Ústav: Kde jsou přemnožení hraboši, neměly by být meziplodiny
20.8.2020 14:04 | PRAHA
(ČTK)
Chybějící meziplodiny jsou podle ústavu jednou z účinných nechemických metod ochrany před nárůstem hraboších populací.
"Z důvodu pokračující gradace hraboše na různých místech ČR je zásadní nevytvářet v době před setím a v době vzcházení ozimých plodin na orné půdě dočasné porosty, které hrabošům slouží jako přechodné útočiště a poskytují jim potravu a úkryt pro rozmnožování," uvádí ústav. Chybějící meziplodiny jsou pak podle nich jednou z účinných nechemických metod ochrany před nárůstem hraboších populací. Ústav také čeká na stanovisko ministerstva zdravotnictví, připravuje povolení na pokládání jedu na hlodavce na půdu.
"Založení porostu meziplodin vyžaduje náklady, které po zničení porostu přijdou vniveč. Pozitivně tedy vnímáme možnost odložení vysetí těchto plodin. Jednak se tím pomůže ke snížení početních stavů hrabošů, jednak se zabrání zbytečně vynaloženým nákladům. Odložení výsevu navíc umožní zajistit pokryv povrchu pozemku v následném období se sníženým rizikem jeho poškození," sdělil ČTK Pícha.
Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed. Návrat k plošnému používání jedu Stutox podle nich bude možností, jak ochránit ozimy. Ty zemědělci sejí převážně v září. Hraboši působí škody i na Chrudimsku, kde zlikvidovali minimálně 30 procent úrody. Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala, uvedli v polovině srpna zemědělci na dotazy zpravodajů ČTK.
Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Karel Zvářal
20.8.2020 18:49Ano, zařaďte meziplodiny a příští rok se hraboši přesunou opět na Moravu...
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2020 18:49Ano, zařaďte meziplodiny a příští rok se hraboši přesunou opět na Moravu...
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 08:34ÚKZÚZ je banda zločinců podléhajících agrolobby... to není žádný kontrolní úřad toto, ale úřad pro udělování souhlasů k likvidaci ČR!!!
"Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala, uvedli v polovině srpna zemědělci na dotazy zpravodajů ČTK."
A pak se konvenční zemědělci diví, že mají tak špatnou reputaci! Takových hovad v něm pracuje!
Odpovědět
"Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala, uvedli v polovině srpna zemědělci na dotazy zpravodajů ČTK."
A pak se konvenční zemědělci diví, že mají tak špatnou reputaci! Takových hovad v něm pracuje!
JS
Jiří S
21.8.2020 08:49 Reaguje na Lukáš KašpárekV čem podléhají agrolobby? Když ji tam nezaznamenali, tak to taky nepovolí. To mi připadá jako správné fungování úřadu. Nebo co je na tom špatně?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 10:29 Reaguje na Jiří SPro na pravdu citlivé osoby upozorňuji, že přijde opět EXPRESIVNÍ KOMENTÁŘ....
Je mi úplně jasné co si o mých komentářích myslíte, a také je mi jasné proč si to myslíte..
V ČR totiž není moc motivovaných dělat dobré věci a pokud je nějaký úřad zaměřen na potírání pravdy a dobra pro většinovou společnost jako to už několikrát ukázal ÚKZÚZ včetně jeho nejvyššího představitele, tak TÍM TENTO ÚŘAD PŘISPÍVÁ K POŠKOZOVÁNÍ TÉTO ZEMĚ...
A neříkám to jen proto, že je to má jediná zkušenost s úřady, které ovlivňují ŽP.... naopak to jen zapadá do celé této klientelismem a korupcí prolezlé státní správy ČR, se kterou mám své zkušenosti....
Uzákonil bych hlubokou orbu ve všech technicky možných případech a to bez výjimek.... ta je totiž staletími ověřeným způsobem jak limitovat populaci hrabošů..... a to bez škod.... naopak hluboká orba ještě zlepší schopnost půdy přijímat a uchovávat vodu a CO2, takže není o čem..... stejně k tomu bude zemědělství donuceno....
Jenže dnešnímu zpátečnickému, technokraticky řízenému, průmyslovému zemědělství poctivé agrotechnické postupy už smrdí.... vše se přepočítává na kč, ale celý tento bezohledný systém nehledí vůbec na nic jiného....
Odpovědět
Je mi úplně jasné co si o mých komentářích myslíte, a také je mi jasné proč si to myslíte..
V ČR totiž není moc motivovaných dělat dobré věci a pokud je nějaký úřad zaměřen na potírání pravdy a dobra pro většinovou společnost jako to už několikrát ukázal ÚKZÚZ včetně jeho nejvyššího představitele, tak TÍM TENTO ÚŘAD PŘISPÍVÁ K POŠKOZOVÁNÍ TÉTO ZEMĚ...
A neříkám to jen proto, že je to má jediná zkušenost s úřady, které ovlivňují ŽP.... naopak to jen zapadá do celé této klientelismem a korupcí prolezlé státní správy ČR, se kterou mám své zkušenosti....
Uzákonil bych hlubokou orbu ve všech technicky možných případech a to bez výjimek.... ta je totiž staletími ověřeným způsobem jak limitovat populaci hrabošů..... a to bez škod.... naopak hluboká orba ještě zlepší schopnost půdy přijímat a uchovávat vodu a CO2, takže není o čem..... stejně k tomu bude zemědělství donuceno....
Jenže dnešnímu zpátečnickému, technokraticky řízenému, průmyslovému zemědělství poctivé agrotechnické postupy už smrdí.... vše se přepočítává na kč, ale celý tento bezohledný systém nehledí vůbec na nic jiného....
pp
pavel peregrin
21.8.2020 10:56 Reaguje na Lukáš KašpárekPane Kašpárku, bez urážky, na názor máte plné právo, jenže vyznívají komicky. Už stokrát tady bylo řečeno, že hlubší kypření hlubokou orbu plně nahrazuje, tak proč pořád opakujete tyto nesmysly?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 11:43 Reaguje na pavel peregrinNesmysly?
https://eagronom.com/cs/blog/hluboka-orba/
Asi těžko....
Odpovědět
https://eagronom.com/cs/blog/hluboka-orba/
Asi těžko....
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 11:47 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud tvrdíte, že se někdo zesměšňuje tím, co píše, tak si první zjistěte, jestli nemá ten člověk přístup k článkům přímo od zemědělců, které bourají vaši snahu ohnout realitu...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 11:57 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud čerpáte informace z takovýchto obskurních zdrojů, pak je mi již vše jasné. Přečtěte si konečně nějakou seriozní práci a neztrácejte čas s podobnými blogy. Ne všechno, co je na internetu, je pravda.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 12:08 Reaguje na pavel peregrinVy to prostě nepřiznáte ani za boha... :D to je prostě super...
Odpovědět
JS
Jiří S
21.8.2020 14:09 Reaguje na Lukáš KašpárekPane Kašpárku, už jste začal číst ty knihy, které jsem Vám doporučil?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 16:15 Reaguje na Lukáš KašpárekTakové blogy jsou pod moji úroveň, nezlobte se.
Odpovědět
JS
Jiří S
21.8.2020 11:21 Reaguje na Lukáš KašpárekVýborně, proto 100 % výzkumů po celém světě na zpracování půdy při měření organiky v podobě Cox tvrdí, že jakákoliv orba a nejhůře hluboká orba snižuje schopnost uchovávat CO2. Hluboká orba, či jakákoliv jiná dokáže uchovávat vodu jen mírných dešťů naopak a ted uvedu příklad Vysočiny, asi před týdnem, kousek od Jihlavy, po orbě 24 cm pod řepku spadlo 60 mm za 2 hodiny, celý zoraný půdní profil sjel zhruba o 1/2m a s ním i řepka. Orba také výrazně vysušuje oraný profil. Na těchto vašich příspěvcích lze vidět, jak těžce neznalí jste zemědělství. Staletími orba ověřena není, protože kalamitní přemnožení se vyskytovaly i dříve a to v pravidelných cyklech jako v současné době. Trávilo se arsenem, rtutí a podobnými těžkými kovy, též docházelo k hladomorům, či ,,skorohladomorům,,. Též je mýtem, že naši předci prováděli hlubokou orbu, jejich maximum bylo tak okolo 22 cm a to bylo jen při výjimkách. Oralo se jinak na 12 - 18 cm.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 11:44 Reaguje na Jiří Shttps://eagronom.com/cs/blog/hluboka-orba/
Tak nevím jak moc tomu rozumíte.... asi moc ne...
Odpovědět
Tak nevím jak moc tomu rozumíte.... asi moc ne...
JS
Jiří S
21.8.2020 14:07 Reaguje na Lukáš KašpárekRozumím tomu rozhodně lépe, než ten kdo psal tento článek a vy dohromady.
Za prvé hluboká orba přesouvá problém utužení jen o 10 cm hlouběji. Za druhé není pravdou, že by minimalizace a těžké stroje způsobovaly z převážné většiny podorniční pánev. Za třetí, článek nezmiňuje klasické orebné těleso, ale dlátový kypřič, což je ,,novodobý pluh,, o tomto tématu vám již takřka přednášel pan Peregrin a moc jste ho očividně nepochopil. Za čtvrté, tyto články pro nové softwary jako jsou eagronom, agdata, cleverfarm, gc úpravy a podobně píší lidé, kteří se zemědělstvím nemají mnoho společného, většinou je to nějaký člověk vzdělaný v IT, který napíše program a pak k němu napíše reklamu, načtou si podobné křiklavé články na internetu, které čtete očividně i vy a pak jste jen zmaten.
Odpovědět
Za prvé hluboká orba přesouvá problém utužení jen o 10 cm hlouběji. Za druhé není pravdou, že by minimalizace a těžké stroje způsobovaly z převážné většiny podorniční pánev. Za třetí, článek nezmiňuje klasické orebné těleso, ale dlátový kypřič, což je ,,novodobý pluh,, o tomto tématu vám již takřka přednášel pan Peregrin a moc jste ho očividně nepochopil. Za čtvrté, tyto články pro nové softwary jako jsou eagronom, agdata, cleverfarm, gc úpravy a podobně píší lidé, kteří se zemědělstvím nemají mnoho společného, většinou je to nějaký člověk vzdělaný v IT, který napíše program a pak k němu napíše reklamu, načtou si podobné křiklavé články na internetu, které čtete očividně i vy a pak jste jen zmaten.
JŠ
Jan Šimůnek
22.8.2020 07:56 Reaguje na Jiří SDoplňuji: Ono to tehdejšími prostředky ani hlouběji nešlo.
Odpovědět
JS
Jiří S
22.8.2020 11:01 Reaguje na Jan ŠimůnekPřesně tak. Z dědových vzpomínek, jak oral dvojákem zapřaženým v páru valachů (měl dvoje na oběd mu babička vždycky vedla druhý pár), tak nikdy nešlo o hlubokou orbu, s dvojákem zvládl prý maximálně okolo 18 cm a to jen výjimečně. Jinak dokázal sám poorat 30 ha, což beru jako opravdu úctyhodnou dřinu, to už by dnes nikdo opravdu nezvládl.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 08:50 Reaguje na Lukáš KašpárekAle no tak, pokud píšete takové věci, tak se nedivte, že se svými názory neustále narážíte. Na ÚKZÚZ pitomci nejsou, na rozdíl od ministerstva zemědělství.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 10:09 Reaguje na pavel peregrinMě nevadí narážet... někdo má možná životní cestu v přihlížení čemukoliv a nemá žádné morální pohnutky, ale to není můj případ... mě je navíc úplně ukradené co si o mě kdo myslí a s chutí budu klidně na okraji společnosti... protože o takovou bezcharakterní společnost jaká je ta lidská opravdu nestojím... chce se mi zvracet z toho čeho jsou určití jedinci schopni, aby dosáhli svého profesního a finančního úspěchu....
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 10:36 Reaguje na Lukáš KašpárekJeště doplním, že raději budu ve společnosti těch, kteří nějaké morální pohnutky mají jako jsou někteří nekonvenční zemědělci a jiní slušní a poctivý lidé.... píšu to proto, aby to nevypadalo, že v této zemi takový nežijí.....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 10:58 Reaguje na Lukáš KašpárekTak to byste se možná dost divil, jaký morální profil mají někteří nekonvenční zemědělci....
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 11:35 Reaguje na pavel peregrinTo je samozřejmě... nic není černobíle...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.8.2020 08:37Jen více neobhospodařovaných pozemků s metr vysokou trávou a v nich hotel
pro hraboše a jejich parazity klíšťata.Po zorání polí se tam uklidí do
výsevu ozimů a vše je tu nanovo.Ano zatravňovat,ale taky kosit na seno
a ne pouze pomulčovat jednou za sezónu.Pokud tak budou vypadat i nově
zaváděné meze,tak to bude podobné.Kdysi se o trávu z meze či příkopu
u cesty sedláci pobili.Dnes tam leží celou zimu a pod ní rejdí ti
hraboši skryti před zraky dravců.Vyhladovět hraboše v takové krajině
nelze,ale pouze se omezí na chvíli množení.Po osevu ozimů to zase
rychle dožene.Zdar vědeckému přístupu v boji s hraboši a klíšťaty.
Odpovědět
pro hraboše a jejich parazity klíšťata.Po zorání polí se tam uklidí do
výsevu ozimů a vše je tu nanovo.Ano zatravňovat,ale taky kosit na seno
a ne pouze pomulčovat jednou za sezónu.Pokud tak budou vypadat i nově
zaváděné meze,tak to bude podobné.Kdysi se o trávu z meze či příkopu
u cesty sedláci pobili.Dnes tam leží celou zimu a pod ní rejdí ti
hraboši skryti před zraky dravců.Vyhladovět hraboše v takové krajině
nelze,ale pouze se omezí na chvíli množení.Po osevu ozimů to zase
rychle dožene.Zdar vědeckému přístupu v boji s hraboši a klíšťaty.
pp
pavel peregrin
21.8.2020 08:58 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu. Je to jedna z věcí, na které soustavně upozorňuji v případě nekritického pohledu a nadšení pro zmenšování polí a dělaní mezí. Následná neúdržba nadělá víc škody než užitku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 08:55Věc má jako vždy minimálně dvě stránky. Meziplodiny někdo seje jako dotační plodinu, v tomto případě to cílí asi na to, aby se nemusel potom zodpovídat z porušení dotačního titulu. Na straně druhé, pokud je teď momentálně všude víceméně po žních, tak hraboši se dají automaticky do plodin, které na poli zůstávají. Slunečnice jim moc nejede, kukuřice možná, horkým favoritem jsou dosud nesklizené plochy máku. V tomto případě by se mohli do těch meziplodin stáhnout, tedy meziplodin, setých takříkajíc mimo soutěž, jenže tady by je to chtělo vylikvidovat, což by zase ideálně šlo Stutoxem. A jsme tam, kde jsme byli na začátku.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 10:32 Reaguje na pavel peregrinAno, že bez Stutoxu už to někteří zemědělci prostě neumí...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 11:02 Reaguje na Lukáš KašpárekAno, v tomto případě by se mohlo podařit hraboše soustředit na některá místa a tam je pomocí Stutoxu eradikovat. Bylo by to efektivní a hlavně šetrnější než plošnější aplikace. Pokud byste trochu přemýšlel, tak byste s tím mohl i souhlasit.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 11:38 Reaguje na pavel peregrinJá si myslím něco úplně jiného, ale to je jedno. Tentokrát se neshodneme.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 11:50 Reaguje na Lukáš KašpárekVáš zásadní problém při hodnocení různých opatření v zemědělství spočívá v tom, že naprosto neberete v potaz to, že se tím lidé živí. Pokud budete zemědělství vykonávat jako zábavného a nákladného koníčka, pak ano, ale pokud se tím budete živit, velice rychle změníte názor.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.8.2020 12:09 Reaguje na pavel peregrinToto tvrzení již bylo mnohokrát vyvráceno přímo v praxi... ale Vás to nerozhází a prostě zabejčeně razíte furt to staré známé a bezohledné... ale zase jako vždy... je to Vaše cesta...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2020 16:18 Reaguje na Lukáš KašpárekVyvráceno nebylo ani omylem, pouze v této "pravdě" žijí blouznivci.
Odpovědět
