https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/valka-proti-plastum-odvadi-pozornost-od-zavaznejsich-problemu-zivotniho-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Válka proti plastům odvádí pozornost od závažnějších problémů životního prostředí

4.11.2020 01:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Energetika, těžký a elektrotechnický průmysl, stavebnictví, zemědělství, medicína... Všechna tato odvětví produkují odpadní chemikálie a znečišťující látky, které jsou výrazně mobilnější, často trvalejší a s mnohem drastičtějším dopadem na životní prostředí než plasty. Emise skleníkových plynů, ztráta biodiverzity a chemické znečištění životního prostředí není dlouho vidět a jejich dopady se projeví až za dekády. Jakmile už je jejich dopad viditelný, je často pozdě s nimi něco dělat.
Energetika, těžký a elektrotechnický průmysl, stavebnictví, zemědělství, medicína... Všechna tato odvětví produkují odpadní chemikálie a znečišťující látky, které jsou výrazně mobilnější, často trvalejší a s mnohem drastičtějším dopadem na životní prostředí než plasty. Emise skleníkových plynů, ztráta biodiverzity a chemické znečištění životního prostředí není dlouho vidět a jejich dopady se projeví až za dekády. Jakmile už je jejich dopad viditelný, je často pozdě s nimi něco dělat.
Licence | Volné dílo (public domain)
Boj proti plastovým odpadům přináší pohodlné odvedení pozornosti od nepohodlné pravdy. Méně či více úspěšné kampaně založené na rozhodné akci proti domnělému nepříteli maskují mnohem větší hrozby životnímu prostředí, které díky tomu zůstávají nepovšimnuty. Píše o tom Conversation.
 

Rok 2020 je rokem změn, které v legislativní i praktické rovině dopadají i na sektor výroby či odpadového hospodářství. Vyspělý svět se rozhodl, že zatočí s plasty na jedno použití. Šálky, míchátka i vatové tyčinky se staly nechtěnými a na cestě do zapomnění je místy doprovází plastové obaly, výplně a sáčky, tašky.

Ve skutečnosti tyto radikální proměny nezrcadlí změnu k lepšímu, ale jen projevy environmentální apatie. V ten moment, kdy jsme si nechali namluvit, že se stačí zříct brček, jsme totiž na hlubší pochopení problematiky životního prostředí povšechně rezignovali. Alespoň to tvrdí výzkumníci inženýrských, technologických a geografických oborů z univerzity v Nottinghamu, kteří ve spolupráci s dalšími environmentalisty, zástupci průmyslu, politiků, charit a neziskovek publikovali své závěry v žurnálu WiresWater.

Znečištění, které nevidíme

V čem je hlavní problém? Že z obsáhlých navzájem provázaných problémů, se kterými se naše planeta potýká, jsme si vybrali ten nejsnazší dílek k řešení. A při jeho domnělé nápravě postupujeme s takovou vehemencí, že okázale ignorujeme problémy mnohem zásadnějšího rázu. Takové, které na rozdíl od plastů nesnesou odkladu.

Lidé, kteří pod vlivem alarmistických zpráv médií bojují proti jednorázovým plastům, podlehli zdařilé iluzi greenwashignu. Ne že by s plastovými odpady uniklými do životního prostředí nebyla potíž. Ale plasty samy o sobě nejsou příčinou problému. „Jsou jeho nepatrnou, byť nejviditelnější součástí,“ říká Thomas Stanton, hlavní autor studie.

Sklo a hliník v obalech? Mají větší uhlíkovou stopu než plasty, které nahrazují. Což je vlastní řadě alternativ plastů.
Sklo a hliník v obalech? Mají větší uhlíkovou stopu než plasty, které nahrazují. Což je vlastní řadě alternativ plastů.

Svět kolem nás je plný závažnějších zdrojů antropogenního znečištění, jen na ně nejde tolik vidět. Namátkou? Skleníkové plyny způsobující globální oteplování. Polétavé prachové částice vytvářející smog a odrážející se na kvalitě našeho života. Radiace.

Vynechat bychom určitě neměli ani zemědělství, které velkoplošně vytváří živinami předávkované prostředí, přesycené toxickými pesticidy. Spotřební elektroniku, automobily i stavebnictví, jejichž produkty jsou plné závadných a životnímu prostředí škodlivých materiálů, těžkých kovů. Medicínu, která je odpovědná za vypouštění léčiv – poté, co projdou našimi těly - do životního prostředí, kde vyvolávají dalekosáhlé, hormonální a jiné změny. Všechna tato odvětví produkují odpadní chemikálie a znečišťující látky, které jsou výrazně mobilnější, často trvalejší a s mnohem drastičtějším dopadem na životní prostředí než plasty.

Už pomáháme, a to nám stačí

Protože už „řešíme“ plasty, nemáme potřebu se angažovat i v těchto oblastech. Pro plastové odpady dokázala vzniknout ze shora vedená iniciativa, legislativa. „Vysoce profilovaná akce, neproporční s reálnou závažností a dopady,“ mímí Stanton. V zásadě jen proto, že je to snadné a vypadá to, že se něco dělá.

Ani ztrátě biodiverzity se takové pozornosti nedostává. Je to moc složité téma, nákladné a náročné, s výsledkem, který nejde vidět hned. Jeho řešení by si vyžádalo více energie, zdrojů.

Plasty jsou přitom jen jedním z mnoha antropogenních materiálů, které unikají do životního prostředí. Plastová vlákna z tkanin – polyesteru a nylonu – patří k prominentním formám znečištění. Že ale ve vzorcích odebíraných z oceánů ve skutečnosti dominují vlákna vlněná a bavlněná, tedy „z přírodních materiálů“ se nedozvíme. Ta jsou sice biologicky rozložitelná, ale pro život v mořích o nic méně nebezpečná a díky barvivům i toxická. Sklo a hliník v obalech? Mají větší uhlíkovou stopu než plasty, které nahrazují. Což je vlastní řadě alternativ plastů.

Plastová vlákna z tkanin – polyesteru a nylonu – patří k prominentním formám znečištění. Že ale ve vzorcích odebíraných z oceánů ve skutečnosti dominují vlákna vlněná a bavlněná, tedy „z přírodních materiálů“ se nedozvíme. Ta jsou sice biologicky rozložitelná, ale pro život v mořích o nic méně nebezpečná a díky barvivům i toxická.
Plastová vlákna z tkanin – polyesteru a nylonu – patří k prominentním formám znečištění. Že ale ve vzorcích odebíraných z oceánů ve skutečnosti dominují vlákna vlněná a bavlněná, tedy „z přírodních materiálů“ se nedozvíme. Ta jsou sice biologicky rozložitelná, ale pro život v mořích o nic méně nebezpečná a díky barvivům i toxická.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Problémem nejsou plasty, ale produkt,“ doplňuje Stanton. Pohodlnost výrobců, průmyslu spoléhajícího na přesycení trhu a nadvýrobu, pohoda neinformovaných spotřebitelů, politika setrvalého růstu se podle jeho názoru nijak nemění. Proto také nejsou reálné akce proti skutečným environmentálním problémům populární.

Plastový odpad je důsledkem špatného designu, neudržitelné spotřeby a nefunkčního odpadového hospodářství, ale ne skutečným problémem životního prostředí. Je to jen ten poslední kousek, který vidíte v koši.

Emise skleníkových plynů, ztráta biodiverzity a chemické znečištění životního prostředí není dlouho vidět a jejich dopady se projeví až za dekády. Jakmile už je jejich dopad viditelný, je často pozdě s nimi něco dělat. Soustředit se na problematiku plastů neznamená řešit environmentální problémy, ale jen jejich nejviditelnější dílek, zatímco celý obraz rozpadající se skládanky světa kolem nás nám uniká.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

4.11.2020 04:10
To je klasický problém zelené ideologie. Jako každá ideologie je vytvářena určitými zelenými guru a osobami v pozadí, které z konkrétního prosazovaného záměru mají konkrétní prospěch. A prováděna v příslušném oboru málo vzdělanými až nevzdělanými aktivisty. To, že většinou tito lidé mají vysokoškolský diplom, nic v jejich vzdělanoti v oboru neznamená. Proto se současný boj za zlepšování životního prostředí nedá dělat jinak než místo faktů prosazovat pouze zelenými hesly. A na to je ideální boj proti plastům a velmi problémové a náročné na konkrétní znalosti je naopak prosazování směrů uvedených v článků.
Odpovědět

Jirka Černý

4.11.2020 05:57
Všechno popsané se nějakým způsobem řeší i když je to třeba v plenkách. Spíš mi připadá že pán by rád polechtal své ego tím že na nějaký problém přišel první, bohužel platí nejen v politice že není umění problém vyřešit ale vymyslet. A tak je alespoň papežštější než papež.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.11.2020 06:00
Trochu se v tom motají, ale sdělení je jasné - je vás čím dál více a produkujete pro biosféru nezvladatelné množství odpadů.
Důsledky budou tragické.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.11.2020 07:58
Článek má v mnohém pravdu. "Boj proti jednorázovým plastům" je navíc totální nesmysl v souvislosti s covidovou epidemií.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.11.2020 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Kromě toho "ekologická" papírová taška je při výrobě mnohem větším zatížením pro přírodu než její plastový ekvivalent.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.11.2020 11:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Takových příkladů je více.
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

5.11.2020 09:57 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nezáleží pouze na nákladech výroby daného kusu (v tomto případě vámi zmiňované tašky). Ale především na tom, jak dlouho(=kolikrát) se může a především REÁLNĚ bude daný výrobek používat. A pak také na tom, jaké jsou možnosti recyklace výrobku. Pokud tedy papírovou nebo bavlněnou tašku použijete jenorázově stejně jako plastovou, tak samozřejmě ta plastová na tom bude ohledně nákladů na výrobu a dopadu na životní prostředí lépe. Ale pokud se budete o tašky papírové a bavlněné náležitě starat a využívat je až do jejich reálné maximální životnosti, tak vyjdou ekologicky mnohem lépe a dají se považovat za produkty z obnovitelných zdrojů. Což se rozhodně nedá říct o plastových ekvivalentech.
A totéž platí u vícero příkladů. Data srovnání kolikrát se ten daný produkt musí použít aby se "ekologicky vyplatil" jsou dohledatelná - ikdyž jsou samozřejmě jen orientační a asi nikdo si nebude dělat v reálném životě čárky kolikrát ten daný produkt během roku použil. Ale rozhodně jsou to zajímavá srovnání.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.11.2020 09:43
Největší problém je v tom, že člověk se chová jako by byl pán přírody a příroda byla jeho otrokem. Jenže příroda se občas hecne, ukáže svoji sílu a "pán tvorstva" je naprosto bezmocný. Stačila jedna tsunami v Asii v roce 2004 a naráz zemřelo asi 230 tisíc lidí. O pár let později si upšoukla jedna sopka na Islandu, následkem čehož byla prakticky na celé zeměkouli ochromena letecká doprava "pána tvorstva". A současná kovidová pandemie je taky důsledek jednání "vládce přírody". Budou nám tato ponaučení stačit, nebo mají přijít mnohem větší pecky, abychom se vzpamatovali?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.11.2020 11:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Problém je, že tyto věci by se měly řešit úpravou a kvalitativní inovací technologického rozvoje, a nikoli návratem do středověku či pravěku, jak po tom horují zelení a v praxi k tomu i tendují.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

4.11.2020 18:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Je zajímavé jak rozdílné pohledy na svět se dneska střetávají. Extrémy obou polarit se stupňují, jak je to vidět i zde. Můj subjektivní dojem je zase, že daní za ten hospodářský komfort co nám moderní technologie poskytují je odluka od schopnosti vnímat reálně život a dění kolem nás i v nás a chtít žít naopak podle představ a nesplnitelných očekávání. Z tohoto pohledu bych se k technologickým inovacím jako spáse neupínal. Prostě technologie nám něco dají a stejnou měrou o něco zase připraví. Nepřinášejí jen plusy, jak o ní mluví technologové.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.11.2020 08:14 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Jistěže je to něco za něco, ale v současnosti jednoznačně převažují klady nad zápory. Projevuje se to mj. narůstáním délky a kvality života paralelně s rozvojem technologií, i v porovnání stavu našich obyvatel se státy, kde se žije v "ekologické idyle".
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

5.11.2020 10:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Klady jistě převažují, ale to neznamená, že by se ty zápory měly přehlížet a bagatelizovat. Zvlášť kdy se ty zápory začínají projevovat čím dál víc. U prodlužující se délky života právě ta kvalita života již značně pokulhává. Odvrácená stránka oné technologie je například zhoršování životního prostředí. Konkrétně například neustále se zhoršující se kvalita potravin produkovaná na (NEJEN) našich polích. Pokud jste se stavem zemědělství, polí, sadařství, chovem dobytka atd. alespoň vzdáleně seznámen, tak nemusím rozepisovat (i na tomto webu se jimi spousta článků zabývá a případná diskuze na toto odvětví by tedy patřila tam). Nebo třeba nevyhovující životní styl vyplývající z technologií, kterými jsme se obklopili a které nám sice v mnoha ohledech usnadňují život, či jsou nositelem zábavy, ale v konečném důsledku přináší i mnoho negativ.
Pokud tedy na ony negativa někdo (ať už laik, odborník z oboru, nebo třeba ekolog) upozorní a má snahu o informování veřejnosti, diskuzi či alternativu... Tak to neznamená, že musí nutně hlásat návrat do středověku či snahu o zpunktování nějaké zelené revoluce. (viz. reakce na váš příspěvěk výše)
Přestaňte, laskavě, vkládat tato VAŠE radikální slova do úst ostaním.
A propo... Můžete nám, nezasvěceným, sdělit které že to jsou státy žijící v ekologické idyle a kdo z nich hodlá (respektive z těch nenáviděných ekologů) čerpat inspiraci?

Předem děkuji, rád se poučím.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist