V Litomyšli vznikla jedna z prvních biometanových stanic v Česku
Zemní plyn stanice vyrábí z bioplynu, který pochází z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně ho vtláčí do plynárenské sítě Gasnet. Součástí je i plnicí stanice na stlačený plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Stanice je inovací původní bioplynové stanice v areálu družstva. Bioplyn už tak nemusí být využíván pouze při kogenerační výrobě elektřiny a tepla.
Investici za více než 50 milionů korun v praxi zajistily společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas. V Česku jde podle družstva o první technologii výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě. "Zahájení běžného provozu je plánováno na prosinec tohoto roku," řekl Ivo Hutira, jednatel společnosti Hutira – Brno.
Družstvo se rozhodlo pro inovaci v roce 2019. Hlavním důvodem bylo maximální využití energie z bioplynu. "Kogenerace má z hlediska výroby elektřiny účinnost jen okolo 35 procent. Dalších 30 procent je pak v teple, pro které například v létě nemáme využití. Když nyní poputuje do plynárenské sítě biometan, zákazníci naší energie využijí mnohem více," řekl ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl Jan Pechanec.
Technologie je soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do tzv. jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu. Stanice by měla za deset let zpracovat 30,6 milionu krychlových bioplynu, ročně to znamená 1,7 milionu metrů krychlových biometanu.
reklama
Biometan má klíčový potenciál pro budoucnost energetiky v Evropě, tvrdí experti
EFG více než zdvojnásobí kapacitu biometanové stanice v Rapotíně
Sdružení: V příštích letech mohou v ČR vzniknout desítky biometanových stanic