V pražské čistírně vod mají nové zařízení na úpravu bioplynu na biometan

V pražské Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově začalo fungovat zařízení určené k úpravě bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod, na biometan využitelný v běžné plynové distribuční soustavě. Jednotku uvedli v polovině června do zkušebního provozu zástupci vedení Prahy a městských firem, náklady na její vybudování byly 60 milionů korun bez DPH. Plyn bude možné po získání potřebné certifikace využívat k pohonu vozidel v majetku městských společností.

Podle radního pro infrastrukturu Michala Hrozy (TOP 09) je nyní zařízení nastaveno na produkci 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně, což odpovídá zhruba obdobnému množství litrů benzinu. Zařízení je nicméně možné výrazně rozšířit. "Je to vlastně stavebnice. Pokud se rozhodneme, že tato cesta funguje, tak jsme schopni postupně tu stavebnici rozšiřovat a téměř zdesetinásobit produkci," vysvětlil.

Ředitel divize strategických investic městské Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) Jiří Rosický dodal, že většinu investice tvořilo vybudování samotného zařízení a menší část pak stavba plynovodu, který umožní vhánění produkovaného plynu do distribuční sítě. Proces výroby pak spočívá v úpravě plynu vznikajícího při čištění odpadních vod, který jinak čistírna využívá pro výrobu tepla a elektřiny pro vlastní spotřebu.

Nová jednotka umožní jeho část vyčistit a zvýšit poměr metanu minimálně na 95 procent tak, že bude využitelný stejně jako běžný zemní plyn. "Zjednodušeně odstraníme plyny, které jsou tam mimo metanu," řekl Rosický. Původně podle něj bylo v plánu u zařízení zřídit vydávací stojany a auta by pro plyn jezdila přímo do areálu ÚČOV. Nakonec však vznikla dohoda s Pražskou plynárenskou, na základě které plyn poputuje potrubím do sítě a bude ho možné odebrat na kterékoliv z vydávacích stanic na CNG, které firma provozuje. Zisky z prodeje plynu půjdou PVS.

Případné zvýšení produkce bude podle Rosického možné v případě rozšíření samotného zařízení i proto, že se při stavbě plynovodu rovnou počítalo s vyšší kapacitou. Maximální produkce 12 milionů metrů krychlových ročně nicméně téměř odpovídá celkovému množství bioplynu, který při čištění aktuálně vznikne, a případné posilování kapacity bude muset jít ruku v ruce s hledáním dalších zdrojů tepla a elektřiny pro provoz ÚČOV. Čistírna by například v budoucnu mohla plyn vyrábět také z gastroodpadů z poloviny Prahy, což by množství plynu výrazně zvýšilo, dodal ředitel.

V pražské ÚČOV začala s počátkem loňského roku fungovat v trvalém provozu takzvaná nová vodní linka, kterou město postavilo za více než šest miliard korun. Nyní je v plánu modernizace té původní i další investice, které jsou zahrnuty v připravované rozvojové koncepci. Vedení města by ji mělo podle ředitele PVS Pavla Válka schvalovat v nejbližší době.

---

reklama

---