https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustav-pocty-hrabosu-v-listopadu-opet-stouply
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústav: Počty hrabošů v listopadu opět stouply

9.12.2020 00:15 | PRAHA (ČTK)
Počty hrabošů stouply v listopadu meziměsíčně o 17 procent, na jeden hektar bylo 776 aktivních východů z nor. ČTK to sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Zemědělci jsou překvapeni, deštivé počasí by nemělo hrabošům pomáhat k rozmnožování. Letošní ztráty způsobené těmito hlodavci tak Zemědělský svaz ČR dle svého mluvčího Vladimíra Píchy odhaduje na půl miliardy korun.
 

U ozimých plodin aktuálně naměřené počty hrabošů odpovídají podle Krškové 3,8násobku podzimního prahu škodlivosti. "Mezi nejpostiženější kraje stále patří Středočeský a Ústecký. V Ústeckém navíc došlo k opětovnému navýšení," uvedla mluvčí. Další významnější zvýšení počtu hrabošů bylo v Královéhradeckém kraji, kde bylo 1740 aktivních východů z nor na hektar. Mírný nárůst byl také v Jihomoravském, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Ani tak ale počty hrabošů nedosahují loňských hodnot, kdy podle ÚKZÚZ činily skoro dvojnásobek - 1339 aktivních nor na hektar.

"Překvapeni jsme, protože jednak měla kalamita už dávno opadnout, podle některých rádců už před rokem. Hlavně ale deštivé počasí a voda na pozemcích hrabošům moc neprospívá. Na druhou stranu mají dostatek potravy a úkryt před dravci a šelmami najdou v refugiích," řekl ČTK mluvčí svazu Pícha. Podle něj už ale zemědělci příliš aktivně škody nehlásí, protože se smířili s tím, že se se ztrátami budou muset vyrovnat sami. Současné počasí podle něj neumožňuje používání ochranných opatření včetně využití jedu na hlodavce. "Už třetí rok po sobě vstupujeme do zimního období s vysokou početností a doufáme, že konečně bude panovat počasí, které výrazně zreguluje výskyt tohoto polního škůdce," uzavřel.

Z boje proti přemnoženým hrabošům se v loňském roce stalo politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství ale po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za loňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata jako sovy nebo zajíci. Nyní se může jed používat lokálně.

Ve druhé polovině září kritizovali ochránci přírody to, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron na severu Čech i v místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček obecný. Upozornili na to, že pro sýčky, kterých je v Česku jen asi 130 hnízdních párů, je to nebezpečné. Sýčci se hraboši živí, přiotrávení hlodavci pro ně navíc představují snadnou kořist. Mluvčí ÚKZÚZ tehdy poznamenala, že sýčci se neživí mrtvými hraboši, ale jako všechny sovy je vede při lovu sluch. Ústav nicméně připomněl zemědělcům povinnost a důležitost sběru uhynulých hrabošů, a to i při aplikaci jedu do nor.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2020 07:59
:-)) Nepřibylo hrabošů, nýbrž množství děr. Říjen byl dosti deštivý, půda podmáčená, takže některá místa opustil a usadil se kousek vedle. Nebo i zůstal na místě, ale vytvořil nové chodby. Vytvořit síť chodeb nejde přes noc ani za týden, trvá to 2-3 měsíce i déle.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.12.2020 08:11 Reaguje na Karel Zvářal
UKZUZ při zjišťování stavu hrabošů počítá pouze aktivní nory, tj. nory, které jsou obsazené hrabošem. Takže zjištěný stav je skutečnost. Pokud nepřijde tuhá zima, která by zredukovala hraboše i v refugiích, budou příští rok jejich počty zase stoupat, protože do reprodukce půjde opět větší počet jedinců. Mělo by se zakázat používání rodenticidů i ve městech, aby si to řádně užilo i ostatní obyvatelstvo. Přeci potkani a myši při používání jedu také trpí, což je vůči chráněným hrabošům nespravedlivé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2020 08:23 Reaguje na Marcela Jezberová
To myslíte, že jeden výhrabek rovná se jeden hraboš? Ukáži vám síť chodeb, kde není ani jeden výhrabek, přesto tam hraboš/i je. Naopak jeden hraboš dokáže vytvořit 3-4 nory s výhrabky, což bývá považováno za tolik kusů. A i ty tzv. neaktivní jsou využívány.

Stalo se z toho politikum zemědělců, kterým to slouží jako záminka k nárokům na odškodnění. Hraboši tu byli vždycky, ale nikdy kolem toho nebyl takový humbuk až hysterie jako v posledních letech. A ve městech žije také, na těch trávnících naprosto nikomu nevadí.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.12.2020 08:29 Reaguje na Karel Zvářal
Tak politikum z hrabošů rozhodně neudělali zemědělci. To musíte na druhou stranu barikády. Zemědělci hraboše regulovali od té doby, co k tomu získali prostředky. A to je už možná 100 let. Jen ta společnost nebyla tak hysterická.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2020 08:34 Reaguje na Marcela Jezberová
Ta druhá strana chrání poslední zbytky fauny, která byla vydána napospas lidské nenasytnosti. Největší pole v unii, minimum pícnin, rekordní výnosy i zisky, ale pořád budou brečet, jací jsou chudáci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 08:49
Jestli přibývají hraboši nebo nory je mi srdečně fuk. Podstatné je to, že přibývá vyžraných míst a to je neoddiskutovatelný fakt. To, že hraboši jednou i bez zásahu zmizí, je také pravda, jenže ti zemědělci už u toho nemusí být. Ono nechat si po dva roky zdecimovat úrodu může jen blázen.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2020 09:02 Reaguje na pavel peregrin
Také si letos všímám nezvykle velkého množství holých míst, bez ozimu. Buďto zasel hluboko, nebo měl poruchu na secím stroji, ale rozhodně tak velké souvislé plochy nejsou způsobeny pastvou hraboše.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 12:17 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel ano. Vedle sousedi chodili poctivě po poli a aplikovali Stutox do děr. Shodou okolností okolo těch dvou polí chodím se psem a mám možnost časového srovnání. Vyžraná kola se i přes aplikaci zvětšují. Nevím, jak u vás na Moravě, tam mohou ta holá místa být zapřičiněná opravdu pozdním setím nebo vymáčením vodou, ale u nás jde jasně o požery hraboše. Koneckonců, aplikovali jsme i my, zavčas, dokud na poli bylo těch děr třeba jen deset a ta požerová kola jsou i krásně vidět z kpce, tam poznáte jasně, i kdybyste do porostu nechodil, co je nezasetím a co hrabošem.Zmetkové se mají k světu, ani deště je nezastavily a natahané obilní rostlinky do děr svědčí o jejich aktivitě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 10:07
U nás s hraboši zamávaly podzimní deště a větší "vypasené" plochy ozimů
a řepky jsou pouze na sušších pozemcích, ale i zde se to nedá srovnat
s loňskem a předloňskem, kdy před orbou jich stovky utíkaly přes okolní
silnice do jiných lokalit. Ten návrat deštivých období tak měl opravdu
pozitivní vliv na jejich rozmnožování alespoň zde a zbytek už zvládnou
i predátoři. Doufám i na tu "správnou" zimu s příletem kání rousných,
které tradičně bývaly u nás nejlepšími likvidátory hrabošů. Mnohdy jsem
jich napočítal na pár km2 i deset a to už je jiná síla než pouze u nás
hnízdící dravci, kteří navíc v létě v porostu moc úspěšní nebyli. Zima
zde bývala tradičně rájem pro dravce a na jaře tak nebývali hraboši
problémem. V minulých zimách však káně rousné ani nepřilétaly v tak
velkém množství jako v minulosti a predační tlak na hraboše byl nízký.
Doufám, že se vše vrací do starých kolejí s dešti, zimou, taky hraboši
a predátory. Extrém je extrém a snad se nebude opakovat.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.12.2020 11:13 Reaguje na Břetislav Machaček
No, tak káním vyřiďte, ať se neflákají a koukají naklusat/nalétnout. Jestli v jejich domovině bude zase teplá zima, tak se na nás zase vykašlou. Proč by se takovou dálku honily, když je doma potravy dost :-(.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 15:22 Reaguje na Marcela Jezberová
Neberte to jako, že nevěřím situaci s přemnoženými hraboši
u vás a nebo jinde, ale u nás si myslím je naděje, že se
nebude alespoň příští rok opakovat to, co loni. Jinak loni
byl právě problém s těmi tažnými káňaty, které nepřilétly.
Nezbývá než doufat, že přilétnou k nám i k vám a udělají
dobrou práci. Každopádně je mi jasné, že v místech s tím
přemnožením to pouze predátoři asi nevyřeší. Předloni to
bylo u nás špatné a ještě letos na jaře taky. Mokré
léto a zvláště podzim asi opravdu pomohly.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 12:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Morava měla to "štěstí", že tam pršelo podstatně silněji než v Čechách. Jenže na druhou stranu tam myslím dost subjektů nestačilo zasít dost podstatnou výměru plochy ozimů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 15:27 Reaguje na pavel peregrin
Bohužel v tom máte pravdu a mnohde byly problémy i se sklizní cukrovky a kukuřice. I na "suchých" polích se kukuřice sekla na Mikuláše a místy pole s cukrovkou
vypadají jako tankodromy. Zemědělci tak opravdu mnohdy
nezaseli.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2020 16:07 Reaguje na Břetislav Machaček
A může být ještě hůř. Tuším někdy mezi roky 1978-1980 byly tak mokré podzimy, že se selo letecky a obilí zavlačovalo těžkými branami. Ostatně i u nás některé subjekty sely rozmetadlem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist