https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-o-tom-jak-ptaci-snaseji-pritomnost-lidi-rozhoduji-i-letaci-schopnosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: O tom, jak ptáci snášejí přítomnost lidí, rozhoduji i létací schopnosti

22.4.2023 01:45 | PRAHA (ČTK)
Bramborníček africký je běžným druhem otevřené krajiny v Keni.
Bramborníček africký je běžným druhem otevřené krajiny v Keni.
Foto | Peter Mikula / AV ČR
Létací schopnosti ptáků, jejich velikost nebo prostředí, ve které žijí, hraje roli v tom, jak tolerují přítomnost člověka. Podle zjištění vědců, kteří vycházeli z pozorování stovek ptačích druhů v Africe, Jižní Americe a Austrálii, se lidským sídlům zpravidla vyhýbají plaší ptáci, kteří jsou větší a jsou výbornými letci migrujícími na velké vzdálenosti. Obecně pak všichni ptáci mají tendenci dříve unikat, když se k nim člověk začne blížit z větší vzdálenosti. Tyto poznatky mohou pomoci při ochraně ptáků, uvedla Akademie věd ČR. Právě její vědci z Ústavu biologie obratlovců spolu s kolegy z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze vedli mezinárodní vědecký tým, který studoval míru tolerance tropických ptáků na člověka.
 

"Naše zjištění mohou pomoci k praktické ochraně přírody, například k vytváření tzv. ochranných zón, které by měly chránit obzvlášť citlivé druhy ptáků, ale i jiných živočichů před negativními důsledky lidské činnosti. Minimálně v subsaharské Africe dochází k prudkému nárůstu lidské populace a trpí jím mimo jiné právě otevřené plochy – především savany – na nichž probíhal sběr dat," uvedl jeden z účastníků vědeckého projektu Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců.

Podle AV badatelé dokázali, že stačí znát relativně omezený počet vlastností tropických ptáků, aby se dala odhadnout míra jejich tolerance k člověku. Znalosti pak lze využít mimo jiné při plánování a realizaci staveb, infrastruktury a dalších projektů, které mají vliv na životní prostředí ptactva. V neposlední řadě může výzkum přispět k lepšímu řízení a ochraně přírodních zdrojů, uvedli akademici.

Podle dalšího z vědců Tomáše Albrechta z Ústavu biologie obratlovců by ale případná ochranná opatření měla být flexibilní a měla by brát v potaz lokální i širší specifika. "Když jsme porovnali naše výsledky s výsledky předchozích studií z oblasti Evropy potažmo České republiky, zjistili jsme, že některé zákonitosti jsou univerzální. Například větší ptáci jsou plašší i v Evropě. Jiné výsledky jsou ale specifické pro jednotlivé oblasti světa či roční dobu," odůvodnil Albrecht potřebu flexibility navrhovaných opatření.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2023 07:38
V první řadě rozhoduje prostředí, ve kterém ptáci žijí. Např. březňačky a kosi se ve městě motají pod nohami, úniková vzdálenost bývá často méně než tři metry. V přírodě to bývá deset a více metrů. Něco podobného lze pozorovat u hřivnáčů či volavek. Takže vědci nechť ptáky zkoumají, oni nás mají dávno přečtené.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2023 10:03 Reaguje na Karel Zvářal
Kdysi mi kosí samice hnízdila na balkóně a tolerovala mě na vzdálenost necelého metru.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.4.2023 17:56 Reaguje na Karel Zvářal
Poslední dobou úniková vzdálenost volavek dost roste.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2023 09:59
Ta teorie je blábol. Před pár týdny jsem tady uváděl příklad poštolky, která mému kamarádovi hnízdila na balkóně. Když kamarád přikrmoval poštolčí mimina, ve finále mu seděla na rameni a dohlížela, zda jim neubližuje. Podle teorie těch vědců ta poštolka evidentně neuměla létat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist