https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-jar-veterinari-opet-urezavaji-nosorozcum-rohy-aby-je-zachranili-pred-pytlaky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky

22.4.2024 11:05 | PRETORIA (ČTK)
V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
 
"S těžkým srdcem se naše organizace rozhodla zbavovat nosorožce rohů, je to v rozporu s tím, co zastáváme. Ale přetrvávající hrozba od pytláků nás donutila k tomuto opatření na ochranu našich nosorožců," řekl tento týden novinářům Sihle Mkhize z vládní agentury Ezemvelo, která má na starost ochranu zvířat a přírody v provincii KwaZulu-Natal.

Metoda odřezávání rohů nosorožcům veterináři není nová. Podle deníku El País ji používali už koncem 80. let minulého století v Zimbabwe či Namibii a v roce 2014 v některých regionech Jihoafrické republiky. V jihoafrickém Krugerově národním parku, který je domovem největší světové populace nosorožců, v letech 2022 až 2023 aplikovali tuto metodu asi 70 procentům tamní nosorožčí populace. To ale tehdy vedlo k tomu, že pytláci se přesunuli do jiných oblastí, kde tato zvířata rohy měla, například do rezervace v provincii KwaZulu-Natal.

Nosorožce odborné odřezání rohů nebolí, jelikož v něm nemají nervová zakončení. Cítí pouze vibrování motorové pily, kterou se roh odřezává. Ponechá se asi 10 či 15 centimetrů rohu. Celá "operace", při níž se zvíře zklidňuje sedativy, trvá podle deníku El País asi 15 minut.

Problém je ale v tom, že rohy nosorožcům dorůstají, asi o 12 centimetrů za rok, takže odřezání se musí zhruba po roce a půl či dvou opakovat, pokud má pytláky odrazovat. Pytláci zvířata často vážně zraní, nebo zabijí. Nosorožčí rohy jsou na černém trhu žádané jako dekorativní předmět či pro údajné léčivé účinky, které jim připisuje tradiční asijská medicína.

Podle deníku El País žije na světě už jen asi 27 000 nosorožců různých druhů, nejvíce právě v JAR, kam se každoročně na ně jezdí dívat do rezervací tisíce turistů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Sl

Slovan

22.4.2024 18:35
Nebyli jsme daleko od toho, aby nosorožec, jak africký tak asijský, úplně vyhynul. Z tohoto pohledu se jedná na obou kontinentech bezesporu o obrovský úspěch všech lidí, kteří se na ochraně toho druhu podíleli i podílí a patří jim nejvyšší uznání. Pomohlo samozřejmě i štěstí, protože třeba posledních pár desítek bílých jižních se našlo právě v rezervaci KwaZul-Natal.
Jsem zvědav, kam African Parks převezou těch 2000 nosorožců. Nároky budou zřejmě dost vysoké, celá akce bude monstrózní, ale pár horkých kandidátů bych viděl.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist