Války v historii tlumily stavební ruch, vichřice jej podněcovaly, zjistili vědci

Když se v minulosti v českých zemích válčilo, méně se stavělo. Naopak po silných vichřicích zpravidla následoval stavební ruch - dřevo, klíčový stavební materiál, totiž bylo dostupnější. Vyplývá to z českých dendrochronologických databází a výzkumu vědců z několika institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, která o výsledcích bádání informovala.

Dendrochronologie je vědecká metoda datování založená na letokruzích dřeva, například z trámů a prken v historických stavbách. Umožňuje přesně určit, kdy strom rostl a kdy jej lidé porazili a použili.

Odborníci analyzovali 6514 vzorků dřeva. "Stavební činnost byla jasně ovlivněna socioekonomickými a politickými změnami v zemi," uvedl Tomáš Kolář z lesnické a dřevařské fakulty.

Výrazný pokles stavební činnosti za třicetileté války koreluje s úbytkem populace kvůli vojenským operacím na českém území, nemocem a hladu. "Během tří desetiletí po válce se stavební činnost vyjádřená kácením stavebního dřeva více než zdvojnásobila. Týká se to zejména církevních staveb," doplnil další z výzkumníků Michal Rybníček.

Druhé období nízkých hodnot pokrývá poměrně dlouhý interval od 30. do 80. let 18. století, což má souvislost opět s válečnými konflikty, ale také tyfem, úplavicí a hladem. Období války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století přineslo vůbec nejvýznamnější stavební pokles o 45 procent. "Znatelný pokles jsme zaznamenali i v souvislosti s hladovými roky 1770 až 1772. Oproti tomu zvýšená stavební aktivita spadá do 20. a 90. let 18. století,“ uvedl Kolář. Pokles stavební činnosti prokázali vědci i za napoleonských válek.

Odborníci analyzovali také klimatické vlivy, jako jsou vlhké a sušší periody. Na stavební činnost prakticky vliv neměly. Opakem jsou z logických důvodů vichřice, po kterých je stavební dřevo lehce dostupné.

---

reklama

---