https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-zdarskych-vrsich-zatim-kurovec-skodi-lesu-hlavne-v-okrajich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve Žďárských vrších zatím kůrovec škodí lesu hlavně v okrajích

20.1.2020 00:13 | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (ČTK)
V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy stoupá těžba kvůli kůrovci hlavně v okrajových lesích. / Ilustrační foto
V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy stoupá těžba kvůli kůrovci hlavně v okrajových lesích. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pospíšil / Ochrana přírody
V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy stoupá těžba kvůli kůrovci hlavně v okrajových lesích. V centrální části je situace ještě relativně dobrá, sdělil minulý týden ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč. Na Vysočině podle něj patří toto území zatím k nejméně zasaženým kůrovcovou kalamitou. Prognóza pro letošek ale není příznivá, rozhodující bude počasí v jarních a letních měsících, uvedl.
 

"Doufáme ve srážkově a teplotně příznivější rok, který by mohl postup kůrovce alespoň zpomalit. Pravděpodobnější se však zatím bohužel jeví další postup kůrovce i do vyšších poloh," řekl Hlaváč.

Žďárské vrchy s rozlohou 709 kilometrů čtverečních patří mezi nejrozlehlejší chráněné krajinné oblasti v zemi. Lesy pokrývají přibližně polovinu jejich území. Rozsáhlá těžba dřeva zatím nejvíc postihla jihozápadní část CHKO.

Těžba ruší ptáky. Nejviditelnější jsou podle Hlaváče dopady kůrovcové kalamity u orlů mořských, kteří kvůli rušení opustili tradiční hnízdiště. "Jedinou možností jejich ochrany je včasné nalezení hnízda a projednání pozastavení těžeb v širším okolí po celou dobu hnízdění," uvedl Hlaváč. Zvýšený ruch v lesích vadí i jiným dravcům nebo čápům černým. U dalších druhů živočichů nebo rostlin podle něj situace tak dramatická není.

"V kulturních smrčinách, které tvoří drtivou většinu porostů v CHKO Žďárské vrchy, se mnoho chráněných či ohrožených druhů nevyskytuje," řekl Hlaváč. Jako závažnější problém vnímá riziko ztráty lesního prostředí jako takového. Zásadním krokem je podle něj zakládání nových porostů. "Kůrovcová kalamita je v tomto směru i velkou výzvou a šancí k tomu, abychom další generaci lesů založili tak, aby byla dlouhodobě stabilní a dokázala odolávat měnícím se podmínkám," uvedl ředitel Správy CHKO.

O aktuálních tématech v ochraně přírody, včetně dopadů kůrovcové kalamity, informuje Správa CHKO Žďárské vrchy na setkáních s veřejností. Vloni se jich uskutečnilo 16 a stejný počet má správa v plánu pro letošek.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

20.1.2020 09:26
kůrovec prý špatně létá ,ale napadené dřevo se vozí přes celou republiku až do Německa, kde již mají kůrovce také. Kůrovec napadá zeslabené stromy,hlavní příčina katastrofy je jiná. Stav stromů všeobecně je odrazem zničené přírody, vzpomínám na kalamitu jilmů ,krásné stromy s tvrdým dřevem téměř zmizely, rostla u nás babyka,veliký strom, kmen byl v průměru 1m, uschla, vedle vyrosty dvě jiné, ale dožily se průměru kmene jen40cm dnes tam rostou jen usychající proutky tak, jak říkají poučky, babyka je křoví, kdysi nedávno to tak nebylo, podobně nemocné jsou i ostatní stromy ,mají tak o třetinu mémě listů než kdysi, listy jsou nemocné a padají nmohem dříve než by měly,svěšené jehličí říká že strom brzy uschne, na rozdíl od člověka starý mohutný strom je krásný, ale my slyšíme že je přestárlý a je třeba ho porazit a mladé stromy jso výtáhlé, slaboučké,degenerované , které druhy stromů dnes nejsou nemocné?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 10:22 Reaguje na vaber
Příčinou je sucho. Dříve ničily stromy exhalace z průmyslu, dnes je situace x násobně lepší. Ale dnes je zase ničí sucho způsobené globálním oteplováním. To je problém daleko horší, to se nezastaví a čeká se, že u nás lesy prakticky zmizí úplně. Jen možná v údolích blízko u vody a ve vyšších a příhodných polohách něco zbyde.
Smrky a borovice mizí první, listnáče půjdou za pár let.
Pravděpodobnost zvratu určitě nějaká je, ale jen v rovině zbožných přání, reálně nikdo neví, proč by měl nastat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 14:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Neexistuje důvod předpokládat, že by globální oteplování vedlo k suchu. Naopak prakticky vždy v historii klimatu byly vyšší teploty spojené se srážkami a naopak byly to doby ledové, kdy razantně rostla plocha pouští.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 17:39 Reaguje na Jan Šimůnek
To je přece jasné a logické. Zvyšující teplota neumožní déšť, protože nanastane rosný bod, který musí být pro danou koncentraci vodních par nižší. Proč asi neprší na pouštích přilehlých k moři a kde je vysoká koncenrace vodních par (Irán, SA, Jemen atd atd) ?
Odpovědět
va

vaber

20.1.2020 18:06 Reaguje na Jan Šimůnek
,snad souhlasíte, že od konce doby ledové se planeta otepluje, v poslední době ledové byl celý pás planety od Sahary přes Střední Východ až po Indii zelený se zcela jiným klimatem o tom je důkazů dost i za starého Říma byl Egypt,Řecko ,Turecko, atd, zelenější a Egypt byl obilnicí a od té doby se pouště jen rozšiřují, podle odborníků by se s oteplováním měly zvýšit srážky, ale to se neděje,kdysi ještě nedávno nemohl anglický gentleman vyjít v létě bez deštníku ,jaké je to dnes
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.1.2020 15:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jedna věc jsou globální změny klimatu a druhá je stav krajiny a hlavně její znepřírodnění... usychání lesů je špatný pojem, protože to nejsou lesy, ale plantáže, skvěle drenážované hustou sítí lesních cest a erozních rýh po těžbách a pohybech techniky...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 17:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To drenážování nebude tak vážné, neznám les, ze kterého by při deštích vytékala nějaká voda. Jenže srážek je prostě málo, srážkový deficit už dosáhl snad poloviny roku.
https://chmibrno.org/blog/2018/11/21/srazkovy-deficit-od-roku-2015-do-zari-2018/
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist