https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-objevili-technologii-na-krmeni-pludku-candata-v-umelych-odchovech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci objevili technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech

16.6.2021 01:03 | TŘEBOŇ (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | MAKY.OREL / Wikimedia Commons
Vědci z Jihočeské univerzity a třeboňského mikrobiologického ústavu akademie věd objevili novou technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech. Larvy tohoto dravce lze podle nich živit vířníkem, jenž dostává potravu z řas. Zvýší se tím procento úspěšnosti přežití candáta v raném vývoji. ČTK to řekl Richard Lhotský z třeboňského mikrobiologického ústavu.
 

V současnosti larvy candáta dostávají v umělých odchovech jako potravu žábronožkou solnou. „Tento korýš je ale pro drobný plůdek příliš velký a rybky jej přijímají, až když mají větší ústní otvor. Do té doby jim musí vystačit zásoby ze žloutkového váčku, či si najít jinou potravu, což způsobuje velice nízké přežití larev. Jde o zhruba 20 procent. Tím, že při odchovu využíváme výrazně menší vířníky, dosahujeme dvou- až třínásobně vyššího procenta přežití. Jakmile pak larvy odrostou, můžou přejít na větší potravu,"“ uvedl Carlos Yanes-Roca z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Objevený potravní řetězec podle vědců pozitivně ovlivňuje i vývoj malých candátů. Vířníci krmeni řasou totiž přinášejí larvám candátů lepší rozvoj mozku a odolnost vůči stresu. Klíčovou roli hrají nenasycené mastné kyseliny, které produkují mikrořasy. Produkce těchto látek je však pro mikrořasy metabolicky náročná, což výrazně zvyšuje jejich cenu. "Analýzy však ukázaly, že není důležité mít k dispozici drahou řasu, ale takovou která obsahuje velké množství esenciální, základní, polynenasycené mastné kyseliny alfa-linolenové. Metabolismus ryb se už postará o to, aby byla správně využita. A právě takovou řasu máme k dispozici ve vlastních sbírkách. Navíc má i nutričně vyvážené složení,“ uvedla Karolína Ranglová z mikrobiologického ústavu Centra Algatech.

Výzkum je součástí projektu Algae4Fish v programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko – Česká republika. Na jeho řešení se podílejí Jihočeská univerzita, Mikrobiologický ústav AV ČR, rakouská společnost BEST a rakouský Federální úřad pro vodní hospodářství.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

16.6.2021 08:03
Vědci "objevili Ameriku". Tohle v akvaristice funguje už dlouhá desetiletí. Čerstvě rozplavaný plůdek krmím viřníkem, když trochu povyroste, začnu krmit žábronožkou, případně cezenou buchankou nebo dafnií a později přejdu nah rubší druh krmiva. Navíc plůdek některých menších druhů akvarijních ryb potřebuje mnohem menší startovací potravu než candát, protože kupříkladu čichavec malý v dospělosti dorůstá asi 6 cm.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

16.6.2021 09:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
:) Já bych to vnímal pozitivně - konečně v tomto opouštíme zaběhané koleje a inovujeme, ač - jak správně dodáváte - zde zatím jen kopírujeme to, co funguje v akva chovech.

Jen doplním, že v akvaristice je známa i tzv. bioenkapsulace, tedy obohacování krmných živočichů látkami, které jsou v té potravě v deficitu - např. ty řasy co zmiňují ve článku - ale používá se toho víc - různé druhy krmiva pro plankton, mouchy, červy...s cílem vylepšit nutriční hodnoty krmných živočichů - což vede k lepšímu růstu, přežívání apod. u ryb.

Zde však musím dodat, že tato bioenkapsulace zdaleka není rutinní postup, využívaný nějak plošněji - což je škoda. Takže jako osvěta je ten výzkum i článek dobrý.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.6.2021 09:45 Reaguje na Ondřej Dočkal
Mě na tom exkrementuje (jsme mezi slušnými lidmi, tak nemůžem sprosťačit) výraz "vědci zjistili", případně "vědci vyzkoumali". Ti lidi berou peníze za nic. Stačilo se zeptat každého zkušenějšího akvaristy a ten by jim řekl, že čerstvě vylíhnutý plůdek krmí trepkou, kterou si chová doma sám, pak přejde na žábronošku, případně použije Grindal, což si taky chová sam,..... Na to nemusím být vědec, jenom musím vědět, koho se zeptat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.6.2021 09:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A ještě dodatek - Česká republika dlouhodobě patří v odchovu akvarijních rybek ke špici na celém světě, takže jak říká Špidla - zdroje jsou. Jenom je hledat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.6.2021 11:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ale tohle není laboratorní měřítko akvaristiky, kde se na jednotkové ceny nehledí, tohle je "kýblchemie" výroby rybího masa, kde je cílem vydělat peníze, a vyrobit rybu cenově konkurenceschopnou, a je obrovský tlak na cenu vstupů.

meritem téhleté aplikované vědy není to, že se vynalezne jiné krmivo, ale že se najde cesta, jak to jiné krmivo použít ekonomicky smysluplně.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.6.2021 11:27 Reaguje na Lukas B.
I akvaristika je o ekonomii. Zkuste si spočítat náklady na provoz několika akvárií (Voda, elektřina, práce,....) a zjistíte, že to není ani tak koníček, jako spíše kůň. A celá řada akvaristů si odchovem ryb celkem slušně přivydělává. Znám dokonce pár lidí, kteří to mají jako hlavní povolání a ti už musí skutečně hodně počítat.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

16.6.2021 11:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když jsem viděl nadpis o objevení nové technologie na krmení plůdku, upřímně jsem se těšil že se něco nového dozvím. Nedozvěděl jsem se ovšem nic nového - škoda.

Ale práci jako takovou nehaním, každá ryba je jiná a to, co funguje např. u čichavců nemusí fungovat u candáta - což mě mimochodem teda překvapilo, že Ca nebere tak dobře artemii.. buhužel je tento článek příliš stručný na to, abych se dozvěděl jakou artemii nebere (není artemka jako artemka - jsou různě velké), a možná i proč ji nebere..

Prostě z této krátké zprávy bych na výzkum rozhodně neplival, ono ten odchov u různých druhů může mít různá úskalí, ale určitě se shodneme, že když píšou, že "vědci zjistili" že lze potěry krmit vířníkem dělaným na řasách ... tohle opravdu nezjistili, jen to vyzkoušeli u Ca - což je fajn.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.6.2021 13:06 Reaguje na Ondřej Dočkal
V tom článku je to vysvětleno celkm dobře. Nově vylíhnutý candát má příliš malou tlamku na to, aby od začátku přijímal vylíhnutou artemii a proto bylo tak velké procento úhynů potěru. Ale jak jste správně konstatoval, existuje více druhů artemie a zřejmě i v rámci jednoho druhu je různá velikost vylíhnutých korýšků. Proto nějaké procento potěru vždy přežilo. A mimochodem, u těch čichavců je ještě jedno úskalí, které u našich ryb neznáme. V okamžiku, kdy se jim začne vyvíjet labyrint, potřebují menší potravu a pokles hladiny, aby plůdek přežil.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

16.6.2021 13:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, přesně tak - je více typů artemie, a po nalíhnutí navíc rostou, docela rychle.

Jinak našel jsem celý článek - je to sice anglicky, ale co se dá dělat:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0044848620311947

Za vířníka použili klasického euryhalinního B. plicatilis - to taky moc nejde srovnávat s artemií - doba jeho přežívání ve sladké vodě je delší než u artemky, které je často už po hodině či dvou kaput. Takže zde může být i efekt delšího života - pohybu - potravy. Tím to nesnižuju, zajímavá práce, jen ten nešťastný nadpis článku..
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.6.2021 14:04 Reaguje na Ondřej Dočkal
Z důvodů uvedených ve Vašem příspěvku (rychlý růst a rychlý úhyn ve sladké vodě) jsem při rozmnožování ryb líhnul artemku dvakrát denně a z každé várky jsme krmil na dvakrát. Jinak ta artemka má úžasnou výhodu, pokud s podaří převést rybí mimina na ni, růst mimin se raketově zrychlí, protož evidentně má artemie mnohem vyšší nutriční hodnoty než viřník.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

16.6.2021 17:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No ono taky není vířník jako vířník (stejně jako není artemie jako artemie - i z nutričního hlediska), a navíc bioenkapsulovaný vířník rozhodně není k zahození. Akcelerace růstu při převedení potěrů na artemku je jasná, ale může být daná zčásti i tím, že na nakrmení se artemií dosyta ty rybky spotřebují méně energie - stačí míň úlovků - dřív jsou syté a můžou odpočívat a růst - takže usuzovat z toho rychlejšího růstu na čistě jen nutriční stránku není úplně ok, protože jsou tu nějaké další vstupy do toho celého problému. Ale obecně máte samozřejmě pravdu. Jenom že je to celé složitější, trochu se tomu taky věnuju. Nutno i dodat, že běžná artemie u některých ryb není taky žádné terno - je lepší ji taky obohacovat, nebo přidávat jemný cyklop ... krmení ryb je složitá věc, každopádně konečně zajímavá diskuze k tématu - díky. Většina diskuzí se tady moc nedrží tématu a sklouzává kamsi nevím kam .. což je škoda.
Odpovědět
RL

Richard Lhotský

23.6.2021 14:37
Vážený pane Šeděnko, technologie spočívá nejen v krmení menší potravou ale i obohacením nenasycenými mastnými kyselinami v době, kdy se vyvíjí mozek. Velice rádi Vás přivítáme jak v Mikrobiologickém ústavu v Třeboni, tak jistě i kolegové ve Vodňanech a můžeme Vás blíže seznámit s odchovem candáta a kultivací řas, třeba pak nebude psát, že vědci berou peníze za nic. Své pozvání myslím vážně (stejně tak pro kohokoliv jiného, kdo se zabývá odchovem ryb). Napište mi na lhotsky@alga.cz
Budu se těšit!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist