Jiří Hlavenka: Vyplachování mozku včelami opět na scéně
14.7.2022
Zákazníci PENNY v Praze Uhříněvsi zažili, jaké by to bylo, kdyby na světě nebyly včely.
Zdroj | Penny
Nečekal jsem, že tohle zopakují Ústa Nejvyšší, tedy ministr zemědělství Zdeněk Nekula: "74 % výroby potravin je závislé na opylování včelami".
Jakkoli chápu že to nepsal přímo pan ministr, ale nějaký jeho přičinlivý p.r. stážista, který dostal matroše od včelařů nebo si to "našel na wiki", hovoří zde Ústa Nejvyšší a je nutno říci nahlas, že to je blbost, bullshit a lež.
1) Informace o "74 % výroby potravin je závislé na opylování včelami" je prostinká a snadno vyvratitelná nepravda. Je ale velmi dobré si vysvětlit její genezi - třeba i pro poučení pánů ministrů.
a) Zdrojem je (pravdivá) informace, že "3/4 plodin produkujících plody či semena pro lidské využití závisí, i částečně, na opylovačích" (zdroj je FAO).
b) Jenomže je zde slovo "částečně", což znamená, že tyto 3/4 se umí opylovat i bez pomoci opylovačů - některé více, některé méně.
c) Ne vše, co jíme, jsou plody nebo semena: namátkou veškerá kořenová zelenina. U brambor (klíčová kalorická plodina) jíme hlízy, ne semena, řepa (cukr) jakbysmet, třtina (cukr) jakbysmet, atd. Tedy nejde o "3/4 potravin".
d) Pokud se nepletu, tak maso nevzniká opylením, a zvířata produkující maso (vepřové, hovězí, drůbež, ryby) mají velmi pestrý jídelníček, semena jsou jen jeho částí, často i malou.
e) PODSTATNÉ. Obiloviny (70 % všech kalorií které konzumujeme, i nepřímo "přes maso"!) jsou samosprašné - tedy nepotřebují vůbec žádného opylovače.
f) PODSTATNÉ. Ve větě je slovo "opylovač", které si Ústa Nejvyšší (též: ulhaná včelařská lobby) promptně nahradila slovy "včela medonosná". Kromě toho, že opyluje prakticky všechno, co leze, lítá a poskakuje (prakticky veškerý hmyz, též další bezobratlí, též někteří malí obratlovci) je dobré zmínit, že jen VČEL je na planetě 20 000 druhů a jsou to pilní opylovači. Vymizela-li by včela medonosná (což ovšem nehrozí), budou ji nahrazovat jiné druhy včel.
Je zajímavé, jak lze v několika krocích zcela a k nepoznání překroutit původní sdělení organizace FAO, že? Ani to nedá včelařské lobby moc práce, dva džbánky dobré medoviny a je to hned.
2) Je dobré na to jít z druhého konce: kde je včela jako opylovač vlastně tak potřebná, a je vůbec?
Ano, jsou plodiny, kde je včela potřebná, protože zvyšuje, a to často i velmi významně, úrodu plodů. Typicky jsou to ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně, třešně; též se podílí na opylení jahod, rajčat nebo okurek (zde všude jíme plody vznikají v důsledku opylení).
Je tedy pravda, že bez včel by byly úrody těchto plodin nižší. Je těžké říci o kolik, protože to samozřejmě může dramaticky kolísat a též protože nevíme, jak by jiní opylovači včely nahradili. Lze najít údaje o poklesu sklizně těchto (opylovaných kulturních plodin) o desítky procent. (Lze se důvodně domnívat, že by se např. zvýšil počet čmeláků, což jsou též vynikající opylovači, výborní zejména díky své odolnosti, lítají i za velmi nevlídného počasí, větru či mírného deště a nahradí tak včely, které jsou v těchto dnech zalezlé. Právě tak by to pravděpodobně přispělo k šíření divokých včel).
3) Ještě je dobré dodat kontext a čísla k otázce opylení. Včely (a další opylovači) pyl primárně SBÍRAJÍ, tedy odnášejí pryč na svých chlupatých nohou i jinde. Sesbíraný pyl nic neopylí... Opylení je tak vlastně z pohledu včely nežádoucí efekt její činnosti, což je docela humorné.
Jeden prašník (květ) na jabloni vyprodukuje 5000 pylových zrn, květů je ale o několik řádů více než výsledných jablek. Udává se, že na jedno jablko připadají dva miliony (!!!) vyplýtvaných pylových zrn. (Odkaz). Nadprodukce je tedy gigantická a stačí i úplně nepatrná úspěšnost přenosu pylu z květu na květ, aby došlo k oplodnění vajíčka. Občas šířené zprávy, že bez včel by "vyhynuly květiny" jsou tak už totálním úletem na úrovni chemtrails.
4) Nevím, proč u včel nestačí se spokojit s jednou jedinou věcí, která je navíc stoprocentně pravdivá a důležitá. Včely jsou zemědělským zvířetem (zemědělským hmyzem), který člověku odevzdává nádherné a všestranně užitečné, zdraví prospěšné plody své práce: med, propolis, vosk. Ročně pro lidstvo připraví dva miliony tun medu a dalších produktů v hodnotě asi 10 miliard dolarů. To přece bohatě postačí - a klidně tedy včelařství (v rozumné míře - je známá optimální hustota včelstev, v ČR ji často překračujeme) i finančně podporujme.
5) Ale chceme komplexní obrázek, že? Včely jsou v některých ohledech škodlivé - jakkoli to může vypadat divné, škodí životnímu prostředí. Tím, že je to "chovný hmyz", který člověk uměle chová v obrovských kvantech, v přírodě "přeperou" ostatní hmyz v boji o potravu (pyl, nektar) a způsobují tak pokles biodiverzity. V odkazu to pěkně říká Sheila Colla z torontské univerzity: "Včelařství je pro člověka, nikoli pro ochranu přírody".
Včely jsou skvěle vyšlechtěné člověkem tak, aby sesbíraly maximum nektaru a pylu; na zbylý hmyz, pro jehož dospělce to je často jediná potrava, toho moc nezbude. Výzkumy potvrzují, že v "revíru" obsluhovaném včelínem, tedy v perimetru, ze kterého chované včely sbírají, výrazně klesá biodiverzita ostatního hmyzu. Úplně zásadní věc pro ochranu přírody to není, ale je dobré to vědět.
reklama
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácných
Veselí nad Moravou vysadí na polích 4500 stromů a téměř 3000 keřů. Cílem je zabránit větrné erozi
Další články autora |
Jiří Hlavenka: Je korejská jaderka dobré řešení?
Jiří Hlavenka: Lít beton jen do přečerpávaček nestačí
Jiří Hlavenka: O jaderných elektrárnách a prodlužování jejich životnostiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
JV
Jaroslav Vozáb
14.7.2022 15:08Jen jestli pana autora neštípla při jízdě na kole včelka. Je na včely asi alergický ... a co se týče dotací zameťte si raději ten Váš Pirátský chlév.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Hlavenka
Včelaři tady byli odedávna. Např. císařovna Marie Terezie tuto činnost velmi podporovala. Včelaři přežili se včelami války i bolševika a přežijí i bez dotací. A ještě se hezky oslovují "příteli".
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Hlavenka
Včelaři tady byli odedávna. Např. císařovna Marie Terezie tuto činnost velmi podporovala. Včelaři přežili se včelami války i bolševika a přežijí i bez dotací. A ještě se hezky oslovují "příteli".
sv
s v
16.7.2022 13:13 Reaguje na Jaroslav VozábA kolik dostávali včelaři dotací od Marie Terezie. Když přežijí i bez dotací, tak proč dostáváte hysterické záchvaty, když dojde na kritiku dotací?
Odpovědět
JK
J. Kloutvorová
14.7.2022 18:40Nikolivěk. Myslím, že neštípla. Pan Hlavenka v příspěvku velmi přesně a objektivně popisuje celou "včelí" záležitost. Nebrojím proti chovu včel ani proti včelařům či včelařským nadšencům. To rozhodně ne. Ale je třeba si uvědomit, že se ve skutečnosti jedná o umělý chov (tj. chov "hospodářského zvířete") se všemi dalšími konsekvencemi, které autor dobře popisuje. Takovéto rádoby "environmentálně přátelské" propagační/edukační akce nejsou, zejména v případě maloobchodních řetězců, nic jiného, než reklamní kampaň (ve stylu: "koukejte, jak nám záleží na planetě"). Pokud by jim opravdu záleželo na zdraví planety Země, tak proč dováží přes půl světa produkty, které si jsme schopní vyrobit/vypěstovat u nás v dostatečném množství a kvalitě? A nebo proč peníze, vynaložené na takovouhle reklamu, spíše nevěnují například na revitalizaci nějaké přírodní enklávy nebo na výsadbu pylodárných a nektarodárných pásů či biokoridorů kolem svých prodejen a parkovišť?
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.7.2022 18:48 Reaguje na J. Kloutvorováano, už jsem se s tím smířil, reklama ze strany supermarketů není cílená na mě (konzervativce středního věku). mě by stačilo, aby nějaký zřízenec každou hodinu uklidil prostor s košíky (jako se uklízejí záchody na benzínové pumpě), kdyby se pravidelně čistil automat na výkup lahví (většinou to smrdí jako rasův pytel) a kdyby zaměstnanci nechodili před supráč hulit a foukat kouř zákazníkům do ksichtu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.7.2022 18:45rozumně provozované včelaření zaslouží podporu úplně stejně jako rozumně prováděné zahrádkaření nebo rozumně prováděné extenzivní ovocnářství (včetně marmeládaření a paličství), tato podpora by měla sestávat převážně z neházení klacků pod nohy.
"americky" pojaté velkovčelaření s cestováním včelstev klimatickými pásy se zlikvidováním nakonec vnímám jako problematické.
Odpovědět
"americky" pojaté velkovčelaření s cestováním včelstev klimatickými pásy se zlikvidováním nakonec vnímám jako problematické.
TP
Tomas Peltan
14.7.2022 20:30Argument o tom, že se z některých rostlin konzumují jiné části než semena/plody je zavádějící, protože to neznamená, že semena nejsou potřeba pro pěstování některých z těchto plodin. A část takových semen je prakticky závislá na opylovačích. Takže i v případě třeba zelí nebo květáku, u kterých semena nejíme, máme bez opylovačů smůlu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.7.2022 20:38Pan Hlavenka by s toutéž erudicí mohl požadovat, aby byly krávy nedávající mléko, slepice nenesoucí vejce a vepři hubení tak, aby mohli utéct chrtovi, tak jako kdysi.
A taky ovocné stromy, které by neplodily a místo obilí stepní tráva.
Asi inhaloval neznámou látku a zaspal dobu, neboť téměř vše co máme kolem sebe je zemědělským zvířetem nebo zemědělskou rostlinou, stromem apod.
V jednotlivosti prokázal doslova detektivní schopnosti, ale ve vnímání celku zůstal před branami.
Odpovědět
A taky ovocné stromy, které by neplodily a místo obilí stepní tráva.
Asi inhaloval neznámou látku a zaspal dobu, neboť téměř vše co máme kolem sebe je zemědělským zvířetem nebo zemědělskou rostlinou, stromem apod.
V jednotlivosti prokázal doslova detektivní schopnosti, ale ve vnímání celku zůstal před branami.
RM
Roman Mysík
14.7.2022 21:08Tvl! Ajťák! Kořenová zelenina se pěstuje ze semen, která vznikají v květech opylováním, ty génie!
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.7.2022 23:07Autorovi děkuji za zajímavé postřehy!
Někde jsem četla, že v ČR je dlouhodobě v průměru osm včelstev na kilometr čtverečný, a tudíž jsme včelařská velmoc. Myslela jsem, že v počtu včelstev na čtverečný kilometr jsme první na světě, ale prý ne, Turecko nás v tomto ukazateli předčí.
Odpovědět
Někde jsem četla, že v ČR je dlouhodobě v průměru osm včelstev na kilometr čtverečný, a tudíž jsme včelařská velmoc. Myslela jsem, že v počtu včelstev na čtverečný kilometr jsme první na světě, ale prý ne, Turecko nás v tomto ukazateli předčí.
RP
Radim Polášek
15.7.2022 07:51 Reaguje na Majka KletečkováTurecko a Rumunsko. Země, kde jsou lidé chudí a kde ještě nejsou tak sešněrováni všelijakými regulacemi ochrany přírody a tak produkce medu včelami není drahá a může se tím živit nebo si přivydělávat každý, kdo má trochu zkušeností a fyzicky tu práci zvládne. Časem k nim pravděpodobně přibude Moldávie a Ukrajina. Pokud se dostanou do EU nebo jinak do evropského civilizovaného kontextu.
U nás bude zavčelení hodně klesat, protože ta zavčelenost stojí na masových zájmových včelařích a to je záležitost lidí zejména lidí vyrostlých a dopívající ještě za socíku. Mladší generace zájmově včelařit moc nechce i taky citlivě vnímá to, že takový koníček dnes přináší jen minimální benefit a naopak spotřebuje množství volného času, který je dnes třeba vynaložit třeba na zdokonalování se v oboru, kterým se člověk skutečně živí. A taky proto, že většinou oproti socialistickému dřívějšku skoro všude zmizela většina včelí pastvy. A profesionální včelaření je u nás většinou tvrdý chlebíček.
Odpovědět
U nás bude zavčelení hodně klesat, protože ta zavčelenost stojí na masových zájmových včelařích a to je záležitost lidí zejména lidí vyrostlých a dopívající ještě za socíku. Mladší generace zájmově včelařit moc nechce i taky citlivě vnímá to, že takový koníček dnes přináší jen minimální benefit a naopak spotřebuje množství volného času, který je dnes třeba vynaložit třeba na zdokonalování se v oboru, kterým se člověk skutečně živí. A taky proto, že většinou oproti socialistickému dřívějšku skoro všude zmizela většina včelí pastvy. A profesionální včelaření je u nás většinou tvrdý chlebíček.
MU
vš
vladimír šmídl
15.7.2022 03:01Pokud se podařilo vyšlechtit populace včel, které umožňují , aby na nich člověk parazitoval, považoval bych to za člověčí úspěch. Je to podobné,jako když zelené krmení (speciálně celulózu) trávíme prostřednictvím svých hovězích zástupců. Pokud jde o včely , medonosné jsou jen jedny z mnoha. Rojděte se po vaší kvetoucí zahradě a najdete tam včely jiných druhů (weby se nemohou shodnout, zda jich v Česku žije přes 600 či 700 druhů).Ty jsou v záloze a vyplňují poptávku po opylovačích.
A ačkoli tu vedle sebe existují milióny let, existuje u odborníků zajímavý trik: z úlu včely medonosné se ukradne několik čerstvé vylíhnutých dělnic a dají se k dispozici samici čmeláka . A ony dělnice staví čmeláčí hnízdo, které ve velikosti a organizaci jen velmi vzdáleně připomíná úl, ale start hnízda se tím citelně urychlí (a pak si jej můžete i koupit).
Odpovědět
A ačkoli tu vedle sebe existují milióny let, existuje u odborníků zajímavý trik: z úlu včely medonosné se ukradne několik čerstvé vylíhnutých dělnic a dají se k dispozici samici čmeláka . A ony dělnice staví čmeláčí hnízdo, které ve velikosti a organizaci jen velmi vzdáleně připomíná úl, ale start hnízda se tím citelně urychlí (a pak si jej můžete i koupit).
MU
Michal Ukropec
15.7.2022 06:22Pan Hlavenka je ekologistický ( zelený) pirát, a jeho příspěvky tomu odpovídají. Naštěstí chováme s manželkou asi jen 7 Mery včely pro sebe a rodinu. Od včelařů odejdeme, žádné dotace nechceme. Nejsme zvědaví na nenávistné výpady ekologistu.
Odpovědět
JC
Jan Cedič
15.7.2022 06:46Jen k tomu názvu článku. Vyplachování mozků se tu obecně děje nepřetržitě a stále zesiluje. Nějaké včeličkaření je jen slabý odvar dalších výplachů.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.7.2022 08:02Takovou propagandu těžko šíří včelařská lobby, protože u nás nabyla takové intenzity, že včelaření vysloveně škodí. Kdejaký včelí nazelenalý nadšenec bez konkrétních dovedností a zkušeností si pod vlivem této včelí propagandy pořizuje úly se včelami, ty přirozeně umístí na své zahradě u domu ve vesnici, kde už je na každém kilometru čtverečním desítky včelstev. A pobíráním dotací se zavazuje minimálně 5 let ty včely mít. Jenže v té vesnici díky změnám za posledních 30 let katastrofálně ubyla včelí pastva, zatímco vedle včelstev stávajících včelařů přibyla včelstva nadšenců. Včely tak trpí nedostatkem sladiny a pylu, musí se pořád podněcovat, jsou citlivé na nemoci a na parazity a často tak celé populace včelstev v regionu kolabují a hynou.
Vedle toho z druhé strany ekonaivističtí nadšenci chtějí šířit včelstva volně do krajiny bez jakékoliv veterinární kontroly a léčení neboli pro včelaře šířit včelí nemoci a parazity.
Ve výsledku pak jde taková propaganda pouze k dobru chovatelům včelích matek (ty jsou taky u certifikovaných chovů státem dotovány) a producentům včelích oddělků k zvyšování počtu včelstev nebo náhradě uhynulých včelstev.
Odpovědět
Vedle toho z druhé strany ekonaivističtí nadšenci chtějí šířit včelstva volně do krajiny bez jakékoliv veterinární kontroly a léčení neboli pro včelaře šířit včelí nemoci a parazity.
Ve výsledku pak jde taková propaganda pouze k dobru chovatelům včelích matek (ty jsou taky u certifikovaných chovů státem dotovány) a producentům včelích oddělků k zvyšování počtu včelstev nebo náhradě uhynulých včelstev.
MJ
Marcela Jezberová
15.7.2022 08:40 Reaguje na Radim PolášekSouhlas. Jsme druhá nejzavčelenější země v Evropě, včely má kde kdo, bez ohledu na to, jestli jim má "dát co žrát" a Penny blbne lidem hlavy akcí, která vyvolává dojem, že jsou včely smrtelně ohroženy. Taková Itálie nebo Francie mají včelstev výrazně méně, ale nikdo nemůže tvrdit, že by jejich obyvatelstvo umíralo hlady kvůli nedostatku opylovačů. Penny se prostě přes klamavou reklamu pokouší přitáhnout další zákazníky na to, jak je "zodpovědné" k přírodě. Houby. Chce si jen zvýšit tržby.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.7.2022 06:02 Reaguje na Marcela JezberováJJ, ta Penny akce to je doslova zelený greenwashing. Jak levně získat zelený nátěr firmy a tím přitáhnout poblázněné lidi.
Ono stejně většina zelených projektů je taky greenwashing, způsob, jak za velké množství peněz získat mnohem méně výsledku než u takzvaných nezelených konkurenčních projektů. Jen málo projektů se zeleným nátěrem je skutečně zelených prospívajících ekologii. A obecně lidem, protože člověk není nepřítel ekologie, ale je součástí ekologie.
Odpovědět
Ono stejně většina zelených projektů je taky greenwashing, způsob, jak za velké množství peněz získat mnohem méně výsledku než u takzvaných nezelených konkurenčních projektů. Jen málo projektů se zeleným nátěrem je skutečně zelených prospívajících ekologii. A obecně lidem, protože člověk není nepřítel ekologie, ale je součástí ekologie.
KP
Karel Ploranský
16.7.2022 12:32 Reaguje na Radim PolášekNo - nevím...
Ve vsi kde žiji je vzácnost vidět včelu. Na květy zde létá převážně cosi jako maličcí čmeláčci.
Takže s tím "převčelením" to asi nebude tak hrozné a pokud ano, asi to nebude plošný jev.
Bývaly časy, kdy jsem na skle auta měl po pár kilometrech několik smutných pozůstatků rozbitých včel + cákanec té jejich medovice či jak se jmenuje to co nesou v sobě. Dnes se to stane opravdu zřídka.
Pokud je cílem celé téhle polemiky otázka dotací pro včelaře, tak já osobně bych zarazil všechny dotace a všem. Co je dobré a potřebné, to se v rozumné a dobře řízené společností prosadí i bez dotací. Samozřejmě by se ty dotace musely zarazit VŠUDE, přinejmenším v celé Evropě, aby včelaři (a zemědělci) v okolních zemích neměli proti těm našim konkurenční výhodu.
Odpovědět
Ve vsi kde žiji je vzácnost vidět včelu. Na květy zde létá převážně cosi jako maličcí čmeláčci.
Takže s tím "převčelením" to asi nebude tak hrozné a pokud ano, asi to nebude plošný jev.
Bývaly časy, kdy jsem na skle auta měl po pár kilometrech několik smutných pozůstatků rozbitých včel + cákanec té jejich medovice či jak se jmenuje to co nesou v sobě. Dnes se to stane opravdu zřídka.
Pokud je cílem celé téhle polemiky otázka dotací pro včelaře, tak já osobně bych zarazil všechny dotace a všem. Co je dobré a potřebné, to se v rozumné a dobře řízené společností prosadí i bez dotací. Samozřejmě by se ty dotace musely zarazit VŠUDE, přinejmenším v celé Evropě, aby včelaři (a zemědělci) v okolních zemích neměli proti těm našim konkurenční výhodu.
vš
vladimír šmídl
16.7.2022 14:18 Reaguje na Karel PloranskýPod heslem SAMOTÁŘSKÉ VČELY nebo VČELKY najdete řadu fotografií, možná i určíte druh. Jsou tam i návody, jak jim usnadnit namnožení.
Odpovědět
va
vaber
15.7.2022 08:25mně letos sousedovy včely sežraly maliny,
ne vosy, ne sršni jak kdysi ,jen včely,
na červených malinách jich tam bylo víc ,než na květech malin když je opylovaly,
Odpovědět
ne vosy, ne sršni jak kdysi ,jen včely,
na červených malinách jich tam bylo víc ,než na květech malin když je opylovaly,
MU
Michal Ukropec
15.7.2022 08:44 Reaguje na vaberAno! Nepřítelem naší ekologie jsou včelaři, rybáři, myslivci, zemědělci, jaro, léto, podzim, zima a Americký imperialismus! S ekologismem na věčné časy a nikdy Jinak!
Odpovědět
va
vaber
15.7.2022 08:48 Reaguje na Michal Ukropecjá mám včely rád, ale maliny sežraly, protože lakomý soused jim všechnu potravu sebral a prodal ,
Odpovědět
MU
RP
Radim Polášek
16.7.2022 06:19 Reaguje na vaberTo bude nejspíš projev nedostatku včelí pastvy na tom místě. Včely obecně sbírají sladinu s koncentrací cukrů nad 20 % do nějak 60 % neboli nektar z květů a medovici. Zdrojů s vyšší a nižší koncentrací si nevšímají. A právě v ovocných šťávách je koncentrace cukrů nad 20 % jen málokdy. Včely jinak nemají kusadla, proto nejsou schopny prokousat pevnější ovocnou slupku. Jsou schopny jen užmoulat měkčí materiál. Slupku jim obvykle prokoušou vosy nebo jiný hmyz. Včely jinak létají třeba na vosami nakousané podletní hrušky nebo na švestky, slívy a podobné ovoce v srpnu a září. O malinách jsem ještě neslyšel.
Odpovědět
va
vaber
16.7.2022 08:11 Reaguje na Radim Polášekněkteré maliny mám hodně sladké, některé ne,
včely zřejmě sosákem dokáží propíchnout bobulku na malině a vysají šťávu, zbyde jen seschlá slupka,
pro mě to problém není a se sousedem se kvůli tomu nehádám,
jen mě to překvapilo
Odpovědět
včely zřejmě sosákem dokáží propíchnout bobulku na malině a vysají šťávu, zbyde jen seschlá slupka,
pro mě to problém není a se sousedem se kvůli tomu nehádám,
jen mě to překvapilo
JV
Jaroslav Vozáb
15.7.2022 09:01Co se týče vyplachování mozku jsou piráti mistři. Co se týče jmenovaného rčení o včelách je to takový folklor ( Dali toto i do úst i Einsteinovi -nepravda), ale rozhodně ho nešíří včelaři. Normální člověk toto nekomentuje.
Piráti jsou jako meloun na povrchu zelení uvnitř červení... Tady jde o likvidaci všech tradičních hodnot a spolků. Podívejte se, jak se kope politicky do myslivců teď ještě do včelařů..proč? Tyto spolky fungují přes 100 let.
Podívejte se na předsedu Pirátů a na přítelkyni předsedkyni včelařů.. komu asi uvěříte? Já má v tomto jasno.
https://www.vcelarstvi.cz/predstavitele-csv/
https://www.pirati.cz/lide/
Odpovědět
Piráti jsou jako meloun na povrchu zelení uvnitř červení... Tady jde o likvidaci všech tradičních hodnot a spolků. Podívejte se, jak se kope politicky do myslivců teď ještě do včelařů..proč? Tyto spolky fungují přes 100 let.
Podívejte se na předsedu Pirátů a na přítelkyni předsedkyni včelařů.. komu asi uvěříte? Já má v tomto jasno.
https://www.vcelarstvi.cz/predstavitele-csv/
https://www.pirati.cz/lide/
MU
Michal Ukropec
16.7.2022 07:17 Reaguje na Jaroslav VozábPřesně! Třídní boj, a ideová nenávist! To okoukali od bolševika dokonale.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
16.7.2022 14:26 Reaguje na Michal UkropecNejsou to totalitáři Stalinova typu, jejich vzorem je Pol Pot.
Odpovědět
MU
JV
Jaroslav Vozáb
18.7.2022 08:42 Reaguje na Michal UkropecJen tak pro informaci.
Registrovaných pirátu je asi 1200,-ks.
Registrovaných:
Včelařů (ČSV) 54 tis členů,
Myslivců (ČMMJ) 60 tis členů
Rybářů (ČRS) 250 tis. členů
Demokracie po pirátsku nepatrná menšina vládne většině. Partaj má 4 pos(r)ance PS, ale 1 místoředsedkyni PS a 2 ministry... do všeho kecají a nerozumí téměř ničemu. Bohužel některé znám od vidění.
Odpovědět
Registrovaných pirátu je asi 1200,-ks.
Registrovaných:
Včelařů (ČSV) 54 tis členů,
Myslivců (ČMMJ) 60 tis členů
Rybářů (ČRS) 250 tis. členů
Demokracie po pirátsku nepatrná menšina vládne většině. Partaj má 4 pos(r)ance PS, ale 1 místoředsedkyni PS a 2 ministry... do všeho kecají a nerozumí téměř ničemu. Bohužel některé znám od vidění.
BM
Břetislav Machaček
15.7.2022 10:08Povím vám příběh, proč jsem začal včelařit. Někdy před 25. léty za doby
budování kapitalismu bez přívlastků kleslo v mém okolí množství včelstev
tak, že na kvetoucí třešni seděly tři a třešní bylo tak leda na ochutnání.
Rok na to jsem měl pod třešní dva úly a větve byly obaleny plody. Časem
jsem měl až 12 včelstev a nyní už pouze 7 a to proto, že pozorně sleduji
nejen stavy včelstev v okolí, ale taky potravní nabídku v krajině. Po
období řepky nastává období kukuřice a pšenice a vysekávání trávníků
ještě před rozkvětem. Ovocné stromy nahrazují ozdobné jehličnany a
akáty se likvidují jako nepůvodní medonosný dřevina. Co asi tak mají
ty včely opylovat a z čeho nosit pyl a nektar? "Ekologové" prosazují
biomasu kukuřice pro bioplynky místo biopásů pro hmyz a nyní zařízli
i tu řepku ve svatém boji s Babišem. No nic koupíme si palmový olej
z vypálených pralesů dovezený mazutovými tankery. Z ekologů se stali
ekoenergetici a politici, kterým už na přírodě při jejich svatém boji
s CO2 vlastně ani nezáleží. Jinak dotace nějakých 80 Kč na včelstvo
mne nevytrhne, pokud dám pouze za léčiva totéž a nebo více. Vydělám
si nikoliv bezpracným ukradením medu jako kdysi brťaři, ale tvrdou
prací se včelstvy po celý rok. Kdo včely rabuje, tak se mu to rychle
vymstí na stavu včelstev a to, že je místně převčeleno je taky fakt,
který někteří včelaři nemíní pochopit a pak se diví poklesu snůšky
z 50 kg na 30 a méně. Ono zase jsme narazili na potravní řetězec, kde
musí být jednotlivé články stejně silné, aby se nepřetrhl v nejslabším místě jakým byl ten můj důvod začít kdysi včelařit. Pan Hlavenka ať
si hledí svého a nerozdává rozumy skutečným včelařům, protože oni se
mu taky nepletou do jeho oboru a neradí jak řídit přírodu přes PC.
Odpovědět
budování kapitalismu bez přívlastků kleslo v mém okolí množství včelstev
tak, že na kvetoucí třešni seděly tři a třešní bylo tak leda na ochutnání.
Rok na to jsem měl pod třešní dva úly a větve byly obaleny plody. Časem
jsem měl až 12 včelstev a nyní už pouze 7 a to proto, že pozorně sleduji
nejen stavy včelstev v okolí, ale taky potravní nabídku v krajině. Po
období řepky nastává období kukuřice a pšenice a vysekávání trávníků
ještě před rozkvětem. Ovocné stromy nahrazují ozdobné jehličnany a
akáty se likvidují jako nepůvodní medonosný dřevina. Co asi tak mají
ty včely opylovat a z čeho nosit pyl a nektar? "Ekologové" prosazují
biomasu kukuřice pro bioplynky místo biopásů pro hmyz a nyní zařízli
i tu řepku ve svatém boji s Babišem. No nic koupíme si palmový olej
z vypálených pralesů dovezený mazutovými tankery. Z ekologů se stali
ekoenergetici a politici, kterým už na přírodě při jejich svatém boji
s CO2 vlastně ani nezáleží. Jinak dotace nějakých 80 Kč na včelstvo
mne nevytrhne, pokud dám pouze za léčiva totéž a nebo více. Vydělám
si nikoliv bezpracným ukradením medu jako kdysi brťaři, ale tvrdou
prací se včelstvy po celý rok. Kdo včely rabuje, tak se mu to rychle
vymstí na stavu včelstev a to, že je místně převčeleno je taky fakt,
který někteří včelaři nemíní pochopit a pak se diví poklesu snůšky
z 50 kg na 30 a méně. Ono zase jsme narazili na potravní řetězec, kde
musí být jednotlivé články stejně silné, aby se nepřetrhl v nejslabším místě jakým byl ten můj důvod začít kdysi včelařit. Pan Hlavenka ať
si hledí svého a nerozdává rozumy skutečným včelařům, protože oni se
mu taky nepletou do jeho oboru a neradí jak řídit přírodu přes PC.
MU
Michal Ukropec
15.7.2022 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekPodle ekologistu je převčeleno, přerybněno a prezvereno. Proč nám neukáží jak zvednout stavy hmyzu, ryb, obojživelníků, plazů a ptactva? Zatím jejich činnost vše likviduje. A aby odvedli pozornost od svých pochybení, kydání zvratky na všechny kolem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.7.2022 12:04 Reaguje na Michal UkropecAno je tomu tak. Oni nic nechovají, nepěstují, ale pouze
kritizují chovatele a pěstitele. Místo vytváření podmínek
pro osévání biopásů dotační fond ze satelitů kontroluje
výměru polí a nutí zemědělce vyklučit křoviny a stromy
na mezích větvemi ukrajujícími z výměry. U nás to jsou
vesměs zplanělé ovocné dřeviny, trnky, hlohy, šípky atd.
sloužící ptákům jako hnízdiště, zvěři jako kryt a všem
včetně hmyzu jako zdroj potravy. Dotace na výměru tak
toto vše ničí a ekologisti mlčí a naopak prosazují to,
že dotace na výměru bude pro malé zemědělce vyšší než
pro velké. Ti malí tak vyklučí i ty zbytky a poorají
meze, aby měli výměru co největší. Tu už přiorávají o
brázdu, či dvě ve vidině větší rozlohy a úrody. Padnou
tak další meze, keře a stromy kolem polí a opět v boji
s velkými, které těch pár arů mezí bez dotací nezničí.
Nakonec se z těch malých stanou taky velcí, protože
ekonomika je neúprosná a ve velkém se hospodaří lépe.
Nebude to scelení ideologické, ale na ekonomickém základě.
Odpovědět
kritizují chovatele a pěstitele. Místo vytváření podmínek
pro osévání biopásů dotační fond ze satelitů kontroluje
výměru polí a nutí zemědělce vyklučit křoviny a stromy
na mezích větvemi ukrajujícími z výměry. U nás to jsou
vesměs zplanělé ovocné dřeviny, trnky, hlohy, šípky atd.
sloužící ptákům jako hnízdiště, zvěři jako kryt a všem
včetně hmyzu jako zdroj potravy. Dotace na výměru tak
toto vše ničí a ekologisti mlčí a naopak prosazují to,
že dotace na výměru bude pro malé zemědělce vyšší než
pro velké. Ti malí tak vyklučí i ty zbytky a poorají
meze, aby měli výměru co největší. Tu už přiorávají o
brázdu, či dvě ve vidině větší rozlohy a úrody. Padnou
tak další meze, keře a stromy kolem polí a opět v boji
s velkými, které těch pár arů mezí bez dotací nezničí.
Nakonec se z těch malých stanou taky velcí, protože
ekonomika je neúprosná a ve velkém se hospodaří lépe.
Nebude to scelení ideologické, ale na ekonomickém základě.
RP
Radim Polášek
16.7.2022 05:55 Reaguje na Břetislav MachačekTak to vyklučení "nevhodných" dřevin má podle mne spíš na svědomí trh, snaha majitelů polních a lesních pozemků o samovýrobu palivového dřeva.
Když se z vytápění zdražováním a poté zákazy vyřadilo uhlí a ostatní způsoby vytápění aspoň výrazně zdražily.
Odpovědět
Když se z vytápění zdražováním a poté zákazy vyřadilo uhlí a ostatní způsoby vytápění aspoň výrazně zdražily.
RP
Radim Polášek
16.7.2022 12:10 Reaguje na Břetislav MachačekVýměra pole, na které zemědělec bere dotaci je daná výměrou příslušné parcely evidovanou v Katastru nemovitostí. Takže přiorávat a chtít za to potom vyšší dotaci není možné. Naopak, při dněšním sledování rozlohy polí, jak jim údajně vadí část pole zarostlá křovinami, tak úplně stejně jim může vadit přiorání nějakého půl, jednoho metru do jiné parcely.
Odpovědět
ZT
Zdeněk Trojan
15.7.2022 13:49Dobrý den, pan Hlavenka by si měl doplnit vzdělání a rozvinout si trochu dialektické myšlení
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
15.7.2022 18:24 Reaguje na Zdeněk TrojanPan Hlavenka je zelený pirát. Tomu odpovídá i tento příspěvek. Jinak už zde publikoval. Je to na stejné úrovni.
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
16.7.2022 19:49Mě spíš na včelách fascinuje to, jakým způsobem lidé převzali patronát nad klíčovým opylovačem v krajině. Volně žijící původní populace včel prakticky neexistují (pokud někde včely zdivočí, jsou likvidovány na základě veterinárních předpisů). Tedy téměř veškeré včely medonosné jsou chovanci člověka. Je tu trošku analogie volně žijícími předky hospodářských zvířat - také jsme v krajině zlikvidovali či téměř zlikvidovaly divoké koně, tury, vlky a kočky a zaplavili jsme okolní svět jejich ochočenými (případně zdivočelými) potomky. Tahle (přiznávám poněkud přemrštěná) kampaň nastoluje otázku, jak by se vyvíjel svět, pokud bychom dali ruce od včel pryč. Dokázaly by současné šlechtěné včely vůbec dlouhodobě přežívat bez pomoci člověka?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.7.2022 20:51 Reaguje na Zbyněk HotákAsi nejste včelař, tak vaše úvahy chápu a tak se vám to pokusím
vysvětlit. Šlechtění a globalizační šíření ušlechtilých druhů
domácích zvířat(ze které je považována i včela medonosná) je totiž
příčinou zavlečení kdysi místně neznámých chorob. U včel je to dnes
hlavně kleštík (roztoč varroa destruktor), který je příčinou toho,
že i ulétlé roje(zdivočelá včelstva) nepřežijí více jak rok, či
dva bez péče včelaře. Existují možná i náhodné výjimky, kdy to
přežijí, ale z 99,9 % postupně slábnou a umírají zdevastovány
kleštíky. V době slábnutí se stávají cílem vylupování zásob
silnějšími a léčenými včelstvy, které si tak se zásobami
přinesou i kleštíky (reinvaze vyléčených včelstev). Prevencí
je tak mimo zabránění rojení i likvidace zalétlých rojů
neznámého původu. U nich je pak ještě nebezpečí i v tom, že
mohou být nositeli moru včelího plodu, který se u nás "léčí"
pouze spálením včelstva i s úlem a pomůckami včelaře. Takže
naivní představa "divokých"(zdivočelých) včelstev vyplývá pouze
z neznalosti problému a navíc je jejich tolerance porušením
veterinárních předpisů o likvidaci zalétlých rojů a včelstev neznámého původu. To jen tak ve zkratce k vašemu příspěvku
a přidám ještě to, že pouze včelstva s tisíci jedinců mohou
na jaře vykonat hlavní opylovací službu, protože ostatní druhy
opylovačů mají pomalejší rozvoj v řádech jedinců, či desítek.
V tom jsou včely nenahraditelné a to si laikové neuvědomují.
Nebýt právě tisíců včel, tak to pár čmeláků a včel samotářek
nikdy neopylí. Evropské kmeny včel se tak kvůli opylování
dostaly mimo Antarktidu na všechny kontinenty, kde je potřeba
opylovat kulturní plodiny. Něco podobného se kdysi stalo v
Austrálii, kde chtěli získat osivo jetele, ale potřebovali
evropského opylovače, jakým byl čmelák a u některých druhů
jetelů i včela medonosná původem z Evropy.
Odpovědět
vysvětlit. Šlechtění a globalizační šíření ušlechtilých druhů
domácích zvířat(ze které je považována i včela medonosná) je totiž
příčinou zavlečení kdysi místně neznámých chorob. U včel je to dnes
hlavně kleštík (roztoč varroa destruktor), který je příčinou toho,
že i ulétlé roje(zdivočelá včelstva) nepřežijí více jak rok, či
dva bez péče včelaře. Existují možná i náhodné výjimky, kdy to
přežijí, ale z 99,9 % postupně slábnou a umírají zdevastovány
kleštíky. V době slábnutí se stávají cílem vylupování zásob
silnějšími a léčenými včelstvy, které si tak se zásobami
přinesou i kleštíky (reinvaze vyléčených včelstev). Prevencí
je tak mimo zabránění rojení i likvidace zalétlých rojů
neznámého původu. U nich je pak ještě nebezpečí i v tom, že
mohou být nositeli moru včelího plodu, který se u nás "léčí"
pouze spálením včelstva i s úlem a pomůckami včelaře. Takže
naivní představa "divokých"(zdivočelých) včelstev vyplývá pouze
z neznalosti problému a navíc je jejich tolerance porušením
veterinárních předpisů o likvidaci zalétlých rojů a včelstev neznámého původu. To jen tak ve zkratce k vašemu příspěvku
a přidám ještě to, že pouze včelstva s tisíci jedinců mohou
na jaře vykonat hlavní opylovací službu, protože ostatní druhy
opylovačů mají pomalejší rozvoj v řádech jedinců, či desítek.
V tom jsou včely nenahraditelné a to si laikové neuvědomují.
Nebýt právě tisíců včel, tak to pár čmeláků a včel samotářek
nikdy neopylí. Evropské kmeny včel se tak kvůli opylování
dostaly mimo Antarktidu na všechny kontinenty, kde je potřeba
opylovat kulturní plodiny. Něco podobného se kdysi stalo v
Austrálii, kde chtěli získat osivo jetele, ale potřebovali
evropského opylovače, jakým byl čmelák a u některých druhů
jetelů i včela medonosná původem z Evropy.
Jakub Graňák
17.7.2022 14:52 Reaguje na Břetislav MachačekVčely zajišťují jen asi 19% sumy všech opylení. Skutečně nenahraditelní jsou čmeláci a pestřenky.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.7.2022 20:43 Reaguje na Jakub GraňákTím myslíte druhovou skladbu všech rostlin, ale nikoliv kulturní plodiny koncentrované na určitá území(sady, pole, zahrady). Tam je procentuální množství včel zcela nezastupitelné a pro zbytek rostlin v celé přírodě platí asi to vaše číslo.
Kdyby tomu bylo tak, jak píšete všude, tak proč
asi do sadů cíleně navážejí včelstva? Protože
při kumulaci stromů je potřeba dodat nárazově
miliony opylovačů a nečekat na jejich pomalý
přirozený rozvoj jako u čmeláků. Bez včel dnes
není myslitelné sadařství a zemědělství na
stávajících výměrách nutných k uživení lidstva.
Možná na jednu jabloň někde daleko od ostatních
jabloní budou stačit i ti čmeláci, ale stačí
jedno studené jaro bez opylování včelami, tak
se okamžitě ukáže jejich nenahraditelnost pro
výživu lidstva.
Odpovědět
Kdyby tomu bylo tak, jak píšete všude, tak proč
asi do sadů cíleně navážejí včelstva? Protože
při kumulaci stromů je potřeba dodat nárazově
miliony opylovačů a nečekat na jejich pomalý
přirozený rozvoj jako u čmeláků. Bez včel dnes
není myslitelné sadařství a zemědělství na
stávajících výměrách nutných k uživení lidstva.
Možná na jednu jabloň někde daleko od ostatních
jabloní budou stačit i ti čmeláci, ale stačí
jedno studené jaro bez opylování včelami, tak
se okamžitě ukáže jejich nenahraditelnost pro
výživu lidstva.
Jakub Graňák
17.7.2022 22:33 Reaguje na Břetislav MachačekAni nevíte, jak se pletete. Čmeláci operují při teplotách i o deset stupňů nižších než včely a jako opylovači jsou výrazně efektivnější (stačí jim pro dokonalé opylení jedna návštěva květu, včely potřebují čtyři), včely jsou dobré když je teplo. Proto se čmeláci (celé na cukrové vodě "vypěstované" úly) používají stále častěji - obzváště po zkušenostech z posledních chladných deštivých jar, kdy byly včely na prd.
Máte pocit, že se bez všech hmyzosnubných rostlin, ze kterých máme přímý ekonomický užitek, obejdeme? Mám to chápat jako jednu z těch vašich daní, které je třeba zaplatit? Včely zkrátka nejsou nejdůležitější opylovači, zveličování jejich významu bychom mohli jednou šeredně odskákat a pokud se urychleně nezačne pracovat na odstranění důvodu úbytku hmyzu celkově, tak se toho s trochou "štěstí" dožijete i vy.
Odpovědět
Máte pocit, že se bez všech hmyzosnubných rostlin, ze kterých máme přímý ekonomický užitek, obejdeme? Mám to chápat jako jednu z těch vašich daní, které je třeba zaplatit? Včely zkrátka nejsou nejdůležitější opylovači, zveličování jejich významu bychom mohli jednou šeredně odskákat a pokud se urychleně nezačne pracovat na odstranění důvodu úbytku hmyzu celkově, tak se toho s trochou "štěstí" dožijete i vy.
Jakub Graňák
18.7.2022 06:54 Reaguje na Jakub Graňákoprava: Máte pocit, že se bez všech hmyzosnubných rostlin, ze kterých nemáme přímý ekonomický užitek, obejdeme?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.7.2022 07:08 Reaguje na Jakub GraňákRozšiřotání komerčních čmeláčích úlků v přírodě může být brzo pro čmeláčí populaci příslušného druhu velký problém. Čmeláci totiž jsou v přírodě mnohem usedlejší než včely, cestují na mnohem kratší vzdálenosti a tisíciletým vývojem jsou tak v podstatě na každém kousku krajiny geneticky ojedinělé populace. Komerčním šířením čmeláčích úlků, pokud se ty úlky nechají dožít, nezničí se po vykonání opylení, dojde k vmízení cizích genů do místní populace čmeláků. Celkově se tak bud diverzita toho přísluišného druhu čmeláků bude snižovat, což může skončit až vyhynutím celého druhu vlivem nějaké nepříznivé události.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.7.2022 06:19 Reaguje na Břetislav MachačekČmeláci opylují rostliny u země, nelétají do výšky a neopylují na stromech ani se neobjevují na takzvaných včelařských rostlinách s množstvím květů, které dokáží poskytovat na hektar až stovky kilo sladiny. Čmeláci jsou nezastupitelní v lesních a podobných biotopech s velmi nízko u hustotou kvetoucích rostlin jednoho druhu, typicky třeba květiny na zemi v lesích ve stínu. Ale už na kvetoucí louky, kde je těch květů na ploše výrazně víc, nestačí. Navíc čmeláci potřebují k úspěšnému opylování sice řídký, ale stejnodruhový porost, protože podle mých znalostí nejsou florokonstantní jako včely, neumí se soustředit na jeden druh rostliny. Jejich výhoda je v tom, že mají delší sosák a snadno tak opylí u hlubší květy, kde mají včely problém. Dále se mnohem lépe orientují ve složitých prostorech, jako jsou husté zastíněné lesy nebo skleníky.
Jinak je jejich kapacity opylování nízká, do cca června se dá počítat na jedno hnízdo čmeláka s jedním až 10 jedinci a doletem čmeláka je jen pár desítek metrů, zatímco jedno včelstvo má už v časném jaru hned po obleve tisíce jedinců a od dubna desetitisíce schopných opylovat při teplotě nad 20 st C květiny na vzdálenostu 5 i výjimečně víc kilometrů. teprve od července mají úspěšná hnízda v přírodě desítky čmeláků a ke konci životnosti hnízda, v srpnu a začátk u září to může být i 100 čmeláků.
Odpovědět
Jinak je jejich kapacity opylování nízká, do cca června se dá počítat na jedno hnízdo čmeláka s jedním až 10 jedinci a doletem čmeláka je jen pár desítek metrů, zatímco jedno včelstvo má už v časném jaru hned po obleve tisíce jedinců a od dubna desetitisíce schopných opylovat při teplotě nad 20 st C květiny na vzdálenostu 5 i výjimečně víc kilometrů. teprve od července mají úspěšná hnízda v přírodě desítky čmeláků a ke konci životnosti hnízda, v srpnu a začátk u září to může být i 100 čmeláků.
BM
Břetislav Machaček
19.7.2022 20:02 Reaguje na Radim PolášekJá myslel, že to nebude třeba panu Graňákovi
tak dopodrobna vysvětlovat a děkuji, že jste
to udělal za mně. On není asi schopen pochopit, že rozvoj včel je v tisících a čmeláků v kusech a bez včel by nebyla na
jaře opylena většina rostlin. Čmeláci, ač
jsou otužilejší by to prostě nestihli.
To si uvědomují všichni, kteří o přírodě
uvažují komplexně a nikoliv s úzkým
zaměřením pouze na něco. Ono je totiž
rozdíl mít na kvetoucí třešni tisíc
včel a nebo jednoho čmeláka. Jinak s těmi
čmeláky ze skleníků u nás na Bezdínku u
D. Lutyně už k tomu úniku do volné přírody
dochází a jsem zvědav, jak to zamává s
těmi původními čmeláky, kterých jsme tu
měli celkem dost.
Odpovědět
tak dopodrobna vysvětlovat a děkuji, že jste
to udělal za mně. On není asi schopen pochopit, že rozvoj včel je v tisících a čmeláků v kusech a bez včel by nebyla na
jaře opylena většina rostlin. Čmeláci, ač
jsou otužilejší by to prostě nestihli.
To si uvědomují všichni, kteří o přírodě
uvažují komplexně a nikoliv s úzkým
zaměřením pouze na něco. Ono je totiž
rozdíl mít na kvetoucí třešni tisíc
včel a nebo jednoho čmeláka. Jinak s těmi
čmeláky ze skleníků u nás na Bezdínku u
D. Lutyně už k tomu úniku do volné přírody
dochází a jsem zvědav, jak to zamává s
těmi původními čmeláky, kterých jsme tu
měli celkem dost.
Jakub Graňák
20.7.2022 11:21 Reaguje na Břetislav MachačekJak vidno, nechápavý je zde někdo jiný. Čmeláci jsou jen jedním taxonem z cca 10 000 druhů opylovačů z třídy hmyzu v této zemi, pokud si myslíte, že nějakých 600 000 včelstev nahradí činnost desítek miliard jedinců jiných druhů, šeredně se pletete. Kdo pak uvažuje komplexně? Někdo kdo přihlíží k činnosti všech, nebo někdo, kdo vyzdvihuje jeden druh a ostatní bohorovně pomíjí?
Co se týče těch skleníkových druhů: jde o poddruh Bumbus terrestris dalmaticus u něhož hrozí křížení max s našim domácím poddruhem Bumbus terrestris terrestris, je zajímavé, že vám nevadí zanášení kraňky do našeho prostředí na úkor původní včely tmavé - je to totiž to samé. O tvrzeních pana Poláčka o nějakých místních uzavřených populacích u druhu schopného uletět desítky kilometrů denně nemá cenu se ani bavit.
Odpovědět
Co se týče těch skleníkových druhů: jde o poddruh Bumbus terrestris dalmaticus u něhož hrozí křížení max s našim domácím poddruhem Bumbus terrestris terrestris, je zajímavé, že vám nevadí zanášení kraňky do našeho prostředí na úkor původní včely tmavé - je to totiž to samé. O tvrzeních pana Poláčka o nějakých místních uzavřených populacích u druhu schopného uletět desítky kilometrů denně nemá cenu se ani bavit.
BM
Břetislav Machaček
20.7.2022 16:39 Reaguje na Jakub GraňákKdyby tomu bylo tak, tak nevím proč
v celém světě žádají sadaři a jiní
zemědělci o přistavení včelstev k
plodinám? To jsou všichni hloupí a
pouze vy považujete tuto praxi za
zbytečnou? Psal jsem na začátku, jak
vypadala úroda třešní bez včelstev
a potom, co jsem si je pořídil. Ano
pár jich na stromě bez včel bylo
díky čmelákům, ale i těm včelám od
jiných včelařů v počtu kusů a ne
jako nyní v počtu tisíců. O to tu
jde, že ty tisíce opylí miliony květů a jednotky kusů tisíce.
Navíc každý opylovač opyluje jiné
rostliny a jiným se vyhýbá, což
hojné včely nepraktikují, protože
jejich shromažďovací pud jim velí
hromadit zásoby a nikoliv jako
jiné druhy uspokojit potřebu při množení a pro přežití léta. Včely tak navštíví více květů, než kolik
potřebují k průběžné spotřebě
nektaru. Ostatní druhy hmyzu jen
nasbírají potřebné množství a konec, ale včely sbírají pokud mají kam med
ukládat a pak po odebrání včelařem
zase znovu a znovu.
Odpovědět
v celém světě žádají sadaři a jiní
zemědělci o přistavení včelstev k
plodinám? To jsou všichni hloupí a
pouze vy považujete tuto praxi za
zbytečnou? Psal jsem na začátku, jak
vypadala úroda třešní bez včelstev
a potom, co jsem si je pořídil. Ano
pár jich na stromě bez včel bylo
díky čmelákům, ale i těm včelám od
jiných včelařů v počtu kusů a ne
jako nyní v počtu tisíců. O to tu
jde, že ty tisíce opylí miliony květů a jednotky kusů tisíce.
Navíc každý opylovač opyluje jiné
rostliny a jiným se vyhýbá, což
hojné včely nepraktikují, protože
jejich shromažďovací pud jim velí
hromadit zásoby a nikoliv jako
jiné druhy uspokojit potřebu při množení a pro přežití léta. Včely tak navštíví více květů, než kolik
potřebují k průběžné spotřebě
nektaru. Ostatní druhy hmyzu jen
nasbírají potřebné množství a konec, ale včely sbírají pokud mají kam med
ukládat a pak po odebrání včelařem
zase znovu a znovu.
Jakub Graňák
20.7.2022 19:14 Reaguje na Břetislav MachačekVíte, vaše příspěvky jsou smutným příkladem antropocentrismu, kdy všechno hodnotíte jen pohledem lidských potřeb a zcela pomíjíte potřeby ekosystémů jako celku a tam, ať se postavíte třeba na hlavu, drtivou většinu opylení obstarají jiné druhy, než včely. Je pak dost paradoxní vaše tvrzení o vnímání a nevnímání komplexity celé problematiky z mojí strany - je to totiž přesně naopak. Pořád operujete s tisíci kusů, které opylí miliony květů ale ty miliardy jednotlivců nebo malých společentev opylí stamiliardy květů výrazně širšího spektra rostlin. Včely jak známo jsou poměrně dost vybíravé, takže některé taxony rostlin jsou přímo bytostně vázány na jiné opylovače, nehledě k faktu, že valnou část pylu, oproti právě třeba čmelákům střamlají pro sebe, takže paradoxně druhy, které nejsou tak "efektivní" ve sběru pylu, jsou pro rostlinstvo významnějším přínosem. Nemluvě o efektu křížného opylení, které je zásadní pro zachování "široké" genové základny opylovaných rostlin, kde jsou čmeláci také díky svému nahodilejšímu způsobu sběru pylu výrazně přínosnější. Ne nadarmo jsou čmeláci chráněni zákonem.
Aby bylo jasno - taky máme doma včely, konkrétně šestery (stará se o ně tchán, který to dělá už dobře šedesát let) já sloužím jako tažný kůň když je třeba zvedat, nebo nosit plné nástavky, točit med, nebo stloukat rámky, ale nedělám si žádné iluze o nepostradatelnosti včel, jejich význam pro přírodu je totiž ve výši, kterou jsem uvedl výše, nic víc. Pokud se chcete dívat na svět, ve kterém zbude nějakých 20% rostlinných druhů, není nic jednoduššího, stačí pokračovat dál v devastaci hmyzích společenstev ukrajováním "lebensraumu" a intenzifikovaným zemědělstvím. Jen pak netvrďte, že jsem vám to neříkal a že po bitvě je každý generál.
Odpovědět
Aby bylo jasno - taky máme doma včely, konkrétně šestery (stará se o ně tchán, který to dělá už dobře šedesát let) já sloužím jako tažný kůň když je třeba zvedat, nebo nosit plné nástavky, točit med, nebo stloukat rámky, ale nedělám si žádné iluze o nepostradatelnosti včel, jejich význam pro přírodu je totiž ve výši, kterou jsem uvedl výše, nic víc. Pokud se chcete dívat na svět, ve kterém zbude nějakých 20% rostlinných druhů, není nic jednoduššího, stačí pokračovat dál v devastaci hmyzích společenstev ukrajováním "lebensraumu" a intenzifikovaným zemědělstvím. Jen pak netvrďte, že jsem vám to neříkal a že po bitvě je každý generál.
Karel Zvářal
20.7.2022 19:59 Reaguje na Jakub GraňákPřekvapujte mě. Jestliže těch deset tisíc taxonů opylovačů dokázalo přežít vedle včel dodneška, potravy je pro všechny "dost". Proč ji není více a proč krajina je spíše průmyslová, jak malebná, není chyba včelařů, ale někoho úplně jiného.
Díky nim je aspoň nějaký tlak na minimum chemizace, na kerou by ty "nepotřebné" druhy dojely taky, nemyslíte?
Odpovědět
Díky nim je aspoň nějaký tlak na minimum chemizace, na kerou by ty "nepotřebné" druhy dojely taky, nemyslíte?
Jakub Graňák
20.7.2022 22:45 Reaguje na Karel ZvářalO tom proč ubývá hmyzu jsme se tu bavili mnohokrát, nebaví mě to pořád dokola opakovat. Nikde jsem netvrdil, že "nemalebnost" krajiny je chyba včelařů - nebo snad jo? Kde? Jenom celou dobu poukazuju na to, že včely nejsou nejdůležitější opylovači, to je celé.
Pokud vás nebaví moje příspěvky číst, nebo přemýšlet nad tím, co sděluju, tak to nečtěte a nevkládejte mi do úst něco, co jsem neřek...
Odpovědět
Pokud vás nebaví moje příspěvky číst, nebo přemýšlet nad tím, co sděluju, tak to nečtěte a nevkládejte mi do úst něco, co jsem neřek...
Karel Zvářal
21.7.2022 04:30 Reaguje na Jakub GraňákVčela je po mnoho generací šlechtěný NEJDŮLEŽITĚJŠÍ opylovač. V dnešní zprůmyslněné krajině okamžitě nasaditelný na jakékoliv místo. A to celosvětově.
Že můžeme plkat online, je výsledek tech. pokroku. I to intenzivní zemědělství je krutá daň za pohodlí přemnožené a rozežrané populace. Takže pracujte/me na tom, aby ten zbytek opylovačů měl svůj domov, a nevyčítejte včelařům to, za co nemohou. Chopte se nápravy sám, jako pracovník SZIFu a entomolog určitě budete vědět, jak na to.
Odpovědět
Že můžeme plkat online, je výsledek tech. pokroku. I to intenzivní zemědělství je krutá daň za pohodlí přemnožené a rozežrané populace. Takže pracujte/me na tom, aby ten zbytek opylovačů měl svůj domov, a nevyčítejte včelařům to, za co nemohou. Chopte se nápravy sám, jako pracovník SZIFu a entomolog určitě budete vědět, jak na to.
Jakub Graňák
21.7.2022 16:07 Reaguje na Karel ZvářalDělám co můžu a je to mnohonásobek toho co dělá drtivá většina.
Na SZIF už skoro pět let nepracuju, pokud si myslíte, že ty pucky tam mají na cokoli nějaký vliv, tak jste ještě naivnější, než já když jsem tam nastoupil.
Znovu se ptám co konkrétně vyčítám včelařům? Citujte - jinak s tím jděte do prdele
Odpovědět
Na SZIF už skoro pět let nepracuju, pokud si myslíte, že ty pucky tam mají na cokoli nějaký vliv, tak jste ještě naivnější, než já když jsem tam nastoupil.
Znovu se ptám co konkrétně vyčítám včelařům? Citujte - jinak s tím jděte do prdele
Karel Zvářal
21.7.2022 17:12 Reaguje na Jakub GraňákTam si budete od dnešního dne lebedit sám, nevážená "úřednická nulo".
"Vztekat se a kopat" - to ovládáte perfektně! Z toho mého krátkého vstupu jste si vybral nezvýznamnou pasáž, ale to, že ochrana včelstev před chemizací chrání i jiné opylovače - to jste statečně odignoroval...
A komu jinému, než "nekomplexním" včelařům patřily ty sáhodlouhé litanie?! Psal jsem, že zbylá masa opylovačů v klidu a míru přežívala vedle včelstev - také bez reakce, samořejmě! Takže se opájejte vlastní jedinečností a důležitostí. A já půjdu prodávat ten med ze zimních zásob, jak jste mi dobře poradil:-)))
Odpovědět
"Vztekat se a kopat" - to ovládáte perfektně! Z toho mého krátkého vstupu jste si vybral nezvýznamnou pasáž, ale to, že ochrana včelstev před chemizací chrání i jiné opylovače - to jste statečně odignoroval...
A komu jinému, než "nekomplexním" včelařům patřily ty sáhodlouhé litanie?! Psal jsem, že zbylá masa opylovačů v klidu a míru přežívala vedle včelstev - také bez reakce, samořejmě! Takže se opájejte vlastní jedinečností a důležitostí. A já půjdu prodávat ten med ze zimních zásob, jak jste mi dobře poradil:-)))
BM
Břetislav Machaček
21.7.2022 10:40 Reaguje na Jakub GraňákZ toho vašeho vysvětlení a označení za "tažného " koně jsem pochopil, že vás práce u včel netěší a považujete ji
za zcela zbytečnou. Po ukončení
tchánovy aktivity pokračovat se
"zbytečnou" prací asi nebudete,
protože podle vás to opylení
zajistí jiní opylovači. Máte
podle všeho dobře placenou
práci a i med si koupíte od
nějakého "tažného" koně a
sám se pouze budete kochat
přírodou bez koňské dřiny.
Nejste sám, kdo to dělá jen
z "přinucení" někým jiným a
pak skončí, protože vztah ke
včelám není pouze o dřině a o
penězích, ale i o tom, že vím
co staletí lidstvu přinášejí.
Trend dnešních ochránců přírody
je nicnedělání a pouhé žvanění
o návratu ke kořenům, kdy tu
byla na světě tisícina populace
a tu uživil lov a sběr plodin
bez jejich pěstování a chovu
i těch včel. Proto se různí
magoři vracejí k brtím a kecům
o "divokých" včelstvech, neboť poznali tvrdou práci včelařů a chtěli by pouze sklízet bez té práce. Lidé prostě zlenivěli a upínají se k minulosti sběračů a lovců. Bohužel to je ale utopie a nereálný sen vrátit vše nazpátek. Zkuste si prožít jeden jediný týden mimo
civilizaci a pochopíte, že bez
lidské práce zahyneme nejenom
my, ale i mnoho živočišných druhů, které se už bez pomoci
člověka neobejdou. Ono ani bez
té chemie se už neobejdeme, i
když to je pouze lék a nebo obojek pro psa proti klíšťatům.
Zkuste dnes bez chemie pěstovat
třeba pšenici a zjistíte, že
by nás Země uživila maximálně
třetinu a nebo i méně. Návrat
zpět je utopie a pouze musíme
hledat méně škodlivé postřiky
a hlavně půdě vracet to, co jí pořád bereme a tím je organický materiál. Zaměřte svou pozornost na plundrování polí pro energetiku nyní hlavně
kukuřicí, která je pro většinu hmyzu zcela k ničemu. Navíc ta
chemie kterou vyžaduje, je pro
hmyz, půdu a vodu pohromou a je
to cíl ekologistů upínajících
se k OZE a jiným nesmyslům !
Co povíte na pole "osázené"
fotovoltaikou s postříkanou půdou proti růstu travin? Co
povíte na noční osvětlení pro
hmyz dezorientující a zhoubné?
Každá pastvina, kravín a nebo
hnojiště bývalo rájem hmyzu.
Vše je zbytečné, vše se doveze
a nebo zplynuje, aby to nesmrdělo městským ekologům
při "zkoumání" přírody. Tady
jsou ty rezervy a příčiny úbytku mnoha hmyzích druhů
a nikoliv pouze ta NUTNÁ
chemie potřebná k zajištění
produkce potravin 5 procenty
populace proti 35% před 2.sv.
válkou. Bez chemie by se
muselo těch 30% vrátit na
pole, plít plevel a sbírat
ručně mandelinky atd. Je
to reálné? Zamyslete se nad
tím a neodsuzujte šmahem tu
chemizaci a zemědělskou velkovýrobu.
Odpovědět
za zcela zbytečnou. Po ukončení
tchánovy aktivity pokračovat se
"zbytečnou" prací asi nebudete,
protože podle vás to opylení
zajistí jiní opylovači. Máte
podle všeho dobře placenou
práci a i med si koupíte od
nějakého "tažného" koně a
sám se pouze budete kochat
přírodou bez koňské dřiny.
Nejste sám, kdo to dělá jen
z "přinucení" někým jiným a
pak skončí, protože vztah ke
včelám není pouze o dřině a o
penězích, ale i o tom, že vím
co staletí lidstvu přinášejí.
Trend dnešních ochránců přírody
je nicnedělání a pouhé žvanění
o návratu ke kořenům, kdy tu
byla na světě tisícina populace
a tu uživil lov a sběr plodin
bez jejich pěstování a chovu
i těch včel. Proto se různí
magoři vracejí k brtím a kecům
o "divokých" včelstvech, neboť poznali tvrdou práci včelařů a chtěli by pouze sklízet bez té práce. Lidé prostě zlenivěli a upínají se k minulosti sběračů a lovců. Bohužel to je ale utopie a nereálný sen vrátit vše nazpátek. Zkuste si prožít jeden jediný týden mimo
civilizaci a pochopíte, že bez
lidské práce zahyneme nejenom
my, ale i mnoho živočišných druhů, které se už bez pomoci
člověka neobejdou. Ono ani bez
té chemie se už neobejdeme, i
když to je pouze lék a nebo obojek pro psa proti klíšťatům.
Zkuste dnes bez chemie pěstovat
třeba pšenici a zjistíte, že
by nás Země uživila maximálně
třetinu a nebo i méně. Návrat
zpět je utopie a pouze musíme
hledat méně škodlivé postřiky
a hlavně půdě vracet to, co jí pořád bereme a tím je organický materiál. Zaměřte svou pozornost na plundrování polí pro energetiku nyní hlavně
kukuřicí, která je pro většinu hmyzu zcela k ničemu. Navíc ta
chemie kterou vyžaduje, je pro
hmyz, půdu a vodu pohromou a je
to cíl ekologistů upínajících
se k OZE a jiným nesmyslům !
Co povíte na pole "osázené"
fotovoltaikou s postříkanou půdou proti růstu travin? Co
povíte na noční osvětlení pro
hmyz dezorientující a zhoubné?
Každá pastvina, kravín a nebo
hnojiště bývalo rájem hmyzu.
Vše je zbytečné, vše se doveze
a nebo zplynuje, aby to nesmrdělo městským ekologům
při "zkoumání" přírody. Tady
jsou ty rezervy a příčiny úbytku mnoha hmyzích druhů
a nikoliv pouze ta NUTNÁ
chemie potřebná k zajištění
produkce potravin 5 procenty
populace proti 35% před 2.sv.
válkou. Bez chemie by se
muselo těch 30% vrátit na
pole, plít plevel a sbírat
ručně mandelinky atd. Je
to reálné? Zamyslete se nad
tím a neodsuzujte šmahem tu
chemizaci a zemědělskou velkovýrobu.
Jakub Graňák
21.7.2022 16:01 Reaguje na Břetislav MachačekOznačení tažný kůň jsem uvedl schválně proto, aby i retardovaní pochopili, že vím přesně o čem mluvím a představte si, že to po něm budu dělat, stejně tak jako se budu starat o jeho louky a lesy, protože z jeho potomstva to nikoho nezajímá. Dál se s váma už nebudu špinit, opakovaně jsem vás upozorňoval, že nemáte nejmenší tušení s kým mluvíte, já se hnojem umazazal víckrát, než jste ho vy v životě viděl.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
17.7.2022 22:53 Reaguje na Zbyněk HotákCo se týká přežití šlechtěných včel, tak zaleží jak je nastavena otázka.
Pokud se jedná o náhodně uletěné roje, tak to ve většině případů skončí, jak to popisuje pan Macháček.
Pokud by se člověk přestal o včely starat (na větším území a v dlouhodobém horizontu), došlo by k následujícímu scénáři:
1. včely by se masivně rojily.
2. drtivá většina včelstev by uhynula během první zimy (v důsledku hladu a nemocí). Přežily by ty silné a odolné.
3. přeživší včelstva by se další rok opět vyrojila, opět by většina včelstev uhynula.
Po určité době by tady byly včely odolné roztočům, ale i jiným nemocem, ale vysoce rojivé, bodavé a s nejistým medným výnosem. Tedy něco co se blíží divokým včelám.
Po určité době
Odpovědět
Pokud se jedná o náhodně uletěné roje, tak to ve většině případů skončí, jak to popisuje pan Macháček.
Pokud by se člověk přestal o včely starat (na větším území a v dlouhodobém horizontu), došlo by k následujícímu scénáři:
1. včely by se masivně rojily.
2. drtivá většina včelstev by uhynula během první zimy (v důsledku hladu a nemocí). Přežily by ty silné a odolné.
3. přeživší včelstva by se další rok opět vyrojila, opět by většina včelstev uhynula.
Po určité době by tady byly včely odolné roztočům, ale i jiným nemocem, ale vysoce rojivé, bodavé a s nejistým medným výnosem. Tedy něco co se blíží divokým včelám.
Po určité době
RP
Radim Polášek
19.7.2022 07:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaNáhodně ulétlé roje podle mne primárně nepřežijí kvůli tomu, že nezvládnou za léto sebrat dostatek zásob, aby vygenerovaly náhradou za generaci krátkověkých letních rohových včel dlouhověkou zimní generaci plus do cca října další krátkověké letní včely pro nějakou svou obsluhu plus nabrat aspoň 10 kilo zásob na zimu. K tomu potřebují do srpna až září denně nasbírat aspoň kilo sladiny a pylu a to v převčelené oblasti za červem, červenec a srpen nezvládnou.
Sekundárně potom nepřežívají proto, protože v přírodě nejsou vhodné dutiny. Dutiny jsou buď malé nebo přístupné predátorům,, přitom včelstvo je od podzimu do jara v takzvaném zimním chumáčí při teplotách pod cca 10 st C bezbranné proti jakýmkoliv predátorům.
Až teprve potom, když roj přežije zimu a funguje už druhý rok, nepřežívají kvůli tomu, že nejsou léčeny proti varoa nebo na mor plodu.
Odpovědět
Sekundárně potom nepřežívají proto, protože v přírodě nejsou vhodné dutiny. Dutiny jsou buď malé nebo přístupné predátorům,, přitom včelstvo je od podzimu do jara v takzvaném zimním chumáčí při teplotách pod cca 10 st C bezbranné proti jakýmkoliv predátorům.
Až teprve potom, když roj přežije zimu a funguje už druhý rok, nepřežívají kvůli tomu, že nejsou léčeny proti varoa nebo na mor plodu.
RP
Radim Polášek
19.7.2022 08:03 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo se týká toho, pokud by se člověk přestal o včely starat, tak by se dnes ve včelách velmi rozšířila varaóza. Proti tomuto defakto invazivnímu parazitovi zatím existuje v populacích včely medonosné jen velmi slabý náznak, jak by se tento druh včel mohl bránit. A sice čištěním včely včelou a mechanickým zničením toho parazita druhou včelou kusadly. Aby to fungovalo, musela by se náchylnost k této metodě nějak vtisknout do genů včel tak dostatečně, aby k jejímu masovému provádění ve včelstvu stačily jenom ty geny plus nějaký malý zácvik či napodobování starších včel mladšími.
Bez člověka by tak podle mne varaózou mohlo dojít k průměrnému snížení počtu včelstev až na setinu nebo možná ještě víc. Hraniční koncentrace včelstev, kdy se ještě dokáží včelí matky oplozovat a tak se včelí popualce udržovat je vzdálenost mezi jednotlivými včelstvy nějak asi 5 - 10 kilometrů, protože dolet trubců má být až 15 a víc kilometrů.
Takhle řídce rozmístěná včelstv mají mnohonásobně lepší podmínky než současná za převčelení. Mají k dispozici násobně větší zdroje pylu, než stačí spotřebovat, tudíž nespotřebovávají jednostranně jeden druh pylu a netrpí tak jednostrannou výživou. Zdrojů sladiny mají téměř vždy nadbytek. Vzhledem k velké vzdáleností mezi včelstva je infekční tlak nemocí a parazitů minimální nebo žádný.
Taková včelstva, pokud by přežila zimu, by už v dubnu začala nosit velké množství sladiny a v polovině května by měla obývanou dutinu zanesenou mednými zásobami a začala by se rojit. Do června by včelstvo zvládlo 5 - 10 rojů, potom bez zásob a jen s troškou včel a s poslední rojovou matkou by se ta matka zvládla do července oplodnit, včelstvo zesílit, a do září zanést dutinu zimními zásobami a vychovat zimní generaci včel. První roje by zvládly do 2 - 3 týdnů zanést svou novou dutinu zásobam i a zesílit v běžné včelstvo a možná se i ještě jednou vyrojit. Pozdější by to zvládly zesílit a připravit se na zimu m do konce srpna. Nebo ty úplně nejpozdnější a nejslabší už možná ne.
Za takových podmínek by se tak víc včelstev namnožilo než by hynulo na varaózu. Včelí populace by se postupně zvyšovala, až by nakonec převládly nepřizmnivé okolnosti a včelstva by zase začala hynout a jejich počet se snižovat.
Fungovalo by to ve vlnách a vždycky v každé vlně by mainstreamová kombinace genů citlivá na varaózu vyhynula a lépe by se prosadila nějaká okrajová kombinace genů, kde má z nějakého důvodu , třeba onoho ničení roztočů včelami, roztoč i o něco trošku horší podmínky.
Jak by se stále víc prosazovala a vylepšovala "protiroztočová" kombinace genů, průměrný počet včelstev by se v těch vlnách stále zvětšoval, až nakonec by včely uměly roztoče účinně potlačovat a hustota včelstev by byla blízká té výchozí.
To by mohlo trvat, desítky, ale možná i tisíce let. Případně vy včely v některých oblastech na stovky a tisíce let vyhynuly a až jako odolné proti varaóze se tam zase vrátily.
Odpovědět
Bez člověka by tak podle mne varaózou mohlo dojít k průměrnému snížení počtu včelstev až na setinu nebo možná ještě víc. Hraniční koncentrace včelstev, kdy se ještě dokáží včelí matky oplozovat a tak se včelí popualce udržovat je vzdálenost mezi jednotlivými včelstvy nějak asi 5 - 10 kilometrů, protože dolet trubců má být až 15 a víc kilometrů.
Takhle řídce rozmístěná včelstv mají mnohonásobně lepší podmínky než současná za převčelení. Mají k dispozici násobně větší zdroje pylu, než stačí spotřebovat, tudíž nespotřebovávají jednostranně jeden druh pylu a netrpí tak jednostrannou výživou. Zdrojů sladiny mají téměř vždy nadbytek. Vzhledem k velké vzdáleností mezi včelstva je infekční tlak nemocí a parazitů minimální nebo žádný.
Taková včelstva, pokud by přežila zimu, by už v dubnu začala nosit velké množství sladiny a v polovině května by měla obývanou dutinu zanesenou mednými zásobami a začala by se rojit. Do června by včelstvo zvládlo 5 - 10 rojů, potom bez zásob a jen s troškou včel a s poslední rojovou matkou by se ta matka zvládla do července oplodnit, včelstvo zesílit, a do září zanést dutinu zimními zásobami a vychovat zimní generaci včel. První roje by zvládly do 2 - 3 týdnů zanést svou novou dutinu zásobam i a zesílit v běžné včelstvo a možná se i ještě jednou vyrojit. Pozdější by to zvládly zesílit a připravit se na zimu m do konce srpna. Nebo ty úplně nejpozdnější a nejslabší už možná ne.
Za takových podmínek by se tak víc včelstev namnožilo než by hynulo na varaózu. Včelí populace by se postupně zvyšovala, až by nakonec převládly nepřizmnivé okolnosti a včelstva by zase začala hynout a jejich počet se snižovat.
Fungovalo by to ve vlnách a vždycky v každé vlně by mainstreamová kombinace genů citlivá na varaózu vyhynula a lépe by se prosadila nějaká okrajová kombinace genů, kde má z nějakého důvodu , třeba onoho ničení roztočů včelami, roztoč i o něco trošku horší podmínky.
Jak by se stále víc prosazovala a vylepšovala "protiroztočová" kombinace genů, průměrný počet včelstev by se v těch vlnách stále zvětšoval, až nakonec by včely uměly roztoče účinně potlačovat a hustota včelstev by byla blízká té výchozí.
To by mohlo trvat, desítky, ale možná i tisíce let. Případně vy včely v některých oblastech na stovky a tisíce let vyhynuly a až jako odolné proti varaóze se tam zase vrátily.
KM
Karla Majerová
23.12.2023 22:44O významu včel a včelaření, kterou rozpoutal článek Jiřího Hlavenky je dost tvrdý. Můj manžel je vášnivý včelař a stará se o ně maximálně po celý rok. Proto jsem mu koupila k narozeninám na internetových stránkách https://www.vcest.cz/pomucky-k-chovu-matek-a-rojeni_k27/ nové pomůcky pro chov matek a rojení. Tento koníček přináší radost manželovi, ale zároveň máme celá rodina kvalitní med po celý rok.
Odpovědět
