https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-jizerskych-horach-k-zadrzovani-vody-vyuzili-nepouzivanou-cestu-tezaru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Jizerských horách k zadržování vody využili nepoužívanou cestu těžařů

11.11.2021 01:16 | LIBEREC (ČTK)
Spolek MilujemeJizerky v Jizerských horách pilotně zkouší, jak zadržet vodu v krajině hloubením jam v nepoužívaných cestách těžařů dřeva. S tímto rekultivačním opatřením mají v České republice zkušenost zatím jen v CHKO Beskydy, kde ho zkoušeli asi na osmi kilometrech. Dobře funguje za sucha i za povodně, řekl ČTK Miroslav Kubín z CHKO Beskydy, který patří mezi iniciátory používaní této metody.
 

"Pokud máme velkou povodeň, velký úhrn srážek 150 až 170 milimetrů na metr čtvereční, tak tato úprava je schopna pojmout vodu stejně jako zdravý les," řekl Kubín.

Metodu k zadržení vody tímto způsobem podle něj pracovně nazývají "jáma hráz jáma" a využívají k tomu už nepoužívané cesty těžařů, takzvané svozové nebo přibližovací linky zhutněné při těžbě dřeva těžkými lesními stroji. Tyto cesty vsakovací schopnost ztratily, naopak pomáhají nežádoucímu rychlejšímu odtoku vody z hor. "My dvacetitunovým bagrem načechráme zeminu, uděláme vsakovací pás a veškerá voda, která dopadne v podobě deště na půdu, tak v tom místě se vsákne. A to je hlavním principem, to znamená obnovit vsakovací schopnost půdy," řekl Kubín.

Spolek MilujemeJizerky po dohodě s CHKO Jizerské hory a Lesy ČR tento způsob rekultivace dnes zkoušel zhruba na kilometrovém úseku v Mordově rokli v Kateřinkách. Podle Kubína musí být jámy hluboké alespoň 1,1 metru. "Jsou to takové speciální vrypy do půdy, načechrá se ta půda. Je důležité, aby mezi jedním a druhým vsakovacím pásem vždycky byla alespoň 50 až 70centimetrová zhutněná půda, která vytváří takovou hrázku. Ta hrázka zabrání erozi půdy," uvedl. Vsakovacích jam bude v rokli zhruba 330. "Dnes to vypadá jako spousta krtinců na přibližovací lince, ale za deset let to bude mírně zvlněná krajina, která bude mít obnovené kapiláry," dodal Kubín.

Stanislav Dubský ze spolku MilujemeJizerky ČTK řekl, že by tímto způsobem rádi rekultivovali i další svozové linky v Jizerských horách. "Je to o komunikaci s Lesy ČR, CHKO a dalšími, jaké linky nám uvolní. Protože hodně jich je používaných, a ne všechny jsou k dispozici," dodal Dubský.

Podle vedoucího Správy CHKO Jizerské hory Tomáše Korytáře budou vhodné lokality hledat. "Shodou okolností jsme dnes hovořili s lesním správcem, že mají plochy a lokalitu na severu Jizerských hor, v oblasti hory Smrk. Tak tam se pokusíme pro příští rok nějakou lokalitu vytipovat," řekl ČTK. Úprava asi kilometrového úseku v Mordově rokli si vyžádá zhruba 200 000 korun, většinu nákladů spolek zaplatí z dotace získané ze státního fondu Program péče o krajinu.


reklama

 
Marek Kuntoš
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2021 08:33
Velice, opakuji VELICE prospěšný přístup! Kéž by se toto stal standard požadovaný zákonem... jakožto redukce škod na ŽP i společnosti vzniklých podnikáním...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.11.2021 15:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Mě se ten projekt zdá prospěšný. Nechápu ale Vaše přání aby se to stalo zákonnou povinností. Jak by se posuzovalo, která vyklizovací linka je nepotřebná? Kdo by o tom rozhodoval a na základě čeho?
Odpovědět
dm

david matoušek

11.11.2021 16:14 Reaguje na Dalibor Motl
Pravdu mate, nejde to nejak urcovat od
stolu. Jak se tam pak treba dostanou hasici, az bude les horet. Jak zachranka, az se zrani turista?
Odpovědět
Pe

Petr

11.11.2021 16:44 Reaguje na david matoušek
Malokterý les je dobře přístupný pro hasiče, nebo třeba záchranku. Často to ani nejde, třeba v horším terénu, v horách,...
Taková už prostě příroda je. A kdo tam chce jít, musí s tím počítat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2021 17:55 Reaguje na Petr
Děkuji. Přesně tak...
Odpovědět
dm

david matoušek

11.11.2021 18:28 Reaguje na Petr
Tak to kazdopadne, proc ale likvidovat uz jednou vytvorenou cestu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2021 19:06 Reaguje na david matoušek
Protože nejde o to mít cesty, ale o to mít zdravý les..
Odpovědět
ig

11.11.2021 21:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A kde pak asi mám jezdit na motorce?
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.11.2021 11:23 Reaguje na david matoušek
Také nechápu, proč stará, v současnosti málo používaná cesta lesem někomu vadí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.11.2021 13:37 Reaguje na Jarka O.
Tak si přečtěte článek pod kterým píšete komentář...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

14.11.2021 14:29 Reaguje na Jarka O.
Tak si na nějakou takovou cestu zajděte, když hodně proší, z těchto cest jsou z potoky vody...
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.11.2021 20:48 Reaguje na Karel Pavelka
Vidíte, zrovna zde, u úzkých pásů zpevněné půdy v jinak zdravém lese bych si myslela, že bezzásah a ponechání přírodě by stačilo, na rozdíl od kůrovcové kalamity. Taky zasazení pruhů jiných druhů stromů, aspoň ve vrchních částech dřívějších cest a v mírnějších svazich se mi zdá lepší na zastavení eroze i na zádrž vody, i na zpomalení kůrovce. Asi se mýlím. Úvozy a vymleté cesty znám, a jsou i v alpách.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2021 19:05 Reaguje na Dalibor Motl
Já nejsem ten, kdo dokáže adekvátně určit postup zavedení tohoto požadavku, ale svým komentářem chci říct, že je toto řešení (popsané v článku) naprosto vhodné a hlavně vysoce efektivní.

Technicky je možné stanovit potřebnost každé svážnice a zároveň namodelovat odtokové poměry, aby se dal v mapových podkladech stanovit koeficient zachycení srážkové vody daného místa.

A také opakuji, že by při zavedení tohoto požadavku šlo pouze a jenom o požadavek na minimalizaci negativních dopadů podnikání na obyvatele i ŽP. A to přece nemůže být požadavek iracionální nebo dokonce neadekvátní...

Myslím si, že pokud někdo podniká, tak při tom má být zodpovědný a má minimalizovat negativní dopady svého podnikání.

V tomto ohledu jde vážně o zásadní úpravu vodního režimu v krajině. Pokud by se takovéto opatření aplikovalo ve většině polesí, tak by to mělo potenciál zadržet obrovské množství srážkové i třeba pramenné vody, které dnes odtékají a berou půdu dolů do povodí a do zbytečných přehrad za miliardy, které to mají druhotně zachytit, a které se pak bagrují, atd. atd..

Voda se má zadržovat tam, kde pramení řeky a kde hodně prší, a to zejména na horách a vrchovinách.

Současné odvodnění hlavně lesních pozemků je enormní a má mnoho negativních dopadů. A to nejde o hlavní cesty, ale o neřešené kalamitní svážnice i staré nepoužívané svážnice, o různé umělé teréní úpravy, atd.

Podle mě je toto prostě potřeba jak proti povodním tak proti suchu, proti poškozování majetku, proti poškozování ŽP a všechny kdo podnikají na zemědělských a lesní půdě by to mělo zajímat, protože tímto opatřením se jim můžou zlepšit podmínky jejich výdělečné činnosti.



Odpovědět
JO

Jarka O.

13.11.2021 08:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tenhle koment se vám povedl, dost jsem se nasmála:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.11.2021 08:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Neužívaná lesní cesta časem zaroste trávou, napadá na ni listí, jehličí, vytvoří se vrstva humusu, která zachytne více vody a zaroste ještě více do stavu přírodě blízkého. Náklady nula, ekologická škodlivost nula, ničení společenstev těžkou technikou nula, cucání dotací nula, zachytí vody se postupně zvyšuje. Navrat do použitelného stavu při obnově hospodaření v lese jednoduchý, zhutneni horní vrstvy nebo terénní úpravy za malé peníze.
Greenwashing spolku MilujemeJizerky na jámahrázjáma, tedy přeměnu cesty na tankodrom s derami hloubky 1,1m proložené hrázkami šíře 70 cm. Sosání dotací ano, těžká technika ničící spolecenstva ano, navrat do stavu pred vznikem cesty ne, vyuzitelnost pro náhodné chodce a zvěř nula, v tom si zlomí nohu i kamzik, napit se z jamy se srně nepodaří, náklady na návrat na lesní cestu velké.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.11.2021 17:54
teda doufám, že ona lokalita v oblasti smrku není vidlicová cesta - což je pro romanticky založené běžkaře a cylisty (ne elektrocyklisty - ti tam neprojedou, protože kolo v terénu neunesou a cca 150m úsek podél hraničních patníků na vrstevnici napojující se na žlutou polskou značkou je prakticky nesjízdný) jediná s rozumných spojnic mezi polskou a českou částí jizerek mezi vrškem smrku a karlovským mostem. samozřejmě jiné cesty zasluhující rozbagrování v lokalitě jsou.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.11.2021 08:38
Nedokážu posoudit ekologickou hodnotu zničené linky nebo cesty... Za Haracha měl každý hajný na starost nějaký úsek cest, které musel udržet průchodné, aby šlo hospodařit. Především dělal svodnice z tyčoviny, aby nedocházelo k vodní erozi cesty. V porostu byla vždy tůňka na zasakování a pro zvěř (té si majitel vážil..., pokud nějaká laň se naučila loupat byla personálem ulovena). Tyčovinu z porostu asi nepotřebujeme. Oplocenky stejně neděláme.
Už jsem dlouho v Jizerkách nebyl, ale pamatuji si, že všude byly malé jímací nádrže, které měli stavidla a posilovali v létě potoky, na kterých stály po celém toku textilky. Bavíme se o 19 století, ale fungovalo to do dnešních dob.
Zkuse se podívat za jaké peníze LČR budují cesty. Skoro zeť jel do Krkonoš s bagrem na výpomoc na 14 dní a už maká od června do teď.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2021 10:10
No co. Letos rozbagrují a za pár let srovnají buldozerem, aby mohli
odvézt z lesa dřevo z polomů a jiných kalamit. Nic se přece neděje,
peníze na to jsou a to, že kdysi každá cesta byla co pár metrů
přerušena udržovanými svodnicemi, je zapomenuto. Pod nimi bylo možno
vytvořit stálé tůňky v lese mimo kdysi pracně budovanou cestu a efekt
by byl stejný a možná levnější. I kdyby ty tůňky zůstaly nastálo, tak
nakypřená půda cesty zaroste náletem a zastíněné tůňky budou pouze
zahnívajícími močály. Vodu v horách zadrží hlavně zdravý les s půdním
pokryvem a to je problém. Taková svažnice po těžbě se stává potokem,
jehož vody nějaké tůňky na bývalé cestě nezadrží. Ten je přeskočí a
maže z kopce dolů. Tam jsou rezervy a ne ve vrstevnicových cestách,
které se rozkopávají snadněji, než je zarovnání svažnic po těžbě .
Odpovědět
Pe

Petr

12.11.2021 10:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Tady si sám odporujete. Rušit nepotřebné cesty vám přijde špatné a drahé, a vzápětí dodáte, že za deště se změní v nezadržitelný potok.
Chcete půdní pokryv, ale zarůstání nepotřebné cesty se vám nelíbí a raději byste cestu se svodnicemi.

Jde o nepotřebné cesty, kde cokoliv je lepší, než udusaná zem. Změna v zarůstající močály je přece skvělá změna a náprava. Nenapadá mě lepší. Vás ano?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist