https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-letos-v-np-podyji-napocitali-dosud-nejvice-orlu-morskych
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci letos v NP Podyjí napočítali dosud nejvíce orlů mořských

20.1.2022 11:31 | ZNOJMO (ČTK)
Orel mořský
Orel mořský
Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady napočítali 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí 13 různých druhů. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Sčítání se letos konalo poosmnácté.
 

"Z hlediska počtů vodních ptáků se jednalo o průměrné sčítaní, jež však přineslo některá zajímavá zjištění a potvrdilo dlouhodobé trendy ve vývoji ptačích společenstev v národním parku i jeho okolí, stejně jako dopady změn klimatu," uvedl zoolog Správy Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.

Letos ornitologové zahlédli dosud nejvíce orlů. Dva páry viděli dokonce i při námluvních rituálech před pářením. "Orel mořský v Podyjí zatím ještě nikdy nehnízdil. V okolí však už několik párů známe, a tak se třeba dočkáme právě letos. Celkově můžeme stoupající početnost orlů mořských vidět napříč širším regionem, a tak není divu, že i Podyjí je pro tyto majestátní dravce lákavým územím," uvedl Mačát. Loni ornitologové zahlédli v Podyjí orlů mořských šest.

Nejvíce jedinců za dobu sčítání ornitologové letos pozorovali také u konipase horského. Tento pták se v Česku vyskytuje pravidelně, na zimu ale odlétal převážně na jihozápad Evropy. "V Podyjí jsme letos viděli celkem tři konipase. Poslední mírné zimy umožňují ptákům zůstat na našem území celoročně. Setkat se s nimi i v zimě je tak stále méně neobvyklé," upozornil Mačát.

Druhý největší počet za dobu sčítání odborníci zmapovali u skorce vodního. V národním parku jich napočítali deset. Tento pěvec svoji potravu loví výhradně pod vodou. Na Dyji ho tak lze vidět, jak se potápí přímo do řeky. Na dně pak hledá svoji kořist.

Sčítači také potvrdili stabilizaci populace morčáka velkého. "O vyhnízdění této rybožravé kachny jsme informovali už v létě. Během tohoto sčítání jsme zaznamenali minimálně pět jedinců, kteří pravděpodobně pocházejí z podyjského hnízdiště," upřesnil Mačát. Nedaleko mostu u Hardeggu ornitologové zahlédli i hohola severního. "Tato zajímavá a neobvyklá severská kachna se v Podyjí občasně objevuje. Naposledy v roce 2017," uvedl Mačát.

V parku i v letošním roce zimuje rybí predátor, kormorán velký. Ornitologové potvrdili dvě jejich nocoviště u Znojemské přehrady a napočítali zde zhruba 300 jedinců. Na nocovištích ptáci odpočívají a odtud se také vydávají na lov. V terénu se nocoviště pozná relativně snadno, podle všudypřítomnému trusu. Stromy tak do dálky září sněhově bílou barvou. Stejné nocoviště kormoráni využívali i loni.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

21.1.2022 07:19
Když je kormoránů moc, tak je jich příliš, kdo může říct, co je moc a co je příliš?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.1.2022 09:29
Nejspíš mořští orli prakticky zlikvidovali populace čápa bílého na Pohansku (obora Soutok).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.1.2022 10:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Každý predátor loví to, co má poblíž a když to odloví, tak putuje
jinam. Teď mohou pro změnu chránit třeba ty čápy vlastními těly
ochránci dravců. My ostatní budeme pouze přihlížet samoregulaci,
kterou nám buší nedouci přes TV a jiná spřízněná media.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist