, že bez Stutoxu už to někteří zemědělci prostě neumí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 11:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, v tomto případě by se mohlo podařit hraboše soustředit na některá místa a tam je pomocí Stutoxu eradikovat. Bylo by to efektivní a hlavně šetrnější než plošnější aplikace. Pokud byste trochu přemýšlel, tak byste s tím mohl i souhlasit.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 11:38 Reaguje na pavel peregrin
Já si myslím něco úplně jiného, ale to je jedno. Tentokrát se neshodneme.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 11:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Váš zásadní problém při hodnocení různých opatření v zemědělství spočívá v tom, že naprosto neberete v potaz to, že se tím lidé živí. Pokud budete zemědělství vykonávat jako zábavného a nákladného koníčka, pak ano, ale pokud se tím budete živit, velice rychle změníte názor.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 12:09 Reaguje na pavel peregrin
Toto tvrzení již bylo mnohokrát vyvráceno přímo v praxi... ale Vás to nerozhází a prostě zabejčeně razíte furt to staré známé a bezohledné... ale zase jako vždy... je to Vaše cesta...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2020 16:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vyvráceno nebylo ani omylem, pouze v této "pravdě" žijí blouznivci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist