https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-np-podyji-se-obavaji-invazivniho-pajasanu-rychle-se-siri
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V NP Podyjí se obávají invazivního pajasanu, rychle se šíří

28.6.2019 00:22 | ZNOJMO (ČTK)
Správa Národního parku Podyjí se obává dalšího rozšiřování invazivního pajasanu žláznatého.
Správa Národního parku Podyjí se obává dalšího rozšiřování invazivního pajasanu žláznatého.
Licence | Volné dílo (public domain)
Správa Národního parku Podyjí se obává dalšího rozšiřování invazivního pajasanu žláznatého. Z parku by mohl začít vytlačovat původní stromy. Odborníci nyní chtějí zmapovat výskyt pajasanu v parku a okolí, o pomoc žádají i veřejnost. Správa parku to včera uvedla na svém webu.
 

Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Původně jde o okrasný strom exotického vzhledu, který ale začal v řadě zemí zplaňovat a místy se stal obtížným invazním druhem. "V Národním parku Podyjí jsme v posledních letech svědky jeho nápadného šíření," uvedl za správu parku Robert Stejskal.

Pajasan je schopen tvořit značné množství takzvaných výmladků po pokácení nebo odlomení kmínku. Dospělý strom pak může za rok vyprodukovat až milion semen, které se snadno šíří větrem, a to až do vzdálenosti 500 metrů. Ještě dál se mohou šířit vodou.

V Podyjí je výskyt pajasanu nyní známý přibližně z padesáti lokalit. Většina z nich je v prostoru od Šobesu po Znojmo. "Nejhojnější výskyt registrujeme v okolí železniční trati Znojmo-Nový Šaldorf, úspěšně se šíří ve vinohradech a v zahradách. Například na Hradišti. Z obcí ochranného pásma najdeme nejvíce pajasanů v intravilánech Popic a Konic. Mohutný pajasan roste přímo v obci Lukov," uvedl Stejskal. Jde ale také o běžnou dřevinu centra Znojma i jeho periférií. V blízkosti národního parku jsou nápadné stromy v Karolininých sadech nebo v Gránickém údolí pod Jihomoravským muzeem.

Pomoci s mapováním výskytu stromu může i veřejnost. Pokud pajasan roste komukoliv na zahradě, ve vinici či jiném pozemku, správa prosí o zaslání této informace na e-mail: stejskal@nppodyji.cz. Informace bude zahrnuta do mapování výskytu invazních dřevin na území národního parku a jeho ochranného pásma.

Zbavit se pajasanu obecně není snadné. Nestačí ho jen pokácet, protože z kořenů raší další jedinci, navíc se na místě objevují semenáče. Pařez je proto třeba ošetřit herbicidem a semenáče i výmladky dál likvidovat, ať už mechanicky či chemicky, a to několikrát za rok. Strom definitivně uhyne asi za šest let.

Domovinou pajasanu je východní Asie. Na území ČR byl prokazatelně vysázen v roce 1803 v Lednici na Břeclavsku. Pajasany se do Evropy dostaly ve druhé polovině 18. století a z Braniborska se šířily dál na východ. Z Podyjí by v budoucnu mohl vytlačit původní stromy jako například duby nebo habry.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

28.6.2019 09:18
Pozor, je to strom, který se šíří samovolně a dokonce zadarmo. Měl by následovat ideální scénář: Vykřičet si pár milionů, strom vyhubit, zjistit, že samo tam nic jiného nevyroste, opět další miliony a zasadit něco jiného, po čase spálit uschlé stromky a znovu sadit.
Odpovědět
J

Josef Mozek

28.6.2019 09:21
Ještě jsem zapomněl, že je nutné nasypat pár desítek milionů některé vysoké škole, která bude v tomto dělat "výzkum".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.6.2019 19:38
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.6.2019 19:39
Že by ideální zdroj biomasy?
Odpovědět

Jan Škrdla

29.6.2019 16:02
Kromě toho, že se pajasan dokáže nekontrolovaně šířit a je těžké se jej zbavit, je tady další důvod k opatrnosti. Tou je alelopatie, rozkladem listí, ale také vylučováním z kořenů, se uvolňují jedovaté látky, které potlačují růst jiné vegetace.

Proto bych jej toleroval na umělých stanovištích, jako jsou brownfieldy nebo železniční náspy. Spolu s akátem a některými keři jsou to dřeviny, které díky své velké regenerační schopnosti snáší péči ze strany SŽDC.

Na zemědělských bych se raději držel vrb, topolů, popř. břízy nebo introdukované paulovnie.

Pro Pepu Mozka - doporučuji si nastudovat proč byl vyhlášen NP Podyjí a co je předmětem ochrany.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.6.2019 08:12 Reaguje na Jan Škrdla
Za komunistů se jeho vysazování podporovalo, protože dokáže vyrůst i tam, kde se tradičně vysazovaným stromům (třeba lípa) nedaří.

Jako zdroj biomasy by asi nadělal menší paseku než kukuřice nebo řepka.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.6.2019 21:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Nespletl jste si jej s akátem. Nevím o tom, že by se dříve pajasan vysazoval ve velkém, a trochu více se začal šířit posledních 20 let.

Tam, kde můžou růst dřeviny jako je třeba topol nebo vrba, dal bych přednost jim. Jinak kde nic jiného neroste, nebo roste těžko, a je potřeba, aby tam něco rostlo, přiklonil bych se odolným exotickým dřevinám. Třeba i k akátu (v krajiním případě i pajasanu).

Svůj názor na pěstování kukuřice a řepky pro energetické využití jsem psal už několikrát. Bylo by potřeba, aby naši mocipáni (popř. ti evropští) přenastavili způsob dotací tak, aby se tyto plodiny vyplatilo pěstovat jen pro potravinářské nebo krmné účely (platí to i pro pšenici, která se pěstuje na biolíh).
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.7.2019 07:14 Reaguje na Jan Škrdla
Sleduji ekology už od socíku, takže vím, že byl pajasan jimi propagován pro městské prostředí, kde bylo nějak narušené životní prostředí a moc jiných stromů tam neprosperovalo.

EU je zcela jednoznačně škodlivá, když na jedné straně hlásá, že kukuřice a řepka škodí krajině a pro snižování emisí CO2 nemají žádný význam, a na druhé straně vynucuje jejich pěstování, právě kvůli "boji proti CO2".
Nabízí se, pochopitelně, podezření, zda nám vynuceným pěstováním řepky a kukuřice nechtějí zničit ornou půdu, abychom se stali závislými na dovozu potravin a nemohli si moc vyskakovat.
Čím dříve z EU odejdeme, nebo přispějeme k jejímu rozkladu a zániku, tím líp.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist