Ve Švýcarsku díky ochraně přírody a hloubení rybníků přibývá ohrožených žab
reklama
V roce 1999 se v Aargau rozhodli, že je třeba vyvinout masivní úsilí na ochranu obojživelníků. Obzvláště znepokojivý byl úbytek rosniček zelených.
Státní orgány, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a stovky dobrovolníků pracovali 20 let na vybudování 422 rybníků v pěti částech Aargau. Starší rybníky se staly pro některé obojživelníky nevhodnými kvůli nedostatku prostoru, vysokému počtu predátorů a husté vegetaci. Vytvořením nových rybníků poskytli ochránci přírody těmto druhům více prostoru, aby mohly prospívat.
Z osmi ohrožených druhů se u 52 procent zvýšil počet jejich regionálních populací a u 32 procent se počet stabilizoval. Vedoucí autorka studie Helen Moorová řekla, že je nadšená z "tak jasného nárůstu" počtu žab vzhledem k jednoduchosti řešení. "Druhy přijdou, usadí se a začnou prostor využívat, pokud jim ho nabídnete," řekla.
Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů. Ke svému životu potřebuje velmi specifické prostředí, nejraději má mělké rybníky, které vznikají v zákrutech řek v záplavových oblastech.
Tento typ prostředí však na mnoha místech Švýcarska vymizel, což vedlo k úbytku druhu. Švýcarsko má stejně jako například Británie vysokou hustotu osídlení, rozsáhlou silniční i železniční síť a velká část mimoměstské půdy je intenzivně obdělávána. "Úbytek biotopů je jedním z hlavních problémů a právě jeho řešením bychom mohli pozorovat změnu a začít s obnovou těchto druhů," řekla Moorová.
Během 20 let se regionální populace rosniček zelených v jedné oblasti zčtyřnásobila. V roce 1999 se tato drobná žába v Reusstalu vyskytovala pouze na 16 místech, ale v roce 2019 už žila na 77 místech.
Rybníky budou i nadále monitorovány a spravovány, aby se těmto druhům dařilo. Některé bude třeba zbavit vegetace a vypustit, aby se odstranily larvy predátorů, které ohrožují pulce. Moorová doufá, že tento ochranářský úspěch přesvědčí další majitele pozemků, aby vytvořili další rybníky a zpestřili tak biotopy.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (66)
Slovan
12.10.2022 12:44 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
12.10.2022 12:52 Reaguje na SlovanJá mluvím přece o rezervacích a chráněných živočiších a rostlinách.
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 13:01 Reaguje na SlovanZbyněk Šeděnka
12.10.2022 14:40 Reaguje na SlovanSlovan
12.10.2022 15:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
12.10.2022 19:03 Reaguje na SlovanSlovan
12.10.2022 20:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBude tam růst to, co by tam růst mělo (i na základě mikroklimat nebo plodnosti samotné půdy), ale dub to s největší pravděpodobností nebude. To je světlomilná rostlina, která bude prosperovat někde na okraji lesa nebo ve světlém lese. Ne na místě, kde bude díky rychle rostoucím pionýrským stromům (bříza, osika apod.) spousta stínu. Pod nimi poroste už ale ten buk, kterému to "překvapivě" bude sakra vyhovovat. Bude pomalu růst a čekat přesně tak, jako kdyby nad ním byl dospělý matečný strom. V okolí je spousta listnatých stromů, kteří ten požár přečkali a spousta jich bude i buků, takže tam nemalé zastoupení mít jednoznačně bude mít.
Ale opět jsme u toho - je to na lidský život prostě pomalý proces a proto se tomu někteří lidé brání zuby nehty. Přitom se naprosto zapomíná na to, co je pro daný druh lepší. Pro buky je to stín, který mu na takové ploše bez vzrostlých stromů asi jinak neposkytnete. Za mě ano, super pro NP, protože si s tím ta příroda pohraje skoro od nuly sama a nebudou jí do toho výrazněji kecat lidští rozumbradové.
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 20:59 Reaguje na SlovanSlovan
12.10.2022 21:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá naopak nevím, co je špatného na tom to nechat prostě být a dívat se.
Pavel Jeřábek
12.10.2022 20:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnkahttps://www.nebeske.cz/ceske-svycarsko-2022-po-pozaru/
Ty fotka řeknou víc, než "deset" reportáží v AHA či Blesku.
Majka Kletečková
12.10.2022 12:53 Reaguje na Slavomil VinklerProfesionální a amatérští ochránci přírody a ekologové usilují o bezzásahovost na některých místech (těchto míst je relativně málo) a na jiných místech naopak o vhodné zásahy (těchto míst je mnohem více než těch prvních). Vy trpíte asi nějakou slepotou, mám pocit.
Slavomil Vinkler
12.10.2022 12:59 Reaguje na Majka KletečkováSlovan
12.10.2022 13:18 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
12.10.2022 13:27 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
12.10.2022 14:04 Reaguje na SlovanSlovan
12.10.2022 15:10 Reaguje na Slavomil VinklerV našich lesích by měl dominovat buk. V přírodě blízkém lese ho vychovává klidně stovky let mateřský strom, stíní mu a ten tak roste sice extrémně pomalu, ale zároveň správně. Když už nemá mateřský strom, ať má aspoň stín a čas. On je ten strom extrémně odolný a dříve či později dokáže na bezzásahových územích vytlačit skoro všechno a už vůbec smrk (s výjimkami, jaký vidíme třeba na Šumavě, kde je smrk přirozený). Příroda si jednoduše narovná podmínky sama, jen potřebuje čas. Jenže co je pro les doslova nic, je pro nás celý život. Chceme to vidět hned a když to není hned, je to hned špatně a už příroda potřebuje údajně pomoct. Je to neskutečně egoistické a ve své podstatě neuctivé a to zvlášť v momentě, kdy se toho ví mnohem víc než kdykoli dřív.
Severské lesy, Poloniny, Bělověžský prales nebo centrální část Šumavy. Přírodě však prostor můžeme dát i jinde!
Jarka O.
12.10.2022 15:18 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
12.10.2022 18:42 Reaguje na SlovanPavel Jeřábek
12.10.2022 20:28 Reaguje na Slavomil VinklerA mnoho těch ploch bezlesí zachoval člověk svojí zemědělskou činností.
A s tím i četné druhy organismů, které by jinak v pralesích zanikli.
Takže - kam se budeme vracet v diskusích, jak krajina vypadala?
Slovan
12.10.2022 20:37 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž se to tak vezme, louky na Poloninách nejsou nic jiného, než lidský výtvor, který si les vezme zpět jakmile mu to člověk umožní, protože tam prostě patří. Jde mi spíš o strukturu těch lesů.
Bělověžský prales je opět jedno z nejzachovalejších míst v Evropě - pokud ho vy za prales nepovažujete, nevadí, já třeba ano. Nějaká lovecká rezervace králů na tom vskutku nic nemění.
To samé onen sever.
Jestli zde čekáte něco jako Amazonský prales bez lidské stopičky, pak ano, to tu najdeme jen stěží. Ale tak o tom to snad není.
Slavomil Vinkler
12.10.2022 14:06 Reaguje na SlovanZbyněk Šeděnka
12.10.2022 14:43 Reaguje na SlovanSlovan
12.10.2022 15:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud se listnaté stromy dokáží do toho prostředí šířit (jakože dokážou), pak tam dokáží přežít a postupně tak měnit i daný biotop do podoby, ve které by měl být.
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 19:05 Reaguje na SlovanSlovan
12.10.2022 20:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnkahttps://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/306076606_1439898009864848_2824742688875483710_n.jpg?_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=1yOCBfmfIjAAX_cUBPm&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_cs8VyRehvYcboxWNi7q6NV72rYW11CDE5n4guX3a-SA&oe=634CDD97
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/302034102_1430355014152481_9000106657185213759_n.jpg?_nc_cat=105&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=_rfBAaHJl6wAX8TE9i-&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_uV0zLlXlH6U4PKRyxBd3QejyH-MgNh2NIFzAB2fWB6A&oe=634C15E0
Svatá Prostoto
12.10.2022 14:01 Reaguje na Slavomil VinklerA ani v tak automaticky neplatí rovnice klidové území = bezzásahové území.
Jarek Schindler
12.10.2022 13:15 Reaguje na Majka KletečkováJiří Svoboda
12.10.2022 13:57 Reaguje na Majka KletečkováSlovan
12.10.2022 12:38Majka Kletečková
12.10.2022 12:54 Reaguje na SlovanJarek Schindler
12.10.2022 13:04 Reaguje na Majka KletečkováSlavomil Vinkler
12.10.2022 13:06 Reaguje na Majka KletečkováAnyr
12.10.2022 14:26 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
12.10.2022 18:44 Reaguje na AnyrJarek Schindler
12.10.2022 13:02 Reaguje na SlovanAnyr
12.10.2022 14:27 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
12.10.2022 18:43 Reaguje na AnyrSlovan
14.10.2022 08:38 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
14.10.2022 12:25 Reaguje na SlovanJarka O.
12.10.2022 15:04Karel Zvářal
12.10.2022 16:00Miroslav Vinkler
12.10.2022 17:34Článek je o tom, že v jednom kantonu Švýcarska zvýšili počet vodních prvků a výsledkem je nárůst obojživelníků. Není to o nějakém NP , kde je osvícená správa. Spíše bych to nazval žádoucí revitalizací krajiny.
Jinak k diskuzi o našich NP , jsem laik ale myslím, že můžeme všichni souhlasit s tvrzením, že PO vyhlášení NP Šumava , : 20. 3. 1991, nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. došlo k výraznému negativnímu poškození do té doby solidní CHKO Šumava.
Příčiny vidím v periodickém střídání názorů správy parku od bezzásahovosti ala Bursík po klasické hospodaření podle tradičních socialistických názorů.
Vedlejší část na německé straně těchto politických manýrů zůstala ušetřena a jejich NP je na tom podstatně lépe.
Jarek Schindler
12.10.2022 18:54 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
12.10.2022 19:11 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
12.10.2022 20:14predátory rosniček? Ne? Tak ať poučí naše ochranáře! Už ani na trámu domu
nemá kos své hnízdo před sojkami a strakami bezpečné a to mají přežít
třeba rosničky? Za třicet let mouder ochranářských neumětelů mizí kde co
a množí se pouze ikony jejich ochrany. Úspěch? Ale i pro ty ikony pouze
dočasný ! Ani ony nepřežijí bez potravy, kterou zdecimovaly na úroveň
přežití, ba mnohde ji už vyhubily. Dejme magorovi maršálskou hůl a
prohra je jistá, protože se nepoučí ze zkušeností jiných, ale pouze
najde zástupné příčiny svých vlastních pochybení! U nás tůní utěšeně
přibývá, ale když chci slyšet rosničku, tak si ji pustím pouze z
třicet let staré nahrávky z údajně kdysi zničené krajiny!
Petr
12.10.2022 21:13 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
13.10.2022 08:27 Reaguje na PetrOno vykřiknout jednu větu a považovat se za vítěze sporu... dokáže jen troll Petr:-)
Břetislav Machaček
13.10.2022 08:48 Reaguje na Petruž vám opravdu haraší ve věži. Sojky, straky, šedivky a kavky už jsou koloritem měst a kdo to nechce vidět, tak je hlupák. My s panem Zvářalem a jiní soudní lidé dožijeme
a vy si tu přírodu dodrbejte po svém. My zažili zdravý selský rozum vycházející ze zkušeností předků a nemusíme
jako vy jejich zkušenosti pouze popírat a dělat všechno
naopak. To se vám vymstí a možná obviníte nakonec nás, co
jsme vás varovali, že děláte chybu. Ale ono tak to hlupáci
dělají, aby se zbavili vlastní odpovědnosti.
Karel Zvářal
13.10.2022 08:56 Reaguje na Břetislav MachačekNedávno tu byla kritika "odborníků", že tůň (na fotu) je zarostená rákosem (nutný kryt). Prostě nechat přístupné, ať se predátoři nakrmí do sytosti.
Karel Zvářal
13.10.2022 09:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.10.2022 15:34 Reaguje na Karel Zvářalpan Petr asi chodil za školu, když se brala látka
o potravním řetězci a kde se mluvilo o základně
pyramidy a o jejím vrcholu. Přišel do hodiny, když
už se mluvilo pouze o vrcholu a to mu utkvělo v
hlavě. Není bohužel sám a i pro novináře jsou ty
ikony vděčné téma. Nějaké pěkné fotečky pózujících
ikon a laici se rozplývají nad tím, jak se ochrana přírody daří. Oni ti laici totiž často ani neví,
čím se predátoři živí a co preferují v různých
ročních dobách. Doba hnízdění a rozmnožování je
pro ně prostřeným stolem a pak se přemístí na
skládky a do ohrad s ovcemi. V zimě se zaměří na
březí srny a laně a nebo loví zvěř u krmelců.
To, že ji od krmelců plaší je příčinou strádání
zvěře a zeslábnutí s následným úhynem. Ono nejde pouze o nějaký ten ulovený kus, ale o to, že ten
zbytek trpí vyrušením z krytu a od potravy. To ti aktivisté snad té zvěři už i přejí a totéž těm obojživelníkům aby je něco sežralo ve vysychající tůni a oni mohli tvrdit, že na vině je někdo jiný.
Ono to opravdu asi nemá smysl jim to neustále
opakovat, protože jejich mozek to odmítá vzít na
vědomí, neboť jeho kapacita narazila na strop.
Jakub Graňák
13.10.2022 18:56 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
14.10.2022 07:47 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
14.10.2022 14:43 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.10.2022 08:06 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
15.10.2022 16:45 Reaguje na Jarek SchindlerDlouhodobě se jich odloví 150 - 250 tisíc ročně. řeči o tom, že se jich střelí míň se vedly i v roce 2021 a nakonec z toho bylo 230 000. Letos je semenný rok - tak Vám to příští rok připomenu (nebojte nezapomenu).
Nicméně z mého pohledu by populace prasat v ČR měla být někde na desetině současných stavů. Když bych byl hodně zlý mohl bych třeba říct: "Prase je nebezpečné zvíře a je jen otázkou času, kdy zaútočí na člověka... nedej bože děcko... co pak?"