https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vcelareni-neni-zadna-ochrana-prirody-je-to-proste-zemedelstvi-rikaji-entomologove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Včelaření není žádná ochrana přírody. Je to prostě zemědělství, říkají entomologové

6.2.2018 01:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Včely jsou možná nezbytné pro opylování zemědělských plodin, ale včelařství je ryze zemědělskou aktivitou, kterou bychom neměli zaměňovat s ochranou přírody, tvrdí entomologové Jonas Geldmann a Juan P. González-Varo.
Včely jsou možná nezbytné pro opylování zemědělských plodin, ale včelařství je ryze zemědělskou aktivitou, kterou bychom neměli zaměňovat s ochranou přírody, tvrdí entomologové Jonas Geldmann a Juan P. González-Varo.
Rozhodně to není poprvé, co prestižní vědecký žurnál Science vnesl mezi ochránce přírody nesoulad, a činí tak i nyní zveřejněnou studií. Její název říká vše: Ochrana medonosných včel přírodě neprospívá. Entomologové z Univerzity v Cambridge v ní přehledně shrnují, proč aktuální zájem o ochranu včel přináší do životního prostředí více škod, než užitku.
 

Jonas Geldmann a Juan P. González-Varo z Univerzity v Cambridge tvrdí, že nyní ve světě panuje poměrně jasná shoda v tom, že opylovačů globálně ubývá a že je to problém. Bez vhodných opylovačů totiž není možné udržet stávající zemědělskou produkci potravin. Přes 75 % pěstovaných hospodářských rostlin se bez opylovačů neobejde, a ti navíc zvyšují výnosy v průměru o 9 %. Až potud oba vědci souhlasí.

„Jenže jde o to, že celý proces opylení globálně zajišťuje opravdu početná a rozmanitá skupina živočichů. Je jich přes 20 000 druhů a patří mezi ně i motýli, mušky a některé druhy obratlovců. Ale přesto se celý svět při záchraně opylovačů zaměřuje jen na jediný druh. Na včelu medonosnou.“ Popularitu včele medonosné entomologové z Cambridge nezávidí, je zasloužená. Uvědomují si, že v opylování zemědělských plodin je její role nezastupitelná.

Včela medonosná není univerzální

Jenže pozor: „Bylo by chybou myslet si, že veškeré opylování zastane jen včela medonosná. Není jediná. V současnosti mizí ze světa jiní četní zástupci hmyzích druhů, kterým taková pozornost věnována není. Ale to zrovna není případ včel medonosných. Globálně jejich počty rostou a včelstva jsou cíleně šířena i mimo místa svého původního areálu. Jejich regionální výrazný pokles, například ve Spojených státech amerických, je spíše problémem zemědělského charakteru, ale nikoliv environmentálního.“

A co je podle autorů asi největší komplikace? „V současné době světem šířená včelstva ohrožují ve volné přírodě již tak dost postižené opylovače z jiných druhů.“ V kostce: oba entomologové chtějí, aby se ochrana opylovačů „v zájmu přírody“ přestala zaměňovat s ochranou/podporou včel, když jde jen o ochranu hospodářských zájmů a zemědělských výnosů.

Úl do každé rodiny?

A v mnoha ohledech je třeba dát jim za pravdu. Pro řadu ochranářských organizací po celém světě se téma ochrany opylovačů „smrsklo“ na ochranu včel. „Je tu řada hnutí a spolků, které teď pod maskou ochrany přírody instalují včelí úly na střechách domů ve městech, v parcích a dokonce i v chráněných oblastech, vzdálených na míle od nějakých polí. Jsou tu nejrůznější výzvy, které bojují za to, aby se ve stravování preferoval „med z místních zdrojů“. Jenže to vše je jen o podpoře včelařství, včelstev a včel. Není to ochrana přírody.“

I když světová média volají po ochraně opylovačů, nakonec stejně sklouznou k problematice včel. A lidé tak nakonec vnímají celou problematiku ve zjednodušení, že včela je jediným opylovačem hodným ochrany. Jiné, často kriticky ohrožené opylovače ve volné přírodě, totiž ani neznají.

Včelí matka nerada konkurenci

S postupem času také přibývá důkazů o tom, že introdukce včel (zvláště do míst, kde se přirozeně dříve nevyskytovaly), vyvíjí na původní sestavu opylovačů extrémní tlak a urychluje tempo jejich vyhynutí. Všude, kde se objeví úly se včelami, se sníží počet i druhová rozmanitost jiných druhů opylovačů. Dochází k tomu i v tradičně zavčelených regionech, například v Evropě. Včely své konkurenty v boji o potravu jednoduše vytlačí. „Dalším předpokládaným problémem může být šíření nemocí, které včely prostřednictvím navštívených květů přenesou na ostatní divoké opylovače.“ A ve volné přírodě, která sází na rozmanitost, dochází poté, co včely vytlačí své konkurenty, k poklesu reprodukčního úspěchu planě rostoucích rostlin. „Včely nejsou zlé. Ale tam, kde se objeví, negativně ovlivní své prostředí čistě svým množstvím,“ upozorňují vědci.

Chcete chránit přírodu, nebo zemědělství?

Podpora zavčelení krajiny prokazuje zbytku opylovačů ve skutečnosti medvědí službu. A přesto do ní, pod pláštíkem podpory biodiverzity, plynou globálně miliony dolarů. Problém se tím ale jen více zhoršuje. Geldmann a González-Varo dále upozorňují, že včely jsou jakousi Pandořinou skříňkou (nebo spíš Pandořiným úlem), jejíž efekt sami dobře neznáme, a přitom jej používáme jako řešení problému životního prostředí.

„Včely jsou jistě prostředkem, nástrojem, ale rozhodně nikoliv řešením krize opylovačů,“ dodávají. „Potřebujeme takovou ochranářskou strategii, která zabrání poklesu opylovačů. Takovou, která bude opravdu chránit je, a ne zemědělské výnosy prostřednictvím včel.“

První kroky? „Přestat opylování rostlin zprostředkovávané chovnými včelami nazývat ekologickou službou, protože se jedná o službu poskytovanou hospodářským živočichem zemědělské krajině. Dále nepovolovat instalaci úlů na území rezervací, kde pravděpodobně včely napáchají větší škody mezi původními opylovači. A hlavně si uvědomit, že včely jsou možná nezbytné pro opylování zemědělských plodin, ale že včelařství je ryze zemědělskou aktivitou, kterou bychom neměli zaměňovat s ochranou přírody.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KL

Katka Linke

6.2.2018 06:20
Tak tak, včela medonosná je jako člověk. Pokud je jí moc, vytlačuje původní druhy. Zrovna jako člověk. Ale rozdíl tu je. Včelstvo vždycky na podzim vyžene své nepotřebné trubce. Člověk si své trubce naopak instaluje do všech možných funkcí.
CCD není nic jiného, než že včelaři svá včelstva nenechají v klidu. Pokud včely dřete, nakonec nemíváte nic.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

6.2.2018 11:22
To není nic nového, o tom mluvil již profesor Mark L. Winston, který řekl "Snížení počtu a druhů opylovatelů a jejich nahrazení umělým chovem včel medonosných je dobrým příkladem problémů, které si sami vytváříme…"
Naše země je těžce převčelená, v přírodě žijí max 2 včelstva na km2, v ČR nyní máme v průměru 8 včelstev na km2, bohužel místy je to ještě více někde až 50 včelstev na km2 viz např. zde:
https://colosscz.webnode.cz/hustota-zavceleni/
Díky naprosto nekoncepční dotační politice počet včelstev stále stoupá, zvláště v převčelených oblastech. To má za následek vymírání ostatních opylovatelů, jako jsou včely samotářky (v ČR žije 700 druhů), čmeláků (v ČR žije 18 druhů) a dalších jako jsou motýli, pestřenky atd. Studií, které dokazují souvislos s převčelením krajiny a vymíráním ostatních opylovatelů je plno, nejen zahraničních, ale problémem se zabývá i Jakub Straka zatedry zoologie, PřF UK, přiznal to i Dalibor Titěra z VÚV Dol a další Čeští vědci. Tedy jediná správná podpora spočívá ve vysazování nektarodárných rostlin a v úpravě krajiny, tak aby v ní mohly žít i další opylovatelé.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.2.2018 14:25 Reaguje na Miloš Vondruška
Nesouhlasím. Pamatuji doby, kdy bylo včelstev dvakrát tolik a byli i jiní opylovači. Klesl počet včelstev a jiných opylovačů také. Hlavní důvod je ve způsobu obhospodařování krajiny. Veškeré louky a pastviny musí být soustavně sečeny, aby na nich nic jiného než tráva a ostřice nerostlo. Žádná bylina. Takže na takto udržovaných plochách mizí nejen opylovači, ale veškerý hmyz. Motýli, brouci, pavouci. Sterilní krajina. Samozřejmě to má vliv i na další vyšší živočichy, zejména ptactvo, které se tímto hmyzem živí. Hlavně že za vše mohou myslivci, rybáři a včelaři. Nesmíme ještě zapomenout na Americký imperialismus, Klause a Kalouska.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

6.2.2018 17:53 Reaguje na Michal Ukropec
Ano, ČSOP vydalo varování, že sekání luk, tak jak je nyní dotačně nastaveno je pro hmyz špatné:
http://zemedelec.cz/jednotne-seceni-luk-vede-podle-ochranaru-k-uhynu-zivocichu/
Nevím, proč do toho taháte další věci, věci které s tématem nesouvisí (poslední dvě věty).
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.2.2018 13:45 Reaguje na Martin Jasan
Máte pravdu. Páni entomologové mně ale silně zklamali. Jsem zvyklý číst jiné práce.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

6.2.2018 18:08 Reaguje na Michal Ukropec
Co se úbytku včelí pastvy týče, tak to máte pravdu. Jednak díky nesmyslným EU dotacím se každá loučka seče než stačí vykvést, dále ubývá jak zemědělská půda, tak i různé "remízky" a každou volnou plochu využijí developeři. O další úbytek včelí pastvy se postarají ekoteroristé a jejich svatá válka proti "nepůvodním" rostlinám, bohužel většina z nich (akát, netykavka, zlatobýl, pajasan, křídlatka...) jsou velmi dobrými zdroji nektaru a pylu. Tedy proto aby opylovatelé hynuli hladem se bojuje na všech frontách.
S tou hustotou zavčelení bohužel pravdu nemáte. Před nástupem totality bylo v ČR zavčelení nízké (okolo 300 - 400 včelstev v ČR). Během totality počet včelstev stoupal, protože včelaření bylo v podstatě jediným povoleným podnikáním u nás, počet včelstev (ale i včelařů) v ČR dosáhl historického maxima v roce 1990, kdy zde bylo 800 tisíc včelstev. Pak počet včelstev osciloval až se ustálil na současných 600 tisících a stále každoročně díky dotacím stoupá. Je třeba si uvědomit, že síla včelatva před 30 lety a dnes je velký rozdíl. Můj otec včelařil v Budečácích a ty včelstva byly 3x-4x slabší, než ty které chováme dnes v nástavkových úlech. Tedy kdyby někdo skutečně počítal samotné včely, které se během snůšky potřebují uživit, tak by došel k neustále stoupajícímu číslu. A tím se dostávám k dalšímu problému a to je nahrazování naší původní tmavé včely jakýmsi přešlechtěným brojlerem ze Slovinska, který je šlechtěn jen za vyššími a vyššími mednými výnosy. Můj táta měl ze včelstva výnos 10-20kg, já mám 50-80kg. Ten nektar se musí někde v přírodě vzít, když ho posbírají včely, chybí ostatním opylovatelům. Dalším problémem je i náš způsob rozmnožování včelstev. V přírodě se tak děje rojením (každé včelstvo si vychová svojí vlastní matku) a tak je zaručena genetická různorodost. Díky nesmyslným dotacím na produkci včelích matek dnes probíhá chov tak, že si množitel přiveze jednu drahnou matku ze Slovninska či z Rakouska a dělá copy paste několik let. Naseká tak tisíce naprosto stejných genetických kopií dovezené matky. A pokud se u té matky objeví menší odolnost k nějakému viru, pak zde máme masové úhyny a každý se diví proč. A řešíme to dalšími dotacemi.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.2.2018 09:15 Reaguje na Miloš Vondruška
Trochu bych ještě zareagoval. Co se týče včely, máte pravdu v tom, že se nyní dotuje chov přešlechtěného brojlera ze Slovinska. Zapomínáte ale, že naše původní včela tmavá ( Šumavská), měla mírnější a pozdnější rozvoj, neboť se orientovala zejména na medovicovou snůšku. Vlivem odvodnění krajiny a změnou klimatu a způsobu hospodaření, se mění i podmínky pro včelu. Tak jak se k nám šíří od jihu jiné druhy, tak by se šířila i včela. Lidé si ale vlastností Kraňky všimli a podpořili její šíření ze zištných důvodů. ( mírnost, větší snůška) Kraňka má rychlejší rozvoj, takže dokáže lépe využít nektarodárnou snůšku stromů a řepky v časném jaru. Včela také preferuje převažující zdroje. Takže když kvetou stromy, luční květeny si včely ani nevšimnou. Dále zapomínáte, že matka se páří s několika trubci, takže tato potom plodí několik linií potomků během sezony. Takže zpět k článku. Ano, včelaření je prostě zemědělství, ale za úbytek ostatních opylovačů nemohou. Maximálně v nějaké marginální části. Vrátím se k louce a motýlovi. Žádná bylina nepřežije. Pokud ano, a nějaký motýl se rozmnoží, za chvíli je jeho potomstvo - housenka ( kukla) sklizeno a naloženo senáže. Rok co rok. Páni entomologové, autoři článku jsou podle mně odtrženi od reality. Asi jim jde více o odklonění penězotoku na včely pro sebe.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

7.2.2018 13:19 Reaguje na Michal Ukropec
Nenapadlo Vás, že faktorů způsobujících úbytek ostatních opylovačů může být více zároveň? Ne výlučně jen jeden nebo druhý.
Za druhé, všiml jste si, že autoři nepsali o situaci v ČR, ale globálně o celé planetě?
Jinak do vašich obou ze začátku relativně kvalitních příspěvků, které jsou k věci, se snažíte dotáhnout témata, která vás sice možná frustrují, ale s tématem nemají nic společného.
Jako např. obvinění "Asi jim jde o odklonění penězotoku na včely pro sebe". Uvědomujete si vůbec, že to je tvrzení vysoce nepravděpodobné a naprosto nepodložené.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

8.2.2018 12:34 Reaguje na Michal Ukropec
Ono to není zas tak úplně pravda, včela tmavá měla sice pomalejší rozvoj, ale nebyly tu lány řepky a časně kvetoucí druhy, jako např. meruňky, tedy byla dokonale přizpůsobená. Ona ani ta kraňka netvořila tak velké společenství, to co máme je produkt stoletého šlechtění (chcete-li přešlšchtění). Co se medovicové snůšky týče, tak tu kraňka sbírá velmi špatně (např. v porovnání s Buckfastkou, která má v sobě krev AMM) a hlavně není schopna na medovicových či melicitozních zásobách přezimovat, tedy kdyby kraňce včelař ty medovicové zásoby neodebral a nenahradil je cukrovým sirupem neudržela by se zde.
S tou genegikou opět nemáte pravdu. Nevím jestli víte, ale trubci jsou haploidní (pro jistotu vysvětlím mají jen 16 chromozomů, všechna jeho genetická informace pochází od včelí matky), tedy je hezké, že se v úle nachází diploidní včely, které jsou sestry či supersestry, ale na šíření genů v daním regionu se podílí pouze trubci, kteří jsou genetickou kopií maty, bez vlivu otce.
Studií, že za úbytek ostatních opylovatelů může převčelení včelou medonosnou je plno, je i známo, že pokud byla někde krajina odvčelena, tak do 3 let stouply stavy ostatních opylovatelů. Mluvím hlavně o včelách samotářkách a čmelácíh, jak je to s motýli neumím posoudit.
A tím se opět dostáváme k tomu co jste již napsal, tedy včela medonosná je florokonstantní (a pěkně mlsná, jsou např. rostliny vázány na určitý druh samotářky, např. vrbina), tedy na správné opylení včech rostlin je potřeba široké spektrum opylovatelů, pokud nebudou (pomřou hlady) tak z přírody zmizí i tyto specializované rostliny.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.2.2018 14:00 Reaguje na Miloš Vondruška
Souhlas. Ale ještě jedna drobnost. 4 km ode mně měl pan Nerad maringotku s Buckfadskou včelou. Leta po jejich odstranění jsem je pak ještě pozoroval v okolí. Bývalo jih cca 25 až 30%! Samozřejmě že jsem si nechal zkontrolovat loketní index. A myslím si, že podobných experimentátorů je u nás taky dost. Včelařů, kteří si matky nemění a nechávají to na přírodě je taky dost.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.2.2018 21:00 Reaguje na Miloš Vondruška
Ještě k těm nepůvodním druhům - nelze je házet do jednoho pytle.
Je také potřeba uvědomit si rozdíl mezi nepůvodním druhem a nepůvodním invazivním druhem.
Asi těžko bude někdo bojovat proti nepůvodní meruňce, moruši nebo ořešáku královskému.
Nebezpečné jsou invazivní druhy - které se nekontrolovaně šíří a vytlačují původní druhy. Ale i mezi nimi jsou rozdíly v rozšíření a nebezpečnosti - např. křídlatka X zlatobýl. Pokud si vezmete standardy AOPK, tak ty připouští např. v případě AK různý přístup v závislosti na požadavky na ochranu přírody (od ponechání porostu až po úplnou likvidaci).
Co se týká Kraňky a tmavé včely, tak danou problematiku shrnul Michal Ukropec (zejména změnu klimatu a hospodaření v krajině).
Odpovědět

Jan Škrdla

6.2.2018 18:32 Reaguje na Michal Ukropec
Ještě závažnější je to v intenzivně obdělávané krajině. Buď máte rozsáhlé lány oseté plodinami, ze kterých si včely ani motýli moc nevezmou, nebo řepkou. Ta poskytuje 3-4 týdenní intenzivní snůšku, ale po jejím skončení následuje doba hladovění. Včely mají výhodu, že si tvoří zásoby na horší časy, včelaři by jim proto měli vždy dostatek ponechat (bohužel tomu tak vždy není). Podstatně hůř jsou na tom motýli a jiný hmyz. A to nehledě k postřikům, které se mnohdy používají více než je zdrávo.
Situaci tak zachraňují meze, remízky, sady, stromořadí, a stromy a keře v intravilánu.
Odpovědět
da

8.2.2018 19:23
Velice zajímavý článek.
Odpovědět
MD

Michal Dlak

11.2.2018 18:40
V minulosti i v té dávnější byl mnohem větší tlak včely než se myslí.
Na Slovensku třeba 2000 včelstev v jedné vesnici .
Na Ukrajině to zimovalo často v lese pod větví na stromě v mnohem větší hustotě přirozeného zavčelení než se myslí .
O tom tito teoretikové co napsali tento článek moc neví.
TO že naše republika je převčelená je taky zavádějící . Vhodná správná kraňská včelstva snášejí i mnohem víc než je dnes, vyzkoušeno .Ovšem ne včela Buckfastká , zájem jejich chovatelů zastupuješ v redakci Moderního včelaře.
Rovněž tvrzení ,že že včela kraňská oproti Buckfastké prý sbírá medovici špatně je nepravda , např. Čermáková Lesana ji nosí velmi hojně a jsou specifické linie u kterých je vyzkoušeno 20 let srovnáním , že medovici nosí kraňka víc než Buckfastka.
I dlouho po tom co BF už skončila a nic nenašla .
Rovněž uvádět něco o tom že snad Buckfastka nosí medovici proto, že má něco AAM je opět špatně .To co z Buckfastké nosí značně medovici je kombinace po matečné liniji Saharská , vzniklá 1978 Švédsko .
Naopak to co se z Buckfastké dost vybírá jako vhodnější na varoázu , tak to nenosí medovici vůbec .Stačí se zeptat Poláků.
Rovněž nějaké tvrzení, že kraňka neumí zimovat na medovici je opět jen tvrzení , já jsem ji na medovici už zimoval, tak že vím , že jak která a že Emil Macura měl svou líniji kraňky Oravská Hvěžda , která mu na medovici zimovat uměla výborně .
A tak bych mohl pokračovat delší dobu .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist