https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cesku-ziji-tisice-druhu-opylovacu-ti-divoci-jsou-podle-vedce-ohrozeni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Česku žijí tisíce druhů opylovačů, ti divocí jsou podle vědce ohrožení

26.8.2023 02:05 (ČTK)
Mezi opylovače patří také divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky.
Mezi opylovače patří také divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Calla / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČTK řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
 

"Většina druhů divokých opylovačů u nás nějakým způsobem ubývá nebo dokonce vymírá, jejich populace se snižují. Máme kvantifikováno, že v některých zemědělsky intenzivních oblastech se počty snižují až o desítky procent jedinců. Úbytek motýlů, včel, brouků, much a dalších skupin v řadě případů rozpozná i laický pozorovatel, protože louky a zahrádky už nejsou tak bohaté na hmyz, jako bývaly," řekl. Podle vědce patří množství včelstev v Česku k nejvyšším na světě a míra takzvaného zavčelení u nás neklesá.

Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ochraně přírody a změnu vyhlášky o zvláště chráněných druzích. "Co se týče ochrany hmyzu, včetně hmyzích opylovačů, tak přesně udeří (novela) hřebík na hlavičku v tom, že v rámci hmyzu nemá příliš smysl chránit jedince," řekl vědec. "Problém je právě úbytek nebo degradace prostředí, ve kterém populace hmyzu žijí. Tato stanoviště se velmi zhoršila, proto se populace hmyzu snižují," dodal.

Hmyz ohrožuje více faktorů, za většinou z nich ale podle vědce stojí člověk. Největší vliv má podle něj intenzivní zemědělství a lesnictví. "Velká část biodiverzity našeho hmyzu ale i jiných organismů je vázaná na jemnozrnnou mozaiku různých typů prostředí v krajině, tu produkční zemědělství ničí," řekl. Hmyz v posledních 50 až 70 letech ztratil podle vědce vlivem velkoplošného industrializovaného hospodaření, včetně intenzivního hnojení a využívání další chemie, prostor k životu.

Přítomnost divokých opylovačů například v ovocných sadech by přitom podle vědce zvýšila jejich výnosnost. "Mnohem efektivnější je, a řada zemědělců to tak dělá, mít sad pestrý, mít tam přirozená stanoviště s dostatečnou diverzitou divoce rostoucích rostlin pro divoké opylovače i pro přirozené nepřátele škůdců. Výnosnost potom stoupá o desítky procent, jak dokazuje řada studií," řekl. Jedním z hlavních problémů je podle vědce nedostatečná osvěta mezi zemědělci.

Pokud by byla naše krajina pestrá, zdravá a druhově bohatá, byl by podle Tropka hmyz pravděpodobně méně náchylný i k důsledkům klimatické změny, jakou jsou sucha. Pro ochranu opylovačů by bylo podle vědce potřeba změnit praktiky v zemědělství a dát tak hmyzu prostor, například nechávat zelené květnaté pásy u polí, diverzifikovat sečení luk nebo méně intenzivně využívat pastviny.

K ochraně hmyzu může ale podle vědce přispět každý. "Téměř všichni můžeme vytvářet bohaté prostředí například na zahrádkách, ale i ve městech na balkonech nebo v parcích. Můžeme dát prostor například kvetoucím divokým rostlinám, můžeme vytvářet drobná stanoviště, kde mohou samotářské včely hnízdit, třeba písčité stráně, nebo i vhodně vyrobené hmyzí hotely,“ řekl vědec. Přestože tyto kroky nezachrání diverzitu hmyzu v Česku, mohou podle vědce přispět ke zpomalení jejího úbytku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.8.2023 06:23
Velká část biodiverzity našeho hmyzu ale i jiných organismů je vázaná na jemnozrnnou mozaiku různých typů prostředí v krajině, tu produkční zemědělství ničí," řekl.
To je pravda, ale kdo má tu jemnozrnnou mozaiku udržovat?
Zemědělci co se sotva uživí? Nadnárodní řetězce co mají enormní marže nebo kdo?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.8.2023 07:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tu mozaiku je možno vidět v našich lesích, kde často žije více lučních druhů (ťuhýk, strnad), než v agrární krajině. Na mýtinách, v oplocenkách, kolem cest aj. žije spousta hmyzu, tak jako před příchodem člověka-zemědělce. Často kritizovaný pasečný způsob tak vytváří iniciální stadia sukcese, kde je vidět o několik řádů více hmyzu, než v x-krát pesticidy zkrápěné krajině.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.8.2023 08:14 Reaguje na Karel Zvářal
Jemnozrná mozaika... Tak tady páni ochranáři padesát let zaspali. Ani ta bezzásahovost či ponechání krajiny na "zdivočení" nemá z tou jemnozrnou mozajkou co do činění. Ano, les věkových tříd je v principu právě tou jemnozrnou mozaikou v lesích a je jedno jakým způsobem je zrovna obnovován.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.8.2023 09:12 Reaguje na Jarek Schindler
No ale po po požáru nebo broukovi zaroste najednou. On ten rozdíl ve věku do 10 let není nic. A PAK ŽE ARCHITEKT.
NA JEMNOU MOZAIKU JSOU NEJLEPŠÍ SPÁSAČI. OVŠEM NE DO PRODUKČNÍHO.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.8.2023 09:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Berete to moc doslova. Člověk je též spásač - odstraní/"spase" mýtní porost a založí nový na holé zemi. Kdo tam vidí jen vyjeté koleje a "zničený les" (kavárna), nechť zajde k očnímu a pořídí si brýle.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.8.2023 09:28 Reaguje na Karel Zvářal
Já přece neříkám pást v produkčním. Do ovsa si taky nepouštíme prasata a když tak divoká.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.8.2023 09:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale o to tady přeci jde! Že v tom člověkem cyklicky obnovovaném je vyšší diverzita než v uniformním bezzásahu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.8.2023 09:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ona je poněkud jiná mozaika po fořtovi a po zubrovi. Nejlepší dělal Slon, ale umí i OT.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.8.2023 09:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Po slonovi a zubrovi tam bude určitě víc hovniválů, možná i některých motýlů. Jen naznačuji, že hledat diverzitu je snazší v hosp. lese, než v zcela pozměněné agrární "stepi"/poušti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.8.2023 18:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
S těmi chobotnatci se možná dočkáte. Pracuje e na oživení mamutů.
Počkejte až půjdete do sámošky a s nákupem Vás prožene mamut.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.8.2023 12:35 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud se jedná o větší lesní celky, nejlepší mozaiku dosáhnete různým způsobem hospodaření a druhovou pestrostí. Sem tam rezervace ponechaná bez nebo s minimem zásahu, nebo lesní palouk taky není na škodu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.8.2023 06:36
Ohroženi jsou všichni opylovači, když se téměř všude seká strojově - což je vlastně vysavač + mlýnek a navíc mnohde musí být trávníky sestřiženy na " anglický"/golfový, takže co nejčastěji !
A k tomu se už delší dobu vysazují stromy nevhodné pro opylovače.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2023 11:52
K divokým opylovačům v sadech pouze to, že na jaře jsou jedinými opylovači
schopnými sady opylit pouze včely medonosné přežívající zimu v počtu
tisíců kusů. Pokud by byly odkázány květy ovocných dřevin na samotářský
hmyz, tak bude opyleno méně, než procento květů. Budiž pak později, až
se samotářky namnoží, ale u nich to záleží na podmínkách a počasí na
rozdíl od včel medonosných, kterým pomáhá při rozvoji včelstev včelař.
Samotářkám lze pomoci navrtáním nějakých špalků, ale je dobré je pak
obalit pletivem, aby nebyly potravou ptáků. No a nějaký ten "bordel"
v rohu zahrady je přímo požehnáním pro hmyz. Přílišná sterilita je
pro hmyz pohromou a to i u těch smíšených různověkých lesů, kde schází
čerstvé paseky suplující prvých pár let rozkvetlé louky. Pak taky to,
že klidně jako včelař oželím dotace na zavčelení krajiny, pokud by
byly směřovány do kvetoucích biopásů na okrajích polí, kde je stejně
mizerný výnos. Pestrá potrava biopásů vynahradí i ztráty hmyzu při
pozdním a nebo lépe až jarním zaoráním těchto ploch. Já na příští rok
připravuji na zahradě plochu podél plotu na takový biopás po starých
keřích Josty pro kterou mimo vína nemám využití. Takové slunečnice lze
vysít od jara několikrát, aby postupně rozkvétaly a totéž lze u jiných
nektarodajných rostlin. Jo a taky nezatracujme ani ty nepůvodní rostliny.
Ty to dny nosí včely pyl ze Zlatobýbu kanadského, nektar z Netýkavky
žláznaté a na zádech jsou bíle zbarvené jejím pylem, když lezou do
jejich květů pro nektar. Když rozkvete křídlatka, tak nepohrdnou ani
jejím pylem. Nebýt v mém okolí tyto zdroje, tak nevím, nevím, co by
v přírodě nacházely v takovém množství, jako ty nepůvodní rostliny.
Dva týdny pozoruji kvanta hmyzu na padavkách máslových hrušek, které
"uklízím" pouze mimo chodník a nechávám je hmyzu. Vidět 10 Baboček
admirálů na pár metrech čtverečních je pomalu zázrak, ale pouze díky
tomu, že to ihned neuklízím do kompostu a nezasypávám travou. Takhle
to přeci vypadalo kdysi v přírodě, že opadané ovoce nikdo neuklízel
a zůstávalo pro zvířata a hmyz. Přehnanou sterilitou a posedlostí
uklízením se tak mnozí připravují o radost z pohledu na ty babočky
a ten hmyz připravují o potravu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.8.2023 12:01 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.8.2023 08:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Další "Machačkův paradox" - rozněžňujete se tu nad babočkami na hruškách a přitom vzýváte nektarodárné biopásy, které pravidelně (dle pravidel SZP) po 15. srpnu končí rozšrotovány a zaorány i se všemi vývojovými stadii motýlů, kteří byli na danou lokalitu nalákáni z širého "efektivně využívaného" okolí.

Ps: údaj, že bez včely medonosné bude opyleno méně než 1% květů v sadu jste vzal kde? Vycucal z prstu, že?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2023 09:31 Reaguje na Jakub Graňák
Však píšu, že zaorat biopásy by bylo lepší až na jaře,
ale když otitulovaní "odborníci" určili 15.8. jako termín, tak by měli jít k lopatě. V té době začínají mít biopásy teprve svůj největší význam, protože zpestřují potravní nabídku v době, kdy už je ji v přírodě a na polích minimum.
To 1% procento jsem vyčetl někde od "vědců", ale už si
nepamatuji odkud, ale pokud jste včelař, tak určitě vidíte
v sadu poměr včel a jiného hmyzu při opylování a tomu 1%
docela věřím. Tak si ještě kopněte, když vás to baví, ale
pastí nejsou pouze biopásy, ale kdejaké meze a škarpy, či
trvalé travní porosty, které se vesele "šrotují" i s těmi
housenkami. Každopádně raději biopásy, než zalesňování
s metrovým jílkem mezi stromy "sešrotovaným" 2x ročně bez
kvetoucích rostlin jako ve článku z Brněnska, kde pole
po staletích "vracejí" lesu, který údajně vykáceli za
socíku, což vyvracejí historické vojenské snímky a mapy.
Lhát lze hlupákům, ale moudrý člověk si fakta zjistí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.8.2023 12:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Ani na jaře, aby to plnilo deklarovaný účel, musel by ten biopás být na místě minimálně do června. Když to poořete na jaře, tak stejně valnou většinu motýlů... zastihnete ve stádiu kukly a to je pak konečná. Ty pravidla vymýšlejí spíš lidé vašeho ražení, technokraté neschopní vnímat nic než vlastní ekonomický profit.
Co se týče toho 1 % pokud soustavně devastujete populace hmyzu intenzifikovaným zemědělstvím, dle vašeho - efektivním, pak se není čemu divit, že míra opylení těmito druhy klesá. Nicméně rozhodně není pravdou, že se na opylení podílejí pouze 1 %, stačí typické jaro posledních let s přímrazky, chladnem, nebo deštivem v době květu a podíl opylení čmeláky... činí desítky %, protože včely si hřejou prdelky v úlech. Pokud se nebudou kosit příkopy, meze.., ač sám to považuju za kravinu, tak budete první, kdo bude hulákat, jak je to nebezpečné, poněvadž by se mohlo stát, že nějakej ožrala to zapíchne do škarpy a nikdo ho tam nenajde.
A co se týče toho kopání: pokud si chcete hrát na zagorku, pak nechápu, proč se do těchto diskusí zapojujete, opakovaně dokazujte, že skutečně nejste vševědem
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2023 16:12 Reaguje na Jakub Graňák
Takže podle vás raději žádné biopásy a pouze brečet, že ubývá hmyzu? U entomologa vskutku divný názor! I kdyby zahynula zaoráním polovina kukel, tak v okolí se zakuklila zbývající polovina a to
je více, než nic. Mimochodem kterýpak motýl klade
vajíčka na rostliny v biopásech a jeho housenky
je žerou? Najděte mi jednoho motýla, od kterého
se housenky živí nepůvodní slunečnicí, svazénkou, nebo jetelem, či hořčicí. Kuklí se většinou tam,
kde se vykrmily a ne tam, kam létají imaga na
nektar. Vševěd určitě nejsem, ale na rozdíl od
vás vím, že housenky v biopásech kulturních
rostlin nemají co žrát a jsou pouze na produkci
nektaru a případné semena pro ptáky a potravu
pro zvěř. Pro množení motýlů potřebujete velmi
specifické rostliny a bez nich se množení nikdy
nedočkáte ani v tom biopásu. Takže kopněte si
znovu, ale při fér hře, až mi povíte, co tam
v tom biopásu housenky žerou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.8.2023 18:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne, podle mně jsou jediným smysluplným řešením trvalá luční společenstva - vaše nenáviděné meze.

Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je:
čičorka, hořčice, jestřabina, jetel, jitrocel, kmín, komonice, kopr, koriandr, kozinec, krambe, len, lnička, lupina, mastňák, mrkev,pastinák, pohanka, ředkev, řeřicha, sléz, slunečnice, svazenka, světlice, štírovník, tolice, úročník, vičenec, vikev a trávy čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin.
Všechny desítky (možná spíše stovky) druhů motýlů, které výše vyjmenované druhy využívají jako úživný žír vám vyjmenovávat nehodlám, věnujte taky trochu času místo planého tlachání studiu... jen namátkou, mimo polyfágů jako jsou pernatušky, huňatci, šedavky... jsou to např vřetenušky, lišaj vrbkový, pabourovec jestřábníkový, bourovec ostružinový, blýskavky, kovoleskleci, přástevníci, perleťovec malý, modrásci, nebo např. legendární otakárek fenyklový a další desítky více-či méně potravně specializovaných druhů. Nemluvě pak o dalších stovkách druhů hmyzu, které taktéž vyjmenované rostliny vyuívají k žíru...

Žádná polovina se v okolí nezakuklí, přesněji řečeno zakuklí, nicméně jara se nedožije, protože skončí úplně stejně zaorána-či jinak zničena předseťovou přípravou.

Tudíž pokud chcete fér hru, tak se nejprve pěkných pár let vzdělávejte a travte více času venku, nežli sepisováním nedouckých fantasmagorií a oportunistického lhaní (protože ta vaše podpora biopásů přece není o ničem jiném, než přihřívání si polívčičky pro vaše vlastní včelaření), já s vámi totiž fér hru hraju, jen vám nechávám prostor se vlastní neznalostí totálně ztrapnit... a vy v tomto směru skutečně málokdy zklamete.

Tímto svou diskusi s vámi na toto téma končím
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.8.2023 08:42 Reaguje na Jakub Graňák
Já taky, protože záleží na sestavě těch
plodin v biopásu, aby nebyly potravou
hmyzu rostliny, ale pouze nektar a pyl.
Pokud jim tam zasejete potravu pro jejich
housenky, tak je taky zaoráte. Pokud ne, tak je nezaoráte. Přeji hodně úspěchů
při údržbě mezí, aby byly kvetoucími loukami a nikoliv jen zarostlé plevely.
Takhle dnes meze vypadají, pokud je
při postřiku pole rovnou nezasáhne
postřik a zahubí tam všechen hmyz. To
je běžná situace včetně zahubených
rostlin. Pro moje vlastní včelaření?
Odměnou včelaře za opylování je med
a já se klidně obejdu bez medu, ale
bez včel se příroda neobejde ! Já
toho klidně nechám, když mi opylí
stromy včely samotářky a čmeláci, ale
to zatím bez včel medonosných NELZE!
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.8.2023 15:23
Snad novelizace nepřinese naopak více zákazů a příkazu pro hospodaření a ještě větší byrokracii. Třeba že pokud na louku zalétne otakárek, začne se louka chránit nebo se zakáže její posečení. To snad ne. Nelze chránit všechna stanoviště.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist